Co říká Bible
Karnevalové slavnosti — Jsou vhodné, či nevhodné?
„PROSTĚ tomu nemůžete odolat,“ říká Michael. „Hudba vás zvedá ze židle, pohybuje vám nohama, vhání krev do hlavy — máte karnevalovou horečku!“ Skutečně, každý rok karneval zrychlí tep milionů lidí na celém světě. Tato horečka však není nikde tak silná jako v zemi, kde žije Michael — v Brazílii. V týdnu před Popeleční středou si Brazílie obléká to nejnádhernější roucho, zahodí hodiny a kalendáře a nechá se pohltit velkolepou podívanou, která hýbe zemí od amazonských pralesů po pláže u Rio de Janeira. Je to čas zpěvu, samby a zapomnění.
„To je jeden z důvodů, proč je karneval tak oblíbený,“ vysvětluje Michael, který se ho celá léta nadšeně účastnil. „Karneval dává lidem možnost, aby zapomněli na svou bídu.“ Zvláště miliony chudých, kteří nemají dostatek vody, jsou bez elektřiny, bez zaměstnání a bez naděje, mají na co zapomínat. Karneval je pro ně něco jako aspirin: problémy sice neléčí, ale aspoň otupí bolest. Všimněte si navíc, jak se na karneval dívají někteří římskokatoličtí duchovní. Jeden biskup řekl, že karneval je „velmi užitečný pro psychickou rovnováhu lidí“. Není tedy obtížné pochopit, proč mnozí lidé pokládají karneval za užitečné rozptýlení schválené církví. Jak se však dívá na karnevalové slavnosti Bible?
Veselá zábava, nebo hýření?
Boží slovo říká, že je „čas se smát . . . a čas poskakovat“. (Kazatel 3:4) Hebrejské slovo pro „smát se“ může být také přeloženo „slavit“. Je tedy jasné, že z hlediska našeho Stvořitele není nic špatného na tom, když se bavíme zdravým a dobrým způsobem. (Viz 1. Samuelova 18:6, 7.) Boží slovo nám říká, abychom byli spokojení a radostní. (Kazatel 3:22; 9:7) Bible tedy uměřenou veselou zábavu schvaluje.
Bible však neschvaluje všechny druhy veselé zábavy. Apoštol Pavel prohlašuje, že hýření neboli bouřlivá zábava patří mezi „skutky těla“ a že ti, kdo se věnují hýření, „nezdědí Boží království“. (Galaťanům 5:19–21) Pavel proto křesťany vybízel, aby ‚chodili slušně . . ., ne v hýření‘. (Římanům 13:13) Otázkou tedy je, do jaké kategorie karneval patří — je to nevinná zábava, nebo bezuzdné hýření? Aby bylo možné dát odpověď, dovolte nám blíže vysvětlit, co Bible pokládá za hýření.
Řecké slovo komos neboli „hýření“ se v Křesťanských řeckých písmech objevuje třikrát a pokaždé v negativním smyslu. (Římanům 13:13; Galaťanům 5:21; 1. Petra 4:3) A nelze se tomu divit, protože komos pochází z hanebných slavností, které řecky mluvící první křesťané dobře znali. Jaké slavnosti to byly?
Historik Will Durant to vysvětluje: „Skupina lidí nesoucí posvátné faly [symboly mužského pohlavního orgánu] a zpívající dithyramby [chvalozpěvy] na Dionýsa . . . byla podstatou — v řecké terminologii — komos neboli hýření.“ Dionýsa, který byl v řecké mytologii bohem vína, později převzali Římané a dali mu jméno Bakchus. Komos nicméně tuto změnu jména přežilo. Znalec Bible doktor James Macknight píše: ‚Slovo komois [množné číslo od komos] pochází z Komos — to je bůh hodování a hýření. Takové hýření se provádělo na počest Bakcha, který byl na základě toho pojmenován Komastes.‘ Ano, oslavování Dionýsa a Bakcha bylo základní součástí hýření. Co bylo pro tyto hostiny typické?
Jak hýření vypadalo
Podle Duranta davy slavících lidí při řeckých oslavách Dionýsa „bez zábran pily a . . . každého, kdo jednal zdrženlivě, pokládaly za pošetilého. Lidé šli v divokém průvodu . . ., a jak pili a tancovali, dostali se do stavu, kdy ztratili všechny zábrany.“ Římské slavnosti k poctě Bakcha (kterým se říkalo bakchanálie) probíhaly ve stejném duchu; podle Jamese Macknighta bylo jejich hlavním rysem pití, oplzlé písně, hudba a scény zobrazující „velmi nestydaté jednání“. Potřeštěné davy, nadměrné pití, nemravnost, smyslné tance a hudba tedy tvořily základní složky řeckého a římského způsobu hýření.
Jsou takové věci součástí dnešních karnevalů? Všimněte si několika citací z novinových zpráv o karnevalových slavnostech: „Extrémně divoké davy.“ „Čtyřdenní nepřetržité tažení v pitkách a zábavě.“ „Karnevalová kocovina může u některých účastníků trvat několik dnů.“ „Vystoupení ‚heavy metalové‘ skupiny . . . bledne ve srovnání s ohlušujícím hlukem v těsné blízkosti karnevalu.“ „Dnes je karneval bez homosexuálů jako slepice na paprice bez papriky.“ „Karneval se stal synonymem pro úplnou nahotu.“ Pro karnevalové tance je charakteristické „předvádění masturbace . . . a různých forem pohlavního styku“.
Skutečně, podobnost mezi dnešními karnevaly a starověkými hostinami je tak nápadná, že kdyby se uprostřed dnešního karnevalu objevil člověk, který slavil bakchanálie, stěží by pochyboval, zda je na správném místě. Podle slov brazilského televizního producenta Cláudia Petraglii by nás to nemělo překvapit, protože dnešní karneval „pochází ze slavností Dionýsa a Bakcha, které jsou podstatou karnevalu“. The New Encyclopædia Britannica uvádí, že karneval má možná spojitost s pohanskými oslavami Saturnálií ve starověkém Římě. Karneval sice patří do jiné doby, ale náleží do stejné kategorie jako jeho předchůdci. Jak se tato kategorie jmenuje? Je to hýření.
Jak by mělo toto poznání ovlivnit dnešní křesťany? Stejně, jako to ovlivnilo první křesťany v provinciích Malé Asie, které byly pod řeckým vlivem. Než se stali křesťany, měli ve zvyku oddávat se „skutkům nevázaného chování, chtíčům, nadměrnému pití vína, hýření [komois], pitkám a nezákonnému modlářství“. (1. Petra 1:1; 4:3, 4) Potom, co však poznali, že Bůh pokládá hýření za „skutky, které patří tmě“ a ve kterých křesťané nemají chodit, přestali se podílet na slavnostech, jež se karnevalu podobaly. (Římanům 13:12–14)
Michael, o kterém byla zmínka dříve, to udělal také tak. Vysvětluje proč: „S přibývajícím biblickým poznáním jsem viděl, že karnevalové slavnosti a biblické zásady jsou jako olej a voda, které prostě nelze smíchat.“ V roce 1979 se Michael rozhodl. S karnevalovými slavnostmi nadobro skončil. Jak se rozhodnete vy?
[Obrázek na straně 14]
Řecká amfora z předkřesťanské doby znázorňující Dionýsa (postava vlevo)
[Podpisek]
S laskavým svolením Britského muzea