Přečti si 1. Mojžíšovu 9:3–6

Jaké zvyklosti v tvém území vyžadují, abys byl bdělý a nepožil zvířecí krev?

Jak bys reagoval na pití lidské krve (což se dělalo při římských gladiátorských hrách) vzhledem k tomu, co se říká ve 4. verši o zvířecí krvi?

Jak ukazují verše 5 a 6, komu se musí člověk v prvé řadě zodpovídat za prolití lidské krve?

Přečti si Skutky 15:28, 29

Říká se tu, že tyto požadavky budou platit jen omezenou dobu? Platí pro nás?

Je lidská krev z toho vyňata, usuzujeme-li podle jazyka, jehož je zde použito?

Naznačuje text, že v naléhavých případech je možné činit výjimky?

Jak je to s lékařským používáním krve?

7. a) Je převod krve z jednoho člověka do druhého slučitelný s posvátností krve? b) Proč je nerozumné omezovat příkaz ‚zdržovat se krve‘ na zvyklosti běžné v prvním století?

⁷ Není to sice nová praxe, ale zejména ve 20. století se krev používá pro transfúze se záměrem zachovat život. Používá se tak krev celá i její jednotlivé složky. Takové léčebné postupy samozřejmě nezaručí, že pacient nezemře. Někdy dokonce smrt následuje jako přímý důsledek takového použití krve. Ale ještě závažnější je otázka: Vztahuje se biblický požadavek, abychom se ‚zdržovali krve‘, na tento léčebný postup? Ano! Přijímat do těla krev z jakéhokoli jiného tvora, člověka nebo zvířete, porušuje božský zákon. Dává to najevo neúctu k posvátnosti krve. (Sk. 15:19, 20) Není žádný důvod, aby se příkaz ‚zdržovat se krve‘ omezoval jen na zvyklosti, které byly běžné v prvním století, a tím z něho byly vyloučeny moderní léčebné postupy. Uvažuj o této věci: Nikdo by přece netvrdil, že biblický zákaz vraždy se nevztahuje na nezákonné odnětí lidského života za použití pušky, když pušky, jak je známe, byly vynalezeny teprve mnohem později! A bylo by rozumné tvrdit, že opilství je zakázáno jenom při použití nápojů známých v prvním století, a ne novodobým tvrdým alkoholem? Pro ty, kteří se skutečně chtějí líbit Bohu, je poselství obsažené v příkazu ‚zdržovat se krve‘ jasné.

8. a) Jak můžeš určit, zda se jistý léčebný postup hodí pro křesťana? b) Kdyby lékař chtěl odebrat trochu tvé vlastní krve, uložit ji a pak ji během operace vrátit do tvého těla, jaké biblické zásady by ti mohly napomoci k zdravému rozhodnutí? c) Jak by mohl někdo uvažovat o zákroku, který vyžaduje, aby krev obíhala nějakým zařízením vně těla?

⁸ Složitost některých léčebných postupů však může vyvolat otázky. Jak je zodpovědět? Nejprve požádej lékaře o jasné vysvětlení navrhovaného postupu. Ten pak zkoumej s modlitbou ve světle biblických zásad. Lékař může navrhnout, aby sis dal vzít trochu vlastní krve a tu uložit pro případ, že by jí bylo zapotřebí při pozdější operaci. Souhlasil bys? Pamatuj, že podle Božího Zákona daného skrze Mojžíše má být krev odebraná z těla nějakého tvora vylita na zem. (5. Mojž. 12:24) Dnes již sice nejsme pod Zákonem, ale základní myšlenka zůstává: Krev je posvátná, a je-li odebrána z těla nějakého tvora, má být vrácena Bohu a vylita na jeho podnož, zemi. (Srovnej Matouše 5:34, 35.) Jak by tedy mohlo být správné skladovat tvou krev (i poměrně krátkou dobu) a pak ji vracet do tvého těla? Ale co když lékař řekne, že během operace nebo jiného zákroku bude tvá krev vedena nějakým zařízením vně tvého těla a pak ihned zpátky? Souhlasil bys? Někteří se domnívají, že to mohou s čistým svědomím připustit, pokud bylo zařízení vypláchnuto jinou tekutinou než krví. Na vnější zařízení pohlížejí jako na prodloužení vlastního oběhového systému. Situace se ovšem různí, a rozhodnout se nakonec musíš ty sám. Tvé rozhodnutí by ti však mělo uchovat čisté svědomí před Bohem. — 1. Petra 3:16; 1. Tim. 1:19.

9. a) Jaká opatření je třeba předem učinit, aby bylo zajištěno, že bude respektováno tvé rozhodnutí ‚zdržet se krve‘? b) Jak se lze někdy v naléhavém případě vyhnout nepříjemnému střetnutí? c) Kdyby se tě lékař nebo soud snažily přinutit ke krevnímu převodu, co uděláš?

⁹ Abys měl jistotu, že tvůj lékař bude respektovat tvé rozhodnutí ‚zdržet se krve‘, promluv s ním dříve, než nastane nějaká kritická situace. Pokud bude nutné, aby ses v nemocnici podrobil nějakému zákroku, předem písemně požádej, aby se nepoužilo krve, a také o tom osobně promluv s lékařem, který bude mít na starosti tvůj případ. Co však dělat v nečekaném naléhavém případě? Často se lze vyhnout nepříjemnému střetnutí, když s úctou a rozumně pohovoříš s lékařem a vybídneš ho, aby použil svou zručnost, ale respektoval tvé křesťanské svědomí. (Přísl. 15:1; 16:21, 23) Co však, jestliže lékařské osazenstvo na nás snad v nejlepším úmyslu naléhá a tvrdí, že odmítnutí krve ohrozí náš život, a tak se snaží přinutit nás k souhlasu? Víra ve správnost Jehovových cest by nám měla dát pevnost. Věrná oddanost Jehovovi by nás měla přimět, abychom rozhodně vzdorovali, protože jsme si zvolili poslouchat Boha spíše než lidi. — Sk. 5:29; srovnej Joba 2:4; Přísloví 27:11.

Jak vážná je to věc?

10. Proč tvrzení, že krevní převod je nutný pro záchranu života, nezmění náš názor na věc?

¹⁰ Lidem, kteří ještě neznají Jehovu, se někdy může zdát, že argumenty ve prospěch krevních převodů zrcadlí velkou úctu k posvátnosti života. Nezapomínejme však, že mnozí, kteří tak argumentují, zároveň schvalují, aby byl život ničen například interrupcemi. Jehova ví o životě a krvi víc než jakýkoli lékařský „odborník“. Ukázalo se, že všechna jeho přikázání slouží k našemu dobru, zabezpečují náš přítomný život i naše vyhlídky do budoucna. (Iz. 48:17; 1. Tim. 4:8) Vede snad příkaz ‚zdržovat se krve‘ k něčemu jinému?

11. a) Jaké bylo jediné použití krve, které Jehova povolil Izraelitům? b) Proč je to velmi důležité pro nás jako křesťany?

¹¹ Závažnost uznávat posvátnost krve je zdůrazněna i tím, co Jehova řekl o jediném použití krve, které je možné. „Duše těla je totiž v krvi a já sám jsem ji dal vám na oltář, abyste vykonali smíření pro své duše, protože je to krev, jež vykonává smíření skrze duši v sobě. Proto jsem řekl izraelským synům: ‚Žádná duše z vás nebude jíst krev.‘“ (3. Mojž. 17:11, 12) Všechna zvířecí krev vylévaná v souladu s tímto požadavkem u Jehovova oltáře předstiňovala drahocennou krev Ježíše Krista. (Hebr. 9:11, 12; 1. Petra 1:18, 19) Tak je posvátnost samotné Ježíšovy krve zdůrazněna Božím zákonem, který zakazuje jakékoli jiné použití krve. Z toho lze vidět, že každé zneužití krve je projevem hrubé neúcty k Jehovovu opatření pro záchranu prostřednictvím jeho Syna.

12. Proč by se křesťan neuchýlil k žádnému zneužití krve ve snaze zachovat si život, i když snad čelí smrti?

¹² Když stojíme před rozhodnutím, zda život nebo smrt, jak krátkozraké by bylo obrátit se k Bohu zády! Ačkoli si vážíme služeb svědomitých lékařů, nesnažíme se, abychom zoufale uchovali sebe nebo své milé naživu ještě pár dní nebo let tím, že porušíme Boží zákon, jako by tento život byl vším. Máme víru v hodnotu Ježíšovy prolité krve a ve věčný život, který to umožňuje. Celým srdcem věříme, že věrní Boží služebníci — i ti, kteří umírají — budou odměněni věčným životem. — Jan 11:25; 1. Tim. 4:10.