„Naše naděje vzhledem k vám nekolísá, protože víme, že právě jako jste podílníky na utrpeních, tak se také budete podílet na útěše.“ (2. KORINŤANŮM 1:7)

Avšak každý, kdo žije věrně jako člověk, který se zasvětil Bohu, si může být navzdory jakémukoli soužení jednou věcí jistý — osobně zažije Boží útěchu a pomoc.

¹¹ Pavlův druhý dopis musel být jistě pro korintský sbor útěchou. A to bylo jedním z Pavlových záměrů. Uvedl: „Naše naděje vzhledem k vám nekolísá, protože víme, že právě jako jste podílníky na utrpeních, tak se také budete podílet na útěše.“ (2. Korinťanům 1:7) V závěru svého dopisu Pavel Korinťany vybízel: „Dále . . . buďte . . . utěšováni . . . a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.“ (2. Korinťanům 13:11)

12. Jakou potřebu mají všichni křesťané?

¹² Z toho můžeme získat velmi důležité poučení! Všichni členové křesťanského sboru se musí ‚podílet na útěše‘, kterou Bůh poskytuje prostřednictvím svého Slova, svého svatého ducha a své pozemské organizace. I ti, komu byla odňata pospolitost, mohou potřebovat útěchu, pokud činili pokání a svůj nesprávný způsob jednání napravili. „Věrný a rozvážný otrok“ proto zavedl milosrdné opatření, které jim má pomoci. Jednou ročně mohou dva starší navštívit některé osoby, jimž byla odňata pospolitost. Tito lidé možná už neprojevují vzpurný postoj nebo se už nepodílejí na těžkém hříchu a nyní snad potřebují pomoc, aby mohli podniknout potřebné kroky ke znovupřijetí. (Matouš 24:45; Ezekiel 34:16)