HÁDES
Běžná transliterace odpovídajícího řeckého slova haiʹdes do češtiny. Možná to znamená „neviděné místo“. Slovo „hádes“ se v nejstarších rukopisech Křesťanských řeckých písem objevuje celkem desetkrát. (Mt 11:23; 16:18; Lk 10:15; 16:23; Sk 2:27, 31; Zj 1:18; 6:8; 20:13, 14)
Bible kralická překládá slovo haiʹdes ve všech těchto textech jako „peklo“, ale Nový zákon od Miloše Pavlíka je na všech těchto místech překládá jako „hádés“. Ekumenický překlad uvádí u Matouše 16:18 „brány pekel“ a v poznámce pod čarou „mocnosti smrti“. V mnoha moderních překladech se používá spíše „hádes“ než „peklo“.
Řecký překlad Hebrejských písem (od 1. Mojžíšovy po Malachiáše) zvaný Septuaginta používá slovo „hádes“ 73krát; 60krát jím překládá hebrejské slovo šeʼólʹ, běžně uváděné jako „šeol“. Lukáš, božsky inspirovaný pisatel Skutků, jasně ukázal, že hádes je řeckým ekvivalentem slova šeol, když přeložil to, co Petr citoval ze Žalmu 16:10. (Sk 2:27) Devět moderních hebrejských překladů Křesťanských řeckých písem překládá slovem „šeol“ slovo „hádes“ ve Zjevení 20:13, 14; syrský překlad používá příbuzné slovo Šiul.
Až na dva případy se slovo hádes v Křesťanských řeckých písmech vztahuje ke smrti, o které se mluví buď v tomtéž verši, nebo v bezprostředním kontextu; o oněch dvou dalších případech bude pojednáno v následujícím odstavci. Hádes neznamená jednotlivý hrob (řec. taʹfos), jednotlivou hrobku (řec. mneʹma) či pamětní hrobku (řec. mne·meiʹon), ale společný hrob lidstva, kde mrtví a pohřbení nejsou vidět. Označuje tedy totéž, co odpovídající slovo „šeol“, a zkoumání toho, jak je toto slovo použito ve všech deseti textech, tuto skutečnost potvrzuje. (Viz hesla HROB; ŠEOL.)
U Matouše 11:23, kde se slovo hádes vyskytuje poprvé, Ježíš Kristus káral Kafarnaum za jeho nevíru a použil hádes ke znázornění toho, jak hluboké bude pokoření, které Kafarnaum potká. To je uvedeno v kontrastu s výškou nebe — s tím, jak velké vyvýšení Kafarnaum potkalo, když v něm Ježíš sloužil. Odpovídající text je u Lukáše 10:15. Všimněte si, že u Joba 11:7, 8 je podobně použito slovo šeol.
Ježíš i sbor vysvobozeni. U Matouše 16:18 Ježíš o křesťanském sboru řekl, že „brány hádu [„mocnosti smrti“, EP, ppč] jej nepřemohou“. Podobný výraz použil král Ezekjáš, když byl na pokraji smrti: „Uprostřed svých dnů půjdu do bran šeolu.“ (Iz 38:10) Je tedy zřejmé, že Ježíšův slib vítězství nad hádem znamená, že jeho „brány“ se otevřou a propustí mrtvé prostřednictvím vzkříšení — stejně jako to bylo v případě samotného Krista Ježíše.
Hádes označuje obrazný hrob lidstva, a proto Ježíš vstoupil do ‚bran hádu‘, když ho Josef z Arimatie pohřbil. O Letnicích roku 33 n. l. Petr o Kristu řekl: „Nebyl opuštěn v hádu ani jeho tělo nevidělo porušení. Toho Ježíše Bůh vzkřísil a my všichni jsme svědky této skutečnosti.“ (Sk 2:25–27, 29–32; Ža 16:10) Zatímco v Petrově době „brány hádu“ (Mt 16:18) Davida stále držely ve své říši (Sk 2:29), Kristu Ježíši se prudce otevřely, když ho z hádu vzkřísil jeho Otec. Potom Ježíš dostal moc křísit (Jan 5:21–30) a je držitelem ‚klíčů smrti a hádu‘. (Zj 1:17, 18)
Je zjevné, že biblický hádes není domnělým místem, které starověcí nekřesťanští Řekové popisovali jako „temný kraj v zemi, bez slunečního svitu“, protože z takového mytologického podsvětí nebylo vzkříšení.
Obrazné použití. Ve Zjevení 6:8 je hádes symbolicky popsán jako někdo, kdo jde za jezdcem na bledém koni, personifikovanou smrtí, aby dostal oběti smrtícího působení válek, hladomoru, smrtelných ran a divokých zvířat.
Když Zjevení 20:13, 14 říká, že moře, smrt a hádes mají vydat mrtvé, kteří v nich byli, neboli že mají být vyprázdněny, je kromě hádu zmínka i o moři (které občas pro někoho slouží jako vodní hrob), aby se zdůraznilo, že se jedná o všechny takové mrtvé. Potom budou smrt a hádes (ale ne moře) vhozeny do ‚ohnivého jezera‘, do ‚druhé smrti‘. Tím obrazně ‚umírají‘, přestávají existovat, a to označuje konec hádu (šeolu), společného hrobu lidstva, i smrti zděděné po Adamovi.
Zbývající text, ve kterém je hádes použit, se nachází u Lukáše 16:22–26 ve zprávě o ‚boháči‘ a ‚Lazarovi‘. Jazyk v celé této zprávě je zjevně alegorický a vzhledem ke všem předcházejícím textům nemůže být chápán doslova. Všimněte si však, že „boháč“ z podobenství byl v hádu „pohřben“. To je dalším dokladem pro to, že hádes znamená společný hrob lidstva. (Viz hesla GEHENNA; TARTAROS.)