Jehovovo Jubileum — Čas, abychom se radovali

„A padesátý rok posvětíte a vyhlásíte svobodu v zemi všem jejím obyvatelům. Stane se vaším Jubileem. . . Mělo by se vám stát něčím svatým. . . Potom budete jistě bydlet v zemi bezpečí.“ —3. Mojž. 25:10–12, 18.

1. Jaký nápis stojí na Zvonu svobody a odkud jsou ta slova vzata?

AŤ ŽIJEŠ kdekoli, slyšel jsi možná o proslulém Zvonu svobody ve Filadelfii v Pennsylvánii (USA). „Světová knižní encyklopedie“ (angl.) říká, že tento zvon „zazněl 8. července 1776 s jinými kostelními zvony, aby ohlásil přijetí Prohlášení nezávislosti. Nápis na něm, ‚Vyhlašujte svobodu v celé zemi všem jejím obyvatelům‘, je z Bible (3. Mojžíšova 25:10).“

2. Jak se ti líbí vyhlídka na svobodu? Jaké problémy však s ní mohou být spojeny?

² Svoboda je stále velmi přitažlivá, že? Asi by ses radoval z vyhlídky na opravdovou svobodu — od falešných názorů, od politického nátlaku nebo útisku, od ochromujících účinků stáří a nemoci, jež vedou k smrti. Jestliže ano, máš se proč radovat a brzy k tomu budeš mít ještě větší důvod. ‚Jak by to bylo možné?‘ zeptáš se snad, protože žádná vláda zatím neposkytla plnou svobodu a vědci ani lékaři nemohou zabránit stárnutí, nemocem a nakonec smrti. Ale opakujeme: je základ pro to, aby ses radoval z pravé svobody. Chceš-li to pochopit, zamysleme se nad důležitými informacemi, které se tě mohou týkat — nyní i v budoucnu.

3. Co bylo Jubileum a co se během toho roku dělo?

³ Shora uvedená biblická pasáž používá slovo „Jubileum“. Jubileum bylo celoroční sabatní období pro izraelskou zemi. Následovalo po řadě sedmi zemědělských sabatních roků, jež obsáhly celkem 49 let. 50. rok, Jubileum, byl vyvrcholením této řady sabatů dodržovaných v zemi, kterou dal Jehova svému lidu a splnil tak slib daný jejich předku Abrahamovi, „Jehovovu příteli“. (Jak. 2:23; Iz. 41:8) Při příležitosti Jubilea byla v celé zemi vyhlášena svoboda. To znamenalo svobodu pro všechny Izraelity, kteří se pro dluhy prodali do otroctví. Jiným rysem Jubilea bylo, že všechna dědičná pozemková vlastnictví, jež byla prodána (zřejmě pro finanční těžkosti), se vracela. — 3. Mojž. 25:1–54.

4. Kdy bylo vyhlášeno Jubileum a jak?

⁴ Na tomto pozadí můžeš ocenit, proč bylo Jubileum slavnostním rokem svobody. Bylo vyhlášeno zatroubením na roh v den smíření.a Jak napsal Mojžíš v 3. Mojžíšově 25:9, 10: „V sedmém měsíci, desátého toho měsíce, dáš zaznít hlasitému tónu rohu; v den smíření byste měli dát zaznít rohu v celé své zemi. A padesátý rok posvětíte a vyhlásíte svobodu v zemi všem jejím obyvatelům. Stane se vaším Jubileem, a každý se vrátíte ke svému vlastnictví a každý by se měl vrátit ke své rodině.“ V roce 1473 př. n. l. převedl Jozue Izraelity přes řeku Jordán do Zaslíbené země, kde měli Jubileum slavit.

POČÁTEČNÍ VYHLÁŠENÍ SVOBODY

5. O jakých hlediscích osvobození a Jubilea budeme uvažovat?

⁵ Zdálo by se, že je to starověká historie, která se celkem netýká našich životů, zejména pokud nejsme židovského původu. Ježíš Kristus nám však dal platný důvod, proč očekávat velkolepější Jubileum. Právě to je základem pro naši radost ze svobody či osvobození. Máme-li ocenit, proč to tak je, je třeba pochopit, jak Ježíš dvěma způsoby opatřil osvobození v prvním století. Pak budeme uvažovat, jak se to vztahuje ke dvěma osvobozením v době, kdy žijeme, ovšem k osvobozením v mnohem velkolepějším měřítku, jež nám dává mnohem větší důvod k radosti.

6, 7. a) Jaký podivuhodný vývoj událostí předpověděl Izajáš 61:1–7? b) Jak naznačil Ježíš, že se Izajášovo proroctví již plní?

⁶ U Izajáše 61:1–7 se sice nemluví přímo o starověkém jubilejním roce, ale byla tam učiněna prorocká zmínka o nadcházejícím druhu osvobození: „Duch svrchovaného Pána Jehovy je na mně, protože Jehova mě pomazal, abych pověděl dobrou zprávu mírným. Poslal mě, abych ovázal lidi se zlomeným srdcem, vyhlásil svobodu zajatým a rozevření očí i vězňům; abych vyhlásil rok dobré vůle od Jehovy a den pomsty od našeho Boha; abych utěšil všechny truchlící. . . Bude jim patřit radování na neurčitý čas.“ Ale jak a kdy se to proroctví splní?

⁷ Po oslavě pasachu v roce 30 n. l. šel Ježíš o sabatu do synagogy. Přečetl tam část Izajášova proroctví a uplatnil je na sebe. Lukáš 4:16–21 mimo jiné říká: „Otevřel svitek a nalezl místo, kde bylo napsáno: ‚Jehovův duch je na mně, protože mne pomazal, abych oznamoval dobré poselství chudým, vyslal mne, abych kázal propuštění zajatým a obnovení zraku slepým, abych zdrcené poslal pryč propuštěné, abych kázal Jehovův přijatelný rok.‘. . . Pak jim začal říkat: ‚Dnes se naplnil tento text Písma, který jste právě slyšeli.‘ “

8. a) Jaké předběžné osvobození poskytl Ježíš? b) Jak je to doloženo u Jana 9:1–34?

⁸ Dobrá zpráva, kterou oznamoval Ježíš, poskytovala Židům, kteří ji přijali, duchovní osvobození. Tím, že se jim otevřely oči vzhledem k tomu, co opravdu znamená a vyžaduje pravé uctívání, byli osvobozeni od mnoha mylných představ. (Mat. 5:21–48) Tato svoboda měla větší hodnotu než tělesné uzdravování, které Ježíš prováděl. Ježíš sice otevřel oči muže od narození slepého, ale trvalejší dobro vyplynulo onomu muži z toho, že v Ježíšovi poznal Božího proroka. Nová svoboda onoho muže byla v protikladu ke stavu náboženských vůdců, kteří byli zotročeni svými tradicemi a mylnými představami o víře. (Jan 9:1–34; 5. Mojž. 18:18; Mat. 15:1–10) Byla to však jen počáteční neboli předběžná svoboda. Již v prvním století měl Ježíš přispět jiným druhem osvobození, které bylo obdobou Jubilea ve starověkém Izraeli. Proč je takový závěr rozumný?

9. Jaká forma zotročení zůstala i nadále pro ty, kteří byli duchovně osvobozeni?

⁹ Ježíš řekl někdejšímu slepci: „K takovému soudu jsem přišel na tento svět: Aby ti, kteří nevidí, uviděli, a ti, kteří vidí, aby oslepli.“ Pak řekl farizeům: „Kdybyste byli slepí, neměli byste hřích. Ale nyní říkáte: ‚Vidíme.‘ Váš hřích zůstává.“ (Jan 9:35–41) Ano, hřích vedoucí k smrti byl stále závažným problémem stejně jako dnes. (Řím. 5:12) Židé včetně apoštolů, kteří měli užitek z počátečního osvobození, duchovního osvobození, jež poskytl Ježíš, zůstali nedokonalými lidmi. Zůstávali v otroctví hříchu a to vedlo ke smrti. Mohl to Ježíš změnit? Bude to chtít změnit? A jestliže ano, kdy?

10. Jakou další svobodu slíbil opatřit Ježíš?

¹⁰ Již dříve řekl Ježíš: „Jestliže zůstanete v mém slovu, jste skutečně moji učedníci a poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“ Jeho židovští posluchači odpověděli: „Jsme Abrahamovi potomci a nikdy jsme nikomu neotročili. Jak to, že říkáš: ‚Budete osvobozeni‘?“ Ježíš odpověděl: „Vpravdě, vpravdě vám říkám: Každý, kdo činí hřích, je otrokem hříchu. A otrok navíc nezůstává v domácnosti navždy; syn zůstává navždy.“ (Jan 8:31–36) Proto nemohl tělesný původ od Abrahama osvobodit Židy z otroctví hříchu. Ježíš pronesl toto historické prohlášení o svobodě, aby upozornil na něco, co přicházelo a co mělo být větší, než co zažili Židé při kterémkoli Jubileu.

ZAČÍNÁ KŘESŤANSKÉ JUBILEUM

11. Proč se náš zájem o křesťanské Jubileum soustřeďuje na rok 33 n. l.?

¹¹ Židé neviděli, že Jubileum ze smlouvy mojžíšského Zákona je předobrazem většího Jubilea. (Kol. 2:17; Ef. 2:14, 15) K tomuto Jubileu pro křesťany patří „pravda“, která může lidi osvobodit, pravda soustředěná kolem Syna, Ježíše Krista. (Jan 1:17) Kdy se začalo slavit toto větší Jubileum, které mohlo přinést dokonce svobodu od hříchu a jeho účinků? Bylo to na jaře roku 33 n. l. v den letnic. To bylo deset dní po Ježíšově výstupu do nebe, kde předložil hodnotu své oběti Jehovovi Bohu. — Hebr. 9:24–28.

12, 13. Co se stalo po Ježíšově smrti, takže to jeho učedníkům brzy přineslo ojedinělou zkušenost?

¹² Před Ježíšem nebyl žádný lidský tvor vzkříšen z mrtvých, aby žil navždy. (Řím. 6:9–11) Všichni usnuli ve smrti a budou spát, dokud nenadejde čas ke vzkříšení lidské rodiny. Když byl Ježíš vzkříšen Boží mocí, stal se tím, čím ho nazývají inspirovaná Písma: „První ovoce z těch, kteří usnuli ve smrti.“ — 1. Kor. 15:20.

¹³ Padesát dní po jeho vzkříšení se objevily důkazy, že Ježíš Kristus vystoupil do nebe a vešel do přítomnosti Jehovy Boha s hodnotou své dokonalé lidské oběti a uplatnil ji ve prospěch lidstva. Bylo to v den letnic roku 33 n. l. Asi 120 učedníků se v poslušnosti Ježíšových pokynů sešlo v Jeruzalémě. Potom vylil Ježíš na tyto učedníky svatého ducha a tím se splnil text Joela 2:28, 29. Nad hlavami se jim objevily jakoby ohnivé jazyky a oni začali mluvit cizími řečmi. (Sk. 2:16–21, 33) To byl důkaz, že vzkříšený Ježíš Kristus vystoupil do nebes a vešel do Boží přítomnosti s hodnotou své dokonalé oběti, aby ji uplatnil ve prospěch lidstva.

14. a) V jaké situaci vzhledem ke smlouvám byli Kristovi učedníci? b) Jaké vynikající požehnání patřilo k nové smlouvě?

¹⁴ Jaké to mělo pro učedníky následky? Například ten, že byli osvobozeni od smlouvy mojžíšského Zákona, kterou Bůh uzavřel s národem přirozeného Izraele, ale kterou nyní zrušil, neboť ji přibil na Ježíšův mučednický kůl. (Kol. 2:13, 14; Gal. 3:13) Ta smlouva byla nahrazena novou smlouvou uzavřenou ne s národem přirozeného Izraele, ale s novým „národem“ duchovního izraele. (Hebr. 8:6–13; Gal. 6:16) Tato nová smlouva předpověděná u Jeremjáše 31:31–34 byla opatřena skrze většího prostředníka, než byl starověký prorok Mojžíš. Ze zájmu o osvobození bychom si měli zvláště všimnout jednoho rysu nové smlouvy. Apoštol Pavel na něj upozornil slovy: „ ‚To je smlouva, kterou s nimi uzavřu po těch dnech. . . Rozhodně si nikdy nebudu připomínat jejich hříchy a jejich bezzákonné skutky.‘ Kde je tedy odpuštění těchto věcí, tam již není oběť za hřích.“ — Hebr. 10:16–18.

15. Proč můžeme říci, že pro pomazané začalo křesťanské Jubileum o letnicích roku 33 n. l.? (Řím. 6:6, 16–18)

¹⁵ Ježíš poukazoval na toto osvobození od hříchu, když řekl: „Jestliže vás tedy Syn osvobodí, budete skutečně svobodní.“ (Jan 8:36) Jen si představ — svoboda od hříchu je umožněna na základě Kristovy oběti! Počínaje letnicemi prohlašoval Bůh věřící za spravedlivé a pak je přijímal jako duchovní syny, kteří mají vyhlídku, že budou panovat s Kristem v nebi. Pavel vysvětluje: „Vždyť jste neobdrželi ducha otroctví, který opět působí strach, ale obdrželi jste ducha přijetí za syny. . . Jsme-li tedy děti, jsme také dědicové; vskutku Boží dědicové, ale spoludědicové s Kristem.“ (Řím. 8:15–17) Pro pomazané křesťany bezesporu nastalo křesťanské Jubileum.

16. Jaká další požehnání a vyhlídky měli ti, kteří slavili křesťanské Jubileum?

¹⁶ V den letnic roku 33 n. l. tedy vznikl nový národ duchovního izraele. Skládal se z lidí, jimž byly odpuštěny hříchy na základě Kristovy obětní krve. (Řím. 5:1, 2; Ef. 1:7) Kdo z nás by mohl popřít, že ti první členové duchovního izraele přijatí do nové smlouvy zažili úžasné osvobození tím, že jim byly odpuštěny hříchy? Bůh z nich vytvořil „ ‚vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid pro zvláštní vlastnictví, [aby] široko daleko oznamovali znamenitosti‘ toho, který [je] povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“. (1. Petra 2:9) Pravda, jejich hmotná těla byla nadále nedokonalá a oni časem zemřeli. Ale nyní, když je Bůh prohlásil za spravedlivé a přijal je za duchovní syny, byla jejich tělesná smrt prostě „osvobození“, které umožňuje, aby byli vzkříšeni do Kristova „nebeského království“. — 2. Tim. 4:6, 18.

17, 18. Proč bylo osvobození při křesťanském Jubileu hodnotnější než předběžná svoboda, kterou vyhlásil Ježíš?

¹⁷ Počáteční neboli předběžný krok osvobozování věřících Židů od mylných představ a zvyklostí měl velkou hodnotu. Viděli jsme však, že Ježíš se nezastavil u onoho duchovního osvobození. Od letnic roku 33 n. l. osvobozoval věřící lidi od „zákona hříchu a smrti“. (Řím. 8:1, 2) Tak začalo pro pomazané křesťany křesťanské Jubileum. To bylo opravdu mnohem hodnotnější osvobození, protože zahrnovalo vyhlídku, že budou žít v nebi jako spoludědicové s Kristem.

¹⁸ Zatím jsme uvažovali o dvou hlediscích křesťanské svobody v prvním století, jež byla nesporně základem pro radování. A věřící z prvního století se opravdu radovali. (Sk. 13:44–52; 16:34; 1. Kor. 13:6; Fil. 4:4) Zejména vzhledem k tomu, že měli podíl na křesťanském Jubileu, jež jim otevřelo cestu k obdržení věčných požehnání v nebesích. — 1. Petra 1:3–6; 4:13, 14.

19. Jaké otázky zůstávají pro křesťany, kteří nejsou zplozeni duchem? Co naznačuje, že budou mít podíl na božsky opatřeném osvobození?

¹⁹ Jak ale zapadá do tohoto obrazu většina dnešních pravých křesťanů? Ti přece nebyli prohlášeni za spravedlivé k životu a pomazáni svatým duchem. Existuje biblický důvod očekávat jejich osvobození ve velkém měřítku jako součást křesťanského Jubilea. Vzpomeň si na Skutky 3:20, 21, na „Ježíše, kterého vskutku musí podržet nebe až do časů obnovení všech věcí, o nichž mluvil Bůh ústy svých svatých proroků staré doby“. (Srovnej Skutky 17:31.) Ve stejném duchu napsal o Ježíši Kristu i Jan, pomazaný apoštol, který se již těšil z křesťanského Jubilea: „Je usmiřující obětí za naše hříchy, ne však pouze za naše, ale také za hříchy celého světa.“ (1. Jana 2:2) Znamená to, že se to množství věrně oddaných dnešních křesťanů, kteří nemají nebeskou naději, může radovat z křesťanské svobody? Bude to teprve v budoucnosti, nebo se již máme proč radovat? To můžeme zjistit, když budeme zkoumat ta hlediska křesťanského osvobození a Jubilea, která mají zvláštní význam pro dnešní pravé ctitele.

[Poznámka pod čarou]

Co si myslíš?

◆ Jaký prospěch přinášelo Jubileum ve starověkém Izraeli?

◆ Jak vyhlásil Ježíš počáteční osvobození a co to znamenalo?

◆ Kdy začalo křesťanské Jubileum a na jakém základě můžeme dojít k takovému závěru?

◆ Proč máme důvod těšit se na osvobození, jež se bude týkat miliónů křesťanů, kteří nejsou pomazáni duchem?

[Praporek na straně 10]

„Stezka spravedlivých je jako jasné světlo, které svítí stále více, dokud nebude pevně založen den.“ (Přísl. 4:18) V souladu s touto zásadou předkládá tento a následující článek dobový a rozšířený výklad Jubilea.

[Obrázek na straně 12]

Ježíš vyhlašuje svobodu v roce 30 n. l.

[Obrázek na straně 15]

Křesťanské Jubileum začíná v roce 33 n. l.