Kapitola 130

U Galilejského moře

APOŠTOLOVÉ se nyní vydají zpět do Galileje, jak jim to Ježíš dříve nařídil. Nejsou si však jisti, co tam mají dělat. Petr po chvíli říká Tomášovi, Natanaelovi, Jakubovi, jeho bratru Janovi a dvěma dalším apoštolům: „Jdu lovit ryby.“

„Půjdeme také s tebou,“ odpovídá všech šest.

Po celou noc nic nechytí. Když se však schyluje k ránu, objeví se na břehu Ježíš, ale učedníci nepoznají, že to je on. Volá: „Děti, že nemáte nic k jídlu?“

„Ne!“ volají na něho z moře.

„Hoďte síť napravo od člunu a něco najdete,“ řekne. Udělají to a pro množství ryb nemohou síť vytáhnout.

„To je Pán!“ křičí Jan.

Když to Petr slyší, přepáše se svrchním oděvem, protože byl svlečený, vrhne se do moře a plave asi devadesát metrů ke břehu. Ostatní učedníci plují za ním v malém člunu a táhnou síť plnou ryb.

Když dorazí ke břehu, vidí zde rozdělaný oheň z dřevěného uhlí a na něm ryby, a také chléb. „Přineste nějaké z ryb, které jste právě teď chytili,“ říká Ježíš. Petr jde tedy do člunu a táhne na břeh síť. Je v ní 153 velkých ryb.

„Pojďte, nasnídejte se,“ zve je Ježíš.

Žádný z nich nemá odvahu se ho zeptat: „Kdo jsi?“, protože vědí, že je to Ježíš. Je to posedmé od jeho vzkříšení, co se objevil, a potřetí, co se ukázal celé skupině apoštolů. Ježíš nyní podává snídani. Každému něco z chleba a z ryby.

Když dojídají, Ježíš možná pohlédne směrem k velkému úlovku ryb a ptá se Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než tyto zde?“ Nepochybně má na mysli: Lpíš na rybaření více než na práci, na kterou jsem tě připravil?

„Ty víš, že mám k tobě náklonnost,“ odpoví Petr.

„Syť mé beránky,“ řekne Ježíš.

Opět, podruhé se ho zeptá: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“

„Ano, Pane, ty víš, že mám k tobě náklonnost,“ odpoví Petr.

„Pas mé ovečky,“ přikáže Ježíš znovu.

Ještě potřetí se Ježíš zeptá: „Šimone, synu Janův, máš ke mně náklonnost?“

Nyní se už Petr rmoutí. Možná se domnívá, že má Ježíš pochyby o jeho věrné oddanosti. Petr přece třikrát zapřel, že ho zná, když byl Ježíš nedávno souzen a šlo mu o život. Říká tedy: „Pane, ty víš všechno; uvědomuješ si, že mám k tobě náklonnost.“

Potřetí mu Ježíš přikáže: „Syť mé ovečky.“

Ježíš tak používá Petra k tomu, aby i ostatním vštípil do mysli práci, kterou si přeje, aby konali. Brzy opustí zemi a chce, aby se oni ujali vedení ve službě těm, kteří budou přitrženi do Božího ovčince.

Ježíš nyní odhaluje, že Petr bude trpět podobným způsobem jako on, který byl spoután a popraven za to, že konal práci, již mu svěřil Bůh. „Když jsi byl mladší,“ říká mu Ježíš, „přepásával ses a chodíval jsi, kam jsi chtěl. Až však zestárneš, natáhneš ruce a jiný tě přepásá a odvede tě, kam si nepřeješ.“ Přestože Petra čeká mučednická smrt, Ježíš jej vybízí: „Dále mě následuj.“

Když se Petr otočí, vidí Jana a zeptá se: „Pane, co ten bude dělat?“

„Jestliže je to má vůle, aby zůstal, dokud nepřijdu,“ odpoví Ježíš, „proč se o to staráš? Ty mě dále následuj.“ Mnozí učedníci pochopili tato Ježíšova slova tak, že apoštol Jan nikdy nezemře. Nicméně apoštol Jan později vysvětlil, že Ježíš neřekl, že nezemře, ale prostě: „Jestliže je to má vůle, aby zůstal, dokud nepřijdu, proč se o to staráš?“

Jan později pronesl také tento významný postřeh: „Vskutku je také mnoho jiných věcí, které Ježíš učinil, které kdyby byly někdy dopodrobna vypsány, domnívám se, že by sám svět nemohl ty napsané svitky obsáhnout.“ Jan 21:1–25; Matouš 26:32; 28:7, 10.

▪ Z čeho je patrné, že si apoštolové nejsou jisti, co mají v Galileji dělat?

▪ Jak poznávají apoštolové Ježíše u Galilejského moře?

▪ Kolikrát se již Ježíš objevil od svého vzkříšení?

▪ Jak Ježíš zdůrazňuje, co si přeje, aby apoštolové dělali?

▪ Jak Ježíš naznačuje, jakým způsobem zemře Petr?

▪ Která Ježíšova slova o Janovi mnozí učedníci špatně pochopili?