Kapitola 36
Velké město zpustošeno
Vidění 12 — Zjevení 18:1–19:10
Námět: Pád a zničení Velkého Babylóna; oznámení Beránkovy svatby.
Doba splňování: Od roku 1919 až do doby po velkém soužení.
1. Čím se bude vyznačovat začátek velkého soužení?
NÁHLÝ, otřesný, zdrcující — takový bude zánik Velkého Babylóna! Bude to jedna z nejkatastrofálnějších událostí v celých dějinách a bude znamenat, že začalo „velké soužení, jaké nenastalo od počátku světa až dosud, ano jaké již nikdy nenastane“. — Matouš 24:21.
2. Která říše trvala stále, i když politické říše prožívaly vzestup a pád?
2 Falešné náboženství existuje již dlouho. Je zde bez přerušení již od doby krvelačného Nimroda, který odporoval Jehovovi a přiměl lidi ke stavbě věže v Babelu. Když Jehova zmátl jazyky těchto vzbouřenců a rozptýlil je po zemi, rozšířilo se falešné náboženství s nimi. (1. Mojžíšova 10:8–10; 11:4–9) Politické říše od té doby prožívaly svůj vzestup a pád, ale babylónské náboženství trvá až dosud. Přijalo různé tvary a podoby a stalo se světovou říší falešného náboženství, prorokovaným Velkým Babylónem. Jeho velmi významnou částí je křesťanstvo, které vzniklo smíšením dávných babylónských nauk s odpadlým učením „křesťanským“. Velký Babylón existuje již velmi dlouho, a proto nemohou mnozí lidé uvěřit, že bude jednou zničen.
3. Jak potvrzuje Zjevení zkázu falešného náboženství?
3 Je tedy vhodné, že Zjevení potvrzuje záhubu falešného náboženství tím, že nám dává dva podrobné popisy jeho pádu a následných událostí vedoucích k jeho úplnému zpustošení. Již jsme je viděli jako ‚velkou nevěstku‘, kterou nakonec její bývalí milenci z politické říše úplně zpustoší. (Zjevení 17:1, 15, 16) Nyní, v dalším vidění, je máme vidět jako město, náboženský protiobraz starověkého Babylóna.
Velký Babylón padá
4. a) Jaké vidění má Jan dále? b) Jak můžeme zjistit andělovu totožnost a proč je vhodné, aby právě on oznamoval pád Velkého Babylóna?
4 Jan pokračuje ve své zprávě a říká nám: „Potom jsem viděl jiného anděla, jak sestupuje z nebe, s velkou autoritou; a země byla osvětlena jeho slávou. A zvolal silným hlasem a řekl: ‚Padl! Velký Babylón padl.‘“ (Zjevení 18:1, 2a) Jan slyší toto andělské oznámení již podruhé. (Viz Zjevení 14:8.) Tentokrát však je jeho význam zdůrazněn majestátem nebeského anděla, jehož sláva osvětluje celou zem. Kdo to může být? O staletí dříve mluvil prorok Ezekiel o jednom nebeském vidění a řekl, že „země zářila jeho [Jehovovou] slávou“. (Ezekiel 43:2) Jediný anděl, který mohl zářit slávou srovnatelnou se slávou Jehovovou, byl Pán Ježíš, který je „odleskem jeho [Boží] slávy a přesným znázorněním samotné jeho bytosti“. (Hebrejcům 1:3) V roce 1914 se Ježíš stal nebeským Králem a od té doby projevuje autoritu nad zemí jako Jehovův spolukrál a spolusoudce. Je tedy vhodné, že právě on měl oznámit pád Velkého Babylóna.
5. a) Koho používá anděl při oznamování pádu Velkého Babylóna? b) Jak se dařilo křesťanstvu, když začal soud nad těmi, kteří tvrdí, že jsou ‚Božím domem‘?
5 Koho používá tento anděl s velkou autoritou k ohlášení takové úžasné zprávy celému lidstvu? Nuže, používá mnohé osoby, které byly osvobozeny následkem tohoto pádu, totiž zbývající pomazané na zemi, Janovu třídu. Od roku 1914 do roku 1918 velmi trpěli z rukou Velkého Babylóna, ale v roce 1918 začal Pán Jehova a jeho „posel [abrahamovské] smlouvy“, Ježíš Kristus, se soudem u „Božího domu“, u těch, kteří tvrdí, že jsou křesťané. Tak bylo s odpadlým křesťanstvem zahájeno soudní řízení. (Malachiáš 3:1; 1. Petra 4:17) Jeho ohromná vina krve, kterou si přivodilo během první světové války, ani jeho spoluvina v pronásledování Jehovových věrných svědků ani jeho babylónské náboženské názory mu v době soudu nebyly nic platné; ani žádná jiná část Velkého Babylóna si nezasloužila Boží schválení. — Srovnej Izajáše 13:1–9.
6. Proč lze říci, že v roce 1919 Velký Babylón padl?
6 V roce 1919 byl již pád Velkého Babylóna dovršen a pro Boží lid byla otevřena cesta, aby byl, jakoby v jediném dnu, propuštěn a znovu uveden do své země duchovního blahobytu. (Izajáš 66:8) Jehova Bůh a Ježíš Kristus, větší Dareios a větší Cyrus, usměrňovali v tomto roce události tak, aby již falešné náboženství nemohlo držet v zajetí Jehovův lid. Už jim nemohlo bránit ve službě Jehovovi a v tom, aby oznamovali všem, kteří chtějí slyšet, že Velký Babylón podobný nevěstce je odsouzen a že je blízko ospravedlnění Jehovovy svrchovanosti. — Izajáš 45:1–4; Daniel 5:30, 31.
7. a) Jak se dívá Jehova na Velký Babylón, ačkoli ještě nebyl v roce 1919 zničen? b) Jak zapůsobilo na Boží lid, že v roce 1919 padl Velký Babylón?
7 Je pravda, že Velký Babylón nebyl v roce 1919 zničen — stejně jako nebyl starověký Babylón zničen v roce 539 př. n. l., když byl poražen vojsky Cyra Perského. Ale z Jehovova stanoviska tato organizace již padla. Byl nad ní vynesen soudní rozsudek a čekalo ji jen vykonání tohoto rozsudku; proto již nemohlo falešné náboženství držet Jehovův lid v zajetí. (Srovnej Lukáše 9:59, 60.) Tento lid byl propuštěn, aby sloužil jako Pánův věrný a rozvážný otrok a aby opatřoval v pravý čas duchovní pokrm. Byl posouzen slovem „Dobře“ a byl pověřen, aby se opět pilně věnoval Jehovovu dílu. — Matouš 24:45–47; 25:21, 23; Skutky 1:8.
8. Jakou událost oznamuje pozorovatel z Izajáše 21:8, 9 a koho v dnešní době tento pozorovatel předstiňuje?
8 Před tisíciletími použil Jehova i jiných proroků, aby předpověděli tuto epochální událost. Izajáš mluvil o pozorovateli, který „zvolal jako lev: ‚Na strážní věži, Jehovo, neustále stojím ve dne, a celé noci jsem postaven na své pozorovatelně‘“. A jakou událost tento pozorovatel rozeznává a oznamuje s odvahou podobnou odvaze lva? Ohlašuje: „Padl! Babylón padl, a on [Jehova] skácel na zem všechny rytiny jeho bohů!“ (Izajáš 21:8, 9) Tento pozorovatel dobře předstiňuje dnešní Janovu třídu, která je plně bdělá a používá časopis Strážná věž a jiných teokratických publikací k rozsáhlému oznamování zprávy, že Babylón padl.
Úpadek velkého Babylóna
9, 10. a) Jak se od první světové války zmenšuje vliv babylónského náboženství? b) Jak popisuje mocný anděl padlý stav Velkého Babylóna?
9 Pád starověkého Babylóna v roce 539 př. n. l. byl počátkem dlouhého úpadku, který skončil jeho zpustošením. Podobně od první světové války v celosvětovém měřítku nápadně upadal vliv babylónského náboženství. V Japonsku bylo po druhé světové válce postaveno mimo zákon šintoistické uctívání císaře. V Číně kontroluje komunistická vláda všechna náboženská jmenování a všechnu náboženskou činnost. V protestantské severní Evropě projevuje většina lidí lhostejnost k náboženství. A celosvětová nadvláda římskokatolické církve byla v poslední době oslabena vnitřními rozkoly a názorovými rozdíly. — Srovnej Marka 3:24–26.
10 Všechny tyto tendence patří bezpochyby k ‚vysychání řeky Eufratu‘, jež je přípravou pro nadcházející militaristický útok na Velký Babylón. Toto ‚vysychání‘ je také patrné z papežova oznámení v říjnu 1986, že církev musí opět „začít žebrat“ — následkem ohromného deficitu. (Zjevení 16:12) Velký Babylón je zejména od roku 1919 veřejně odhalen jako duchovní pustina, jak to i oznamuje mocný anděl: „A stal se obydlím démonů a místem, kde se ukrývá každý nečistý výpar, a místem, kde se ukrývá každý nečistý a nenáviděný pták!“ (Zjevení 18:2b) Zakrátko bude takovou pustinou doslova a bude stejně pustý, jako jsou sutiny Babylóna v dnešním Íráku. — Viz též Jeremjáše 50:25–28.
11. V jakém smyslu se stal Velký Babylón „obydlím démonů“ a ‚místem nečistých výparů a nečistých ptáků‘?
11 Slovo ‚démoni‘ je zde zřejmě odrazem slova „démoni v kozlí podobě“ (seirim), jež se vyskytuje v Izajášově popisu padlého Babylóna: „A jistě tam budou léhat ti, kteří obcházejí bezvodé kraje, a jejich domy se naplní výry. A budou tam přebývat pštrosi a budou tam poskakovat démoni v kozlí podobě.“ (Izajáš 13:21) To se nemusí vztahovat na doslovné démony, ale spíše na chlupatá zvířata, jež žijí v pustině a jejichž vzhled vyvolává v pozorovatelích představu démonů. V sutinách Velkého Babylóna jsou v obrazném smyslu taková zvířata a také zatuchlý, jedovatý vzduch („nečistý výpar“) a nečistí ptáci jako znamení toho, že je duchovně mrtvý. Nepřináší lidstvu žádnou vyhlídku na život. — Srovnej Efezanům 2:1, 2.
12. Jak odpovídá situace Velkého Babylóna Jeremjášovu proroctví v 50. kapitole?
12 Jeho situace také odpovídá Jeremjášovu proroctví: „‚Je meč proti Kaldejcům,‘ je Jehovův výrok, ‚a proti obyvatelům Babylóna a proti jeho knížatům a proti jeho moudrým. . . Na jeho vodách je zpustošení, a budou vysušeny. Vždyť je to země rytin a kvůli svým strašlivým viděním jednají stále pomateně. Proto ti, kteří obcházejí bezvodé kraje, budou bydlet s vyjícími zvířaty, a budou v něm bydlet pštrosi; a už nikdy se v něm nebude bydlet ani on nebude přebývat po generaci za generací.‘“ Modlářství a neustále opakované modlitby nemohou zachránit Velký Babylón před odplatou, která se bude podobat Božímu zásahu proti Sodomě a Gomoře. — Jeremjáš 50:35–40.
Víno vzbuzující vášeň
13. a) Jak upozorňuje mocný anděl na velký rozsah smilstva Velkého Babylóna? b) Která nemravnost, jež byla běžná ve starověkém Babylónu, se vyskytuje také ve Velkém Babylónu?
13 Mocný anděl potom obrací pozornost na rozsáhlé smilstvo Velkého Babylóna, když prohlašuje: „Vždyť kvůli vínu hněvu jeho smilstvaa padly všechny národy za oběť a králové země s ním smilnili a cestující kupci země zbohatli díky moci jeho nestoudného přepychu.“ (Zjevení 18:3) Všem národům lidstva vštípil své nečisté náboženské způsoby. Podle historika Herodota bylo ve starověkém Babylónu náboženskou povinností každé dívky, aby se nechala v chrámu připravit o své panenství. Nechutná sexuální zkaženost je vidět až dodnes na válkou zničených sochách v Angkor Watu v Kambodži a v indických chrámech v Khadžurahu, jež znázorňují hinduistického boha Višnua v odporných erotických scénách. Odhalení nemravnosti, které v letech 1987 a 1988 otřáslo světem televizních evangelistů ve Spojených státech, a také odhalení, že náboženští duchovní ve velké míře pěstují homosexualitu, ukazují, že i křesťanstvo toleruje otřesné výstřednosti doslovného smilstva. Přesto se všechny národy stávají obětí ještě mnohem závažnějšího druhu smilstva.
14–16. a) Jaký duchovně nedovolený nábožensko–politický vztah se vytvořil ve fašistické Itálii? b) Co prohlašovali biskupové římskokatolické církve, když Itálie napadla Habeš?
14 Již jsme se zmínili o nedovoleném nábožensko–politickém vztahu, který vynesl v nacistickém Německu k moci Hitlera. Jiné národy rovněž trpěly tím, že se náboženství vměšovalo do světských záležitostí. Například 11. února 1929 podepsal Mussolini a kardinál Gasparri Lateránskou dohodu, kterou se stalo vatikánské město svrchovaným státem. Papež Pius XI. prohlásil, že „vrátil Itálii Bohu, a Boha Itálii“. Bylo tomu tak? Zamysli se nad tím, co se stalo o šest let později, 3. října 1935. Toho dne zaútočila Itálie na Habeš a tvrdila, že to je „barbarská země, v níž se dosud pěstuje otroctví“. Kdo jednal ve skutečnosti barbarsky? Odsoudila snad katolická církev Mussoliniho barbarství? Papežova prohlášení byla nejasná a biskupové přitom halasně žehnali ozbrojeným silám své italské „vlasti“. Ve své knize Vatikán v diktátorském věku (angl.) uvádí Anthony Rhodes:
15 „Biskup z Udine v Itálii napsal ve svém pastýřském dopise 19. října [1935]: ‚Není ani aktuální ani vhodné, abychom se vyjadřovali k tomu, zda je to věc správná nebo nesprávná. Jako Italové a ještě více jako křesťané máme povinnost přispět k úspěchu našich zbraní.‘ Dne 21. října napsal biskup z Padovy: ‚V obtížných hodinách, jimiž procházíme, vás žádáme, abyste věřili našim státníkům a našim ozbrojeným silám.‘ K 24. říjnu posvětil biskup z Cremony celou řadu plukovních zástav a řekl: ‚Kéž spočívá Boží požehnání na těchto vojácích, kteří dobudou na africké půdě nové, plodné země pro italského génia a přinesou jim tak římskou a křesťanskou kulturu. Kéž Itálie opět vyvstane jako křesťanský rádce pro celý svět.‘“
16 S požehnáním římskokatolického duchovenstva byla Habeš znásilněna. Mohl by někdo z těchto duchovních v nějakém smyslu tvrdit, že je jako apoštol Pavel ‚čistý od krve všech lidí‘? — Skutky 20:26.
17. Jak trpělo Španělsko, protože jeho duchovenstvo nepřekovalo „své meče v radlice“?
17 K Německu, Itálii a Habeši přistoupil ještě další národ, který se stal obětí smilstva Velkého Babylóna — Španělsko. Občanská válka, která probíhala v této zemi v letech 1936–39, byla zčásti roznícena tím, že demokratická vláda podnikla kroky, aby omezila ohromnou moc římskokatolické církve. Na počátku války se katolický fašistický vůdce revolučních sil, Franco, označil za „křesťanského generalissima svaté křižácké války“ (El Generalissimo Cristianissimo de la Santa Cruzada), i když později přestal tento titul užívat. V boji zahynulo několik set tisíc Španělů. Podle střídmého odhadu povraždili kromě toho Frankovi nacionalisté 40 000 členů lidové fronty, zatímco ti pozabíjeli 8 000 duchovních — mnichů, kněží, jeptišek a noviců. Tak hrozná a tragická je občanská válka. Je z toho patrné, jak moudré je dbát Ježíšových slov: „Vrať svůj meč zpátky na jeho místo, neboť všichni, kteří berou meč, mečem zahynou.“ (Matouš 26:52) Je skutečně odporné, že má křesťanstvo podíl na takovém hrozném krveprolévání. Jeho duchovenstvo rozhodně nepřekovalo „své meče v radlice“. — Izajáš 2:4.
Cestující kupci
18. Kdo jsou „cestující kupci země“?
18 Kdo jsou „cestující kupci země“? Dnes bychom je bezpochyby nazvali obchodními magnáty nebo velkopodnikateli. To ovšem neznamená, že by bylo nesprávné věnovat se zákonnému obchodnímu podnikání. Bible poskytuje moudré rady těm, kteří se věnují obchodování, ale varuje je před nepoctivostí, chamtivostí a podobnými vlastnostmi. (Přísloví 11:1; Zecharjáš 7:9, 10; Jakub 5:1–5) Větším ziskem je nicméně „zbožná oddanost spolu se soběstačností“. (1. Timoteovi 6:6, 17–19) Satanův svět se však neřídí spravedlivými zásadami. Všude převládá zkaženost. Je v náboženství, v politice i ve velkém obchodním podnikání. Sdělovací prostředky občas odhalují skandály, například zpronevěry, jichž se dopouštějí vysocí vládní úředníci, a nezákonné obchodování se zbraněmi.
19. Jaká skutečnost ohledně světového hospodářství pomáhá vysvětlit, proč je ve Zjevení nepříznivá zmínka o kupcích země?
19 Mezinárodní obchod se zbraněmi ročně přesahuje obrat 1 000 000 000 000 dolarů, zatímco stamilióny lidí nemají ani ty nejnutnější životní potřeby. To samo o sobě je velmi špatné. Ale zdá se, že zbrojení je hlavní oporou světové ekonomiky. V článku, který vyšel 11. dubna 1987 v londýnském časopise Spectator, bylo řečeno: „Vezmeme-li v úvahu jen přímo zainteresovaná průmyslová odvětví, jde přitom ve Spojených státech asi o 400 000 pracovních míst, a o 750 000 pracovních míst v Evropě. Je však zvláštní, že s růstem sociální a hospodářské úlohy výroby zbraní se praktická otázka, zda tyto zbraně přinášejí svým výrobcům dobrou ochranu, dostala do pozadí.“ Prodejem bomb a jiných zbraní po celém světě, dokonce i případným nepřátelům, se dosahuje ohromných zisků. Jednoho dne se mohou tyto bomby obrátit proti těm, kteří je prodávali, a přinést jim ohnivou zkázu. Jaký je to paradox! K tomu je nutné vzít v úvahu korupci, s níž je spojen zbrojařský průmysl. Podle časopisu Spectator jen ve Spojených státech „ztrácí každoročně Pentagon nevysvětlitelným způsobem zbraně a vybavení za 900 miliónů dolarů“. Nemůžeme se tedy divit, že se ve Zjevení mluví o kupcích země nepříznivě.
20. Který příklad ukazuje, jak se náboženství vměšuje do zkažených obchodních praktik?
20 Slavný anděl předpověděl, že bude mít náboženství velký podíl na takových zkažených obchodních praktikách. Vatikán se například podílel na zhroucení italské banky Ambrosiano v roce 1982. Případ se táhl po celá osmdesátá léta spolu s nezodpovězenou otázkou: Kam se poděly peníze? V únoru 1987 vydali milánští prokurátoři zatykače na tři vatikánské duchovní, včetně jednoho amerického arcibiskupa. Byli obviněni, že svými podvody měli podíl na bankrotu této banky, ale žádost o vydání stíhaných osob Vatikán zamítl. Na základě staré smlouvy mezi Vatikánem a italskou vládou italský Nejvyšší odvolací soud v červenci 1987 tyto zatykače za bouřlivých protestů anuloval.
21. Jak víme, že Ježíš neměl ve své době nic společného s pochybnými obchodními praktikami, ale co dnes vidíme u babylónského náboženství?
21 Měl Ježíš něco společného s pochybnými obchodními praktikami své doby? Neměl. Nevlastnil ani žádný majetek, protože ‚neměl kam složit hlavu‘. Jeden bohatý mladý předák dostal od Ježíše radu: „Prodej všechno, co máš, a rozděl chudým a budeš mít poklad v nebesích; a staň se mým následovníkem.“ To byla znamenitá výzva, protože mohla vést k tomu, že by se zbavil všech úzkostných starostí souvisejících s obchodními záležitostmi. (Lukáš 9:58; 18:22) Babylónské náboženství bývá naproti tomu často nechutně spojeno s velkým obchodním podnikáním. List Albany Times Union například v roce 1987 oznámil, že finanční administrátor katolické arcidiecéze z Miami na Floridě připustil, že církev vlastní akcie společností, které vyrábějí jaderné zbraně, mládeži nepřístupné filmy a cigarety.
„Vyjděte z něho, můj lide“
22. a) Co říká hlas z nebe? b) Co bylo v roce 537 př. n. l. i v roce 1919 n. l. příčinou jásání Božího lidu?
22 Další Janova slova poukazují na jiné splnění prorockého vzoru: „A slyšel jsem jiný hlas z nebe, který řekl: ‚Vyjděte z něho, můj lide, jestliže se s ním nechcete podílet na jeho hříších a jestliže nechcete obdržet část z jeho ran.‘“ (Zjevení 18:4) Proroctví o pádu starověkého Babylóna v Hebrejských písmech také obsahují příkaz, který dal Jehova svému lidu: „Dejte se na útěk ze středu Babylóna.“ (Jeremjáš 50:8, 13) V souvislosti s nadcházejícím zpustošením Velkého Babylóna je nyní podobně nabádán Boží lid, aby uprchl. Příležitost k uniknutí z Babylóna, která nastala v roce 537 př. n. l., vyvolala u věrných Izraelitů velké jásání. Podobně i propuštění Božího lidu z babylónského zajetí v roce 1919 způsobilo tomuto lidu velkou radost. (Zjevení 11:11, 12) A od té doby uposlechly příkaz k útěku milióny dalších lidí.
23. Jak zdůrazňuje hlas z nebe, že je naléhavě nutné uprchnout z Velkého Babylóna?
23 Je ale opravdu tak naléhavé uprchnout z Velkého Babylóna, zříci se členství ve světských náboženstvích a úplně se oddělit? Ano, je, protože musíme přijmout Boží názor na tuto odvěkou náboženskou zrůdnost, na Velký Babylón. Bůh ji označuje nevybíravými slovy jako velkou nevěstku. O této nevěstce dále oznamuje hlas z nebe Janovi: „Jeho hříchy se totiž nahromadily až do nebe a Bůh si připomněl jeho skutky bezpráví. Oplaťte mu tak, jak oplácel on, a učiňte mu dvakrát tolik, ano, dvojnásobek toho, co učinil; do poháru, do něhož on dával směs, mu dejte směsi dvojnásobně. Do jaké míry se sám oslavoval a žil v nestoudném přepychu, do té míry mu dejte trýzeň a truchlení. Vždyť si ve svém srdci stále říká: ‚Sedím jako královna a nejsem vdova a nikdy neuvidím truchlení.‘ Proto v jednom dnu přijdou jeho rány, smrt a truchlení a hladomor, a bude úplně spálen ohněm, protože Jehova Bůh, který jej soudil, je silný.“ — Zjevení 18:5–8.
24. a) Čemu se vyhne Boží lid tím, že uprchne z Velkého Babylóna? b) Na jakých hříších se budou podílet s Velkým Babylónem ti, kteří z něho neuprchnou?
24 To jsou skutečně silná slova. Je tedy nutné jednat. Jeremjáš nabádal ve své době Izraelity, aby jednali: „Prchněte ze středu Babylóna. . . Vždyť je čas pomsty patřící Jehovovi. Je zacházení, kterým mu on oplácí. Vyjděte z jeho středu, můj lide, a každý opatřete únik své duši před Jehovovým hořícím hněvem.“ (Jeremjáš 51:6, 45) Podobně dnes varuje hlas z nebe Boží lid, aby uprchl z Velkého Babylóna a neobdržel tak část z jeho ran. Nyní jsou oznamovány Jehovovy soudy, jež se podobají ranám a vztahují se na tento svět včetně Velkého Babylóna. (Zjevení 8:1–9:21; 16:1–21) Boží lid se musí oddělit od falešného náboženství, nechce-li utrpět tyto rány a nakonec s Velkým Babylónem zahynout. Kdyby zůstal v této organizaci, podílel by se také na jejích hříších. Provinil by se stejně jako ona duchovním cizoložstvím a proléváním krve „všech, kteří byli pobiti na zemi“. — Zjevení 18:24; srovnej Efezanům 5:11; 1. Timoteovi 5:22.
25. Jak vyšel Boží lid ze starověkého Babylóna?
25 Ale jak vychází Boží lid z Velkého Babylóna? Když šlo o starověký Babylón, museli Židé podniknout doslovnou cestu z města Babylóna zpět až do Zaslíbené země. Bylo však nutné učinit ještě víc. Izajáš řekl prorocky Izraelitům: „Odvraťte se, odvraťte se, vyjděte odtamtud, nedotýkejte se ničeho nečistého; vyjděte z jeho středu, uchovejte se čistí, vy, kteří nesete Jehovovo náčiní.“ (Izajáš 52:11) Ano, museli opustit všechny nečisté praktiky babylónského náboženství, které by mohly poskvrnit jejich uctívání Jehovy.
26. Jak uposlechli korintští křesťané slova ‚Vyjděte z jejich středu a přestaňte se dotýkat nečistého.‘?
26 Apoštol Pavel citoval ve svém dopise Korinťanům Izajášova slova, když řekl: „Nedejte se nerovně spojit jhem s nevěřícími. Vždyť co má společného spravedlnost a bezzákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou?. . . ‚Vyjděte proto z jejich středu a oddělte se,‘ říká Jehova, ‚a přestaňte se dotýkat, nečistého.‘“ Korintští křesťané nemuseli opustit Korint, jestliže chtěli uposlechnout tento příkaz. Museli se však tělesně vyhýbat nečistým chrámům falešného náboženství a museli se také duchovně oddělit od nečistých skutků všech ctitelů model. Tímto způsobem začal Boží lid v roce 1919 utíkat z Velkého Babylóna a očišťoval se od všech zbytků nečistých nauk a zvyků. Tak byl schopen sloužit Bohu jako jeho očištěný lid. — 2. Korinťanům 6:14–17; 1. Jana 3:3.
27. V čem se podobají soudy nad Velkým Babylónem soudům nad starověkým Babylónem?
27 Pád starověkého Babylóna a nakonec jeho zpustošení byly trestem za jeho hříchy. „Vždyť jeho soud dosáhl až k nebesům.“ (Jeremjáš 51:9) Podobně se hříchy Velkého Babylóna „nahromadily až do nebe“, takže jim sám Jehova věnoval pozornost. Velký Babylón se provinil bezprávím, modlářstvím, nemravností, útlakem, lupičstvím a vražděním. Pád starověkého Babylóna byl do jisté míry pomstou za to, čeho se dopouštěl proti Jehovovu chrámu a jeho pravým ctitelům. (Jeremjáš 50:8, 14; 51:11, 35, 36) Pád Velkého Babylóna a jeho konečné zničení jsou podobně projevy pomsty za to, co působil během staletí pravým ctitelům. Jeho konečné zničení je začátkem ‚dne pomsty od našeho Boha‘. — Izajáš 34:8–10; 61:2; Jeremjáš 50:28.
28. Jaké měřítko práva uplatňuje Jehova na Velký Babylón a proč?
28 Když pod mojžíšským Zákonem některý Izraelita okradl svého soukmenovce, musel zaplatit jako náhradu nejméně dvojnásobek. (2. Mojžíšova 22:1, 4, 7, 9) Při nadcházejícím zničení Velkého Babylóna uplatní Jehova podobné měřítko práva. Velký Babylón má obdržet dvojnásobek toho, co sám dal. Nebude mu projeveno žádné milosrdenství, protože ani on sám svým obětem žádné milosrdenství neprojevoval. „Žil v nestoudném přepychu“ a přiživoval se přitom na národech země. Nyní zažije utrpení a truchlení. Starověký Babylón se domníval, že je jeho postavení absolutně bezpečné a chlubil se: „Nebudu sedět jako vdova a nepoznám ztrátu dětí.“ (Izajáš 47:8, 9, 11) Také Velký Babylón má pocit bezpečí. Ale k jeho zničení dojde rychle, jakoby „v jednom dnu“, protože je nařídil Jehova, který „je silný“!
[Poznámka pod čarou]
a Svaté Písmo — Překlad nového světa (se studijními poznámkami), pozn. pod čarou.
[Rámeček na straně 263]
‚Králové země s ním smilnili‘
Začátkem 19. století pašovali evropští kupci do Číny velké množství opia. V březnu 1839 se čínští úředníci pokoušeli zastavit nelegální obchod a zabavili britským kupcům 20 000 beden této drogy. To vedlo k napětí mezi Británií a Čínou. Vztahy mezi těmito dvěma zeměmi se zhoršovaly a někteří protestantští misionáři nabádali Británii, aby vstoupila do války. Uvádíme příklady jejich výroků:
„Tyto těžkosti opravdu rozveselují mé srdce, protože si myslím, že se snad anglická vláda rozzuří a Bůh ve své moci odstraní přehrady, které brání Kristovu evangeliu, aby proniklo do Číny.“ — Henrietta Shucková, misionářka Jižních baptistů.
Nakonec vypukla válka — které se dnes říká opiová válka. Misionáři jednoznačně povzbuzovali Británii například takovými výroky:
„Cítím, že musím považovat dnešní stav věcí ani ne tak za věc týkající se opia nebo Anglie, ale spíše za velký plán Prozřetelnosti, při němž má špatnost člověka sloužit Jejím cílům milosrdenství vůči Číně, aby byla prolomena její hradba nepřístupnosti.“ — Peter Parker, kongregacionalistický misionář.
Jiný kongregacionalistický misionář, Samuel W. Williams, dodal: „Boží ruka je patrná ve všem, co se tak podivuhodně stalo, a nepochybujeme, že Ten, který řekl, že přinese na zem meč, přišel, a to k rychlému zničení svých nepřátel a ke zřízení svého království. Bude převracet a převracet, dokud nenastolí Knížete Pokoje.“
O úděsném pobíjení Číňanů napsal misionář J. Lewis Shuck: „Na takové scény se dívám vždycky jako na přímé Pánovy nástroje, jimiž odstraňuje odpad, který brání pokroku Božské pravdy.“
Kongregacionalistický misionář Elijah C. Bridgman dodal: „Bůh často užíval silné paže občanské moci, aby připravil cestu Svému království. . . Činitel v těchto velkých událostech je lidský; řídící síla je božská. Velký panovník všech národů použil Anglii, aby potrestal a pokořil Čínu.“ — Citováno z pojednání Stuarta Creightona Millera, „Cíle a prostředky“ (angl.), jež bylo vydáno v roce 1974 v publikaci Misionářské podnikání v Číně a Americe (angl., studie Harvardovy univerzity, redigoval John K. Fairbank.)
[Rámeček na straně 264]
„Cestující kupci země zbohatli“
„V období mezi rokem 1929 a vypuknutím druhé světové války rozhodl [Bernadino] Nogara [vatikánský finanční administrátor], aby vatikánský kapitál a vatikánští zmocněnci působili v nejrůznějších oblastech italské ekonomiky — zejména v elektrárenství, v telefonních spojích, při obchodních úvěrech a v bankovnictví, při výstavbě malých železnic, při výrobě zemědělského nářadí, cementu a umělých textilních vláken. Mnohé z těchto podniků se vyplatily.
Nogara pohltil celou řadu společností včetně La Società Italiana della Viscosa, La Supertessile, La Società Meridionale Industrie Tessili a také La Cisaraion. Spojil je v jednu společnost, kterou nazval CISA–Viscosa, a dohled nad ní svěřil baronovi Francesco Maria Oddassovi, jednomu z nejdůvěryhodnějších vatikánských laiků. Potom Nogara zařídil věci tak, aby znovu společnost převzal největší italský výrobce textilu, SNIA–Viscosa. Podíl Vatikánu na SNIA–Viscosa se stále zvětšoval, až ji během doby Vatikán zcela ovládl — o čemž svědčí fakt, že se baron Oddasso stal postupně jejím viceprezidentem.
Tak Nogara pronikl do textilního průmyslu. Jinými způsoby pronikl do jiných průmyslových odvětví, protože používal mnoho různých triků. Tento nesobecký muž. . . učinil pro oživení italské ekonomiky pravděpodobně více, než kterýkoli jiný jednotlivý obchodník v italských dějinách. . . Benito Mussolini sice nebyl nikdy schopen vytvořit říši, o které snil, ale umožnil Vatikánu a Bernadinu Nogarovi, aby založili impérium zcela jiného druhu.“ — Nino Lo Bello: Vatikánská říše (angl.), s. 71–3.
To je pouze jeden příklad úzké spolupráce mezi kupci země a Velkým Babylónem. Nemůžeme se divit, že budou tito kupci naříkat, až jejich obchodní partner přestane existovat.
[Obrázek na straně 259]
Když se lidé rozšířili po celé zemi, roznesli s sebou babylónské náboženství
[Obrázky na straně 261]
Jako pozorovatel rozhlašuje Janova třída, že Babylón padl
[Obrázek na straně 266]
Sutiny starověkého Babylóna jsou varovnou předzvěstí zkázy Velkého Babylóna