KDYŽ učedník požádal o poučení, jak se modlit, Ježíš mu ho neodmítl poskytnout. Podle Lukáše 11:2–4 odpověděl: „Když se modlíte rcete: Otče, posvěť se jméno tvé. Přijď království tvé. Chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť nám naše hříchy, neboť i my odpouštíme každému vinníku našemu. A neuveď nás v pokušení.“ (katolická Bible česká) Tato modlitba je obecně známá jako Pánova modlitba. Je velmi obsažná.

Už první slova nám říkají, komu bychom měli své modlitby adresovat: našemu Otci. Všimněte si, že Ježíš nepřipustil, abychom se snad modlili k nějaké jiné osobě, k obrazu či soše, ke „světci“, či dokonce k němu samotnému. Vždyť Bůh přece řekl: „Cti své jinému nedám, nedám chvály své modlám.“ (Izajáš 42:8, ČB) Náš nebeský Otec tedy nevyslýchá modlitby určené něčemu nebo někomu jinému, i když jsou možná pronášeny upřímně. Pouze Jehova je v Bibli označen jako „Ten, který slyší modlitbu“. (Žalm 65:2)

Někdo možná namítne, že „svatí“ jsou pouzí přímluvci u Boha. Ale samotný Ježíš učil: „Jsem cesta a pravda a život. Nikdo nepřichází k Otci, leda skrze mne. O cokoli také poprosíte v mém jménu, chci to udělat, aby byl Otec oslaven ve spojitosti se Synem.“ (Jan 14:6, 13) Ježíš tím vyloučil představu, že by kdokoli, komu se říká svatý, mohl mít roli přímluvce. Povšimněte si také, co o Kristu řekl apoštol Pavel: „Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás.“ „Může dokonale spasiti ty, kteří přistupují k Bohu skrze něho, jsa vždycky živ, aby za ně orodoval.“ (Římanům 8:34, Ekumenický překlad; Hebrejcům 7:25, ČB)

Jméno, které musí být posvěceno

Ježíšova modlitba pokračovala slovy „posvěť se jméno tvé“. Jak může člověk posvěcovat Boží jméno, aniž ho zná a používá? Ve „Starém zákoně“ je Bůh více než šest tisíckrát označen svým osobním jménem Jehova.

Anglický katolický překlad Bible Douay Version uvádí v poznámce pod čarou k textu 2. Mojžíšovy 6:3 o Božím jménu toto: „Někteří modernisté vytvořili jméno Jehova . . . , protože správná výslovnost [Božího] jména, které je v hebrejském textu, byla kvůli dlouhému nepoužívání zapomenuta.“ Katolická Jeruzalémská bible tedy používá jméno Jahve. Ačkoli někteří učenci této výslovnosti dávají přednost, tvar „Jehova“ je oprávněný a dlouho používaný způsob vyslovování Božího jména v češtině. Jiné jazyky mají vlastní výslovnost Božího jména. Podstatné je, že Boží jméno používáme, abychom ho posvěcovali. Učí vás vaše církev, abyste jméno Jehova používali v modlitbě?

Správné náměty modliteb

Ježíš dále své učedníky učil, aby se modlili: „Přijď království tvé.“ Matoušovo evangelium připojuje: „Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.“ (Matouš 6:10, ČB) Boží Království je vláda, kterou řídí Ježíš Kristus. (Izajáš 9:6, 7) Podle biblických proroctví brzo odstraní všechny lidské vlády a tak začne éra celosvětového míru. (Žalm 72:1–7; Daniel 2:44; Zjevení 21:3–5) Proto se praví křesťané stále modlí o příchod tohoto Království. Učí vás vaše církev, abyste to dělali?