Jak přesné jsou dějiny v Bibli?

„POVÍDÁM pravdu, nelžu,“ napsal jeden z pisatelů Bible svému mladému příteli. (1. Timoteovi 2:7) Takové výroky Pavlových dopisů jsou výzvou kritikům Bible.a Od doby, kdy byly napsány, uplynulo již více než 1 900 let. Nikomu se po celou tu dobu nepodařilo předložit a úspěšně prokázat jedinou nepřesnost v těchto dopisech.

Zájem o přesnost záznamu projevil také biblický pisatel Lukáš. Zapsal zprávu o životě a službě Ježíše a potom sestavil záznam zvaný Skutky apoštolů. „Přesně [jsem] vysledoval všechny věci od začátku,“ napsal Lukáš. — Lukáš 1:3.

Svědectví o přesnosti

Počátkem devatenáctého století kritikové Bible napadli Lukáše tvrzením, že jako historik je nepřesný. Navíc prohlašovali, že historický záznam Skutků byl vymyšlen v polovině druhého století n. l. Jedním z těch, kteří se to domnívali, byl britský archeolog sir Willam Mitchel Ramsay. Když však prozkoumal jména a místa, o nichž se Lukáš zmiňuje, přiznal: „Postupně jsem nabýval přesvědčení, že toto vyprávění vykazuje v nejrůznějších jednotlivostech podivuhodnou pravdivost.“

V době, kdy Ramsay psal uvedená slova, zůstávala jistá otázka ohledně přesnosti Lukášovy zprávy nevyřešena. Týkala se Ikonia, Lystry a Derbé, měst, která byla spolu úzce spjata. Lukáš popsal Lystru a Derbé jako ‚lykaonská města‘, čímž naznačil, že Ikonium se od nich lišilo. (Skutky 14:6) Z připojené mapy je patrné, že Lystra ležela blíže k Ikoniu než k Derbé. Někteří starověcí historikové líčili Ikonium jako součást Lykaonie; kritikové tedy napadli Lukáše, že to neudělal.

Ramsay pak v roce 1910 nalezl ve zříceninách Ikonia pomník, na němž bylo vidět, že v Ikoniu se nemluvilo lykaonštinou, ale frygijštinou. „Řada dalších nápisů z Ikonia a jeho okolí dokládá skutečnost, že po stránce národnostní je možné toto město označit jako frygijské,“ říká doktor Merrill Unger v knize Archaeology and the New Testament. V Pavlově době bylo Ikonium z kulturního hlediska skutečně frygijské a odlišné od „lykaonských měst“, kde lidé mluvili ‚lykaonským jazykem‘. — Skutky 14:6, 11.

Kritikové Bible zpochybňovali i to, jakým způsobem Lukáš používá výraz „politarchové“ pro vládce města Tesaloniky. (Skutky 17:6, viz Reference Bible, poznámku pod čarou.) Tento výraz nebyl ze staré řecké literatury znám. Potom byl však v tomto starověkém městě nalezen oblouk se jmény vládců města, kteří byli označeni „politarchové“ — tedy naprosto stejným slovem, jaké použil Lukáš. „Použitím tohoto výrazu byla obhájena přesnost Lukášova záznamu,“ vysvětluje W. E. Vine ve svém slovníku Expository Dictionary of Old and New Testament Words.

Lukášova plavba po moři

Odborníci na námořní plavbu prozkoumali podrobnosti o ztroskotání lodi, které jsou zaznamenány v 27. kapitole Skutků. Lukáš uvádí, že velkou loď, na níž se plavil společně s Pavlem, zastihla nedaleko malého ostrova Kaudy bouře od severovýchodu a že námořníci se báli, aby je nezanesla na nebezpečné písečné mělčiny při severním pobřeží Afriky. (Skutky 27:14, 17, viz Reference Bible, poznámku pod čarou.) Díky námořnímu umění se jim podařilo řídit plavidlo pryč od Afriky a plout směrem na západ. Bouře pokračovala nezmenšenou silou, až nakonec loď najela na mělčinu u pobřeží ostrova Malty. Měla za sebou asi 870 kilometrů plavby. Odborníci na námořní plavbu vypočítali, že by to trvalo nejméně 13 dní, než by velká loď plující v bouři byla zanesena tak daleko. Jejich výpočty jsou v souladu s Lukášovou zprávou, která uvádí, že ke ztroskotání došlo čtrnáctý den. (Skutky 27:27, 33, 39, 41) Jachtař James Smith prozkoumal všechny podrobnosti Lukášovy námořní plavby a vyvodil z toho závěr: „Je to vyprávění o skutečných událostech a napsal je člověk, který je osobně prožil. . . Ten, kdo není námořníkem, by nemohl sepsat příběh o plavbě po moři s takovou celkovou důsledností, ledaže byl očitým svědkem.“

Díky takovým zjištěním jsou někteří teologové ochotni hájit Křesťanská řecká písma jakožto přesný dějinný záznam. Jaká je však situace s dějinami ještě ranějšími, které jsou sepsány v Hebrejských písmech? Mnozí duchovní se poddávají novodobé filozofii a prohlašují, že Hebrejská písma obsahují mýty. Kritikové se však dostávají do rozpaků, neboť z raných biblických dějin byla také potvrzena celá řada podrobností. Uvažujme kupříkladu o objevení dávno zapomenuté Asyrské říše.

[Poznámka pod čarou]

[Mapa na straně 3]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

FRÝGIE

LYKAONIE

Derbé

Lystra

Ikonium

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

KYPR