Odpověděl a řekl svému otci: ‚Tolik let ti sloužím jako otrok a ani jednou jsem nepřestoupil tvé přikázání, a přesto jsi mi ani jednou nedal kůzle, abych se potěšil se svými přáteli.

(Lukáš 15:28–30)

⁸ Těmito slovy dal bratr marnotratného syna jasně najevo, že nepochopil pravou podstatu vztahu mezi otcem a synem. Svému otci sloužil v podstatě tak, jako zaměstnanec slouží svému zaměstnavateli. Řekl mu totiž: „Sloužím [ti] jako otrok.“ Je pravda, že tento nejstarší syn nikdy neopustil domov ani nikdy neporušil přikázání svého otce. Byla však jeho poslušnost motivována láskou? Měl skutečnou radost z toho, že slouží svému otci, nebo sklouzl k samolibosti a sám sebe přesvědčil o tom, že je dobrým synem jen proto, že plní své povinnosti „na poli“?

9. Vysvětli, v jakém ohledu se židovští náboženští vůdci podobali staršímu synovi.

⁹ Tomuto staršímu synovi se podobali židovští náboženští vůdci. Věřili, že jsou věrně oddaní Bohu, protože se přísně drží zákoníku. Je pravda, že poslušnost je nesmírně důležitá. (1. Samuelova 15:22) Jejich přehnaný důraz na skutky však vedl k tomu, že se z uctívání Boha stala pedantská rutina, pouhé vnější zdání zbožnosti bez skutečného duchovního smýšlení.