NAIN

Galilejské město, kde Ježíš Kristus vzkřísil syna jedné vdovy. (Lk 7:11–17) Nain je obvykle ztotožňován s vesnicí Nein (Naʽim) na sz. úbočí Džebel Dahi (Givʽat Ha-More; pahorek More?), asi 10 km na JJV od Nazaretu. Tato vesnice leží na území, kde se podle Jeronýma a Eusebia rozkládal starověký Nain. Je umístěna v malebném přírodním prostředí a je z ní výhled na celou nížinu Jezreel (Esdrelon). Voda ze zdejšího pramene také dobře zavlažuje překrásné olivové háje a fíkovníky. Dnes je tato vesnice poměrně malá, ale z rozvalin v tom místě je vidět, že v dřívějších stoletích byla mnohem větší. (VYOBRAZENÍ, sv. 2, s. 738)

Kristus Ježíš přišel do Nainu z okolí Kafarnaum v roce 31 n. l., v době své první kazatelské cesty po Galileji. (Lk 7:1–11) Tato dvě místa jsou od sebe vzdálena asi 35 km. „Brána“ se možná říkalo jen průchodu mezi domy, kterým vedla cesta do Nainu, protože nic nedokazuje, že kolem města byly někdy hradby. Pravděpodobně u vých. vstupu do Nainu se Ježíš Kristus a jeho učedníci setkali s pohřebním průvodem, který snad směřoval k hrobkám na úbočí pahorku jv. od dnešní vesnice Nein. Ježíš, pohnut lítostí nad nyní bezdětnou vdovou, přistoupil k márám a syna té vdovy vzkřísil. Zpráva o tomto zázraku se rozšířila po celé okolní krajině, a dokonce se dostala až do Judeje. Na tuto událost se možná vztahují slova „mrtví jsou buzeni“, jež byla součástí Ježíšovy odpovědi poslům, které k němu později poslal uvězněný Jan Křtitel. (Lk 7:11–22)