Kapitola 108

Nedaří se jim přelstít Ježíše

JEŽÍŠ vyučuje v chrámu a právě svým náboženským nepřátelům pověděl tři znázornění, která odhalují jejich ničemnost. Farizeové se zlobí a radí se, jak by ho přelstili, aby řekl něco, zač ho budou moci dát zatknout. Smluví se a pošlou své učedníky spolu s Herodovými stoupenci, aby se mu pokusili nastražit léčku.

„Učiteli,“ říkají tito muži, „my víme, že jsi pravdomluvný a vyučuješ Boží cestě podle pravdy a nestaráš se o nikoho, neboť nehledíš na vnější vzhled lidí. Pověz nám proto: Co myslíš? Je zákonné platit césarovi daň z hlavy, či nikoli?“

Ježíš se nedá ošálit lichotkami. Uvědomuje si, že řekne-li: ‚Ne, není zákonné platit tuto daň‘, proviní se pobuřováním proti Římu. Ale když řekne: ‚Ano, měli byste platit tuto daň‘, Židé, kteří pohrdají svou poddaností Římu, ho budou nenávidět. Odpoví tedy: „Proč mě zkoušíte, pokrytci? Ukažte mi minci pro daň z hlavy.“

Když mu ji přinesou, zeptá se: „Čí je to obraz a nápis?“

„Césarův,“ odpovědí.

„Splácejte tedy césarovy věci césarovi, ale Boží věci Bohu.“ Když muži slyší tuto mistrnou odpověď, užasnou. Odejdou a nechají ho být.

Když vidí nezdar farizeů saduceové, kteří říkají, že neexistuje vzkříšení, přistoupí k Ježíšovi a zeptají se: „Učiteli, Mojžíš řekl: ‚Jestliže zemře nějaký muž bezdětný, jeho bratr se ožení s jeho manželkou a vzbudí svému bratrovi potomstvo.‘ U nás bylo sedm bratrů; a první se oženil a skonal, a protože neměl potomstvo, zanechal svou manželku svému bratrovi. Totéž se stalo s druhým a třetím, až do sedmého. Poslední ze všech zemřela žena. Manželkou kterého z těch sedmi tedy bude při vzkříšení? Vždyť ji měli všichni.“

Ježíš odpoví: „Nemýlíte se právě proto, že neznáte Písma ani Boží moc? Vždyť když vstanou z mrtvých, ani muži se nežení ani ženy se nevdávají, ale jsou jako andělé v nebesích. Ale vzhledem k mrtvým, že jsou buzeni, nečetli jste v Mojžíšově knize ve zprávě o trnitém keři, jak mu Bůh řekl: ‚Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? Není Bohem mrtvých, ale živých. Velmi se mýlíte.“

Zástupy opět žasnou nad Ježíšovou odpovědí. I někteří znalci Zákona uznávají: „Učiteli, mluvil jsi dobře.“

Když farizeové vidí, že Ježíš umlčel saducey, přistupují k němu jako jedna skupina. Jeden znalec Zákona se zeptá, aby ho dále zkoušel: „Učiteli, které je největší přikázání v Zákoně?“

Ježíš odpovídá: „První je: ‚Slyš, Izraeli, Jehova, náš Bůh, je jeden Jehova, a budeš milovat Jehovu, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou.‘ To druhé je: ‚Budeš milovat svého bližního jako sám sebe.‘ Není žádné přikázání větší než ona.“ Ježíš dodá: „Na těchto dvou přikázáních závisí celý Zákon a Proroci.“

„Učiteli, řekl jsi dobře podle pravdy,“ souhlasí jiný znalec Zákona. „ ‚Je Jeden, a není žádný než On‘; a tak milovat ho celým srdcem, celým porozuměním, celou silou a milovat svého bližního jako sám sebe je daleko cennější než všechny celé zápalné obětní dary a oběti.“

Ježíš rozpoznal, že znalec Zákona odpověděl inteligentně, a řekl mu: „Nejsi daleko od Božího království.“

Již tři dny — neděli, pondělí a úterý — vyučuje Ježíš v chrámu. Lidé mu naslouchají s potěšením, ale nespokojení náboženští vůdci ho chtějí zabít. Zatím však byly jejich pokusy zmařeny. Matouš 22:15–40; Marek 12:13–34; Lukáš 20:20–40.

▪ Jak se spiknou farizeové, aby přelstili Ježíše, a co by se stalo, kdyby odpověděl ano nebo ne?

▪ Jak odrazí Ježíš také lstivý pokus saduceů?

▪ Jak se farizeové dál pokoušejí Ježíše zkoušet a k čemu to vede?

▪ Kolik dní vyučuje Ježíš v chrámu během své závěrečné služby v Jeruzalémě a s jakým účinkem?