Bohu jsme totiž sladkou vůní Kristovou mezi těmi, kdo jsou zachraňováni, a mezi těmi, kdo hynou; těm druhým vůní vycházející ze smrti k smrti, těm prvním vůní vycházející ze života k životu.“ (2. Korinťanům 2:14–16)

Vyjádření ‚sladká vůně Kristova‘ znamenající pro některé život a pro jiné smrt je metaforou, která „nejspíš čerpá z římského zvyku pálit kadidlo podél cesty, kudy průvod procházel,“ uvádí The International Standard Bible Encyclopedia. „Tato vůně, která pro vítěze znamenala triumf, zajatcům připomínala, že je pravděpodobně čeká poprava.“a