CESAREA

[(patřící) Caesarovi].

Důležité přístavní město na pobřeží Středozemního moře; vybudoval je Herodes Veliký ve druhé polovině prvního století př. n. l. Původně se toto místo jmenovalo — údajně podle jednoho sidonského panovníka — Stratonova Věž. Starověké jméno se zachovalo v arabském jménu Qaisarije (dnešní hebrejské jméno Horvat Qesari). Leží asi 40 km na J od hory Karmel a asi 87 km na SSZ od Jeruzaléma.

Hlavní zdroj informací o stavbě a nejranějších dějinách tohoto města poskytuje židovský dějepisec Josephus. Herodes Veliký dostal toto místo spolu se Samařím a jinými městy jako dar od Caesara Augusta. Když Herodes znovu vybudoval Samaří, které pojmenoval Sebasté, obrátil svou pozornost k mořskému pobřeží a u Stratonovy Věže začal budovat krásný přístav a nádherné město; výstavba trvala 10 až 12 let a k jeho zasvěcení došlo (podle některých znalců) asi v roce 10 př. n. l. Oba tyto projekty Herodes nazval na počest Caesara Augusta — město bylo pojmenováno Cesarea a mořský přístav dostal jméno Sebastos (řecké slovo stejného významu jako výraz Augustus). Pokud jde o stavební materiál i architekturu, bylo město velice krásné; mělo chrám, divadlo a amfiteátr, který mohl pojmout velké množství lidí. Akvaduktem byla do Cesareje přiváděna čerstvá voda a město mělo podzemní kanalizační systém, který sloužil k odvádění vody a splašek z města do moře. Nejvýznamnějším činem však byla výstavba umělého přístavu tohoto města.

Když byl sesazen Archelaos, syn Heroda Velikého, stala se Cesarea oficiálním sídlem římských prokurátorů, kteří vládli Judeji. Biblická zpráva ve Skutcích apoštolů obsahuje význačné zmínky o tomto městě jednak jako o mořském přístavu a jednak jako o sídle vlády.

Filip, který úspěšně dokončil misionářskou službu v Samaří, se potom věnoval ‚oznamování dobré zprávy‘ v pobřežním území od města Ašdod po všech městech až do Cesareje, asi 90 km na S. (Sk 8:5–8, 40) Krátce nato došlo k obrácení Pavla. Pavel začal kázat v Jeruzalémě, ale když tam proti němu vzniklo spiknutí, tamější učedníci dovedli svého nového bratra do mořského přístavu v Cesareji a poslali ho domů do města Tarsos. (Sk 9:28–30)

V Cesareji byl hlavní stan římského vojska, a bylo proto přirozené, že právě tam bydlel setník Kornélius. Ve městě sice byl značný počet židovských obyvatel, ale odhaduje se, že obyvatelstvo bylo převážnou většinou pohanské. Bylo to tedy vhodné místo, kam se díky božskému vedení dostal v roce 36 n. l. Petr, aby tam vydal svědectví neobřezanému Kornéliovi a jeho příbuzným a důvěrným přátelům; ti pak byli pokřtěni a stali se prvními neobřezanými pohany, kteří byli přijati do křesťanského sboru. (Sk 10:1–48)

Do Cesareje se uchýlil Herodes Agrippa I. potom, co neúspěšně uvěznil Petra, přijal tam delegace z Tyru a Sidonu a krátce nato následkem Božího rozsudku zemřel (44 n. l.). (Sk 12:18–23) Cesarejí procházel Pavel, když se ke konci své druhé a třetí misionářské cesty vracel do Palestiny. (Sk 18:21, 22; 21:7, 8) Při své druhé návštěvě byl Pavel se svými druhy ubytován u evangelisty Filipa, který se možná usadil v Cesareji na konci své dřívější kazatelské cesty. Někteří z místních učedníků nyní doprovázeli apoštola z námořního přístavu až do Jeruzaléma, ačkoli v Cesareji Pavel dostal od proroka Agaba výstrahu, že ho čeká nebezpečí. (Sk 21:10–16)

Když byl Pavel vzat v Jeruzalémě do vazby a vzniklo proti němu vražedné spiknutí, byl později pod ochranou silné stráže dopraven do Cesareje a předveden k přelíčení před místodržitele Felixe. (Sk 23:23, 24) Nápadný rozdíl mezi poměry v Jeruzalémě, kde emocionální náboženské předsudky byly doprovázeny výtržnostmi, a relativně uspořádanými poměry v Cesareji je považován za důkaz toho, že Cesarea byla pod silným vlivem Říma a že také měla své postavení jako sídlo hlavní posádky římského vojska. Místodržitel Festus, který nastoupil po Felixovi, nařídil, aby Pavlovi židovští odpůrci, kteří byli v Jeruzalémě, přišli do Cesareje a předložili obžaloby, které proti Pavlovi mají; tehdy Pavel vyjádřil, že nechce podstoupit soudní proces v Jeruzalémě, a raději se odvolal k césarovi. (Sk 25:1–12) Dokud byl ještě v Cesareji a čekal, až bude převezen do Říma, mohl Pavel vydat důkladné svědectví o křesťanství Festovi a jeho královským návštěvníkům, králi Agrippovi II. a jeho sestře (a společnici v krvesmilstvu) Bereniké. (Sk 25:13, 22–27; 26:1–32) Z Cesareje byl Pavel jako vězeň nakonec převezen lodí do Říma. (Sk 27:1, 2)

Za vlády Nerona vypuklo mezi židovskými a syrskými obyvateli Cesareje rozhořčené soupeření. Předpokládá se, že právě tamějšími událostmi byl roznícen plamen vzpoury, která nakonec vedla v roce 70 n. l. ke zničení Jeruzaléma.

V roce 1961 byl v cesarejském divadle nalezen kámen s latinským nápisem, který obsahoval jméno Pontského Piláta; byl to první nalezený nápis tohoto druhu.

[Vyobrazení na straně 270]

Cesarea s vlnolamem (dnes je zaplavený), který vybudoval Herodes Veliký, aby vytvořil umělý přístav