Lidé dychtivě naslouchají učiteli, který je schopen konat takové úžasné zázraky. Ježíš však pronáší své kázání především k užitku svých učedníků, kteří se pravděpodobně shromáždili k němu nejblíže.

Ježíš se obrací ke svým učedníkům a začíná: „Šťastní jste vy, chudí, protože Boží království je vaše.

Ježíš však štěstím nemyslí jen dobrou náladu nebo veselost, jako když se někdo baví. Pravé štěstí je hlubší, nese v sobě představu spokojenosti, pocit uspokojení a naplnění v životě.

Ježíš přitom nemyslel, že být chudý, hladový a smutný samo o sobě dává štěstí. Často však takto postižení lidé reagují na Ježíšovo učení, a tím dosahují požehnání pravého štěstí.