Co říká Bible

Byl Jehova židovským kmenovým bohem?

V MNOHA zemích je dnes jméno Jehova úzce spojováno s novodobou organizací svědků Jehovových. Toto jméno se však vyskytuje v některých překladech Bible, které jsou používány i jinými náboženskými skupinami, nejen svědky Jehovovými. Ano, jméno Jehova ve formě tetragrammata se používá již tisíce let.

Jehova je někdy nazýván „Bůh Izraele“. (1. Paralipomenon 17:24) Toto vyjádření vedlo některé lidi k přesvědčení, že to byl pouze místní kmenový bůh, kterého Hebrejci buď převzali z jiné kultury, nebo si jej vymysleli. „[Jehova] započal svůj život jako velmi agresivní kmenové božstvo Izraelitů,“ tvrdí Karen Armstrongová, autorka knihy A History of God (Dějiny Boha). „Izraelští proroci později..., zhruba v sedmém a šestém století př. n. l., vytvořili z tohoto kmenového Boha symbol absolutně nepopsatelné bytosti.“

Mnoho náboženských historiků se pokoušelo vysledovat původ jména Jehova v kananejských a egyptských zdrojích. Jiní prohlašují, že je to „staré kmenové jméno“, které se nevztahuje na Boha popisovaného v „Novém zákoně“. Je to pravda? Co odhaluje pečlivé čtení Bible?

Jehova — Bůh všech lidí

Bible potvrzuje, že mezi Jehovou a národem Izraele byl blízký vztah. To však není žádný důvod pro to, aby byl Jehova považován za pouhého kmenového boha. Křesťanský apoštol Pavel se zeptal: „Nebo je on jen Bohem Židů? Není také Bohem lidí z národů?“ A Pavlova jasná odpověď? „Ano, také lidí z národů.“ (Římanům 3:29) Kdo byl ten Bůh, o němž se Pavel zmiňoval? Asi 19krát se v tomtéž dopise Římanům vyskytuje jméno Jehova. Když apoštol citoval starověkého hebrejského proroka Joela, napsal, že nejen Židé, ale „každý, kdo vzývá Jehovovo jméno, bude zachráněn“. (Římanům 10:13; Joel 2:32)

Izraelité si Jehovu za svého Boha nevybrali; naopak Jehova si vybral je k vykonání svého záměru — totiž aby byla připravena cesta pro Mesiáše. Osud nějakého kmenového boha bývá navíc spjat s osudem jeho národa. Když je kmen přemožen, také bůh utrpí porážku. V případě Jehovy to tak ale nebylo.

Jehovova smlouva s Abrahamem — uzavřená staletí před érou křesťanství — slibovala požehnání pro lidi ze všech národů a poukázala tak na Boží zájem o celé lidstvo. (1. Mojžíšova 12:1–3; Skutky 10:34, 35; 11:18) Izraelský král David připomněl, že Jehova není vlastníkem jen izraelské půdy: „Jehovovi patří země a to, co ji naplňuje, úrodná země i ti, kdo v ní bydlí.“ (Žalm 24:1)

Později, když Davidův syn Šalomoun zasvěcoval chrám k uctívání Jehovy, ukázal, že existuje způsob, jak se k Jehovovi mohou přiblížit pokorní lidé z kteréhokoli národa. Ve své zasvěcovací modlitbě Šalomoun řekl: „A také cizinci, který není částí tvého lidu Izraele a který skutečně přichází ze vzdálené země ... a modlí se směrem k tomuto domu, kéž sám nasloucháš z nebes, svého stanoveného obydlí, a učiníš podle všeho, oč k tobě cizinec volá, aby všechny národy země poznaly tvé jméno, aby se tě bály stejně jako tvůj lid Izrael.“ (1. Královská 8:41–43)

Izrael zavržen

Profesor C. J. Labuschagne o vztahu Izraele k Jehovovi napsal: „V průběhu své historie Izrael znovu a znovu zjišťoval, že ‚národní‘ Bůh může jednat způsobem, který pro národ není nijak prospěšný, nebo je dokonce zaměřen proti národu.“ Když v prvním století Izrael zavrhl Mesiáše, Jehova zavrhl tento národ.

Jehovovo jméno se nicméně nadále používalo mezi křesťany. Jak se křesťanský sbor rozrůstal, jeho členy se stávali lidé ze všech národů. Když židovský učedník Jakub předsedal shromáždění křesťanů v Jeruzalémě, mluvil o Bohu jako o tom, kdo „obrátil svou pozornost k [nežidovským] národům, aby z nich vybral lid pro své jméno“. Na důkaz, že to bylo předpověděno, potom Jakub citoval proroctví z knihy Amos, v němž se Jehovovo jméno vyskytuje. (Skutky 15:2, 12–18; Amos 9:11, 12)

Stará se o všechny, žehná všem

Pavel dále potvrdil univerzálnost Jehovova Božství tím, že napsal: „Není totiž rozdíl mezi Židem a Řekem, neboť nade všemi je týž Pán, bohatý ke všem, kdo ho vzývají.“ (Římanům 10:12) Ano, všichni poslušní lidé mohou získat Jehovovo požehnání.

Všem svým věrným a poslušným lidským dětem — bez ohledu na jejich národnost nebo rasu — Jehova slibuje velkolepou budoucnost. Jeho Slovo takové lidi popisuje jako „žádoucí věci všech národů“. (Ageus 2:7) Tito lidé poznávají Jehovu a zamilovávají si jej. Poslední kniha Bible o nich říká: „Všechny národy ... přijdou a budou před tebou [Jehovo] uctívat, protože byly učiněny zjevnými tvé spravedlivé výnosy.“ (Zjevení 15:4)

[Obrázek na straně 20]

Mojžíš drží Deset přikázání