„Nejprve musí být kázáno dobré poselství“
„Také musí být ve všech národech nejprve kázáno dobré poselství.“ — MAREK 13:10.
1. Kterou jednou věcí se liší svědkové Jehovovi od všech náboženství křesťanstva a proč?
ZE VŠECH, kteří se prohlašují za křesťany, berou kázání dobrého poselství vážně jen svědkové Jehovovi. Tvoří jedinou skupinu, v níž každý člen cítí osobní závazek pravidelně přistupovat ke svému bližnímu, aby s ním hovořil o Božích předsevzetích. Proč je to tak? Protože každý svědek ví, že jako křesťan musí jít ve šlépějích Krista. (1. Petra 2:21) Co to znamená?
2. Jak mnozí lidé pohlížejí na Ježíše Krista, ale jaká byla jeho prvořadá činnost na zemi?
2 V mysli mnohých byl Ježíš pouze člověk, který činil dobré skutky. Uzdravoval nemocné, sytil hladové, projevoval lásku a laskavost těm, kteří to potřebovali. Ale Ježíš dělal mnohem víc. Především byl horlivým kazatelem dobrého poselství o Božím království. Několik měsíců po svém křtu v řece Jordánu začal Ježíš veřejně kázat: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“ (Mat. 4:17) Markova zpráva říká: „Ježíš šel do Galileje, kázal Boží dobré poselství a říkal: ‚Ustanovený čas se naplnil a Boží království se přiblížilo. Čiňte pokání a věřte dobrému poselství.‘ “ — Mar. 1:14, 15.
3, 4. a) Co zdůrazňoval Ježíš ve své službě, ačkoli léčil všechny druhy nemocí? b) Proč byl Ježíš vyslán? c) K čemu přirovnal Ježíš své kazatelské dílo a co nařídil svým učedníkům?
3 Ježíš vyzval Petra, Ondřeje, Jakuba a Jana, aby ho následovali, a dále čteme: „Pak procházel celou Galilejí a učil v jejich synagogách a kázal dobré poselství o království a uzdravoval nemoci a neduhy všeho druhu mezi lidmi.“ Když se ho zástupy v Galileji pokoušely zdržet, řekl: „Musím oznamovat dobré poselství o království také jiným městům, protože k tomu jsem byl vyslán.“ Potom šel kázat do judejských synagog. — Mat. 4:18–23; Luk. 4:43, 44.
4 Když se Ježíš opět vrátil do Galileje, „cestoval od města k městu a od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobré poselství o Božím království“. (Luk. 8:1) Přirovnal své kazatelské dílo ke žni a řekl: „Žeň je veliká, ale dělníků je málo. Proste proto Pána žně, aby vyslal dělníky na svou žeň.“ (Mat. 9:35–38) I když mu zástupy nedopřály oddech, „přijímal je laskavě a promluvil s nimi o Božím království a uzdravoval ty, kteří potřebovali léčení“. — Luk. 9:11.
5. Jaké pokyny dal Ježíš apoštolům a jiným učedníkům, když je vysílal do služby?
5 Je pravda, že Ježíš uzdravoval nemocné a příležitostně sytil hladové. Ale nejčastěji se zaměstnával tím, že vyprávěl lidem o Božím království. A totéž chtěl od svých následovníků. Když vyškolil své apoštoly, vyslal je po dvojicích kázat a řekl: „Když půjdete, kažte a říkejte: ‚Nebeské království se přiblížilo.‘ “ (Mat. 10:7) Lukáš říká: „A tak je vyslal, aby kázali Boží království a uzdravovali.“ (Luk. 9:2) I sedmdesáti učedníkům dal Ježíš příkaz, aby ‚léčili nemocné a říkali jim, že se přiblížilo Boží království‘. — Luk. 10:9.
6. Jaké pokyny ohledně služby dal Ježíš svým následovníkům, než vystoupil do nebe?
6 Než vystoupil do nebe, pověřil Ježíš své následovníky, aby pokračovali v kazatelském díle a ještě je rozšířili. Přikázal jim: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů. . . a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ (Mat. 28:19, 20) Dále řekl: „Přijměte moc, až na vás přijde svatý duch, a budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samařsku a až do nejvzdálenější části země.“ (Sk. 1:8) Ježíš i jeho apoštolové tedy věnovali pozornost především kázání o Božím království.
O KRÁLOVSTVÍ SE MÁ KÁZAT V NAŠÍ DOBĚ
7. Co řekl Ježíš o kazatelském díle, jež se má konat v „závěru systému věcí“?
7 Ve svém proroctví o tom, co se má dít v „závěru systému věcí“, řekl Ježíš: „A toto dobré poselství o království bude kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde konec.“ (Mat. 24:3, 14) Nebo jak je řečeno u Marka 13:10: „Také musí být ve všech národech nejprve kázáno dobré poselství.“ — Viz také Zjevení 14:6, 7.
8. a) Co obsahovalo dobré poselství v době apoštolů? b) Co obsahuje dobré poselství dnes?
8 V „posledních dnech“ obsahuje dobré poselství o království více, než když byl Ježíš na zemi. Ježíš kázal, že se království přiblížilo; upozorňoval totiž, že on je mezi lidmi jako Mesiáš a král. (2. Tim. 3:1; Mat. 4:17; Luk. 17:21) K dobrému poselství kázanému ranými křesťany patřila zpráva o Ježíšově vzkříšení a nanebevstoupení, a povzbuzení mírných, aby věřili v přicházející království. (Sk. 2:22–24, 32; 3:19–21; 17:2, 3; 26:23; 28:23, 31) Nyní, když jsme dospěli do „závěru systému věcí“, ke kázání dobrého poselství o království patří překvapující sdělení, že království je již zřízeno v nebi. — Zjev. 11:15–18; 12:10.
KDO BUDE KÁZAT DOBRÉ POSELSTVÍ?
9. a) Jak někteří dokazují, že kázání dobrého poselství dnes není závazné pro všechny křesťany? b) Koho používal Jehova v minulosti ke kázání svého slova a co to znamená pro nás dnes?
9 Kdo by se měl dnes podílet na kazatelském díle? Křesťanstvo se očividně domnívá, že to není závazkem každého, a je pravda, že Ježíš jmenovitě neřekl, kdo bude konat toto dílo, když řekl, že se bude kázat dobré poselství. Ale koho jiného by Jehova pro takové dílo použil, když ne ty, kteří uvěřili v jeho Slovo a začali je uplatňovat ve svém životě? Když se Jehova v Noemových dnech rozhodl varovat ničemný svět lidstva, že přichází zničení, použil muže, který „chodil s pravým Bohem“. (1. Mojž. 6:9, 13, 14; 2. Petra 2:5) Když chtěl předat Izraeli prorocká poselství, posílal ‚své sluhy, proroky‘. (Jer. 7:25; Amos 3:7, 8) Oddaný izraelský národ byl národem jeho svědků. (2. Mojž. 19:5, 6; Iz. 43:10–12) Jehova tedy používá své oddané služebníky jako své svědky.
10. Jak lze vidět ze slov u Matouše 28:19, 20, že příkaz činit učedníky platil všem křesťanům?
10 Někteří říkali a říkají, že příkaz činit učedníky daný u Matouše 28:19, 20, byl dán pouze apoštolům, a proto se nevztahuje na křesťany všeobecně. Všimni si ale, co řekl Ježíš: „Jděte proto a čiňte učedníky z lidí všech národů. . . a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.“ Ježíšovi následovníci měli učit nové učedníky, aby zachovávali všechno, co Ježíš přikázal. A jedna z věcí, které přikázal, byla, aby ‚šli a činili učedníky‘. Všichni noví učedníci museli být tudíž učeni, aby se řídili i tímto příkazem.
11. a) Jaký závazek spočíval na křesťanském sboru v prvním století? b) Co je nutné, aby byl někdo zachráněn, a co to zahrnuje?
11 Křesťanský sbor v prvním století se nazýval ‚Boží lid pro zvláštní vlastnictví, aby oznamovali znamenitosti toho, který je povolal ze tmy do svého podivuhodného světla‘. (1. Petra 2:9) Jeho členové horlivě svědčili o Božím království. (Sk. 8:4, 12) Všichni „svatí“, pomazaní křesťané, v Římě se dozvěděli, že „ústy se činí veřejné prohlášení k záchraně“ a že „každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn“. (Řím. 1:7; 10:9, 10, 13) K tomuto veřejnému prohlášení k záchraně, učiněném při křtu, patří také veřejné kázání dobrého poselství o Jehovově království.
12, 13. a) Co zahrnuje ‚veřejné prohlašování své naděje‘ v Hebrejcům 10:23? b) Jak ukazuje Žalm 96, že je třeba hlásat mimo sbor, a jak to podporuje Zjevení 7:9, 10?
12 Apoštol Pavel napsal hebrejským křesťanům: „Držme se bez kolísání veřejného prohlašování své naděje, protože je věrný ten, který dal zaslíbení.“ (Hebr. 10:23) Toto veřejné prohlašování se neomezuje na sborová shromáždění. (Žalm 40:9, 10; 40:10, 11, „KB“) V Žalmu 96:2, 3, 10 jasně vidíme prorocký příkaz ‚kázat mimo sbor‘ národům: „Den co den vyprávějte dobrou zprávu o záchraně od něho. Oznamujte mezi národy jeho slávu, mezi všemi lidmi jeho podivuhodná díla. Říkejte mezi národy: ‚Sám Jehova se stal králem.‘ “ Vskutku, u Matouše 28:19, 20 a ve Skutcích 1:8 Ježíš přikázal křesťanům, aby kázali národům.
13 O tomto veřejném kázání hovoří Pavel v dalších slovech pomazaným hebrejským křesťanům: „Skrze něj vždy předkládejme Bohu oběť chvály, to jest ovoce rtů, které se veřejně hlásí k jeho jménu.“ (Hebr. 13:15) V knize Zjevení je vidět „velký zástup“ shromážděný ze všech národů, jak volá silným hlasem: „Za záchranu vděčíme svému Bohu, který sedí na trůnu, a Beránkovi.“ (Zjev. 7:9, 10) A tak v tomto čase závěru systému věcí jsou to oddaní svědkové Jehovovi, ostatek Kristových duchovních bratrů a jejich společníci podobní ovcím a tvořící „velký zástup“, kdo káže dobré poselství. Ale jak by to vlastně měli dělat?
‚VEŘEJNĚ A DŮM OD DOMU‘
14. Kde kázal Ježíš a jaké zásadě se z toho můžeme naučit?
14 Ježíš kázal přímo lidem. Čteme například, že kázal v synagogách. Proč? Protože se tam lidé o sabatu scházeli a naslouchali čtení a rozboru Písma. (Mat. 4:23; Luk. 4:15–21) Ježíš také kázal lidem při cestě, u moře, na horském úbočí, u studny za městem a v domácnostech. Kdekoli byli lidé, tam jim Ježíš kázal. — Mat. 5:1, 2; Mar. 1:29–34; 2:1–4, 13; 3:19; 4:1, 2; Luk. 5:1–3; 9:57–60; Jan 4:4–26.
15. a) Jaké pokyny dal Ježíš svým učedníkům, když je vyslal kázat? b) Jak to vysvětlují někteří komentátoři Bible?
15 Když vyslal Ježíš své učedníky, aby kázali, také je poslal přímo k lidem. To vysvítá z jeho pokynů zaznamenaných u Matouše 10:1–15, 40–42. Podle 11. verše řekl: „Ať vejdete do kteréhokoli města nebo vesnice, pátrejte, kdo si to v něm zaslouží, a tam zůstaňte, dokud neodejdete.“ „Jeruzalémská bible“ tento verš překládá: „Ptejte se po někom důvěryhodném“, jako by se učedníci měli obrátit na nějakou význačnou nebo znalou osobu v obci a zjistit, kdo má dobrou pověst, a proto si zaslouží poselství. (Viz také „Weymoutha“ a „Překlad krále Jakuba“) Tak vysvětlují 11. verš někteří bibličtí komentátoři.
16. Co naznačuje objektivnější úvaha o Ježíšových slovech u Matouše 10:11 o tom, jak měli apoštolové hledat ty, kteří jsou toho hodni?
16 Měli bychom však mít na paměti, že většina teologů křesťanstva nechodí dům od domu, a mnozí komentátoři Bible mají sklon vykládat Písmo v souvislosti s vlastní zkušeností. Objektivnější úvaha o Ježíšově pokynu naznačuje, že mluvil o tom, že jeho učedníci mají jednotlivě vyhledávat lidi, buď dům od domu nebo veřejně, a předkládat jim poselství o království. (Mat. 10:7) Podle odezvy se pozná, zda si to kdo zaslouží, nebo ne. — Mat. 10:12–15.
17. Co dokazuje, že Ježíšovi učedníci nechodili k lidem, kteří toho byli hodni, jen na základě doporučení nebo úmluvy?
17 To vysvítá z Ježíšových slov u Matouše 10:14: „Kdekoli vás někdo nepřijme ani nevyslechne vaše slova, setřeste prach ze svých nohou, až budete vycházet z toho domu nebo z toho města.“ Ježíš zde mluvil o návštěvách, které budou konat jeho učedníci u lidí, aby k nim kázali, i když od nich nebyli předtím pozváni. Pravda, v některé domácnosti, která zareaguje na poselství, přijmou také nocleh, ale hlavní bude kazatelské dílo. (Mat. 10:11) U Lukáše 9:6 je řečeno: „Potom vyšli a procházeli území od vesnice k vesnici, oznamovali dobré poselství a všude léčili.“ (Viz také Lukáš 10:8, 9.) Ti, kteří si to zasloužili, protože přijmou učedníky u sebe doma jako proroky, snad jim dají „pohár studené vody“, nebo je dokonce ubytují, neztratí svou odměnu. Uslyší poselství o království. — Mat. 10:40–42.
18, 19. a) Jak konali své kazatelské dílo podle Skutků 5:42 raní křesťané? b) Jak ukazují slova ve Skutcích 20:20,21, že zde Pavel mluvil o službě nevěřícím, ne o sborové pastýřské práci?
18 Po založení křesťanského sboru čteme o apoštolech: „A každý den bez přestání dále vyučovali v chrámu a dům od domu a oznamovali dobré poselství o Kristu, Ježíšovi.“ ( Sk. 5:42; viz poznámku p. č. v „Bibli s odkazy“.) Řecký výraz překládaný „dům od domu“ je kat oikon. Kata má zde smysl distributivní. Dalo by se tedy říci, že učedníci jakoby rozdělovali své kázání dům od domu. Nekonali pouhé předem dohodnuté společenské návštěvy. Podobně je kata použito u Lukáše 8:1 ve výrazu „od města k městu a od vesnice k vesnici“.
19 Stejný výraz v množném čísle kat oikous užívá Pavel ve Skutcích 20:20: „Přitom jsem se nezdržel, abych vás neučil veřejně a dům od domu.“ Výraz „dům od domu“ je v některých verzích přeložen „ve vašich domovech“. Proto někteří bibličtí komentátoři z křesťanstva říkají, že Pavel se tu zmiňuje o pastýřských návštěvách v domovech věřících. Ale Pavlova další slova ukazují, že mluvil o službě nevěřícím, protože znějí: „Ale důkladně jsem svědčil Židům i Řekům o pokání před Bohem a víře v našeho Pána Ježíše.“ — Sk. 20:21.
20. a) V jakém rozsahu káží svědkové Jehovovi dobré poselství o království v naší době? b) Jak snad někteří pohlížejí na to, že kázání pokračuje?
20 Tato metoda vyhledávání lidí by se tedy měla používat i v naší době, kdy musí být „dobré poselství o království kázáno po celé obydlené zemi na svědectví všem národům“. (Mat. 24:14) Již více než 65 let horlivě káží svědkové Jehovovi dobré poselství o Božím zřízeném království veřejně a dům od domu — nyní ve 210 zemích. Jak velkolepé svědectví je vydáváno, a to navzdory tomu, že většina lidí dnes poselství vyslechne „bez odezvy“, někteří dokonce popuzeně. (Mat. 13:15) Proč svědkové Jehovovi vytrvale káží na místech, kde jim lidé odmítají naslouchat nebo se dokonce staví proti nim? Tuto otázku rozebírá následující článek.
Jak bys odpověděl?
◆ Co podle Písem bylo příznačné pro Ježíšovu službu?
◆ Jaké pokyny ke své službě dostali apoštolové?
◆ Jaké dílo se má konat v naší době a proč?
◆ Koho použije Jehova ke kázání dobrého poselství dnes?
◆ Kde a jak se má konat kazatelské dílo?