Můžete vytrvat až do konce

„S vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ (HEBREJCŮM 12:1)

1, 2. Co to znamená vytrvávat?

„POTŘEBUJETE . . . vytrvalost,“ napsal apoštol Pavel hebrejským křesťanům v prvním století. (Hebrejcům 10:36) Také apoštol Petr zdůrazňoval důležitost této vlastnosti, a proto naléhavě vybízel křesťany: „Dodejte ke své víře . . . vytrvalost.“ (2. Petra 1:5, 6) Co vlastně je vytrvalost?

² Jeden slovník definuje řecké sloveso překládané „vytrvávat“ jako „zůstat a neutéci, . . . zachovat pevný postoj, nepoddat se“. O řeckém podstatném jménu překládaném jako „vytrvalost“ jedna encyklopedie říká: „Je to sklon snášet věci nejen s pouhou odevzdaností, ale s planoucí nadějí. . . Je to vlastnost, která člověka vystaveného větru udrží na nohou. Je to ctnost, která může tu nejtěžší zkoušku proměnit ve slávu, protože nevidí jen bolest, ale vidí i cíl.“ Vytrvalost tedy člověku umožňuje, aby zůstal pevný navzdory překážkám a obtížím a neztratil naději. Kdo zvláště potřebuje tuto vlastnost?

3, 4. (a) Kdo potřebuje vytrvalost? (b) Proč musíme vytrvat do konce?

³ Všichni křesťané se obrazně řečeno účastní závodu, který vyžaduje vytrvalost. Kolem roku 65 n. l. apoštol Pavel napsal Timoteovi, svému spolupracovníkovi a věrnému společníkovi na cestách, tato povzbuzující slova: „Bojoval jsem znamenitý boj, běh jsem dokončil, zachoval jsem víru.“ (2. Timoteovi 4:7) Slovy „běh jsem dokončil“ Pavel přirovnal svůj křesťanský život k závodu, který má stanovenou dráhu a také cílovou čáru. V době, kdy Pavel napsal tato slova, se triumfálně blížil k cíli závodu a s důvěrou vyhlížel obdržení odměny. Dále napsal: „Od tohoto času je pro mne vyhrazena koruna spravedlnosti, kterou mi dá Pán, ten spravedlivý soudce, jako odměnu v onen den.“ (2. Timoteovi 4:8) Pavel měl jistotu, že odměnu získá, protože vytrval až do konce. A co my?

⁴ Pavel chtěl povzbudit ty, kdo se také účastní závodu, a proto napsal: „S vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ (Hebrejcům 12:1) Tento vytrvalostní závod pro nás křesťany začíná tehdy, když prostřednictvím Ježíše Krista zasvětíme svůj život Jehovovi Bohu. Dobrý start v tomto závodě je důležitý, ale to rozhodující je, zda závod dokončíme. Ježíš prohlásil: „Kdo vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (Matouš 24:13) Cenou, která čeká na ty, kdo závod úspěšně dokončí, je věčný život. Když tedy máme před sebou cíl, musíme vytrvat do konce. Co nám pomůže, abychom tohoto cíle dosáhli?

Správná výživa je naléhavou nutností

5, 6. (a) Jestliže máme vytrvat v závodě o život, čemu musíme věnovat pozornost? (b) Jaká duchovní opatření musíme využívat a proč?

⁵ Blízko řeckého města Korint bylo místo, kde ve starověku probíhaly slavné istmické hry. Pavel nepochybně věděl, že bratři v Korintu dobře znali atletické soutěže a jiné závody, které se tam konaly. Na základě jejich znalosti poukázal na to, že jsou účastníky závodu o život: „Nevíte, že běžci v závodě běží všichni, ale pouze jeden obdrží cenu? Běžte tak, abyste jí dosáhli.“ Pavel zdůraznil, jak je důležité, aby v závodě vytrvali a bojovali až do konce. Co jim v tom ale mělo pomáhat? „Každý, kdo se účastní zápolení, projevuje sebeovládání ve všem,“ dodal. Ano, účastníci starověkých her podstoupili tvrdý trénink, úzkostlivě dbali na to, co jedí a pijí, a veškerou svou činnost podřídili tomu, aby zvítězili. (1. Korinťanům 9:24, 25)

⁶ Jak je to se závodem, jehož se účastní křesťané? „Jestliže máš vytrvat až do konce, musíš věnovat pozornost tomu, jak se duchovně sytíš,“ říká jeden starší ze sboru svědků Jehovových. Zamysleme se nad tím, jaký duchovní pokrm nám dává Jehova, „Bůh, který poskytuje vytrvalost“. (Římanům 15:5) Naším hlavním zdrojem duchovní výživy je jeho Slovo, Bible. Jistě bychom se tedy měli držet dobrého rozvrhu čtení Bible. Prostřednictvím ‚věrného a rozvážného otroka‘ nám Jehova také poskytuje aktuální časopisy Strážná věž a Probuďte se! i další publikace založené na Bibli. (Matouš 24:45) Když je pilně studujeme, duchovně nás to posiluje. Ano, musíme si vyhradit čas — ‚vykupovat příhodný čas‘ — pro osobní studium. (Efezanům 5:16)

7. (a) Proč bychom se neměli spokojit pouze se znalostí základních křesťanských nauk? (b) Jak můžeme ‚usilovně spět ke zralosti‘?

⁷ Abychom zůstali na křesťanské dráze, nesmíme zůstat u základní ‚prvotní nauky‘, ale musíme ‚usilovně spět ke zralosti‘. (Hebrejcům 6:1) Musíme tedy v sobě rozvíjet zájem o to, „jaká je šířka a délka a výška a hloubka“ pravdy, a sytit se ‚hutným pokrmem, který patří zralým lidem‘. (Efezanům 3:18; Hebrejcům 5:12–14) Podívejme se například na čtyři spolehlivé zprávy o Ježíšově pozemském životě — na Matoušovo, Markovo, Lukášovo a Janovo evangelium. Pečlivým studiem těchto evangelií se můžeme dozvědět nejen to, jaké skutky Ježíš konal a jakým byl člověkem, ale můžeme také poznat jeho způsob uvažování, kterým byly jeho skutky motivovány. Díky tomu můžeme získat „Kristovu mysl“. (1. Korinťanům 2:16)

8. Jak nám křesťanská shromáždění pomáhají vytrvat v závodě o život?

⁸ Pavel nabádal své spoluvěřící: „Dbejme jedni o druhé, abychom se podněcovali k lásce a znamenitým skutkům, a neopouštějme své shromažďování, jak někteří mají ve zvyku, ale povzbuzujme jeden druhého, a to tím více, když vidíte, že se ten den blíží.“ (Hebrejcům 10:24, 25) Křesťanská shromáždění jsou opravdu vynikajícím zdrojem povzbuzení. Je velmi osvěžující být ve společnosti milujících bratrů a sester, kteří se o nás zajímají a chtějí nám pomoci, abychom vytrvali až do konce. Nemůžeme si dovolit toto láskyplné opatření od Jehovy brát na lehkou váhu. Prostřednictvím pilného osobního studia a pravidelné účasti na shromážděních se můžeme stát „dospělými ve schopnostech porozumění“. (1. Korinťanům 14:20)

Diváci, kteří vás povzbuzují

9, 10. (a) Jak mohou být diváci zdrojem povzbuzení při vytrvalostním závodě? (b) Co je ‚velký oblak svědků, který nás obklopuje‘, o němž Pavel píše v Hebrejcům 12:1?

⁹ Bez ohledu na to, jak dobře je běžec připravený, během závodu mohou nastat okolnosti, kvůli kterým klopýtne. „Běželi jste dobře. Kdo vám zabránil, abyste dále neposlouchali pravdu?“ zeptal se Pavel. (Galaťanům 5:7) Je zřejmé, že někteří galatští křesťané se dostali do špatné společnosti, a v důsledku toho byla jejich pozornost v závodě o život rozptýlena. Na druhou stranu podpora a povzbuzení mohou vést k tomu, že je snadnější v závodě vytrvat. Podobá se to tomu, jak diváci ovlivňují výkon sportovců. Nadšené davy vyvolávají ve sportovcích vzrušení, díky kterému si udrží motivaci od startu závodu až do cíle. Jásot přihlížejících, který je často doprovázený hlasitou hudbou a potleskem, může závodníkům dodat sílu, kterou potřebují, když se blíží do cíle. Ano, povzbuzující diváci mohou mít pozitivní vliv na účastníky závodu.

¹⁰ Kdo jsou diváci při závodu o život, kterého se účastní křesťané? V jedenácté kapitole dopisu Hebrejcům Pavel vyjmenoval věrné předkřesťanské Jehovovy svědky, a potom napsal: „Protože nás tedy obklopuje tak velký oblak svědků, . . . s vytrvalostí běžme závod, který je nám předložen.“ (Hebrejcům 12:1) V přirovnání o oblaku Pavel nepoužil řecké slovo, které by označovalo oblak s jasně viditelnými okraji, který má určitý tvar a velikost. Použil slovo, o němž lexikograf W. E. Vine napsal, že „označuje velkou beztvarou oblačnost, která pokrývá nebe“. Je zřejmé, že Pavel měl na mysli velké množství svědků — tak velké, jako by se jednalo o velkou oblačnost.

11, 12. (a) Jak nás mohou věrní předkřesťanští svědkové povzbuzovat, abychom ‚s vytrvalostí běželi závod‘? (b) Jak můžeme mít větší užitek z ‚velkého oblaku svědků‘?

¹¹ Mohou být věrní předkřesťanští svědkové doslovnými diváky v této době? Sotva. Všichni totiž spí ve smrti a čekají na vzkříšení. Za svého života však byli úspěšnými běžci a jejich příklad žije na stránkách Bible. Když studujeme Písmo, tito věrní lidé mohou ožít v naší mysli a ‚povzbuzovat‘ nás, abychom doběhli do cíle. (Římanům 15:4)a

¹² Může nás například přitahovat nějaká příležitost, kterou nám nabízí tento svět. K tomu, abychom vytrvali na křesťanské dráze, nás v takové situaci může podnítit úvaha o tom, jak Mojžíš odmítl slávu, kterou mu nabízel Egypt. Pokud máme pocit, že zkouška, kterou procházíme, je velmi obtížná, vzpomeňme si na tvrdou zkoušku, kterou zažil Abraham, když byl požádán, aby obětoval svého syna Izáka. To nás jistě povzbudí, abychom se ve zkoušce víry nevzdali. Do jaké míry nás „velký oblak“ těchto svědků takto povzbuzuje, závisí na tom, jak jasně je vidíme svýma očima porozumění.

13. Jakým způsobem nás novodobí svědkové Jehovovi povzbuzují v závodě o život?

¹³ Také nás obklopuje mnoho novodobých svědků Jehovových. Pomazaní křesťané i muži a ženy z ‚velkého zástupu‘ nám poskytují opravdu vynikající příklady víry. (Zjevení 7:9) Čas od času máme příležitost přečíst si jejich životní příběh v tomto časopise nebo v jiných publikacích Společnosti.b Když přemýšlíme o jejich víře, povzbuzuje nás to, abychom vytrvali až do konce. Je také vynikající, když jsou pro nás podporou blízcí přátelé a příbuzní, kteří sami věrně slouží Jehovovi. Ano, je mnoho lidí, kteří nás povzbuzují v závodě o život.

Moudře zvolit tempo

14, 15. (a) Proč je důležité moudře zvolit tempo? (b) Proč bychom měli být rozumní, když si stanovujeme cíle?

¹⁴ Když závodník běží dlouhý závod, například maraton, musí moudře zvolit své tempo. „Pokud vyrazíte příliš rychle, je to nejlepší cesta k nezdaru,“ uvádí časopis New York Runner. „Výsledkem pravděpodobně bude buď dlouhá bitva během několika posledních mil, nebo zhroucení.“ Jeden maratonec vzpomíná: „Řečník při instruktáži, kterou jsem absolvoval v rámci přípravy na závod, jasně varoval: ‚Nehoňte se za rychlejšími běžci. Běžte svým vlastním tempem. Jinak se vyčerpáte a mohlo by se stát, že závod vzdáte.‘ Řídil jsem se touto radou, a to mi pomohlo doběhnout do cíle.“

¹⁵ V závodě o život se Boží služebníci musí silně namáhat. (Lukáš 13:24) Učedník Jakub však napsal: „Moudrost shora je . . . rozumná.“ (Jakub 3:17) Dobrý příklad spoluvěřících nás může povzbudit, abychom dělali více, ale rozumnost nám pomůže, abychom si stanovili realistické cíle v souladu se svými schopnostmi a okolnostmi. Písmo nám připomíná: „Ať každý prokáže, jaké je jeho vlastní dílo, a pak bude mít příčinu k jásání vzhledem k sobě samému, a ne ve srovnání s někým jiným. Každý totiž ponese svůj vlastní náklad.“ (Galaťanům 6:4, 5)

16. Jak nám skromnost pomáhá, když si volíme své tempo?

¹⁶ U Micheáše 6:8 je nám položena tato podnětná otázka: „Co od tebe Jehova žádá zpět, než abys . . . byl skromný, když chodíš se svým Bohem?“ Ke skromnosti patří, že si člověk uvědomuje svá omezení. Způsobily zdravotní problémy nebo pokročilý věk, že ve službě Bohu již nemůžeme vykonat tolik jako dříve? Nenechme se tím sklíčit. Jehova přijímá naše úsilí a oběti ‚podle toho, co máme, ne podle toho, co nemáme‘. (2. Korinťanům 8:12; srovnej Lukáše 21:1–4.)

Upírejte zrak na cenu

17, 18. Co Ježíšovi pomohlo, aby snesl mučednický kůl?

¹⁷ Když Pavel zdůrazňoval korintským křesťanům, jak je důležité vytrvat v závodě o život, zmínil se o jiném rysu istmických her, který si zasloužil pozornost. O účastnících těchto her Pavel napsal: „Oni [běží], aby dostali porušitelnou korunu, ale my neporušitelnou. Běžím tedy způsobem, který není nejistý; mířím svými ranami tak, abych nebil do vzduchu.“ (1. Korinťanům 9:25, 26) Cenou, kterou při oněch starověkých hrách dostal vítěz, byla koruna neboli věnec udělaný z větévek borovic nebo z jiných rostlin, dokonce i ze sušených listů celeru — to skutečně byla ‚porušitelná koruna‘. Co však čeká na křesťany, kteří vytrvají až do konce?

¹⁸ Apoštol Pavel poukázal na náš vzor, na Ježíše Krista, a napsal: „Pro radost, jež mu byla předložena, snesl mučednický kůl, pohrdl hanbou a posadil se po pravici Božího trůnu.“ (Hebrejcům 12:2) Ježíš vytrval až do konce svého lidského života díky tomu, že se díval za mučednický kůl a viděl svou odměnu, ke které patří radost z toho, že mohl přispět k posvěcení Jehovova jména, že mohl vykoupit lidskou rodinu ze smrti a že může vládnout jako Král a Velekněz a tak přivést poslušné lidstvo k nekonečnému životu na rajské zemi. (Matouš 6:9, 10; 20:28; Hebrejcům 7:23–26)

19. Na co bychom měli zaměřit svou pozornost, když vytrváváme na křesťanské dráze?

¹⁹ Uvažujme o radosti, která je předložena nám, když vytrváváme na křesťanské dráze. Jehova nám dal velmi uspokojující práci — kázat dobrou zprávu o Božím Království a předávat lidem poznání Bible, které vede k záchraně života. (Matouš 28:19, 20) Je to opravdu radost, když najdeme někoho, kdo se zajímá o pravého Boha, a když mu pomůžeme zahájit závod o život. A bez ohledu na to, jak reagují lidé, kterým kážeme, je výsadou, že se můžeme účastnit díla, jež je spojeno s posvěcením Jehovova jména. Když ve službě vytrváváme navzdory lhostejnosti nebo odporu ze strany lidí v našem obvodu, může nás těšit to, že rozradostňujeme Jehovovo srdce. (Přísloví 27:11) A velkolepou odměnou, kterou nám Bůh slibuje, je věčný život. To teprve bude radost! Všechna tato požehnání musíme mít stále před očima a vytrvat v závodě.

Když se přibližuje konec

20. Proč by závod o život mohl být obtížnější, když se blíží konec?

²⁰ V závodě o život musíme bojovat proti našemu hlavnímu nepříteli, Satanu Ďáblovi. Když se blížíme ke konci, neúnavně se snaží nás srazit nebo zpomalit. (Zjevení 12:12, 17) A není snadné sloužit jako věrní a oddaní hlasatelé Království, když se setkáváme s válkami, nedostatkem potravin, nemocemi a všemi dalšími problémy, jimiž se vyznačuje ‚čas konce‘. (Daniel 12:4; Matouš 24:3–14; Lukáš 21:11; 2. Timoteovi 3:1–5) Konec se nám navíc někdy může zdát vzdálenější, než jsme očekávali, zejména když jsme závod zahájili již před desetiletími. Boží slovo nás však ujišťuje, že konec přijde. Jehova říká, že konec se neopozdí. Konec je na dohled. (Habakuk 2:3; 2. Petra 3:9, 10)

21. (a) Co nám pomůže, abychom byli pevní, když pokračujeme v závodě o život? (b) K čemu bychom měli být rozhodnuti, když se přibližuje konec?

²¹ Abychom uspěli v závodě o život, musíme čerpat sílu z duchovní výživy, kterou nám Jehova láskyplně opatřuje. Potřebujeme také povzbuzení, jež můžeme získat z pravidelného společenství s našimi spoluvěřícími, kteří se také účastní závodu. I kdyby se stalo, že kvůli silnému pronásledování nebo kvůli nějakým nepředvídaným okolnostem bude náš závod obtížnější, přesto můžeme vytrvat až do konce, protože Jehova poskytuje „moc, která je nad to, co je normální“. (2. Korinťanům 4:7) Je velmi povzbuzující vědět, že Jehova si přeje, abychom vítězně doběhli do cíle. S pevným rozhodnutím tedy „běžme závod, který je nám předložen,“ a buďme si naprosto jisti, že „v patřičném období budeme sklízet, jestliže neochabneme“. (Hebrejcům 12:1; Galaťanům 6:9)

[Poznámky pod čarou]

Vzpomínáš si?

◻ Proč musíme vytrvat až do konce?

◻ Jaká opatření od Jehovy bychom neměli zanedbávat?

◻ Proč je důležité, abychom si moudře zvolili tempo?

◻ Jaká radost je nám předložena, když pokračujeme v závodě?

[Obrázek na straně 18]

Čerpejme povzbuzení z křesťanských shromáždění