Kapitola 39
Pyšní a ponížení
PO ZMÍNCE o vynikajících vlastnostech Jana Křtitele obrací Ježíš pozornost na pyšné a vrtkavé lidi okolo sebe. ‚Tato generace,‘ říká, „je jako malé děti sedící na tržištích, které volají na své spoluhráče a říkají: ‚Hráli jsme vám na flétnu, ale netančili jste; bědovali jsme, ale nebili jste se v zármutku.‘ “
Co tím Ježíš myslí? Vysvětluje to: „Přišel Jan, nejedl ani nepil, a přece lidé říkají: ‚Má démona‘; Syn člověka opravdu přišel, jedl a pil, a přesto lidé říkají: ‚Pohleďte, člověk nenasytný a propadlý pití vína, přítel výběrčích daní a hříšníků.‘ “
Není možné lidem vyhovět. Nic se jim nelíbí. Jan žil jako Nazarejec asketickým životem plným sebezapření, v souladu s prohlášením anděla, že „nebude. . . vůbec pít víno a silný nápoj“. A přece lidé říkají, že je posedlý démonem. Ježíš naproti tomu žije jako ostatní lidé, nijak asketicky, a je obviňován ze zhýralosti.
Je opravdu těžké zalíbit se lidem. Jsou jako hrající si děti, z nichž některé nechtějí tančit, když jiné hrají na flétnu, nebo být zarmouceni, když jejich kamarádi bědují. Ježíš však říká: „Moudrost se prokazuje jako spravedlivá svými skutky.“ Ano, skutečnosti — skutky — jasně ukazují, že obvinění proti Janovi i proti Ježíšovi jsou falešná.
Ježíš dále kárá výslovně města Chorazin, Betsaidu a Kafarnaum, kde vykonal většinu svých mocných skutků. Ježíš říká, že kdyby je byl vykonal ve fénických městech Tyru a Sidonu, tato města by činila pokání v pytlovině a popelu. Když Ježíš odsuzuje Kafarnaum, které mu během jeho služby sloužilo zřejmě jako opěrný bod, prohlásí: „Pro sodomskou zemi to bude v Soudném dnu snesitelnější než pro vás.“
Ježíš pak veřejně chválí svého nebeského Otce. K chvále jej vede to, že Bůh skrývá vzácné duchovní pravdy před moudrými a intelektuály, ale zjevuje tyto nádherné věci lidem poníženým, jakoby malým dětem.
Ježíš nakonec vyjadřuje působivé pozvání. „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a chci vás občerstvit. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem mírné povahy a ponížený v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je příjemné a můj náklad je lehký.“
V jakém smyslu nabízí Ježíš občerstvení? Tím, že osvobozuje od zotročujících tradic, jimiž náboženští vůdcové zatížili lid, například omezujícími příkazy ohledně zachovávání sabatu. Ukazuje také, kde mohou najít úlevu lidé, kteří trpí pod utiskujícím břemenem ze strany panujících politických vrchností, a také ti, kteří cítí tíhu svých hříchů, protože je trápí svědomí. Takovým sklíčeným lidem ukazuje, jak jim mohou být odpuštěny hříchy a jak mohou vstoupit do vzácného vztahu k Bohu.
Příjemné jho, které Ježíš nabízí, je úplná oddanost Bohu, která nám umožňuje sloužit našemu soucitnému, milosrdnému nebeskému Otci. A lehký náklad, který Ježíš nabízí všem, kdo k němu přicházejí, je poslušnost Božích požadavků pro získání života, poslušnost jeho příkazů, jež rozhodně nejsou břemenem. Matouš 11:16–30; Lukáš 1:15; 7:31–35; 1. Jana 5:3.
▪ Proč se pyšní, vrtkaví lidé z Ježíšovy generace podobají dětem?
▪ Proč je Ježíš pohnut k chvále svého nebeského Otce?
▪ V jakých směrech jsou lidé zatíženi břemeny a jakou úlevu jim Ježíš nabízí?