Nakolik je pro vás pravda drahocenná?

„Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (JAN 8:32)

1. V čem se zřejmě lišilo to, jak slovo „pravda“ použil Pilát a jak ho použil Ježíš?

„CO JE pravda?“ Když Pilát položil tuto otázku, jeho zájem se zřejmě týkal spíše pravdy v obecném smyslu. Ježíš ovšem krátce před tím vysvětlil: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37, 38) Původní řecký text ukazuje, že na rozdíl od Piláta Ježíš před výrazem ‚pravda‘ uvedl určitý člen. Mluvil o pravdě od Boha.

Jak se k pravdě staví svět

2. Které Ježíšovo prohlášení poukazuje na hodnotu pravdy?

² Pavel napsal: „Víra není vlastnictvím všech.“ (2. Tesaloničanům 3:2) Totéž je možné říci o pravdě. I když mnoho lidí má příležitost poznat pravdu založenou na Bibli, úmyslně ji ignorují. Přesto je tak drahocenná! Ježíš prohlásil: „Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ (Jan 8:32)

3. Na které varování bychom měli pamatovat v souvislosti s podvodným učením?

³ Apoštol Pavel uvedl, že pravdu není možné najít v lidských filozofiích a tradicích. (Kolosanům 2:8) To jsou skutečně podvodné věci. Pavel varoval efezské křesťany, že pokud filozofiím a tradicím uvěří, budou podobni duchovním nemluvňatům a budou „zmítáni jako na vlnách ... každým větrem učení prostřednictvím lidské šalebnosti, prostřednictvím vychytralosti ve vynalézání omylu“. (Efezanům 4:14) Lidé, kteří se staví proti pravdě od Boha, dnes ‚lidskou šalebnost‘ šíří pomocí své propagandy. The New Encyclopædia Britannica definuje „propagandu“ jako „systematické úsilí manipulovat vírou, postoji a činy druhých lidí“. Taková propaganda dovedně překrucuje pravdu v lež a předkládá lži jako pravdu. Najít pravdu, když čelíme takovému zákeřnému tlaku, můžeme jen na základě vytrvalého studia Písma.

Křesťané a svět

4. Komu je pravda dostupná a jaký závazek mají ti, kdo ji přijmou?

⁴ Ježíš Kristus se modlil k Jehovovi za své učedníky: „Posvěť je pravdou; tvé slovo je pravda.“ (Jan 17:17) Tito lidé měli být posvěceni neboli odděleni pro službu Jehovovi a pro ohlašování jeho jména a Království. (Matouš 6:9, 10; 24:14) Přestože pravda od Jehovy není vlastnictvím všech lidí, je zdarma dostupná každému, kdo o ni stojí, a to bez ohledu na jeho národnost, rasu či kulturní prostředí, ze kterého pochází. Apoštol Petr řekl: „S určitostí si uvědomuji, že Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35)

5. Proč jsou křesťané často pronásledováni?

⁵ Křesťané se o biblickou pravdu dělí s druhými lidmi, ale rozhodně nejsou vítáni všude. Ježíš varoval: „Vydají [vás] do soužení a budou vás zabíjet a budete předmětem nenávisti všech národů kvůli mému jménu.“ (Matouš 24:9) V komentáři k tomuto verši irský duchovní John R. Cotter v roce 1817 napsal: „Snahy [křesťanů] reformovat svým kázáním život lidstva ani zdaleka nevedly lidi k vděčnosti, ale skutečnost byla taková, že lidé učedníky nenáviděli a pronásledovali je, protože [tito křesťané] odhalovali jejich neřesti.“ Takoví pronásledovatelé nepřijímají „lásku k pravdě, aby byli zachráněni“. Z tohoto důvodu „Bůh na ně nechává působit omyl, aby uvěřili lži, aby všichni byli souzeni, protože nevěřili pravdě, ale měli zalíbení v nespravedlnosti“. (2. Tesaloničanům 2:10–12)

6. Jaké touhy by křesťan neměl pěstovat?

⁶ Křesťany žijící v tomto nepřátelském světě apoštol Jan nabádá: „Nemilujte svět ani věci ve světě. ... Všechno ve světě — touha těla a touha očí a okázalé vystavování prostředků, které má někdo k životu — nepochází od Otce, ale pochází ze světa.“ (1. Jana 2:15, 16) Jan říká „všechno“, a tak nepřipouští žádnou výjimku. Proto si nesmíme vypěstovat touhu po čemkoli, co tento svět nabízí a co by nás od pravdy mohlo odvést. Budeme-li jednat podle Janovy rady, bude to mít mocný vliv na náš život. V jakém smyslu?

7. Jak poznání pravdy motivuje upřímné lidi?

⁷ V průběhu roku 2001 vedli svědkové Jehovovi každý měsíc na celém světě přes čtyři a půl milionu domácích biblických studií, při nichž poučovali jednotlivce i skupiny lidí o Božích požadavcích pro život. Díky této činnosti bylo pokřtěno 263 431 osob. Tito noví učedníci začali světlo pravdy považovat za drahocenné a zavrhli špatné společenství a nemravné jednání, které zneuctívá Boha a které je v dnešním světě tak rozšířené. Po svém křtu nadále žijí podle měřítek, jež Jehova stanovil pro všechny křesťany. (Efezanům 5:5) Je i pro vás pravda natolik drahocenná?

Jehova o nás pečuje

8. Jak Jehova reaguje na naše zasvěcení a proč je moudré ‚hledat nejprve království‘?

⁸ Jehova přijímá s milostivostí naše zasvěcení, i přes projevy naší nedokonalosti, a obrazně řečeno se sklání, aby nás k sobě přitáhl. Tak nás učí, abychom povznesli své cíle a touhy. (Žalm 113:6–8) Jehova nám také umožňuje, abychom si k němu vytvořili osobní vztah, a slibuje, že o nás bude pečovat, pokud budeme ‚neustále hledat nejprve království a jeho spravedlnost‘. Těm, kdo to dělají a duchovně se chrání, Jehova slibuje: „To všechno ostatní vám bude přidáno.“ (Matouš 6:33)

9. Kdo je „věrný a rozvážný otrok“ a jak o nás Jehova pomocí tohoto ‚otroka‘ pečuje?

⁹ Ježíš Kristus vybral svých 12 apoštolů a položil základ sboru pomazaných křesťanů, kteří začali být označováni jako ‚Boží Izrael‘. (Galaťanům 6:16; Zjevení 21:9, 14) Tato skupina byla později popsána jako „sbor živého Boha, sloup a opora pravdy“. (1. Timoteovi 3:15) Ježíš označil členy tohoto sboru jako ‚věrného a rozvážného otroka‘ a jako ‚věrného správce, toho rozvážného‘. Tento věrný služebník měl pak být podle Ježíše zodpovědný za to, aby křesťanům „v pravý čas dával jejich vyměřené zásoby jídla“. (Matouš 24:3, 45–47; Lukáš 12:42) Bez jídla bychom zemřeli. Podobně i bez duchovního pokrmu duchovně zeslábneme a zemřeme. Existence ‚věrného a rozvážného otroka‘ je tedy dalším důkazem toho, že se o nás Jehova stará. Kéž si vždy vážíme drahocenné duchovní péče, které se nám prostřednictvím ‚otroka‘ dostává. (Matouš 5:3)

10. Proč je pro nás životně důležité navštěvovat shromáždění pravidelně?

¹⁰ Jednou z forem duchovního sycení je osobní studium. Další formou je společenství s ostatními křesťany a návštěva sborových shromáždění. Pamatujete si přesně, co jste jedli před šesti měsíci nebo třeba jen před šesti týdny? Asi ne. Přesto vám jídlo, ať už to bylo cokoli, dodalo potřebné živiny. A pravděpodobně jste již od té doby podobné jídlo měli znovu. Totéž platí o duchovním pokrmu, který dostáváme na našich křesťanských shromážděních. Možná si nevybavíme všechny podrobnosti toho, co jsme na shromážděních slyšeli. A podobné informace tam zřejmě byly řečeny nejednou. Ale je to duchovní pokrm, který je pro nás životně důležitý. Naše shromáždění nám vždy dodávají výživný duchovní pokrm v pravý čas.

11. Jaké úkoly máme v souvislosti s návštěvou křesťanských shromáždění?

¹¹ Návštěva křesťanských shromáždění před nás také staví určité úkoly. Křesťané jsou vybízeni, aby ‚povzbuzovali jeden druhého‘ a podněcovali ostatní ve sboru „k lásce a znamenitým skutkům“. Když se na všechna shromáždění připravujeme, navštěvujeme je a aktivně se na nich podílíme, posiluje to naši vlastní víru a povzbuzuje to druhé. (Hebrejcům 10:23–25) Podobně jako malé děti, které jsou u jídla někdy vybíravé, potřebují možná někteří křesťané neustálé povzbuzování, aby přijímali duchovní výživu. (Efezanům 4:13) Poskytovat takové povzbuzení, když je ho zapotřebí, je projevem lásky. Může totiž těmto lidem pomoci, aby se z nich stali zralí křesťané, o nichž apoštol Pavel napsal: „Hutný pokrm patří zralým lidem, těm, kdo používáním cvičili svou vnímavost, aby rozlišovali mezi správným a nesprávným.“ (Hebrejcům 5:14)

Duchovně o sebe pečujme

12. Kdo má základní zodpovědnost za to, abychom zůstali v pravdě? Vysvětlete to.

¹² Na cestě pravdy nás může povzbuzovat manželský partner nebo naši rodiče. Také se nám možná pastýřsky věnují sboroví starší, protože jsme součástí stáda v jejich péči. (Skutky 20:28) Kdo má však základní zodpovědnost za to, abychom si udrželi způsob života založený na pravdě? Není pochyb o tom, že tato zodpovědnost spočívá na každém z nás. A to platí jak za běžných okolností, tak i v době těžkostí. Uvažujme o následujícím vyprávění.

13, 14. Jak nám vyprávění o jehněti pomáhá pochopit, jakým způsobem můžeme dostat potřebnou duchovní pomoc?

¹³ Ve Skotsku se několik jehňat páslo na louce a jedno z nich se zatoulalo ke svahu kopce a skutálelo se dolů na skalní římsu. Jehněti se nic nestalo, ale polekalo se a nemohlo vylézt zpátky nahoru. A tak se dalo do žalostného bečení. Jeho matka to zaslechla a také ona začala bečet, dokud nepřišel pastýř a jehně nevytáhl.

¹⁴ Všimněme si, jak šly ty události za sebou. Jehně volalo o pomoc, ovce se k němu přidala a pohotový pastýř rychle zasáhl a jehně zachránil. Jestliže malé jehně a jeho matka mohou vycítit nebezpečí a okamžitě začít volat o pomoc, neměli bychom i my udělat totéž, když duchovně klopýtneme nebo čelíme neočekávané hrozbě od Satanova světa? (Jakub 5:14, 15; 1. Petra 5:8) Jistě bychom to měli udělat, zejména pokud nám chybějí zkušenosti, protože jsme mladí nebo relativně noví v pravdě.

Jednáme-li podle Božích pokynů, přináší nám to štěstí

15. Co pocítila jedna žena, když se začala stýkat s křesťanským sborem?

¹⁵ Přemýšlejme o tom, jakou hodnotu má porozumění Bibli a následný pokoj mysli pro ty, kdo slouží Bohu pravdy. Jedna sedmdesátiletá žena, která celý život patřila k anglikánské církvi, souhlasila s tím, aby s ní svědkové Jehovovi studovali Bibli. Žena brzy poznala, že Boží jméno je Jehova, a začala se k upřímným modlitbám v sále Království připojovat svým „amen“. Z hloubi duše se vyjádřila: „Připadá mi, že Boha nevykreslujete jako někoho, kdo je velmi vysoko nad námi, obyčejnými smrtelníky, ale že ho přivádíte mezi nás jako milého přítele. Nic podobného jsem předtím nezažila.“ Tato milá zájemkyně pravděpodobně nikdy nezapomene na to, jaký první dojem v ní pravda vyvolala. Kéž ani my nikdy nezapomeneme na to, jak byla pro nás pravda drahocenná, když jsme ji poznali.

16. (a) Co by se mohlo stát, kdyby se hromadění peněz stalo naším hlavním cílem? (b) Jak můžeme získat pravé štěstí?

¹⁶ Mnoho lidí se domnívá, že kdyby měli více peněz, byli by šťastnější. Jestliže se však hromadění peněz stane naším hlavním životním cílem, hrozí nám ‚nevýslovné trápení mysli‘. (1. Timoteovi 6:10, Phillips) Uvažujme o tom, kolik lidí si kupuje lístky do loterie, utrácí peníze v kasinech nebo se věnuje riskantním spekulacím na burze cenných papírů, protože sní o tom, že se na ně usměje štěstí a oni zbohatnou. Kýžené bohatství však získá jen velmi, velmi málo lidí. A i ti, kterým se to podaří, často zjistí, že jejich rychle nabyté jmění jim štěstí nepřineslo. Trvalé štěstí pramení z toho, že činíme Jehovovu vůli a spolupracujeme s křesťanským sborem pod vedením Jehovova svatého ducha a s pomocí andělů. (Žalm 1:1–3; 84:4, 5; 89:15) Když to děláme, můžeme zažít nečekané požehnání. Je pro vás pravda natolik drahocenná, aby vás takové požehnání neminulo?

17. Co se o postoji apoštola Petra dozvídáme ze skutečnosti, že pobýval u koželuha Šimona?

¹⁷ Zamysleme se nad tím, co zažil apoštol Petr. V roce 36 n. l. se vydal na misionářskou cestu na pláň Šaron. Zastavil se v Lyddě, kde uzdravil ochrnutého Ainea, a pak pokračoval do přístavního města Joppe. Tam vzkřísil Dorkas. Skutky 9:43 uvádějí: „Zůstal v Joppe řadu dnů u jistého koželuha Šimona.“ Tato stručná poznámka odhaluje, že Petr obyvatelům tohoto města sloužil bez předsudků. Jak to? Znalec Bible Frederic W. Farrar píše: „Přísného a nekompromisního zastánce ústního [mojžíšského] Zákona by nic nemohlo přimět k tomu, aby přebýval v domě koželuha. Toto řemeslo bylo v očích všech strnulých dogmatiků nečisté a odporné, protože k němu nezbytně patřil denní kontakt s kůžemi a mrtvolami různých zvířat a s rozmanitými látkami, které se při zpracovávání kůží používaly.“ „Dům u moře“, v němž Šimon bydlel, sice možná přímo nesousedil s jeho koželužskou dílnou, ale ať už to bylo jakkoli, podle Farrara měl Šimon ‚řemeslo, kterým ostatní lidé opovrhovali a které tudíž nahlodávalo sebeúctu těch, kdo se mu věnovali‘. (Skutky 10:6)

18, 19. (a) Proč Petr upadl do rozpaků kvůli vidění, které dostal? (b) Jaké nečekané požehnání Petr zažil?

¹⁸ Nepředpojatý Petr přijal Šimonovu pohostinnost a neočekávaně tam dostal Boží vedení. Měl vidění, ve kterém mu bylo přikázáno, aby snědl tvory, kteří byli podle židovského Zákona nečistí. Petr protestoval, že „nikdy nejedl nic poskvrněného a nečistého“. Třikrát mu ale bylo řečeno: „Přestaň nazývat poskvrněným to, co Bůh očistil.“ Zřejmě si dokážeme představit, že „byl Petr vnitřně na velkých rozpacích nad tím, co by mohlo znamenat vidění, které měl“. (Skutky 10:5–17; 11:7–10)

¹⁹ Petr netušil, že v Cesareji, městě asi 50 kilometrů vzdáleném, měl o den dříve vidění také pohan Kornélius. Jehovův anděl Kornéliovi řekl, aby poslal své sluhy do domu koželuha Šimona, kde měli Petra najít. Kornélius své sluhy do Šimonova domu poslal a Petr s nimi šel zpět do Cesareje. Tam Petr Kornélia, jeho rodinu a přátele poučoval. V důsledku toho se tito lidé stali prvními neobřezanými nežidovskými věřícími, kteří jakožto dědicové Království obdrželi svatého ducha. Přestože muži byli neobřezaní, všichni ti, kdo slyšeli Petrova slova, byli pokřtěni. Lidem z národů — tedy lidem z židovského hlediska nečistým — se tak otevřela cesta, aby se stali členy křesťanského sboru. (Skutky 10:1–48; 11:18) Pro Petra to byla obrovská výsada. Vše ale bylo možné jen proto, že pro něho byla pravda drahocenná a vedla ho k tomu, aby poslouchal pokyny od Jehovy a jednal s vírou.

20. Jakou máme od Boha podporu, je-li pravda v našem životě na prvním místě?

²⁰ Pavel vybízí: „Tím, že mluvíme pravdu, vyrůstejme láskou ve všem v toho, kdo je hlavou, v Krista.“ (Efezanům 4:15) Ano, pravda nám již nyní přinese nezměrné požehnání, pokud ji ve svém životě dáme na první místo a pokud Jehovovi umožníme, aby prostřednictvím svého svatého ducha vedl naše kroky. Nezapomínejme také na to, že naši kazatelskou činnost podporují svatí andělé. (Zjevení 14:6, 7; 22:6) Je pro nás velkou ctí, že v práci, kterou nám Jehova svěřil, máme takovou podporu. Zůstaneme-li ryzí, bude nám dovoleno chválit Jehovu, Boha pravdy, po celou věčnost. Existuje snad něco cennějšího? (Jan 17:3)

Co jsme se naučili?

• Proč mnoho lidí pravdu nepřijímá?

• Jak by se křesťané měli dívat na věci v Satanově světě?

• Jaký postoj bychom měli mít ke shromážděním a proč?

• V čem tkví naše zodpovědnost pečovat o své duchovní blaho?

[Mapa a obrázek na straně 18]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

VELKÉ MOŘE

Cesarea

PLÁŇ ŠARON

Joppe

Lydda

Jeruzalém

[Obrázek]

Petr jednal podle Božích pokynů a byl odměněn nečekaným požehnáním

[Podpisek]

Mapa: Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 13]

Ježíš vydával svědectví o pravdě

[Obrázek na straně 15]

Duchovní pokrm, podobně jako jídlo, je pro nás životně důležitý