Poučení ze zprávy o Ježíšově narození
UDÁLOSTI související s Ježíšovým narozením jsou pro miliony lidí fascinující. Svědčí o tom množství betlémů, které se o Vánocích staví po celém světě, a také hry o Narození Páně, jež se v té době všude předvádějí. Události související s Ježíšovým narozením, jak je popisuje Bible, jsou skutečně fascinující, ale nebyly zapsány lidem pro zábavu. Jsou totiž součástí celého Písma, které Bůh inspiroval k vyučování a k urovnávání věcí. (2. Timoteovi 3:16)
Kdyby si Bůh přál, aby křesťané Ježíšovo narození slavili, dal by v Bibli zaznamenat přesné datum. Udělal to? Znalec Bible Albert Barnes, který žil v 19. století, se zmínil o tom, že se Ježíš narodil v době, kdy pastýři byli v noci venku a bděli nad svými stády. Došel k závěru: „Jasně z toho vysvítá, že se náš Spasitel narodil dříve než 25. prosince... V té době je chladno, a to zejména ve vysoko položené a hornaté oblasti kolem Betléma. Dobu [Ježíšova] narození Bůh nezjevil. ... A nebylo ani důležité tu dobu znát; kdyby to důležité bylo, Bůh by o tom zachoval zprávu.“
Naproti tomu o dni, kdy Ježíš zemřel, nám podávají přesnou zprávu pisatelé všech čtyř evangelií. Ježíš zemřel v den Pasachu, a Pasach se držel 14. dne židovského měsíce nisanu, tedy na jaře. Ježíš navíc svým následovníkům výslovně přikázal, aby si ten den připomínali, a to na jeho památku. (Lukáš 22:19) Pokud však jde o Ježíšovy narozeniny, nebo o narozeniny vůbec, Bible neobsahuje žádný příkaz, že by se měly slavit. Politováníhodné je, že diskusemi o datu Ježíšova narození mohou být odsunuty do pozadí důležitější události, k nimž v tom období došlo.
Rodiče vybral Bůh
V Izraeli byly tisíce rodin. Čím se tedy vyznačovali rodiče, které Bůh vybral, aby vychovali jeho Syna? Pokládal snad Bůh za důležité takové věci, jako je význačné postavení nebo bohatství? Ne. Jehova si u rodičů všímal spíše jejich duchovních vlastností. Zamysleme se nad Mariiným chvalozpěvem, který je zaznamenán u Lukáše 1:46–55. Marie ho zpívala potom, co se dozvěděla, že je poctěna výsadou stát se matkou Mesiáše. Kromě jiného řekla: „Má duše velebí Jehovu..., protože shlédl na nízké postavení své otrokyně.“ Pokorně se považovala za ženu ‚nízkého postavení‘, za Jehovovu otrokyni. A nádherné výrazy obsažené v Mariině chvalozpěvu svědčí o něčem ještě důležitějším, totiž o tom, že Marie byla duchovně smýšlející ženou a že dobře znala Písmo. Byla sice hříšným potomkem Adama, ale pro to, aby byla vybrána jako pozemská matka Božího Syna, měla ideální předpoklady.
A co Mariin manžel, který se stal Ježíšovým adoptivním otcem? Josef měl praktické znalosti jako tesař. Byl ochoten vykonávat těžkou manuální práci, a proto mohl uživit rodinu, v níž nakonec bylo pět synů a nejméně dvě dcery. (Matouš 13:55, 56) Josef nebyl bohatý. Když přišel čas, aby Marie představila svého prvorozeného syna v Božím chrámu, Josefa jistě mrzelo, že nemohl opatřit oběť v podobě ovce. Místo toho museli využít úlevu, která se vztahovala na chudé. Pokud jde o matku novorozeného syna, Boží zákon stanovil: „Jestliže si dost dobře nemůže dovolit ovci, pak vezme dvě hrdličky nebo dva mladé holuby, jednoho na zápalnou oběť a jednoho na oběť za hřích, a kněz za ni vykoná smíření, a bude čistá.“ (3. Mojžíšova 12:8; Lukáš 2:22–24)
Bible říká, že Josef „byl spravedlivý“. (Matouš 1:19) To se projevilo například tak, že se svou panenskou manželkou měl styk teprve po Ježíšově narození. Proto nemuselo dojít k žádnému nedorozumění ohledně toho, kdo je Ježíšovým skutečným Otcem. Žít pod jednou střechou a nemít intimní styky jistě nebylo pro novomanžele snadné. Dali tím však najevo, jak velice si váží výsady, že byli vybráni k tomu, aby vychovali Božího Syna. (Matouš 1:24, 25)
Stejně jako Marie, byl i Josef duchovně smýšlejícím člověkem. Každý rok přerušil práci a vzal svou rodinu na třídenní cestu z Nazaretu do Jeruzaléma, aby se zde účastnili každoročního svátku Pasach. (Lukáš 2:41) Josef také jistě učil Ježíše, aby si již od mládí vypěstoval zvyk účastnit se každý týden uctívání v místní synagoze, kde se četlo a vysvětlovalo Boží slovo. (Lukáš 2:51; 4:16) Bůh tedy pro svého Syna nesporně vybral tu pravou pozemskou matku a toho pravého adoptivního otce.
Prostí pastýři dostávají nádherné požehnání
Josefova manželka nyní byla už v devátém měsíci těhotenství, a cestování pro ni nebylo snadné, ale Josef se s ní přesto vypravil do města svých předků, aby se zde dal podle césarova výnosu zapsat. Když přišli do Betléma, nemohli v přeplněném městě najít žádné ubytování. Okolnosti je donutily, aby se ubytovali ve stáji. Zde se Ježíš narodil, a byl položen do jeslí. Jehova chtěl posílit víru těchto skromných rodičů, a proto jim potvrdil, že k narození dítěte skutečně došlo podle Boží vůle. Poslal k nim snad proto delegaci význačných betlémských starších mužů? To se nestalo. Naopak, Jehova Bůh tuto věc zjevil pracovitým pastýřům, kteří byli v noci venku a střežili svá stáda.
Těmto pastýřům se objevil Boží anděl a řekl jim, aby šli do Betléma, kde najdou právě narozeného Mesiáše ‚ležícího v jeslích‘. Byli snad tito prostí muži šokováni, když slyšeli, že Mesiáš, který se právě narodil, je ve stáji? Uvedlo je to snad do rozpaků? Vůbec ne. Bez váhání opustili svá stáda a vydali se do Betléma. Když Ježíše nalezli, vyprávěli Josefovi a Marii, co jim řekl Boží anděl. Tito manželé tak byli nepochybně posíleni ve víře, a mohli si být jisti, že všechno probíhá podle Božího předsevzetí. A pastýři, ti se potom ‚vrátili a oslavovali a chválili Boha za všechno, co slyšeli a viděli‘. (Lukáš 2:8–20) Ano, když se Jehova rozhodl zjevit tyto věci bohabojným pastýřům, vybral si správně.
Z toho, co zde bylo uvedeno, poznáváme, jakými lidmi máme být, abychom měli Jehovovu přízeň. Nemusíme usilovat o význačné postavení ani o bohatství. Spíše je nutné, abychom — podobně jako Josef, Marie a pastýři — poslouchali Boha a abychom svou lásku k němu dokazovali tím, že dáváme přednost duchovním zájmům, a ne hmotným věcem. Ano, když se zamyslíme nad zprávou o událostech, k nimž došlo v souvislosti s Ježíšovým narozením, pak načerpáme vynikající poučení.
[Obrázek na straně 7]
O čem svědčí to, že Marie obětovala dva holuby?
[Obrázek na straně 7]
Bůh se rozhodl, že zprávu o narození Ježíše sdělí několika prostým pastýřům