6, 7. Jakou výsadu mají pomazaní křesťané a kdo se k nim připojil?

⁶ Ve svém druhém dopise Korinťanům psal Pavel nejprve o tom, jak velkou výsadu dostal on a jeho pomazaní spolukřesťané. (Přečti 2. Korinťanům 5:18–20.) Byli povoláni Bohem, aby vykonávali „službu smíření“ neboli aby lidi prosili: „Smiřte se s Bohem.“ Smířit se v tomto případě znamená obnovit přátelství a soulad s Bohem.

⁷ Od vzpoury v Edenu jsou všichni lidé Jehovovi odcizeni. (Řím. 3:10, 23) Kvůli tomu se lidstvo jako celek dostalo do duchovní temnoty, jejímž důsledkem je utrpení a smrt. Pavel napsal: „Víme . . ., že všechno tvorstvo nadále spolu sténá a je spolu v bolesti až dosud.“ (Řím. 8:22)

8. Čím je výzva ke smíření mimořádně pozoruhodná?

⁸ Výzva ke smíření je opravdu pozoruhodná. Narušení vztahu s Bohem svou vzpourou v Edenu způsobili lidé, ale tím, kdo se chopil iniciativy, aby situaci napravil, je Bůh. (1. Jana 4:10, 19) Co pro nápravu udělal? Pavel vysvětlil: „Bůh se sebou smiřuje svět prostřednictvím Krista a nepočítá jim jejich přečiny, a nám svěřil to slovo smíření.“ (2. Kor. 5:19; Iz. 55:6)

9. Jak Pavel dával najevo, že si Božího milosrdenství váží?

⁹ Co Jehova umožnil tím, že opatřil výkupní oběť? Každému, kdo v ni projevuje víru, mohou být odpuštěny jeho přečiny a mezi ním a Bohem může být obnoveno přátelství a soulad. Kromě toho, že Jehova opatřil výkupné, poslal své vyslance, aby lidi nabádali ke smíření, dokud je ještě čas. (Přečti 1. Timoteovi 2:3–6.)