4. Jakou vybídku zapsanou v 1. Korinťanům 10:12, 13 dal Pavel?

⁴ Když Pavel psal křesťanům žijícím v Korintu, což bylo město známé svou mravní zkažeností, dal jim realistické varování před pokušením a mocí hříchu. Napsal: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.

1. Korinťanům 10:12,

Vyhýbejme se přílišné sebedůvěře

5. Proč je přílišná sebedůvěra nebezpečná?

⁵ Pavel píše: „Ať si ten, kdo si myslí, že stojí, dá pozor, aby nepadl.“ Přílišná důvěra ve vlastní mravní sílu je nebezpečná. Prozrazuje, že člověk nechápe podstatu a sílu hříchu. Vzhledem k tomu, že hříchu podlehli takoví lidé jako Mojžíš, David, Šalomoun a apoštol Petr, měli bychom se snad domnívat, že my zranitelní nejsme? (4. Mojžíšova 20:2–13; 2. Samuelova 11:1–27; 1. Královská 11:1–6; Matouš 26:69–75) „Moudrý se bojí a odvrací se od špatnosti, ale hloupý se stává rozlíceným a sebejistým,“ píše se v Příslovích 14:16. Kromě toho Ježíš řekl: ‚Duch je dychtivý, ale tělo je slabé.‘ (Matouš 26:41) Žádný nedokonalý člověk není imunní proti zkaženým choutkám, a proto musíme Pavlovo varování brát vážně a odolávat pokušení. Jinak se totiž vystavujeme riziku, že padneme. (Jeremjáš 17:9)

6. Kdy a jak bychom se měli připravovat na pokušení?

⁶ Je moudré, když se na těžkosti, které mohou nečekaně nastat, připravíme předem. Král Asa si uvědomoval, že období míru je ten správný čas k tomu, aby vybudoval opevnění. (2. Paralipomenon 14:2, 6, 7) Věděl, že by bylo příliš pozdě připravovat se na útok v okamžiku, kdy by k němu už došlo. Podobně je nejlepší, když rozhodnutí, co podnikneme, až se objeví pokušení, děláme s chladnou hlavou a v klidu. (Žalm 63:6) Daniel a jeho bohabojní přátelé své rozhodnutí, že budou věrni Jehovovu zákonu, udělali dříve, než na ně byl vyvíjen nátlak, aby jedli královy pochoutky. Proto vůbec neváhali stát si za svým přesvědčením a nejíst jídlo, jež bylo nečisté. (Daniel 1:8) Posilujme tedy své odhodlání zůstat mravně čistí ještě před tím, než nastanou situace, kdy jsme v pokušení. Pak budeme schopni hříchu odolat.