Kapitola 92
Deset malomocných je uzdraveno během Ježíšovy poslední cesty do Jeruzaléma
JEŽÍŠ zmaří snahy sanhedrinu, který ho chce zabít, neboť opustí Jeruzalém a putuje do města Efraim, snad jen asi 24 kilometrů na severovýchod od Jeruzaléma. Tam zůstává s učedníky, vzdálen od nepřátel.
Blíží se však pasach roku 33 n. l. a Ježíš se opět brzy vydává na cestu. Putuje Samařskem do Galileje. Je to jeho poslední návštěva této oblasti před smrtí. V Galileji se pravděpodobně s učedníky připojí k jiným, kteří putují do Jeruzaléma slavit pasach. Ubírají se přes Pereu, východně od Jordánu.
Na počátku cesty, když Ježíš vchází do nějaké vesnice v Samařsku nebo v Galileji, setká se s deseti malomocnými muži. Tato strašná nemoc postupně stravuje části lidského těla — prsty na rukou a na nohou, uši, nos a rty. Pro ochranu jiných před nákazou přikazuje Boží zákon malomocnému: „Měl by si přikrýt knír a volat: ‚Nečistý! Nečistý!‘ Bude nečistý po všechny dny, kdy je na něm rána. . . Měl by bydlet odloučeně.“
Deset malomocných dodržuje omezení Zákona pro malomocné; zůstávají tedy od Ježíše vzdáleni. Hlasitě však volají: „Ježíši, učiteli, smiluj se nad námi!“
Když je Ježíš v dálce vidí, přikazuje: „Jděte a ukažte se kněžím.“ Říká to, protože Zákon opravňuje kněze, aby malomocné, kteří se z nemoci vyléčili, prohlásili za uzdravené. Pak opět smějí žít se zdravými.
Deset malomocných důvěřuje v Ježíšovu zázračnou moc. Spěchají tedy ke kněžím, přestože ještě nebyli uzdraveni. Cestou je jejich víra v Ježíše odměněna. Vidí a cítí, že jsou opět zdrávi!
Devět očištěných malomocných pokračuje v cestě, ale poslední malomocný, Samaritán, se vrací k Ježíšovi. Proč? Z vděčnosti za to, co se mu stalo. Hlasitě chválí Boha, a když najde Ježíše, padne mu k nohám a děkuje mu.
Ježíš jako odpověď říká: „Cožpak jich nebylo očištěno deset? Kde je tedy těch devět ostatních? Nenašel se nikdo, kdo se obrátil zpět, aby vzdal slávu Bohu, jen tento muž z jiného národa?“
Potom říká Samaritánovi: „Vstaň a odejdi; tvá víra tě uzdravila.“
Když čteme, jak Ježíš uzdravil těch deset malomocných, měli bychom si vzít k srdci poučení obsažené v jeho otázce: „Kde je tedy těch devět ostatních?“ Nevděk, který těch devět projevilo, je vážný nedostatek. Projevíme jako Samaritán vděčnost za věci, které dostáváme od Boha, včetně spolehlivého slibu věčného života v Božím spravedlivém novém světě? Jan 11:54, 55; Lukáš 17:11–19; 3. Mojžíšova 13:16, 17, 45, 46; Zjevení 21:3, 4.
▪ Jak zmaří Ježíš snahy ho zabít?
▪ Kam potom Ježíš cestuje a jaký má cíl?
▪ Proč stojí malomocní opodál a proč je Ježíš posílá ke kněžím?
▪ Čemu bychom se měli naučit z této zkušenosti?