BYL podzim roku 32 n. l. Do Ježíšovy smrti už zbývalo pouze šest měsíců. Ježíš chtěl urychlit kazatelské dílo a dále vyškolit některé ze svých následovníků, a tak určil sedmdesát učedníků a „po dvou je vyslal před sebou do každého města a místa, kam sám hodlal přijít“. (Lukáš 10:1)a

Ježíš vyslal své učedníky „před sebou“, aby se lidé, až k nim Ježíš přijde, mohli rychleji rozhodnout, zda jsou pro Mesiáše, nebo proti němu. Proč je však vyslal „po dvou“? Zjevně proto, aby se vzájemně povzbudili, když se setkají s odporem.

Při své službě jsou svědkové Jehovovi nejčastěji vídáni ve dvojicích. Neudělalo by se více práce, kdyby každý sloužil sám? Možná. I dnešní křesťané však vidí, jaké výhody přináší služba se spoluvěřícím. V nebezpečných místech je to určitou ochranou. Služba ve dvojici také umožňuje, aby se novější zvěstovatelé dobré zprávy učili od těch zkušenějších. A oba zúčastnění se mohou vzájemně povzbuzovat. (Přísloví 27:17)