Otázky čtenářů

„Strážná věž“ z 1. listopadu 1995 upozorňovala na to, co Ježíš řekl o „této generaci“, jak to čteme u Matouše 24:34. Znamená to, že existují pochybnosti o tom, zda Boží Království bylo v nebi dosazeno v roce 1914?

Tento rozbor ve Strážné věži nepřinesl žádnou změnu našeho základního učení o roku 1914. Ježíš předložil znamení, kterým se bude vyznačovat jeho přítomnost v královské moci. Máme mnoho dokladů o tom, že ke splňování tohoto znamení dochází od roku 1914. Fakta o válkách, hladovění, katastrofách a zemětřeseních a další skutečnosti ukazují, že od roku 1914 Ježíš jedná jako Král Božího Království. Z toho je vidět, že od té doby žijeme v závěru tohoto systému věcí.

Co tedy vlastně Strážná věž objasňovala? Hlavní myšlenkou bylo to, v jakém smyslu Ježíš použil výraz „generace“ v Matoušovi 24:34. Tato pasáž zní: „Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ Co Ježíš myslel výrazem „generace“ za jeho dnů a v naší době?

Mnoho biblických textů potvrzuje, že Ježíš nepoužil slovo „generace“ k označení nějaké malé nebo výrazné skupiny lidí, například židovských vůdců nebo svých věrně oddaných učedníků. Spíše ho použil, když odsoudil davy Židů, kteří ho zavrhli. Naštěstí však jednotlivci mohli udělat to, k čemu vyzýval apoštol Petr o Letnicích — mohli činit pokání a ‚zachránit se z této pokřivené generace‘. (Skutky 2:40)

Petr se samozřejmě přesně nevyjadřoval v tom smyslu, že „generace“ znamená lidi určitého věku nebo nějaké časové období, ani ‚generaci‘ nespojoval s určitým datem. Neříkal, že by měli být zachráněni lidé z generace, která se narodila ve stejném roce jako Ježíš nebo v roce 29 n. l. Petr mluvil o nevěřících Židech z tohoto období, z nichž někteří snad byli mladší, jiní starší, ale slyšeli Ježíšovo učení, viděli jeho zázraky nebo se o nich doslechli, ale nepřijali ho jako Mesiáše.

Tak Petr zjevně pochopil slovo „generace“, které Ježíš použil, když byl se svými čtyřmi apoštoly na Olivové hoře. Podle Ježíšova prorockého prohlášení měli Židé z tohoto období — v zásadě Ježíšovi současníci — zažít války, zemětřesení, hladovění a jiné důkazy toho, že se blíží konec židovského systému, nebo měli o těchto událostech slyšet. Tato generace tedy nepominula před příchodem konce tehdejšího systému věcí v roce 70 n. l. (Matouš 24:3–14, 34)

Je však třeba uznat, že vždy jsme tak Ježíšova slova nechápali. Nedokonalí lidé mají sklon zjišťovat, kdy přesně konec přijde. Vzpomeňme si, že i apoštolové žádali o podrobnější údaje, když prosili: „Pane, obnovíš Izraeli království v tomto čase?“ (Skutky 1:6)

S podobně upřímnými úmysly se novodobí Boží služebníci pokoušeli z Ježíšova výroku o „generaci“ odvodit nějaké časové období počítané od roku 1914. Například usuzovali: Doba života jedné generace může být asi tak 70 nebo 80 let a lidem z „této generace“ musí být dost let na to, aby pochopili význam první světové války a dalšího vývoje; můžeme tak v zásadě vypočítat, jak blízko je konec.

Byla však tato úvaha — jakkoli dobře míněná — ve shodě s dalším Ježíšovým upozorněním? Ježíš řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec. . . . Zůstaňte proto ostražití, protože nevíte, který den váš Pán přijde.“ (Matouš 24:36–42)

Nedávno uveřejněná informace o „této generaci“ tedy nezměnila naše porozumění tomu, co se stalo v roce 1914. Umožnila nám však jasněji pochopit, jak výraz „generace“ používal Ježíš, a pomohla nám zjistit, že jeho použití není podkladem pro výpočet doby mezi rokem 1914 a koncem.