Otázky čtenářů
Co znamená uctívat Jehovu „duchem“?
Když Ježíš Kristus vydával svědectví Samaritánce, která přišla načerpat vodu z Jákobova pramene nedaleko města Sychar, řekl: „Bůh je Duch a ti, kdo ho uctívají, musí uctívat duchem a pravdou.“ (Jan 4:24) Pravé uctívání musí být předkládáno v souladu ‚s pravdou‘, musí tedy odpovídat tomu, co v Bibli Jehova Bůh zjevil o sobě a o svých záměrech. Naše služba Bohu také nesmí být bezduchá, ale musí být horlivá, a musí nás k ní podněcovat srdce plné lásky a víry. (Titovi 2:14) Ježíšův výrok o tom, že Boha je nutno „uctívat duchem“, se však podle kontextu nevztahuje pouze na to, v jakém duševním rozpoložení sloužíme Bohu.
Ježíšova rozmluva se ženou u studny se netýkala toho, zda se při uctívání Boha projevuje horlivost, nebo ne. Horlivě a oddaně může být projevováno i falešné uctívání. Ježíš však prohlásil, že Otec nebude uctíván ani na samařské hoře, ani v jeruzalémském chrámu — což jsou doslovná místa —, a pak poukázal na nový způsob uctívání, na způsob, který odpovídá skutečné povaze Boha. (Jan 4:21) Řekl: „Bůh je duchovní bytost.“ (Jan 4:24, Slovo na cestu) Pravý Bůh není hmotný, není možné ho vidět ani se ho dotknout. Jeho uctívání nesouvisí s žádným doslovným chrámem ani se žádnou horou. Ježíš tedy poukázal na tu stránku uctívání, která přesahuje viditelné věci.
Uctívání, které je Bohu přijatelné, musí být předkládáno nejen v souladu s pravdou, ale také pod vedením svatého ducha — Boží neviditelné síly. „[Svatý] duch zkoumá všechno,“ napsal apoštol Pavel, „i hluboké Boží věci.“ Dodal: „Nepřijali jsme ... ducha světa, ale ducha, který je od Boha, abychom znali věci, které nám Bůh laskavě dal.“ (1. Korinťanům 2:8–12) Jestliže chceme uctívat Boha přijatelně, musíme mít jeho ducha a musíme jím být vedeni. Kromě toho je nutné, aby náš duch (neboli naše smýšlení) byl v souladu s jeho duchem, a toho dosáhneme tím, že budeme studovat jeho Slovo a uplatňovat je v životě.
[Obrázek na straně 28]
Uctívejme Boha „duchem a pravdou“