Mladí lidé se ptají. . .

Jak si mohu osvojit pravdu?

„Byla jsem vychována jako svědek Jehovův a vždy jsem si myslela, že člověk, který je tímto způsobem veden, skutečně Jehovu zná. Jak jsem se mýlila!“ (Antoinette)

„CO JE pravda?“ Tuto známou otázku položil Pontský Pilát, muž, který dal Ježíše popravit. (Jan 18:38) Pilát však zjevně touto cynickou otázkou zamýšlel vyhnout se jakémukoli upřímnému rozhovoru. „Pravda“ ho v podstatě nezajímala. A jak je to s vámi? Zajímá vás pravda?

O tom, co je pravda, filozofové uvažovali celá staletí, ale jejich úsilí přineslo směšně malé výsledky. Odpověď na Pilátovu otázku však dostat můžete. Ježíš Kristus učil, že Boží slovo je pravda. Také o sobě řekl, že je „pravda“. A apoštol Jan napsal: ‚Pravda nastala prostřednictvím Ježíše.‘ (Jan 1:17; 14:6; 17:17) Celá soustava křesťanských nauk, která se později stala součástí Bible, je tudíž nazvána ‚pravda‘ nebo ‚pravda dobré zprávy‘. (Titovi 1:14; Galaťanům 2:14; 2. Jana 1, 2) K těmto křesťanským naukám patří například Boží osobní jméno, zřízení Božího Království, vzkříšení a Ježíšova výkupní oběť. (Žalm 83:18; Matouš 6:9, 10; 20:28; Jan 5:28, 29)

Tisíce mladých lidí se biblickou pravdu dozvěděly od svých křesťanských rodičů. Znamená to však, že tito mladí ‚chodí v pravdě‘? (3. Jana 3, 4) Nemusí to tak být. Například dvacetiletá Jennifer byla vychována jako svědek Jehovův. Jennifer vzpomíná: „Maminka mě brala na sjezdy svědků Jehovových a naznačovala mi, že bych měla uvažovat o křtu. Já jsem si však říkala: ‚Nikdy nechci být svědkem. Jediné, o co stojím, je zábava!‘“

Někteří mladí lidé sice věří tomu, o čem byli poučováni, ale nepochopili do hloubky, co Bible vlastně učí. Jaké nebezpečí tím vzniká? Ježíš upozorňoval na to, že někteří jednotlivci „v sobě nemají kořen“. Tito lidé „pokračují po nějaký čas; potom jakmile nastane soužení nebo pronásledování kvůli slovu, klopýtnou“. (Marek 4:17) Jiní mladí lidé sice dokážou své biblické názory do určité míry vysvětlit, ale nepoznali Boha osobně. Jedna mladá žena, která se jmenuje Aneesa, říká: „Myslím, že když jsem byla mladší, neměla jsem skutečný vztah k Jehovovi. . . Řekla bych, že jsem byla závislá především na vztahu, který měli k Jehovovi moji rodiče.“

Jak je to v tomto ohledu s tebou? Je Jehova jednoduše Bohem tvých rodičů? Anebo můžeš říci jako žalmista: „Vložil jsem důvěru v tebe, Jehovo. Řekl jsem: ‚Ty jsi můj Bůh.‘“? (Žalm 31:14) K tomu, aby člověk připustil, jak to s ním skutečně je, možná potřebuje sebrat odvahu. Jeden mladý muž jménem Alexander říká: „Prvním krokem pro mě bylo poctivé sebezkoumání.“ Uděláš-li určitou sebeanalýzu, možná si uvědomíš, že jsi pravdu (celou soustavu křesťanských nauk) vlastně nikdy sám neprozkoumal. Možná nemáš pevné přesvědčení, a tak ti život může připadat marný, bez skutečného vedení.

Na křesťanských shromážděních svědků Jehovových se často zpívá píseň „Osvojit si pravdu“.a Možná je to něco, co právě potřebuješ. Jak to ale můžeš udělat? A kde začít?

Ověř si to sám

V Římanům 12:2 nám apoštol Pavel radí, abychom „si sami ověřili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle“. Jak to ale můžeme udělat? Tím, že získáme ‚přesné poznání pravdy‘. (Titovi 1:1) Starověcí obyvatelé města Beroa nepřijímali automaticky to, co slyšeli. Naopak, „pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak, [jak se to učili]“. (Skutky 17:11)

Mladá křesťanka jménem Erin viděla, že musí udělat totéž. Erin si vzpomíná: „Věnovala jsem se hlubšímu studiu. Ptala jsem se sama sebe: ‚Jak poznám, že toto náboženství je pravé? Jak poznám, že existuje Bůh, který se jmenuje Jehova?‘“ Mohl by sis naplánovat osobní studium Bible? Možná bys mohl začít s knihou Poznání, které vede k věčnému životu, která je založena na Bibli.b Čti ji pečlivě. Vyhledej si všechny nevypsané biblické texty a všímej si, jak souvisejí s tím, co tam je uvedeno. Budeš možná překvapen tím, jak jinak budeš chápat pravdu, až se staneš ‚dělníkem, který se nemá zač stydět a správně zachází se slovem pravdy‘. (2. Timoteovi 2:15)

Apoštol Petr řekl, že některé věci v Bibli jsou „těžko srozumitelné“, a ty zjistíš, že to je pravda. (2. Petra 3:16) Boží duch ti však pomůže, abys pochopil i těžká témata. (1. Korinťanům 2:11, 12) Když něčemu nerozumíš, modli se o Boží pomoc. (Žalm 119:10, 11, 27) Snaž se to dále zkoumat v publikacích Watchtower Society. Pokud nevíš, jak na to, požádej někoho o pomoc. Rodiče nebo možná někteří jiní zralí křesťané ve sboru ti v tom mohou pomoci.

Pamatuj, že nestuduješ proto, abys na druhé lidi zapůsobil svými znalostmi. Jeden mladík, který se jmenuje Collin, o tom říká: „Poznáváš Jehovovy vlastnosti.“ Udělej si čas na to, abys rozjímal o tom, co jsi četl, a tyto věci ti proniknou až do srdce. (Žalm 1:2, 3)

Také návštěva křesťanských shromáždění ti může pomoci. Apoštol Pavel přece napsal, že sbor je „sloup a opora pravdy“. (1. Timoteovi 3:15) Někteří mladí lidé si stěžují, že křesťanská shromáždění jsou nudná. „Pokud se ale na shromáždění nepřipravuješ,“ upozorňuje mladý Collin, „potom z nich moc nemáš.“ Připravuj se tedy dopředu. Shromáždění budou zajímavější, když se jich budeš aktivně účastnit — a nebudeš jen pouhým divákem.

Jsi příliš zaneprázdněn?

Je pravda, že při všech školních a domácích povinnostech může být velmi náročné najít si čas na studium Bible. Jedna dívka, která se jmenuje Susan, píše: „Bojovala jsem celá léta s vědomím, že se musím připravit na shromáždění a že potřebuji mít osobní studium, nikdy jsem to však nedokázala udělat.“

Susan se naučila ‚vykupovat čas‘ na méně důležitých činnostech. (Efezanům 5:15, 16) Nejdříve si udělala seznam věcí, které musí prostudovat. Potom si stanovila dobu, kdy bude studovat. Do svého programu však zařadila také určitý čas na rekreaci. Susan doporučuje: „Není dobré počítat s každou volnou chvilkou. Každý z nás potřebuje nějaký oddych.“ Budeš-li však mít určitý program, pomůže ti to.

Rozděl se o to, co ses naučil

Budeš-li používat to, co ses naučil, velmi ti to pomůže, abys to přijal za své. Snaž se učit někoho jiného. Žalmista řekl: „Má vlastní ústa budou mluvit věci moudrosti a rozjímání mého srdce bude o věcech porozumění.“ (Žalm 49:3)

Nestydíš-li se za dobrou zprávu, nebudeš se zdráhat říci o ní svým spolužákům a dalším lidem, které potkáš. (Římanům 1:16) Využiješ-li tyto příležitosti, abys o pravdě mluvil s jinými lidmi, budeš používat to, co ses naučil; a pravda se tak upevní v tvé mysli a ve tvém srdci.

Dávej si pozor na to, s kým se stýkáš

Někteří křesťané v prvním století udělali pěkný duchovní pokrok. Brzy jim však musel apoštol Pavel napsat: „Kdo vám zabránil, abyste dále neposlouchali pravdu?“ (Galaťanům 5:7) Něco podobného se stalo jednomu chlapci, který se jmenoval Alex. Přiznal se, že jeho snahu o studium Božího slova podkopalo to, že se „potloukal se špatnou společností“. Možná i ty budeš muset udělat v tomto směru určité změny, abys dělal duchovní pokroky.

K tvému pokroku může naopak přispět dobrá společnost. Přísloví 27:17 říkají: „Železo se ostří železem. Tak zostřuje jeden muž obličej druhého.“ Vezmi si za příklad lidi, kteří pravdu ve svém životě uplatňují. Možná je najdeš u vás doma. Mladá Jennifer vzpomíná: „Pro mě byl nejlepším příkladem dědeček. Na nedělní sborové studium Bible se vždy připravoval tři hodiny. Každý biblický text ze studijního článku si vyhledal v různých překladech Bible a slova si ověřoval ve slovníku. Byl odborník na nepříliš známé věci v Bibli. Mohli jste se ho zeptat na cokoli a on na to uměl odpovědět.“

Jestliže si skutečně osvojíš pravdu, získáš cenný majetek — něco, čeho by ses neměl vzdát za žádnou cenu. Rozhodně se tedy nedívej na pravdu jako na „náboženství svých rodičů“. Měl bys mít stejné přesvědčení jako žalmista, který řekl: „Kdyby mě opravdu opustil můj vlastní otec a má vlastní matka, dokonce sám Jehova by se mě ujal.“ (Žalm 27:10) Budeš-li skutečně znát, co Bible učí, věřit tomu, dělit se o své přesvědčení s jinými lidmi, a především budeš-li žít v souladu s tímto přesvědčením, ukážeš, že sis pravdu osvojil.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázek na straně 13]

Ověř si pravdu hlubším osobním studiem