Kapitola 83

Hostem u farizea

JEŽÍŠ je stále v domě jistého význačného farizea a právě uzdravil jednoho muže, který trpěl vodnatelností. Když nyní pozoruje, jak si ostatní hosté vybírají na hostině přední místa, poskytuje poučení o pokoře.

„Když tě někdo pozve na svatební hostinu, nelehej si na nejvýznamnější místo. Snad současně pozval někoho význačnějšího, než jsi ty, a ten, kdo pozval tebe a jeho, přijde a řekne ti: ‚To místo ať má tento člověk.‘ A pak s hanbou odejdeš, abys zaujal nejnižší místo.“

Proto Ježíš radí: „Když jsi pozván, jdi a spočiň na nejnižším místě, aby ti muž, který tě pozval, až přijde, řekl: ‚Příteli, postup výše.‘ Potom budeš mít čest před všemi ostatními hosty.“ A Ježíš v závěru zdůrazňuje: „Každý totiž, kdo se vyvyšuje, bude pokořen, a kdo se pokořuje, bude vyvýšen.“

Ježíš pak oslovuje farizea, který ho pozval, a popisuje, jak uspořádat hostinu, která bude před Bohem opravdu záslužná. „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy. Někdy by tě snad také mohli pozvat na oplátku, a tím by ti bylo oplaceno. Ale když pořádáš hostinu, pozvi chudé, zmrzačené, chromé, slepé; a budeš šťastný, protože nemají nic, čím by ti oplatili.“

Uspořádat takové jídlo pro lidi, kteří nemají hmotné prostředky, přinese hostiteli štěstí. Ježíš to vysvětluje svému hostiteli: „Bude ti totiž oplaceno při vzkříšení spravedlivých.“ Když Ježíš popisuje tuto záslužnou hostinu, připomíná to jednomu z přítomných hostů jiný druh slavnostního jídla. Tento host říká: „Šťastný je ten, kdo jí chléb v Božím království.“ Ale všichni si takové radostné vyhlídky náležitě neváží, jak to Ježíš ukazuje v dalším podobenství.

„Jeden muž pořádal velkolepou večeři a pozval mnohé. A v hodinu večeře vyslal svého otroka, aby řekl pozvaným: ‚Přijďte, protože všechno je teď přichystáno.‘ Ale všichni společně se začali vymlouvat. První mu řekl: ‚Koupil jsem pole a potřebuji se jít na ně podívat; prosím tě: Omluv mě.‘ A jiný řekl: ‚Koupil jsem pět spřežení skotu a jdu je vyzkoušet; prosím tě: Omluv mě.‘ Ještě jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil, a proto nemohu přijít.‘ “

Jaké ubohé výmluvy to jsou! Pole nebo hospodářská zvířata jsou obvykle prohlédnuty, než se koupí, a proto není naléhavé dívat se na ně potom. Ani když někdo vstoupí do manželství, nemělo by mu to být na překážku, má-li přijmout takové důležité pozvání. Když tedy pán slyší takové výmluvy, rozhněvá se a přikazuje svému otrokovi:

„ ‚Vyjdi rychle na široké cesty a do městských uliček a přiveď sem chudé a zmrzačené a slepé a chromé.‘ Otrok časem řekl: ‚Pane, co jsi nařídil, bylo uděláno, a ještě je tu místo.‘ A pán otrokovi řekl: ‚Vyjdi na silnici a oplocená místa a přinuť je, aby vešli, aby se můj dům zaplnil. . . Nikdo z těch mužů, kteří byli pozváni, jistě neochutná z mé večeře.‘ “

Jaká situace je popsána v tomto podobenství? „Pán“, který pořádá hostinu, znázorňuje Jehovu Boha; „otrok“, který vyřizuje pozvání, znázorňuje Ježíše Krista; a „velkolepá večeře“ je příležitost stát se budoucím účastníkem nebeského Království.

K prvním, kteří dostali pozvání, aby měli vyhlídku na Království, patřili především židovští náboženští vůdcové Ježíšovy doby. Ti však pozvání odmítli. A tak zejména od letnic roku 33 n. l. bylo rozšiřováno druhé pozvání, a to opovrhovaným a nevýznamným ze židovského národa. Ale k zaplnění 144 000 míst v Božím nebeském Království jich nereagovalo dost. O tři a půl roku později, v roce 36 n. l., bylo tedy rozhlášeno třetí a konečné pozvání, a to neobřezaným Nežidům, a shromažďování této skupiny trvá až dodnes. Lukáš 14:1–24.

▪ Jaké poučení o pokoře dává Ježíš?

▪ Jak může hostitel uspořádat slavnostní jídlo, které je před Bohem záslužné, a proč jej to obšťastní?

▪ Proč jsou omluvy pozvaných hostů chabé?

▪ Co znázorňuje Ježíšovo podobenství o „velkolepé večeři“?