Od koho můžeme očekávat pravou spravedlnost?

„Což Soudce vší země nejedná podle práva?“ — 1. MOJŽÍŠOVA 18:25, EP.

1, 2. Jak reagují mnozí lidé na převládající nespravedlnost?

PRAVDĚPODOBNĚ si bolestně uvědomuješ bezpráví, které všude převládá. Jak reaguješ ty osobně na to, že je tak málo skutečné spravedlnosti?

² Někteří lidé reagují tak, že pochybují o existenci spravedlivého Boha. Říkají možná, že jsou agnostiky. Tento výraz jsi již pravěpodobně slyšel. Označuje člověka, který se domnívá, že „základní skutečnosti (například Bůh) jsou neznámé a pravděpodobně nepoznatelné“. Výrazu „agnostik“ použil v tomto smyslu poprvé biolog Thomas H. Huxley, který žil v 19. století a byl zastáncem darwinské evoluce.a

3, 4. Od čeho je odvozen výraz „agnostik“?

³ Z čeho však odvodil Huxley výraz „agnostik“? Ve skutečnosti využil slova, kterého použil v jiném smyslu jeden právník v prvním století, totiž apoštol Pavel. Toto slovo se objevilo v jedné z nejslavnějších řečí, jež kdy byly proneseny. Tato řeč má význam i pro nás dnes, protože nám poskytuje spolehlivý základ pro poznání, jak a kdy zavládne spravedlnost pro všechny a jaký z toho můžeme mít užitek i my osobně.

⁴ Výraz „agnostik“ je odvozen z řeckého slova, které znamená „neznámý“. Pavel použil tohoto slova, když mluvil o oltáři na němž byl nápis: „Neznámému Bohu“. Jeho krátkou řeč zaznamenal lékař Lukáš v 17. kapitole historické knihy Skutků apoštolů. Tato kapitola nejprve popisuje, jak se Pavel dostal do Athén. Ve Skutcích apoštolů, kapitola 17, verše 16–31, si můžeš přečíst Lukášovu úvodní informaci a plný text celé řeči.

5. Jak vypadalo prostředí v Athénách, kde Pavel pronesl svou řeč? (Dej přečíst Skutky 17:16–31.)

⁵ Pavlova řeč je skutečně působivá a zaslouží si podrobný rozbor. Může nám přinést mnoho poučení, protože všude kolem sebe pozorujeme projevy příkrého bezpráví. Nejprve si blíže povšimněme okolností, které jsou popsány ve Skutcích 17:16–21. Athéňané byli hrdí, že žijí ve slavném středisku učenosti, kde kdysi vyučoval Sókratés, Platon a Aristotelés. Athény byly také městem velmi nábožným. Všude kolem sebe viděl Pavel modly — například sochy boha války Area neboli Marta, Dia, boha lékařství Asklépia a také sochy krutého boha moře Poseidóna, sochy Dionýsa, Athény a Eróta.

6. Jaké je prostředí, v němž žiješ ty, ve srovnání s poměry, které nalezl Pavel v Athénách?

⁶ Co by však viděl Pavel v tvém městě nebo v místě, kde žiješ? Viděl by asi mnoho model nebo náboženských soch, a to i v zemích křesťanstva. Ale jinde by toho viděl ještě více. V jednom cestovním průvodci stojí: „Indičtí bohové jsou na rozdíl od svých vrtošivých řeckých ‚bratrů‘ monogamní a jejich manželkám se přisuzují některé z nejpůsobivějších sil . . . Jsou bez nadsázky milióny bohů, kteří jsou uváděni do spojitosti se všemi formami života a přírodních jevů.“

7. Jací byli bohové starověkých Řeků?

⁷ Mnozí řečtí bohové byly představováni jako malicherní a velmi nemravní. Jejich chování by dnes bylo pro smrtelníky hanebné a v některých zemích by dokonce platilo za zločinné. Právem bychom mohli položit otázku, jakou spravedlnost asi mohli čekat starověcí Řekové od takových bohů. Přece však Pavel viděl, že jsou jim Athéňané velmi oddáni. Měl spravedlivé a přesvědčivé důvody, aby jim začal vysvětlovat vznešené pravdy pravého křesťanství.

Náročné posluchačstvo

8. a) Jaké názory a stanoviska zastávali epikurejci? b) V co věřili stoikové?

⁸ Někteří Židé a Řekové naslouchali se zájmem, ale jak budou reagovat vlivní epikurejští a stoičtí filozofové? Jak uvidíš, byly jejich představy v mnoha ohledech velmi podobné dnešním všeobecně rozšířeným názorům, i některým naukám, které se dnes předkládají mládeži ve školách. Epikurejci zdůrazňovali, že se má žít tak, aby bylo možné získat co nejvíce slasti, především slasti duševní. Jejich filozofie „jezme a pijme, nebot zítra máme zemřít“ se vyznačovala tím, že neobsahovala žádné morální zásady ani ctnosti. (1. Korinťanům 15:32) Nevěřili, že bohové stvořili vesmír, ale domnívali se, že ve vesmíru, který spočívá na zákonech mechaniky, vznikl život náhodou. Podle jejich názoru se také bohové nezajímali o lidi. A kdo byli stoikové? Ti zdůrazňovali logiku a věřili, že základními principy vesmíru jsou hmota a síla. Stoikové nevěřili v Boha jako v osobu, ale představovali si nějaké neosobní božstvo. Domnívali se také, že lidské záležitosti jsou závislé na osudu.

9. Proč byla situace, v níž kázal Pavel, náročná?

⁹ Jak reagovali tito filozofové na veřejné vyučování Pavlovo? Charakteristickým rysem tehdejších Athéňanů byla zvědavost a intelektuální vyzývavost. Proto začali tito filozofové s Pavlem diskutovat. Nakonec ho vzali na Areopag. Nad athénským tržištěm, ale pod tyčící se akropolí byl skalnatý pahorek pojmenovaný podle boha války Marta neboli Area: Martův pahorek čili Areopag. Ve starověku se tam scházel soud nebo poradní shromáždění. Možná, že byl tedy Pavel předveden před soud, který se shromáždil v bezprostřední blízkosti Akropole, jež se svým slavným Parthenónem a jinými chrámy a sochami vyvolávala dojem působivé kulisy. Někteří se domnívají, že byl apoštol v nebezpečí, protože římský zákon zakazoval zavádění nových bohů. Ale i kdyby byl Pavel přiveden na Areopag jen proto, aby objasnil své názory nebo aby dokázal, zda je způsobilým učitelem, stál před posluchačstvem, které bylo nutno brát vážně. Podaří se mu vysvětlit jeho důležité poselství, aniž v nich vyvolá pocit odcizení?

10. Jak uplatňoval Pavel takt při předkládání informací?

¹⁰ Sledujme ve Skutcích 17:22, 23, jak taktně a moudře Pavel začal. Nejprve se zmínil o tom, že jsou Athéňané nábožní a že mají mnoho model, což mohli někteří z jeho posluchačů považovat za projev uznání. Pavel nezaútočil proti jejich mnohobožství, ale obrátil místo toho jejich pozornost k oltáři, který viděl a který byl zasvěcen „Neznámému Bohu“. Z historických důkazů je patrné, že takové oltáře existovaly, což může posílit naši důvěru v Lukášovu zprávu. Pavel použil zmínky o tomto oltáři jako odrazového můstku. Athéňané oceňovali poznání a logiku. Připouštěli však, že existuje nějaký Bůh, který je pro ně „neznámý“ (řecky: agnóstos). Bylo tedy jedině logické, že dovolili Pavlovi podat jim o tomto bohu nějaké vysvětlení. Proti tomu přece nemohl nikdo nic namítat.

Je Bůh nepoznatelný?

11. Jak přiměl Pavel své posluchačstvo k přemýšlení o pravém Bohu?

¹¹ Jaký tedy byl tento „neznámý Bůh“? „Ten Bůh“ učinil svět a všechno v něm. Žádný člověk nemůže popřít, že vesmír existuje, že existují rostliny a zvířata a že existujeme my lidé. Moc a inteligence, ano, moudrost, jež se v tom všem projevuje, dokazuje, že je to vše výtvorem moudrého a mocného stvořitele, že to není výsledek náhody. A v naší době je Pavlovo dokazování ještě přesvědčivější. — Zjevení 4:11; 10:6.

12, 13. Které novodobé důkazy podporují myšlenky, jež uvedl Pavel?

¹² Britský astronom sir Bernard Lovell psal nedávno o nesmírné složitosti i těch nejjednodušších forem života na Zemi. Uvažuje o tom, zda je pravděpodobné, že by se takové životní formy objevily náhodou. Dochází k závěru: „Pravděpodobnost . . . náhodného jevu, který by vedl k vytvoření jediné z nejmenších proteinových molekul je nepředstavitelně malá. Vezmeme-li v úvahu ohraničení v čase a prostoru, je prakticky nulová.“

¹³ Zamysleme se nad opačným extrémem — naším vesmírem. Astronomové používají elektronických zařízení, aby získali poznatky o jeho původu. K jakým výsledkům docházejí? Robert Jastrow napsal v knize God and the Astronomers, (Bůh a astronomové): „Nyní poznáváme, že důkazy, jež poskytuje astronomie, vedou k biblickému názoru na původ světa.“ „Pro vědce, který žil ze své víry v moc rozumu, končí celý příběh jako zlý sen. Vystoupil na hory nevědomosti a právě se chystá dobýt nejvyšší vrcholek. Vyšplhá se na poslední skálu, a tam ho zdraví skupina teologů [zastánců nauky o stvoření], kteří tam sedí již celá staletí.“ — Srovnej Žalm 19:1.

14. Jaká logická úvaha podpořila Pavlův výrok, že Bůh nebydlí v chrámech vytvořených lidmi?

¹⁴ Vidíme tedy, jak přesná byla Pavlova slova ve Skutcích 17:24, jež nás vedou k jeho další myšlence ve verši 25. Mocný Bůh, který mohl učinit „svět a všechno v něm“, je jistě větší než hmotný vesmír. (Hebrejcům 3:4) Nebylo by tedy rozumné domnívat se, že přebývá v chrámech, které byly postaveny lidmi — a to lidmi, kteří veřejně připouštěli, že je pro ně „neznámý“. To byl opravdu působivý argument pro filozofy, kteří snad právě vzhlíželi k těm mnoha chrámům, jež se tyčily nad nimi. — 1. Královská 8:27; Izajáš 66:1.

15. a) Proč mohli Pavlovi posluchači myslet na Athénu? b) K jakému závěru by měla vést myšlenka, že je Bůh dárcem?

¹⁵ Pavlovi posluchači pravděpodobně již v minulosti projevili na Akropoli svou oddanost některé ze soch své ochránkyně, bohyně Athény. Athéna uctívaná v Parthenónu byla ze slonoviny a zlata. Jiná socha Athény stála 20 metrů vysoko a bylo možné ji vidět z lodí na moři. O jedné modle, známé jako Athéna Polias, se říkalo, že spadla z nebe; lidé ji pravidelně přinášeli nová ručně vyrobená roucha. Jestliže však byl Bůh, jehož tito lidé neznali, nejvyšší a stvořil vesmír, proč by potřeboval, aby o něho lidé pečovali věcmi, které by mu přinášeli? Dává nám, co potřebujeme: „život“, „dech“, jímž život udržujeme, a „všechno“, včetně slunce, deště a úrodné půdy, která nám poskytuje potravu. (Skutky apoštolů 14:15–17; Matouš 5:45) On je Dárce, a lidé jsou příjemci. Dárce jistě není závislý na příjemcích.

Z jednoho člověka — všichni

16. Co tvrdil Pavel o původu člověka?

¹⁶ Podle Skutků 17:26 poukázal Pavel na jednu pravdu, o které by měli přemýšlet mnozí lidé, zejména dnes, kdy se projevuje tolik rasové diskriminace. Řekl, že stvořitel „učinil z jednoho člověka každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu“. Myšlenka, že lidský rod tvoří jeden celek neboli bratrství (se všemi důsledky, pokud jde o spravedlnost), byla námětem, o němž měli tito muži uvažovat, protože Athéňané tvrdili, že jsou zcela jiného původu, a že se proto liší od ostatních lidí. Pro Pavla však byla směrodatná zpráva 1. knihy Mojžíšovy o tom, že první člověk, Adam, se stal praotcem nás všech. (Římanům 5:12; 1. Korinťanům 15:45–49) Mohli bychom si však položit otázku: ‚Je možné zastávat takový názor i v dnešní době moderní vědy?‘

17. a) Jak ukazují novodobé důkazy stejným směrem jako Pavel? b) Jak dalece se to týká spravedlnosti?

¹⁷ Evoluční teorie předkládá myšlenku, že se člověk vyvíjel na různých místech a různým způsobem. Ale začátkem minulého roku byla v časopise Newsweek věnována vědecká rubrika námětu „Pátrání po Adamovi a Evě“. Článek se zaměřoval na nejnovější vývoj v oboru genetiky. Ačkoli nezastávají všichni vědci jednotný názor, což lze očekávat, obraz, který vyvstává, vede k závěru, že mají všichni lidé společného genetického předka. Jestliže jsme všichni bratři, což říká Bible již dávno, neměla by existovat spravedlnost pro všechny? Neměli bychom mít všichni nárok na to, aby se s námi zacházelo bez předsudků, bez ohledu na naši barvu pleti, typ vlasů nebo jiné charakteristické rysy zevnějšku? (1. Mojžíšova 11:1; Skutky apoštolů 10:34, 35) Zůstává však otevřená otázka: Jak a kdy bude zavedena spravedlnost pro všechny?

18. Z jakého základu vycházel Pavel, když mluvil o Božím jednání s lidmi?

¹⁸ Podle Pavlova výkladu ve verši 26 lze očekávat, že má stvořitel vzhledem k lidstvu určitou vůli, určité spravedlivé předsevzetí. Apoštol věděl, že když Bůh kdysi jednal s izraelským národem, nařídil, kde má žít a jak se k němu mají chovat jiné národy. (2. Mojžíšova 23:31, 32; 4. Mojžíšova 34:1–12; 5. Mojžíšova 32:49–52) Pavlovi posluchači mohli ovšem hrdě uplatňovat jeho slova především sami na sebe. Ať již si to uvědomovali, nebo ne, Jehova Bůh kdysi prorocky vyjádřil svou vůli ohledně doby nebo historického období, kdy bude Řecko pátou světovou velmocí. (Daniel 7:6; 8:5–8, 21; 11:2, 3). Neměli bychom chtít poznat toho, kdo může dokonce manévrovat celými národy?

19. Proč je Pavlova myšlenka zaznamenaná ve Skutcích 17:27 logická?

¹⁹ Bůh nás neponechal v nevědomosti o sobě a nenechal nás poslepu tápat. Dal Athéňanům a rovněž i nám podklady pro poznání o sobě. Později Pavel napsal v Římanům 1:20: „[Boží] neviditelné vlastnosti jsou totiž jasně patrné od stvoření světa, protože je lze postřehnout z učiněných věcí, dokonce i jeho věčnou moc a božství.“ Bůh tedy není ve skutečnosti od nás příliš daleko, jestliže ho chceme najít a poučovat se o něm. — Skutky apoštolů 17:27.

20. Jak platí, že od Boha „máme život, pohybujeme se a existujeme“?

²⁰ Mělo by nás k tomu podněcovat ocenění, jak vyplývá ze Skutků 17:28. Bůh nám dal život. Máme však více než jen život v takovém smyslu, jak jej má například strom. Máme stejně jako většina živočichů život vyšší kvality — můžeme se pohybovat. Máme z toho radost? Ale Pavel sleduje tuto myšlenku ještě dále. Existujeme jako inteligentní bytosti a máme každý svou osobnost. Dostali jsme od Boha mozek, který nám umožňuje myslet, chápat abstraktní zásady (například pravou spravedlnost) a doufat — ano, těšit se na budoucí splňování Boží vůle. Můžeme si představit, že si Pavel jistě uvědomoval, jak obtížné je pro epikurejské a stoické filozofy, aby to všechno přijali. Aby jim pomohl, citoval některé řecké básníky, které znali a kterých si vážili. Tito básníci totiž řekli něco podobného: „Vždyť jsme také jeho potomstvo.“

21. Jak by na nás mělo zapůsobit, že jsme Boží potomstvo?

²¹ Jestliže si lidé uvědomují, že jsme potomstvo nejvyššího Boha, neboli jeho výtvor, pak je jedině vhodné, aby hledali u něho vedení v otázce, jak mají žít. Smělost, s níž Pavel vystupoval takřka ve stínu Akropole, musíme obdivovat. Odvážně dokazoval, že náš stvořitel je jistě vznešenější než kterákoli lidmi vytvořená socha, i kdyby to byla socha ze zlata a slonoviny, jaká byla v Parthenónu. Všichni, kteří přijímáme Pavlova slova, musíme také souhlasit s tím, že se Bůh nepodobá žádné z model, které uctívají dnešní lidé. — Izajáš 40:18–26.

22. Jaké místo zaujímá pokání, toužíme-li po spravedlnosti?

²² Nejde o to, abychom přijali tuto myšlenku jen mechanicky do mysli, přičemž bychom žili dále jako až dosud. Pavel to ukázal jasně ve verši 30: „Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti [kdy si lidé představovali Boha jako některou z ubohých model nebo že skrze nějakou takovou modlu přijímá uctívání], ale nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání.“ Když se tedy Pavel dopracoval ke svému působivému závěru, předložil překvapující myšlenku — pokání! Jestliže čekáme od Boha pravou spravedlnost, znamená to, že budeme muset činit pokání. Co to od nás vyžaduje? A jak chce Bůh zajistit spravedlnost pro všechny?

[Poznámka pod čarou]

Umíš odpovědět?

◼ Jaký stav, pokud jde o náboženství, našel Pavel v Athénách a jak dalece panuje podobná situace dnes?

◼ Ve kterých směrech je Bůh větší než všechna falešná božstva, jež byla uctívána v Athénách v době Pavlově?

◼ Ze které základní skutečnosti o tom, jak Bůh stvořil lidský rod, vyplývá, že by měla existovat spravedlnost pro všechny?

◼ Jak by měli lidé reagovat na poznání o Boží velikosti?

[Rámeček na straně 24]

Spravedlnost pro všechny — Skutky apoštolů 17

16 Zatímco Pavel na ně čekal v Athénách, pobouřil se v něm jeho duch, když spatřil, že je město plné model. 17 Rozmlouval tedy v synagóze se Židy a ostatními lidmi, kteří uctívali [Boha], a každý den na tržišti s těmi, kteří tam právě byli. 18 Ale někteří z epikurejských i stoických filozofů s ním začali polemizovat a někteří říkali: „Co by chtěl ten mluvka povídat?“ Jiní: „Zdá se, že je to zvěstovatel cizích božstev.“ To bylo proto, že oznamoval dobré poselství o Ježíšovi a vzkříšení. 19 Chopili se ho tedy, vedli ho k Areopagu a řekli: „Můžeme se dozvědět, jaké je to nové učení, o kterém mluvíš? 20 Uvádíš totiž nějaké věci, které jsou cizí naším uším. Proto bychom se chtěli dozvědět, co to má znamenat.“ 21 Všichni Athéňané a cizinci, kteří se tam zdržovali, opravdu netrávili svůj volný čas ničím jiným, než že něco vyprávěli nebo naslouchali něčemu novému. 22 Pavel nyní stál uprostřed Areopagu a řekl:

„Athénští muži, pozoruji, že se zdá, jako byste ve všem měli větší bázeň před božstvy než jiní. 23 Když jsem například procházel kolem a pečlivě pozoroval vaše předměty uctívání, našel jsem také oltář, na němž bylo napsáno: ‚Neznámému Bohu‘. Čemu jste tedy nevědomky zbožně oddáni, to vám zvěstuji. 24 Ten Bůh, který učinil svět a všechno v něm, ten, který je Pánem nebe a země, nepřebývá v chrámech udělaných rukama 25 ani mu neslouží lidské ruce, jako by něco potřeboval, protože sám dává všem [lidem] život, dech a všechno. 26 A učinil z jednoho [člověka] každý lidský národ, aby bydleli na celém zemském povrchu. Vymezil ustanovená období a stanovené hranice [lidského] přebývání, 27 aby hledali Boha, zda by jej snad mohli nahmatat a opravdu jej najít, ačkoli ve skutečnosti není daleko od nikoho z nás. 28 Protože od něho máme život, pohybujeme se a existujeme, právě jak řekli někteří z vašich básníků: ‚Vždyť my jsme také jeho potomstvo.‘

29 Když tedy vidíme, že jsme Boží potomstvo, neměli bychom si představovat, že božská bytost je jako zlato nebo stříbro nebo kámen, jako výtvor lidského umění a vynalézavosti. 30 Bůh sice přehlédl časy takové nevědomosti, ale nyní říká lidstvu, že by měli všichni všude činit pokání. 31 Stanovil totiž den, v němž zamýšlí soudit obydlenou zemi ve spravedlnosti mužem, kterého ustanovil, a opatřil záruku všem lidem tím, že ho vzkřísil z mrtvých.

[Rámeček na straně 25]

Vesmír byl stvořen

V roce 1980 napsal Dr. John A. O’Keefe z NASA (Národní úřad pro letectví a kosmický prostor, USA): „Souhlasím s Jastrowovým názorem, že moderní astronomie našla spolehlivé důkazy, že byl vesmír stvořen asi před patnácti až dvaceti miliardami let.“ „Hlubokým dojmem na mne působí důkazy pro stvoření . . . , které jsou tak jasně patrné na všem, co nás obklopuje: ať jsou to skály, obloha, rádiové vlny nebo ty nejzákladnější fyzikální zákony.“

[Rámeček na straně 27]

„Pátrání po Adamovi a Evě“

Pod tímto titulkem v časopise Newsweek mimo jiné stálo: „Zkušený archeolog Richard Leakey v roce 1977 prohlásil: ‚Ke zrození novodobého člověka nedošlo na nějakém jediném místě.‘ Dnešní genetikové však mají sklon k jinému názoru . . . ‚Jestliže je správný, a já bych na to vsadil všechny své peníze, je tato myšlenka nesmírně důležitá,‘ říká Stephen Jay Gould, paleontolog a esejista, který působí na Harvardově univerzitě. ‚Nutí nás to, abychom si uvědomili, že všechny lidské bytosti jsou i přes všechny vnější rozdíly vlastně členy jediného celku, který vznikl nedávno, a to na jednom místě. Existuje určité biologické bratrství, které je daleko hlubší, než jsme si kdy uvědomovali.‘ “ — 11. ledna 1988.