Jsou toto opravdu poslední dny?

JSTE na přídi kánoe, která vplouvá do rozbouřené části řeky. Z vodní pěny a ze spršek vody se vynořují ohromné kameny a vy se snažíte řídit loď tak, abyste do nich nenarazili. Od člověka na zádi očekáváte, že pomůže loď kormidlovat, ale on má málo zkušeností. Ještě horší je to, že nemáte žádnou mapu, a tak vůbec nevíte, zda tyto peřeje končí v klidném jezeře nebo ve vodopádu.

To není příjemná představa, viďte? Tak ji změňme. Představte si, že s sebou máte zkušeného průvodce, někoho, kdo zná v téhle řece každý kámen, každou zátočinu. On již dlouho předem věděl, že se peřeje blíží, ví, do čeho peřeje ústí a jak jimi proplout. Necítili byste se snad mnohem bezpečněji?

Pravda je taková, že se v podobné nepříjemné situaci nachází každý z nás. Ne vlastní vinou prožíváme bouřlivé období lidské historie. Většina lidí nemá žádnou představu, jak dlouho tato situace bude ještě trvat, zda se podmínky zlepší nebo jak co nejlépe přežít. Ale my nemusíme mít dojem, že jsme se ztratili nebo že jsme bezmocní. Náš Stvořitel nám totiž poskytl průvodce — průvodce, který toto tísnivé období historie předpověděl, ví, jak skončí, a nabízí nám vedení, jež potřebujeme, abychom přežili. Tímto průvodcem je kniha — Bible. Její Autor, Jehova Bůh, sám sebe nazývá Vznešeným učitelem a skrze proroka Izajáše nás ujišťuje: „Tvé vlastní uši uslyší za tebou slovo, jež říká: ‚To je ta cesta. Choďte po ní‘, v případě, že byste šli doprava, nebo v případě, že byste šli doleva.“ (Izajáš 30:20, 21) Přivítal bys takové vedení? Jestliže ano, zamysleme se nad tím, zda Bible skutečně předpověděla to, co je příznačné pro období, v němž žijeme.

Ježíšovi následovníci pokládají důležitou otázku

Ježíšovi následovníci museli být velmi překvapeni. Ježíš jim právě zcela jasně řekl, že impozantní budovy jeruzalémského chrámu budou úplně zničeny! Taková předpověď byla překvapivá. Když se krátce potom posadili na Olivové hoře, čtyři učedníci se Ježíše zeptali: „Pověz nám: Kdy to bude a co bude znamením tvé přítomnosti a závěru systému věcí?“ (Matouš 24:3; Marek 13:1–4) Ať již si to uvědomili, nebo ne, Ježíšova odpověď měla několik splnění.

Zničení jeruzalémského chrámu a konec židovského systému věcí nebylo totéž co Kristova přítomnost a závěr celosvětového systému věcí. Nicméně Ježíš se ve své obsáhlé odpovědi obratně dotkl všech těchto aspektů jejich otázky. Řekl jim, jaká situace nastane před zničením Jeruzaléma; pověděl jim také, co bude charakteristické pro svět během jeho přítomnosti, až bude vládnout jako Král v nebi a až se bude schylovat ke konci celosvětového systému věcí.

Konec Jeruzaléma

Zamyslete se nejprve nad tím, co Ježíš řekl o Jeruzalému a jeho chrámu. Více než třicet let předem předpověděl období hrozných těžkostí, jež přijdou na jedno z největších měst světa. Zvláště si všimněte Ježíšových slov zaznamenaných v Lukášovi 21:20, 21: „Až uvidíte Jeruzalém obklopený utábořenými vojsky, pak vězte, že se přiblížilo jeho zpustošení. Ať potom ti, kteří jsou v Judeji, prchají k horám a ti, kteří jsou v jeho středu, ať se vzdálí, a ti, kteří jsou na venkově, ať do něho nevstupují.“ Kdyby měl být Jeruzalém obklopený a obklíčený utábořenými vojsky, jak by se mohli „ti, kteří jsou v jeho středu,“ jednoduše ‚vzdálit‘, jak Ježíš přikázal? Je jasné, že Ježíš naznačil, že taková příležitost nastane. Stalo se to?

V roce 66 n. l. zatlačila římská vojska pod vedením Cestia Galla vzbouřenecké židovské ozbrojené síly zpět k Jeruzalému a uzavřela je ve městě. Římané se dokonce dostali až do města samotného a dosáhli chrámové zdi. Ale tehdy Gallus nařídil svému vojsku něco zvláštního. Rozkázal vojákům, aby ustoupili! Nadšení židovští vojáci se dali do pronásledování a způsobili prchajícím římským nepřátelům ztráty. Tak se otevřela příležitost, o které mluvil Ježíš. Praví křesťané dbali na jeho varování, a Jeruzalém opustili. To bylo moudré, protože o pouhé čtyři roky později se římská vojska pod vedením vojevůdce Tita vrátila. Tentokrát již únik nebyl možný.

Římská vojska opět obklopila Jeruzalém a postavila kolem něho opevnění ze špičatých kůlů. Ježíš o Jeruzalému prorokoval: „[Přijdou] na tebe dny, kdy tvoji nepřátelé kolem tebe vystaví opevnění ze špičatých kůlů a obklíčí tě a ze všech stran tě budou tísnit.“a (Lukáš 19:43) Netrvalo dlouho a Jeruzalém padl; z jeho slavného chrámu zbyly dýmající rozvaliny. Ježíšova slova se splnila v každé podrobnosti!

Ale Ježíš měl na mysli mnohem víc než zničení Jeruzaléma. Jeho učedníci se ho ptali také na znamení jeho přítomnosti. Tehdy si hloubku své otázky ještě neuvědomovali, ale jejich otázka se týkala období, kdy bude Ježíš dosazen, aby vládl jako Král v nebi. Co předpověděl?

Válka v posledních dnech

Jestliže si přečtete Matouše 24. a 25. kapitolu, Marka 13. kapitolu a Lukáše 21. kapitolu, uvidíte naprosto jasné důkazy, že Ježíš mluvil o době, ve které žijeme my dnes. Předpověděl období válek — ne pouze ‚války a zprávy o válkách‘, které ničily dějiny lidstva vždy, ale války, v nichž bude bojovat „národ proti národu a království proti království“ —, ano, předpověděl velké mezinárodní války. (Matouš 24:6–8)

Zamyslete se na chvíli nad tím, jak se charakter válek v našem století změnil. Války byly hrozné i v době, kdy válka znamenala to, že dva národy poslaly na bitevní pole armády, které stály proti sobě a mávaly šavlemi nebo po sobě střílely. Ale v roce 1914 vypukla Velká válka. Do této války se postupně zapojoval jeden národ po druhém, a tak došlo k první celosvětové válce. Automatické zbraně byly konstruovány tak, aby zabíjely stále více a více lidí a na větší vzdálenost. Kulomety vystřelovaly kulky s velkou účinností; yperit spaloval, mučil, mrzačil a zabíjel vojáky po tisících; tanky se nemilosrdně valily nepřátelskými liniemi a jejich děla rachotila. Do bojů zasáhla také letadla a ponorky — pouhá předzvěst toho, čím se měly stát v budoucnu.

Druhá světová válka dokázala to, co si nikdo nedokázal představit — úplně zastínila válku předchozí, když si na svůj účet připsala několik desítek milionů obětí. Obrovské letadlové lodě, skutečná plovoucí města, křižovaly moře a z jejich palub startovaly válečné letouny, aby bombardovaly nepřátelské cíle. Ponorky torpédovaly a potápěly nepřátelská plavidla. Byly svrženy i atomové bomby a každá si vyžádala tisíce životů! Právě jak předpověděl Ježíš, skutečně nastaly „strašlivé úkazy“, které označují toto válečné období. (Lukáš 21:11)

Ubývá snad od druhé světové války válečných konfliktů? Sotva. Během jednoho roku zuří někdy doslova desítky válek — a to i v devadesátých letech — a počet obětí jde do milionů. Změnilo se i to, kdo ve válkách umírá nejvíce. Ve válkách již neumírají hlavně vojáci. Více než devadesát procent válečných obětí tvoří dnes civilisté.

Další rysy znamení

Války jsou jen jednou částí znamení, o kterém se Ježíš zmínil. Varoval také, že bude „nedostatek potravy“. (Matouš 24:7) I to se splnilo, ačkoli je to paradoxní, protože země produkuje více potravin, než je potřeba pro nasycení celého lidstva. O zemědělství máme více poznatků než kdykoli předtím v lidské historii a rychlá a účinná doprava je schopná dopravit potraviny na jakékoli místo na světě. Přes to všechno jedna pětina světové populace každý den hladoví.

Ježíš také předpověděl, že „na jednom místě za druhým“ budou „mory“. (Lukáš 21:11) A opět kolem sebe vidíme zvláštní paradox — máme lepší lékařskou péči než kdykoli předtím, došlo k novým objevům v technologiích, máme k dispozici vakcíny, kterými lze předcházet mnoha rozšířeným nemocem; a přesto je výskyt nakažlivých nemocí tak vysoký jako nikdy dříve. Krátce po skončení první světové války vypukla epidemie španělské chřipky a vyžádala si více životů než samotná válka. Tato nemoc byla tak nakažlivá, že v některých městech, například v New Yorku, mohli lidé dostat pokutu, nebo být dokonce zavřeni za to, že pouze kýchli! Dnes si každým rokem vyžádá miliony lidských životů rakovina a srdeční onemocnění — skutečné mory. A smrt působí stále AIDS, nemoc na kterou lékařská věda nezná léčbu.

Když Ježíš mluvil o posledních dnech, popisoval historické a politické podmínky, ale apoštol Pavel se více zaměřil na sociální problémy a převládající způsoby chování. Mimo jiné napsal: „Věz však, že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou . . . nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, . . . bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha.“ (2. Timoteovi 3:1–5)

Zní vám tato slova povědomě? Zamyslete se jen nad jedním aspektem sociálního úpadku v dnešním světě — nad rozpadem rodiny. Množství zničených domácností, násilí na manželském partnerovi, zneužívané děti a týrání zestárlých rodičů —, to skutečně ukazuje, že lidé nemají ‚přirozenou náklonnost‘, jsou „suroví“, dokonce „zrádci“ a „bez lásky k dobru“! Ano, dnes tyto známky vidíme v mimořádné míře.

Jsme my předpověděná generace?

Možná byste ale rádi znali odpověď na otázky jako: ‚Nesužovaly snad tyto podmínky lidstvo v každé době? Jak můžeme vědět, že naše současná generace je ta, jež byla předpověděna v proroctvích zapsaných ve starověku?‘ Uvažujme o třech druzích důkazů, které potvrzují, že Ježíš mluvil o naší době.

Za prvé, i když se Ježíšova slova částečně splnila při zničení Jeruzaléma a jeruzalémského chrámu, konečné splnění mělo nastat v budoucnosti, po prvním století. Asi třicet let po pohromě, která Jeruzalém zničila, dal totiž Ježíš letitému apoštolu Janovi vidění, jež ukázalo, že předpověděný stav — války, hlad, mor, které působí smrt — měl v celosvětovém měřítku nastat až v budoucnu. Ano, tyto těžkosti měly zahrnovat ne jedno místo, ale ‚zemi‘ jako celek. (Zjevení 6:2–8)

Za druhé, v tomto století se některé rysy Ježíšova znamení splňují v míře, kterou bychom mohli nazvat konečný stupeň. Je například vůbec možné, aby nějaká válka byla ještě horší než ty, jež jsme zažili od roku 1914? Kdyby vypukla třetí světová válka, v níž by dnešní nukleární velmoci použily své zbraně, po jejím skončení by země byla úplně pustá a lidstvo by bylo spálené na prach. Zjevení 11:18 také předpovědělo, že v době, kdy se národy ‚rozzlobí‘, budou lidé ‚ničit zemi‘. Poprvé v historii ohrožuje znečištění a úpadek životního prostředí schopnost této planety hostit život! I splnění tohoto rysu nyní vidíme v jeho nejvyšším stupni nebo je tomuto stupni velmi blízko. Mohly by války a znečišťování zhoršovat situaci tak dlouho, dokud by člověk sám sebe i tuto planetu úplně nezničil? Ne, protože sama Bible prohlašuje, že země bude trvat navždy a že na ní budou žít spravedliví lidé. (Žalm 37:29; Matouš 5:5)

Za třetí, znamení posledních dnů má být zvláště přesvědčivé, až se bude plnit jako celek. Když vezmeme v úvahu rysy, o kterých mluvil Ježíš ve třech evangeliích, ty, o nichž se ve svých dopisech zmiňoval Pavel, a ty ze Zjevení, jsou jich opravdu desítky. Člověk by mohl diskutovat o jednotlivých rysech a mohl by říkat, že v jiných stoletích byly stejné problémy, ale když uvažujeme o všech dohromady, jednoznačně ukazují pouze na jedno časové období — na to, ve kterém žijeme my.

Co to ale všechno znamená? Popisuje snad Bible naši dobu jako nebezpečnou a beznadějnou? Vůbec ne!

Dobrá zpráva

Jeden z nejpozoruhodnějších rysů znamení posledních dnů je zaznamenán u Matouše 24:14: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ V tomto století provádějí svědkové Jehovovi dílo, které nemá v celé lidské historii obdoby. Přijali biblické poselství o Království Jehovy Boha — poznali, co to Království je, jak vládne a co vykoná — a rozšířili toto poselství po celé zemi. Ve více než 300 jazycích vydávají literaturu, která se tímto námětem zabývá, a přinášejí ji lidem do jejich domácností nebo jim ji nabízejí na ulicích a nosí ji lidem do zaměstnání vlastně v každé zemi na světě.

Tím toto proroctví plní. Ale také rozšiřují naději. Všimněte si, že Ježíš to nazval ‚dobrá zpráva‘, ne špatná zpráva. Jak to může být dobrá zpráva v dnešní těžké době? Protože hlavní poselství Bible není to, jak špatné budou věci na konci tohoto starého světa. Její hlavní poselství se týká Božího Království a toho, že Království slibuje něco, co je drahé všem lidem, kteří milují mír — osvobození.

Co znamená toto osvobození a jak na něm můžete mít podíl i vy? Zamyslete se laskavě nad následujícími články, které o tomto námětu pojednávají.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 5]

Lidé hledají odpovědi na tyto znepokojivé otázky: Proč je taková špatnost? Kam lidstvo spěje?

[Praporek na straně 6]

Více než devadesát procent obětí válek jsou dnes civilisté

[Obrázek na straně 7]

Ježíšovo proroctví o zničení Jeruzaléma se splnilo v každé podrobnosti