Je váš domov místem odpočinku a pokoje?
„Kéž vám dá Jehova dar a najdete každá místo odpočinku v domě svého manžela.“ — RUT 1:9.
1. Které tři ženy se před třemi tisíci lety vydaly na cestu do Judy?
ASI před třemi tisíci lety se vydaly tři ženy na nebezpečnou cestu. Budou muset jít končinami, které se hemží zloději a vyvrheli. Ženy procházely drsnou moabskou zemí. Nejstarší byla vdova Noemi, která mířila do Betléma v milovaném rodném Judsku. Po jejím boku byly dvě mladší vdovy, Orpa a Rut, Moabitky, jež byly manželkami Noeminých zemřelých synů Kiljona a Machlona. Naslouchej!
2. Co přála Noemi Orpě a Rút?
2 „Jděte,“ řekla Noemi, „vraťte se každá do domu své matky. Kéž vám Jehova projevuje milující laskavost, právě jako jste ji projevovaly mužům, kteří jsou nyní mrtví, i mně.“ A co jim ještě přála? „Kéž vám dá Jehova dar,“ řekla, „a najdete každá místo odpočinku v domě svého manžela.“ (Rut 1:8, 9) Ano, Noemi vybízela své snachy, aby se vrátily ke svému lidu s nadějí, že tam dá Bůh každé mladé ženě odpočinek a útěchu z toho, když budou mít dobrého manžela a domov.
3. Jaký postoj zaujala Rút a k čemu to nakonec vedlo?
3 Orpa odešla, ale věrně oddaná Rut ne. Odmítla opustit svou tchyni a rozhodla se: „Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh bude mým Bohem.“ Jak to dopadlo? Rut nalezla domov, odpočinek a pokoj u Boaze a dostala „dokonalou mzdu“. Stala se jednou z řady předků krále Davida a jeho jedinečného Pána, Ježíše Krista. — Rut 1:16; 2:12; 4:13–22; Žalm 110:1; Matouš 1:6.
4. Jaká otázka k zamyšlení se tu předkládá?
4 Noemi si přála, aby dal Jehova oběma jejím snachám dar bezpečného manželství a domova, kde je odpočinek a pokoj. Bůh jistě chce, aby byl domácí život jeho služebníků pokojný. Jestliže jsi svědek Jehovův, je tvůj domov místem odpočinku a pokoje?
Zvolit si správného druha
5. Jaký je první krok k pokojnému domácímu životu, jestliže jsi neženatý křesťan a uvažuješ o sňatku?
5 Jestliže jsi svobodný křesťan uvažující o manželství, bezpochyby doufáš v pokojný domácí život. První krok k tomu objasňuje apoštol Pavel, když píše: „Manželka je vázána po celou dobu, kdy je její manžel naživu. Ale kdyby její manžel usnul ve smrti, je volná, aby se provdala, za koho chce, pouze v Pánu.“ — 1. Korinťanům 7:39.
6. a) Co znamená ‚vdát se pouze v Pánu‘? b) Nad jakými otázkami by se měl zamyslet ten, kdo hledá manželského druha? c) Proč by měl člověk volit i pokřtěného druha s modlitbou?
6 ‚Vdát se pouze v Pánu‘ znamená vstoupit do manželství jedině se spoluvěřícím. Ale křesťan by neměl spěchat do manželství ani s osobou oddanou Jehovovi. ‚Hledá‘ jeho vyvolený skutečně „spravedlnost a mírnost“? (Sefanjáš 2:3) Slouží Bohu celým srdcem? Mluví ze srdce, které přetéká chválou Jehovy? Je kazatelská služba pravidelnou a podstatnou součástí jeho života? Má potřebnou způsobilost pro službu a pro křesťanské manželství? Ano, i pokřtěný druh by měl být volen moudře, s modlitbou. Ujisti se, jak jen lze, že má znamenité duchovní vlastnosti. Takový svazek předejde znepokojujícímu stresu a bolesti srdce, které často panují v nábožensky rozdělených domácnostech.
7. Čeho je zapotřebí pro největší možné štěstí v manželství?
7 V manželství dvou oddaných křesťanů je možné vyhovět citovým potřebám a dělit se o duchovní věci. To vede k nejtěsnějšímu lidskému svazku, jaký je možný. Křesťanští muži i křesťanské ženy jistě touží po těsném svazku se svým manželským druhem. Lidé byli stvořeni s potřebou uctívat, a nejšťastnější jsme, když učiníme patřičné kroky pro uspokojení svých duchovních potřeb. (Matouš 5:3) Jestliže si to uvědomujeme, jistě nebudeme chtít neuposlechnout Jehovu tím, že si vezmeme nevěřícího, a tak se oloupíme o tuto duchovní jednotu, jež podporuje manželství. (5. Mojžíšova 7:3, 4) Ano, chceš-li být v manželství co nejšťastnější, ujisti se, že je v tvém manželství přítomen Bůh. Takovou obraznou „trojnásobnou šňůru nelze rychle přetrhnout“. (Kazatel 4:12) Bude-li v tvém manželství přítomen Jehova, opravdu je tím posílíš a pomůže ti to, aby se tvůj domov stal místem odpočinku a pokoje.
Rada, která podporuje domácí mír
8. Jaká rada křesťanům, kteří jsou v manželství, stojí zvláště za pozornost?
8 Čeho je zapotřebí pro odpočinek a pokoj křesťanů, kteří jsou již v manželství? Samozřejmě mnohého, ale za zvláštní pozornost stojí rada Pavla Efezanům 5:21–33. Manžel nebo manželka snad mohou použít těch slov k tomu, aby poukazovali na nedostatky svého druha. Oč lepší však je soustředit se na radu, která je tam pro tebe, a osobně ji pak uplatnit!
9. Jakou radu dal Pavel křesťanským manželům?
9 Jestliže jsi křesťanský manžel, osobní uplatnění Pavlovy rady pomůže, abys učinil ze svého domova místo odpočinku a pokoje. Apoštol vybízí: „Manželé, milujte stále své manželky, stejně jako i Kristus miloval sbor a vydal se za něj.“ Pavel také řekl: „Rovněž tak mají manželé milovat své manželky jako svá těla. Kdo miluje svou manželku, miluje sebe, neboť nikdo nikdy neměl v nenávisti své tělo; ale živí je a něžně je chová, stejně jako i Kristus něžně chová sbor . . . Ať i každý z vás osobně miluje svou manželku tak, jako sám sebe.“ Manžel by měl ‚milovat svou manželku jako sám sebe‘ — jako by ona byla jím samotným. Jak vhodné to je, vždyť ‚ti dva se stali jedním tělem‘! — 1. Mojžíšova 2:24.
10. Jakou odpovědnost má křesťanský manžel vzhledem k 1. Timoteovi 5:8?
10 Manžel, který miluje manželku jako sám sebe, se ujme vedení v duchovních záležitostech. Nese odpovědnost za situaci ve své rodině a nemůže prostě nechávat věcem volný průběh. Ne, musí se dobře starat o hmotné i duchovní zájmy celé domácnosti. Pavel řekl: „Jestliže se někdo nestará o ty, kteří jsou jeho vlastní, a zvlástě o ty, kteří jsou členy jeho domácnosti, jistě zapřel víru a je horší než člověk bez víry.“ — 1. Timoteovi 5:8.
11. Jakou radu dává Pavel křesťanským manželkám?
11 Křesťanská manželka může také udělat mnoho pro to, aby byl její domov místem odpočinku a pokoje. Manželkám dává Pavel tuto inspirovanou radu: „Ať se manželky podřizují svým manželům jako Pánovi, protože manžel je hlavou své manželky, jako i Kristus je hlavou sboru, on, který je zachránce tohoto těla. Vskutku jako je sbor podřízen Kristu, ať jsou i manželky podřízeny svým manželům ve všem . . . Manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ (Efezanům 5:22–24, 33) Tato „hluboká úcta“ přispívá k tomu, aby byl domov místem odpočinku a pokoje. Rozhodně se velmi liší od postoje tolika světských manželek, které mají nezávislého, vyzývavého ducha, jenž domov zneklidňuje a rozvrací.
12. Jak by měli jednat křesťanští manželé a manželky?
12 Je třeba, aby křesťanští manželé a manželky jednali způsobem, který podporuje lásku a úctu. Manžel by měl být ohleduplný, milující, duchovně zralý. A manželka by se měla bát Boha, být ochotná ke spolupráci a příjemná. Není těžké vidět, jak takové postoje udělají z domova místo odpočinku a pokoje.
Nikdy „nedávejte místo ďáblovi“
13. Jakou radu dává Pavel v Efezanům 4:26, 27?
13 Lidé jsou nedokonalí, a proto nemusí být snadné udržet pokojný domov. Vnější tlaky mohou například vyvolat stres, a ten může z domova zahnat pokoj. Ale uplatnění Pavlovy rady v Efezanům 4:26, 27 může přispět k našemu domácímu klidu. Pavel napsal: „Zlobte se, a přece nehřešte; ať slunce nezapadne nad vaší podrážděnou náladou, ani nedávejte místo ďáblovi.“ I když se manžel nebo manželka někdy oprávněně rozzlobí, jeden ani druhý by nikdy neměli dopustit, aby se z tohoto hněvu stal hřích tím, že by zůstali podráždění a živili v sobě nevraživost. Kéž nikdy rušitel pokoje, satan ďábel, neoloupí naše křesťanské domovy o pokoj! — 1. Petra 5:8.
14. Jaká rada k obnovení míru v domácnosti je dána, jestliže nějaký problém vyvolal nesoulad?
14 Pro pokoj v domácnosti musí ovšem oba manželé uplatňovat biblické rady. Vyvolá-li nějaký problém nesoulad, společná modlitba o Božího ducha může vést k tomu, že se projeví jeho ovoce a domácí mír se obnoví. (Lukáš 11:13; Galaťanům 5:22, 23) I za velmi náročných okolností tento postup pomůže, aby byl domov místem odpočinku a pokoje.
Úloha dětí v domácím míru
15. Jak mohou mladí napomáhat míru v domácnosti?
15 I mladší mohou podpořit mír v rodině. Jak? Tím, že projevují poslušného ducha a ochotu ke spolupráci. Takový duch ve velké míře závisí na biblickém vyučování, kterého se jim dostává, a na tom, jak křesťanský rodič plní svou učitelskou úlohu. K této životně důležité výchově patří dobrý rodičovský příklad. Přísloví 22:6 vhodně říká: „Vychovej chlapce podle cesty, která je pro něho; i když zestárne, neodbočí z ní.“ Při dobré výchově a znamenitém rodičovském příkladu děti zpravidla neodbočí ze správné cesty. Mnoho ovšem závisí na kvalitě a rozsahu výchovy i na srdci dítěte.
16. Jaký příklad výchovy dítěte máme v Timoteovi?
16 Začněte duchovně vychovávat své děti, už když jsou docela malé. Timotea tak vychovávali, protože Pavel ho vybízel: „Pokračuj v tom, co ses naučil a o čem jsi byl přesvědčován, abys tomu věřil, protože víš, od jakých osob ses to naučil, a že od útlého dětství znáš svaté spisy, které tě mohou učinit moudrým k záchraně prostřednictvím víry ve spojitosti s Kristem Ježíšem.“ (2. Timoteovi 3:14, 15) Ano, Timoteus byl ‚přesvědčován, aby věřil‘ biblickým pravdám. Je zde použito řecké slovo, jež znamená „být o něčem pevně přesvědčen, být o něčem ujištěn“. (New Thayer’s Greek-English Lexicon, [Nový Thayerův řecko-anglický slovník], s. 514) Toto ‚pevné přesvědčení‘ stálo Timoteovu křesťanskou matku Euniké a babičku Loidu velké úsilí. Podařilo se jim vštípit Timoteovi „nepokryteckou víru“, ačkoli jeho otec byl zřejmě nevěřící. (2. Timoteovi 1:5) Snažíš se, abys ve svých dětech rozvíjel také takovou víru?
17. Co svědčí o tom, že člověk může být vychováván od útlého dětství?
17 Timoteus se poučoval o Písmu od útlého dětství. Nikdy tedy nepodceňuj schopnost dítěte učit se. New York Times podaly zprávu, že podle jedné studie „je v jistých oblastech dětského mozku dvakrát tolik synaptických spojení — míst, kde se stýkají stromečkovité větve mozkových buněk — než v mozku dospělého“. I velmi malé děti se mohou něco dovědět o tom, co je dobré a co špatné, příjemné nebo bolestivé. Lékař Richard M. Restak ve své knize Mozek (angl.) říká: „Všechny živé organismy mohou v mozku ukládat vzpomínky podle své důležitosti, jak je potřebují pro přežití. Zvíře si ‚pamatuje‘ svého nepřítele, a při první známce jeho přítomnosti se stahuje. Vzpomínky se ukládají také podle síly emocionální zkušenosti. Dětem se nemusí dvakrát říkat: ‚Nesahej na rozpálená kamna.‘ “ O mozku toho samozřejmě ještě mnoho nevíme, ale dítě se může učit zkušenostmi. Už ve velmi raném věku se například může naučit tiše sedět na křesťanských shromážděních.
18. Jakou radu rodičům a dětem dal Pavel v Efezanům 6:1–4?
18 Jak děti rostou, mohou postupně přijímat biblické poučování. Mimo jiné se mohou dovědět, že od nich Bůh očekává poslušnost vůči rodičům. To vyžaduje pevnou, ale láskyplnou rodičovskou výchovu, neboť Pavel napsal: „Děti, poslouchejte své rodiče ve spojení s Pánem, protože to je spravedlivé: ‚Cti svého otce a matku‘, což je první přikázání se zaslíbením: ‚Aby se ti dobře vedlo a abys setrval dlouhý čas na zemi.‘ A vy otcové, nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování.“ (Efezanům 6:1–4) Poslušné děti velmi přispívají k tomu, aby se domov stal místem odpočinku a pokoje.
19. Co může posílit pouto mezi rodiči a dětmi?
19 Co však může posílit pouto mezi dětmi a rodiči? Jistě k tomu může pomoci společné čtení Bible a křesťanské literatury. Pro mladé jsou zvlášť užitečné publikace jako Moje kniha biblických příběhů a Naslouchat Velkému učiteli. Při čtení Bible i při jiných příležitostech zdůrazňuj lásku k Bohu. Při jídle chval Jehovu jako toho, kdo nám všechno dává. Při cestování s dětmi připisuj Bohu zázraky stvoření — rostliny, květiny, stromy, hory, potoky, jezera a zvířata. V kazatelské službě využívej příležitostí k poznámkám o Boží lásce. Denně pomáhej svému dítěti, aby rostlo v lásce k Jehovovi. Chceš-li ovšem dosáhnout srdce dítěte, musí být taková láska ve tvém vlastním srdci. — 5. Mojžíšova 6:4–7.
20. Jak důležité je patřičné ukázňování?
20 Nikdy nezapomínej, že je nezbytné ukázňování. Když je patřičně udíleno a přijímáno, „přináší potom pokojné ovoce, totiž spravedlnost“. (Hebrejcům 12:11) A děti, které se moudře podřizují rodičovskému ukázňování, přinášejí rodině radost a čest a podporují její dobré jméno. (Přísloví 10:1; 13:1; 23:24, 25) Ano, když rodiče a děti plní svou biblickou úlohu, činí ze svého domova místo odpočinku a pokoje.
Uchovávej doma odpočinek a pokoj
21. Jak je podle Přísloví 24:3, 4 možné uchovávat doma odpočinek a pokoj?
21 Jak se dá doma uchovávat odpočinek a pokoj? Přísloví říká: „Moudrostí bude domácnost vybudována a prokáže se jako pevně založená rozlišovací schopností. A prostřednictvím poznání se vnitřní místnosti naplní všemi drahocennými a příjemnými hodnotnými věcmi.“ (Přísloví 24:3, 4) Dík poznání a pracovitosti rodiny se může domov naplnit znamenitými věcmi hmotné povahy. Ale domácnost může být vybudována a postavena na pevný základ jen tehdy, když její členové projevují rozlišovací schopnost a pěstují zbožnou moudrost, přičemž správně uplatňují biblické poznání. Ano, moudrost rodinu buduje a umožňuje její úspěšný život.
22. K čemu povede uplatňování Božích poučení?
22 Uplatňování Božích poučení v domácnosti povede k pokoji, protože Izraelitům bylo řečeno: „Já, Jehova, jsem tvůj Bůh, ten, kdo tě vyučuje k tvému prospěchu, kdo působí, že šlapeš cestou, kterou bys měl chodit. Kdybys jen opravdu věnoval pozornost mým přikázáním! Potom by byl tvůj pokoj jako řeka a tvá spravedlnost jako mořské vlny.“ (Izajáš 48:17, 18) Ať proto všichni zbožní manželé, manželky a děti uplatňují nebeskou moudrost. Pak budou naše domovy vždy místem odpočinku a pokoje.
Vzpomínáš si?
◼ Jakou volbu by měl učinit neženatý křesťan, který uvažuje o manželství, aby měl pokojný domácí život?
◼ Co musí podle Efezanům 5:21–33 dělat manželé a manželky, aby dosáhli míru v domácnosti?
◼ Jak může pomoci uplatňování rady v Efezanům 4:26, 27, aby byl domov místem pokoje?
◼ Jak mohou k rodinnému pokoji přispět mladí?
◼ Jak můžeme doma uchovávat odpočinek a pokoj?
[Obrázek na straně 15]
Křesťanští manželé a manželky se mají chovat způsobem, který podporuje lásku a úctu
[Obrázek na straně 16]
Timoteus byl poučován o Božích pravdách od útlého dětství. Pomáháš svým dětem, aby rostly v poznání a v lásce k Jehovovi?