Ve městě Filipy byl Pavel bit pruty. Použil toho proti svým pronásledovatelům a tato událost se mu stala příležitostí k obhajování a zákonnému prosazování dobré zprávy, kterou kázal. Byl předtím veřejně zbit a uvržen do vězení, ale když magistráti zjistili, že je římským občanem, dostali strach, a to nejen proto, že zbičovali římského občana, ale také proto, že to udělali před tím, než by k tomu byl odsouzen při soudním jednání. I v tomto případě byli Pavel a Silas veřejně vydáváni za zločince. Když tedy magistráti přikázali žalářníkovi, aby Pavla a Sila propustil, Pavel odpověděl: „Veřejně nás zmrskali bez soudu, nás, kteří jsme Římané, a uvrhli nás do vězení; a nyní nás tajně vyhazují? To tedy ne, ale ať přijdou sami a vyvedou nás.“ Magistráti museli osobně uznat svou chybu. „Úřední sluhové tedy podali správním magistrátům zprávu o těchto výrocích. Ti dostali strach, když slyšeli, že ti muži jsou Římané. Proto přišli, snažně je prosili, a když je vyvedli, prosili je, aby se vzdálili z města.“ (Sk 16:22–40) Tak bylo potvrzeno, že kázání dobré zprávy není porušením zákona; sami magistráti totiž tím dali veřejně najevo, že Pavel a Silas neudělali nic nesprávného. Pavel tak jednal proto, že si přál ‚obhajovat a zákonně prosazovat dobrou zprávu‘. (Fil 1:7)

Římané používali při bití pruty a tomu, kdo měl být bit, předtím svlékli svrchní oděvy. (Sk 16:22, 23) Řecké slovo přeložené ve Skutcích 16:22 výrazem ‚zbít pruty‘ je rha·bdiʹzo a je příbuzné slovu rhaʹbdos (prut, hůl). (Srovnej 1Ko 4:21, Int.) Obě tato řecká slova jsou příbuzná slovu rha·bdouʹchos, které je ve Skutcích 16:35, 38 přeloženo jako ‚úřední sluha‘ a doslova znamená „ten, kdo nosí prut“. (Srovnej Int.)