Život a služba Ježíše

„Jistě to byl Boží Syn“

JEŽÍŠ ještě nevisí na kůlu dlouho, když v poledne nastává tajuplná tříhodinová tma. Příčinou není zatmění slunce, protože k tomu dochází jen v době nového měsíce, a v období pasach je úplněk. Zatmění slunce kromě toho trvá jen několik minut. Tato tma je tedy božského původu. Ti, kteří se vysmívají Ježíšovi, jsou pravděpodobně zaražení a přestávají se svými posměšky.

Jestliže k tomuto tajemnému jevu dochází předtím, než jeden zločinec pokárá svého společníka a požádá Ježíše, aby si na něho vzpomněl, je to možná jedna z příčin jeho pokání. Snad právě za této tmy přicházejí do blízkosti mučednického kůlu čtyři ženy, totiž Ježíšova matka a její sestra Salome, Marie Magdaléna i Marie, matka Jakuba menšího. Jan, Ježíšův milovaný apoštol, je tam s nimi.

Srdce Ježíšovy matky je opravdu ‚probodeno‘, když pozoruje syna, kterého kojila a opatrovala, jak tam visí v agónii. Ježíš však nemyslí na svou vlastní bolest, ale na matčino blaho. S velkým úsilím pokyne hlavou směrem k Janovi a říká své matce: „Ženo, hleď, tvůj syn!“ Pak pokyne směrem k Marii a říká Janovi: „Hleď, tvá matka!“

Ježíš tím svěřuje svou matku, která je nyní zřejmě vdovou, do péče svého mimořádně milovaného apoštola. Činí to proto, že Mariini ostatní synové v něj ještě neprojevili víru. Tak dává znamenitý příklad, když činí opatření nejen ohledně tělesných potřeb své matky, ale i vzhledem k jejím potřebám duchovním.

Asi ve tři hodiny odpoledne Ježíš říká: „Mám žízeň.“ Potom, když Ježíš cítí, jako by mu jeho Otec odňal ochranu, aby mohla být až do krajnosti vyzkoušena jeho ryzost, volá hlasitě: „Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?“ Ti, kteří stojí kolem a slyší to, volají: „Pohleďte, volá Eliáše.“ Jeden z nich hned běží, vezme houbu nasáklou kyselým vínem, dá ji na konec yzopové lodyhy, a dává mu napít. Jiní však říkají: „Nechte ho! Ať vidíme, zda ho Eliáš přijde sundat.“

Když Ježíš přijme kyselé víno, zvolá: „Je dovršeno!“ Ano, dovršil všechno, co měl vykonat, když ho Otec poslal na zem. Nakonec říká: „Otče, do tvých rukou svěřuji svého ducha.“ Tak Ježíš svěřuje Bohu svou životní sílu v důvěře, že mu ji Bůh opět obnoví. Pak sklání hlavu a umírá.

Ve chvíli, kdy Ježíš naposled vydechuje, dochází k velkému zemětřesení, při němž pukají skály. Chvění je tak silné, že se otevírají pamětní hrobky za Jeruzalémem a jsou z nich vyvržena mrtvá těla. Kolemjdoucí, kteří vidí mrtvá těla, jež byla odhalena, vstupují do města a vyprávějí o tom.

Dále ještě se ve chvíli, kdy Ježíš umírá, trhá ve dví odshora dolů velká opona, která v Božím chrámu odděluje Svatou od Nejsvětější. Tato nádherně vyzdobená opona zřejmě sahá do výše asi 18 metrů a je velmi těžká. Úžasný zázrak je nejen projevem Božího hněvu proti těm, kteří zabili jeho Syna, ale je také důkazem, že je nyní Ježíšovou smrtí otevřen vstup do Nejsvětější, do samotného nebe.

Když tedy lidé cítí zemětřesení a vidí, jaké věci se dějí, začínají se velmi bát. Důstojník, který dohlíží na popravu, vzdává slávu Bohu. Prohlašuje: „Jistě to byl Boží Syn.“ Pravděpodobně byl přítomen, když se při Ježíšově výslechu před Pilátem mluvilo o tvrzení, že Ježíš je Boží Syn. A nyní je tento muž přesvědčen, že Ježíš Boží Syn je, ano, že to je opravdu největší muž, jaký kdy žil.

Také jiní jsou přemoženi těmito zázračnými událostmi a vydávají se na cestu domů, přičemž se na důkaz svého hlubokého zármutku a studu bijí v prsa. Zdálky pozorují tuto podívanou mnohé Ježíšovy učednice, na které tyto závažné události hluboce působí. Apoštol Jan je zde také. Matouš 27:45–56; Marek 15:33–41; Lukáš 23:44–49; 2:34, 35; Jan 19:25–30.

◆ Proč nemůže být příčinou tříhodinové tmy zatmění slunce?

◆ Jaký znamenitý příklad dává Ježíš krátce před svou smrtí těm, kteří mají rodiče pokročilého věku?

◆ Které čtyři poslední výroky pronáší Ježíš před svou smrtí?

◆ Co je způsobeno zemětřesením, a jaký význam má roztržení chrámové opony?

◆ Jak působí tyto zázraky na důstojníka, který dohlíží na popravu?