Ježíš říká: „Během času žebrák zemřel a andělé ho odnesli do Abrahamovy náruče. Boháč také zemřel a byl pohřben.

Boháč ani Lazar nejsou doslovné osoby, ale symbolizují třídy lidí. Je tedy logické, že i jejich smrt je symbolická. Co tedy symbolizuje neboli znázorňuje jejich smrt?

Ježíš právě poukázal na změnu okolností, když řekl, že ‚Zákon a Proroci byli až do Jana Křtitele, ale od té doby je oznamováno Boží království‘. Kázáním, které prováděl Jan a Ježíš Kristus, tedy umírá jak boháč, tak i Lazar svým dřívějším okolnostem neboli svému stavu.

Ti, kteří patří k pokorné, kajícné třídě Lazarově, umírají svým dřívějším duchovně chudým poměrům a přicházejí do postavení božské přízně. Dříve čekali na to, co odpadne jako malé drobečky z duchovního stolu náboženských vůdců, ale nyní uspokojují jejich potřeby biblické pravdy, které jim vštěpuje Ježíš. Tak jsou přivedeni do náruče neboli do postavení přízně většího Abrahama, Jehovy Boha.

Naproti tomu ti, kteří tvoří třídu boháče, se dostávají do Boží nepřízně, protože soustavně odmítali přijmout poselství o Království, které vyučoval Ježíš. Tak umírají svému dřívějšímu zdánlivě příznivému postavení.