Rodiče — jak můžete ‚budovat‘ svou domácnost?

„Moudrostí bude domácnost vybudována a prokáže se jako pevně založená rozlišovací schopností.“ — Přísl. 24:3.

1. Co je nutné pro pevně spojenou rodinu?

VÍCE než 550 odborníků, kteří se specializují na pomoc rodinám, dostalo při nedávném průzkumu otázku, které jsou nejvýznačnější charakteristické rysy silných rodin. Na prvním místě soupisu bylo sdělování myšlenek a naslouchání. Dolores Curranová, která vedla tento průzkum, vysvětluje důvod: „To je hnací síla, jež podněcuje péči, dávání, sdílení i vzájemné upevňování. Bez pravého naslouchání a spoluúčasti se nemůžeme navzájem znát. Staneme se domácností spolubydlících, kteří sice potřeby druhých pozorují, ale nereagují na ně.“ Ano, otevřené sdělování myšlenek je pro silnou rodinu jako proud života.

2, 3. a) Který problém vyvstává i v některých křesťanských rodinách? b) Čím může být podle Přísloví 24:3, 4 budována pevná rodina? c) Které otázky vyžadují odpověď?

² Nedostatek důvěrných vztahů může mít naopak tragické důsledky. Jedné z odboček Společnosti Strážná věž v Africe byla například předložena otázka, proč se někteří mladí křesťané přestali držet biblických zásad mravnosti. V odpovědi bylo řečeno, že „hlavní slabostí v tomto celém problému bylo to, že rodiče nebyli dobrými posluchači a nebyli schopni rozmlouvat se svými dětmi. Mnozí rodiče ve skutečnosti nemají důvěrný vztah ke svým dětem.“ To je ovšem jen jedno hledisko tohoto problému — i když je velice důležité. Především jde o to, aby mladý člověk, stejně jako všichni ostatní křesťané, projevoval poslušnost a oddanost Bohu. (Řím. 14:12; 1. Tim. 6:6) Povšimněme si také Přísloví 24:3, 4: „Moudrostí bude domácnost vybudována a prokáže se jako pevně založená rozlišovací schopností. A prostřednictvím poznání se vnitřní místnosti naplní všemi drahocennými a příjemnými hodnotnými věcmi.“

³ Ale jak můžeme moudrostí, rozlišovací schopností a poznáním dosáhnout toho, aby někdo projevil své skutečné pocity, a jak toho dosáhneme zejména u mladistvých? Jak je možné zabránit, abychom bezděčně nevytvořili překážky pro sdělování myšlenek? (Srovnej Přísloví 14:1, 12.) A jak můžeme především budovat rodinu, která je pevná v pravém uctívání? Svůj čas a svou pozornost musíš věnovat tolika věcem, že si možná kladeš otázku, kde začít. První vlastnost, moudrost, ti pomůže zjistit pořadí důležitosti.

MOUDŘE URČI POŘADÍ DŮLEŽITOSTI

4. Co by mělo v křesťanské rodině zaujímat nejdůležitější místo?

⁴ „Bázeň před Jehovou je počátek moudrosti,“ napsal žalmista. (Žalm 111:10) Nejdůležitější je, abys měl ty sám zdravou bázeň, aby ses neznelíbil Bohu a abys kladl na první místo jeho uctívání. Jedna matka vysvětlila, jak se jí a jejímu manželovi podařilo vychovat jejich dva syny, aby sloužili Jehovovi: „Naplnili jsme svůj život pravdou — účastnili jsme se všech sjezdů, připravovali jsme se na shromáždění, účastnili jsme se jich a kazatelskou službu jsme učinili pravidelnou součástí svého života.“ Její manžel dodal: „Pravda není součástí našeho života, je naším životem. Všechno ostatní se točí kolem ní.“ Stavíš i ty ve své domácnosti podobným způsobem na první místo uctívání Jehovy?

5. Proč musí být křesťanští rodiče vyrovnaní?

⁵ Budete-li se jako rodina společně podílet na kazatelské službě, bude vás to spojovat, ale děti mají zcela specifické potřeby, které vyžadují, abyste jim věnovali svůj osobní čas a duševní energii. Proto potřebuješ vyrovnanost, abys rozhodl, kolik času můžeš věnovat kazatelské službě nebo sborovým povinnostem, máš-li se také duchovně, citově i hmotně starat o ty, kteří jsou ‚tvoji vlastní‘. Musíš se nejprve učit, ‚jak projevovat zbožnou oddanost ve své domácnosti‘. (1. Tim. 5:4, 8) Ve „Strážné věži“ (angl.) z 15. září 1959 byla dána otcům rada, aby vyrovnaně plnili své rodinné povinnosti i povinnosti v kazatelské službě: „Zájmy vlastní rodiny [by] měly mít náležitou váhu. Jehova Bůh neočekává od muže, aby všechen svůj čas věnoval činnosti pro shromáždění, aby napomáhal svým bratřím a bližním, aby dosáhli záchrany, a zanedbával přitom záchranu svých vlastních příslušníků rodiny. Muž je v první řadě zodpovědný za svou ženu a děti.“

6. Jakého nebezpečí se musí rodiče vyvarovat a proč?

⁶ Tento úkol není nutně splněn tím, že bys trávil mnoho hodin se svými dětmi, ale tím, že tohoto času plně využiješ. Je smutné, že se někteří rodiče tak zabrali do péče o sborové záležitosti, do náročného zaměstnání nebo do hmotných věcí, že i v době, kterou tráví se svými dětmi, jsou myšlenkami někde jinde. Teprve když dojde k nějaké rodinné tragédii, poznají, že se musí znovu zamyslet nad tím, jaké pořadí hodnot mají. „Moudrost shora je. . . rozumná, připravená uposlechnout.“ (Jak. 3:17) Taková nebeská moudrost ti pomůže správně si rozdělit čas a duševní síly, abys poslouchal všechny Jehovovy příkazy.

„PRUT A KÁRÁNÍ DÁVAJÍ MOUDROST“

7. Jak je možné účinně uplatnit Přísloví 29:15?

⁷ Budeš-li se pevně zastávat správných zásad a projevíš-li to s laskavostí, poznají tvé děti, že se o ně zajímáš. Nechávat dětem příliš volnosti vede k tomu, že děti pociťují nejistotu a podílejí se na zločinnosti. „Prut a kárání dávají moudrost.“ (Přísl. 29:15; 22:15) Má-li mít „prut a kárání“ nějaký účinek, musí je doprovázet láska. Jestliže je ukázňování uplatňováno nerozumně nebo v návalu citů, může to působit na dětského ducha drtivě. „Vy, otcové, nedrážděte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kol. 3:21) „Prut“ kázně zahrnuje vhodné trestání, ale máš-li nerozumné požadavky nebo jsi příliš kritický a dítě ponižuješ, je to zneužívání tohoto „prutu“ a může to otřást sebedůvěrou dítěte i jeho důvěrou v rodiče. Dítě může propadnout „sklíčenosti“.

8. Vysvětli, proč „kárání“ znamená více než jen potrestání.

⁸ Je nutný jak „prut“, tak i „kárání“. Kárání je víc než jen potrestání; znamená to předložit skutečnosti tak, abychom druhého člověka přesvědčili.a Hebrejské slovo pro „kárání“ se také překládá jako ‚protiargument‘. (Žalm 38:14; 38:15, „KB“) Kárat tedy ve skutečnosti znamená být ochoten a schopen předložit skutečnosti tak, aby dítě chápalo důvody tvého jednání. Publikace Společnosti Strážná věž obsahují různé náměty — některé z nich psané v prvé řadě pro mládež — které ti mohou pomoci předložit dítěti logické důvody, proč je určitý způsob jednání nesprávný. Užíváš těchto materiálů?

ROZLIŠOVACÍ SCHOPNOST POMÁHÁ VCÍTIT SE DO SITUACE DRUHÉHO

9. Co je rozlišovací schopnost a proč je důležitá?

⁹ Rozlišovací schopnost je také nezbytná při sdělování myšlenek. Původní hebrejské slovo pochází od základního slova, jež znamená „rozlišovat mezi“, „odlišovat“. Tímto vnímavým pochopením můžeme proniknout pod to, co je na povrchu, a je to tedy vlastnost příbuzná porozumění, schopnosti vžít se a soucitu. — 1. Petra 3:8.

10. Jak bylo jednou v biblické době možné vyvarovat se nepřátelství, protože se šlo ke kořenu věci a nesoudilo se podle vnějšího zdání?

¹⁰ Jeden biblický příklad, který ukazuje cenu rozlišovací schopnosti, je zaznamenán u Jozua 22:9–34. Kmeny Ruben, Gád a polovina kmene Manaseho, které dostaly jako dědictví zemi na východ od řeky Jordánu, postavily ve své zemi obrovský oltář. Ostatní kmeny, které to považovaly za odpadlictví, se rozhodly potrestat to, co se zdálo jako svévolné porušení Božího zákona. (3. Mojž. 17:8, 9) Než přistoupili k činu, poslali delegaci, aby mluvili s těmi dvěma kmeny a polovinou kmene Manaseho. (Přísl. 13:10) Rozhovor ukázal, že ten oltář nebyl postaven k tomu, aby se na něm obětovalo, ale „spíše z úzkostlivé péče“. Dva a půl kmene bylo odděleno od ostatních kmenů řekou Jordánem. Měli úzkostlivou starost, že by jejich příští generace mohly být odříznuty od Jehovova uctívání. Oltář měl sloužit jako stálá připomínka, jako „svědek“ toho, že také oni jsou Božím lidem. Tímto vysvětlením se úplně změnila situace. To, co se zdálo jako vyložený hřích, bylo nyní ve zcela jiném světle. Ostatní kmeny byly ‚pomalé k hněvu‘, což jim pomohlo rozeznat skutečnou situaci, a došlo tak k porozumění. — Přísl. 14:29.

11. Jak projevil jeden otec rozlišovací schopnost?

¹¹ Snažíš se uplatňovat rozlišovací schopnost, vznikne-li nějaký problém v souvislosti s tvým dítětem? Jedni křesťanští rodiče si například všimli, že se jeden z jejich synů nad vším hrozně rozčiloval, když přicházel domů ze školy. „Nechtěl nám říci, proč se tak zlobí,“ řekl jeho otec. „Nejdřív jsem si myslel, že je to prostě vzpurnost, ale pak jsem si povšiml, že ihned ztichl, jakmile jsem se ho ptal na školu. Měli jsme dlouhou rozpravu a já jsem zjistil, že se mu děti vysmívaly, protože byl na svůj věk velmi malý. Ujistil jsem ho, že chápu, jak je obtížné něco takového snášet, a dal jsem mu některé praktické návrhy, jak by se mohl v takové situaci chovat.“ Již zakrátko měl chlapec mnohem lepší náladu.

12. Proč je doba dospívání pro většinu mladých lidí velmi obtížná? Nač mají myslet rodiče?

¹² Měl bys stejnou trpělivost se svým děckem? Na mládež, zejména dospívající, velmi působí například škola, tělesné vzezření, sexuální žádosti a oblíbenost. V časopisu „Adolescence“ (Dospívání, angl.) bylo napsáno: „Ze všech fází vývoje člověka je dospívání nejobtížnější. Dospívající jsou sebekritičtí a nezkušení a mají pocit, že jsou v soutěživém a necitelném světě ztraceni. Nejsou schopni přijmout pokoření a nezdar, a proto reagují prudkou nelibostí a úzkostí.“ Takové tíživé city mohou ovlivnit chování dítěte. (Srovnej s Kazatelem 7:7a.) Jedině v důvěrných rozhovorech se svým dítětem porozumíš skutečnému problému a budeš schopen najít nejlepší způsob pomoci.

13. a) Jmenuj některé překážky, jež brání sdělování myšlenek. b) Proč musí rodiče soustavně uplatňovat Přísloví 20:5? Znázorni to.

¹³ Mnozí mladí jen velmi obtížně vyjadřují své city slovy. Když se ti tedy dítě začne svěřovat, vyvaruj se bezmyšlenkovitých zraňujících poznámek, například: „A to je všechno? Myslel jsem si, že to je něco důležitého.“ „S tebou je to těžké, protože. . .“ „Jak jsi mi to mohl udělat?“ „A co si vlastně představuješ? Vždyť jsi ještě dítě.“ (Přísl. 12:18) Někdy bude třeba, abychom u mladého člověka sondovali hlouběji, především má-li nějaký citlivý problém. „Muž [nebo žena] s rozlišovací schopností“ se bude vytrvale snažit takové pocity ‚načerpat‘ neboli zjistit. (Přísl. 20:5) Jedni křesťanští manželé zjistili, že se jejich dcera vyhýbá všemu, co rodina podniká. Bezvýsledně se snažili zjistit proč. Byli však vytrvalí. „Nakonec jsem si jednoho dne sedla u ní na postel, objala jsem ji a znovu jsem se ptala, co ji trápí,“ vypráví matka. „Se slzami mi řekla, že má pocit, jako by ostatní prostě nebyli rádi v její společnosti, a tak se co nejvíce drží stranou. Nejdříve jsem měla chuť jí říci: ‚Ale to je úplně směšné,‘ ale potom jsem se zdržela a jen jsem poslouchala, jak si vylévá srdce.“ Rodiče ji ujistili, že ji mají velmi rádi, a pak se snažili jednat tak, aby se v rodinném kruhu cítila doma. Svůj problém překonala a nyní slouží plným časem jako šťastná zvěstovatelka evangelia.

14. Proč nestačí, aby rodina byla spojena jen citově?

¹⁴ Vytvářet pevná rodinná pouta je velmi důležité a dosáhly toho i některé světské rodiny. Ale něco jiného je vytvářet rodinu s duchovním smýšlením, která zůstává blízká Jehovovi a je sjednocená kolem jeho Slova. K tomu je zapotřebí více než být jen citově blízko svým dětem.

POSILUJÍCÍ POZNÁNÍ

15. Jaký druh poznání je nezbytně nutný a proč?

¹⁵ „Prostřednictvím poznání se vnitřní místnosti naplní všemi drahocennými a příjemnými hodnotnými věcmi.“ (Přísl. 24:4) Tyto drahocenné hodnotné věci nejsou hmotné poklady, ale patří k nim duchovní bezpečí, obětavá láska, zbožná bázeň a víra založená na poznání Boha. To všechno přispívá k bohatému rodinnému životu. (Přísl. 2:5; 15:16, 17; 1. Petra 1:7) Toto poznání dá dětem vnitřní sílu, takže budou moci odolávat i velmi rafinovaným satanovým taktikám. Vždyť v Příslovích 24:5 čteme: „Kdo je moudrý v síle, je zdatný muž, a muž s poznáním posiluje sílu.“ Takové poznání jim však musíš vštípit do srdce. — 5. Mojž. 6:6, 7; 1. Jana 2:14.

16. a) Co je nutné, má-li proniknout poznání o Bohu do srdce dítěte? b) Co je nutné, má-li mít dítě skutečně užitek?

¹⁶ Jednou z nejlepších pomocí, jak vštípit Boží slovo dětem, je pravidelné rodinné studium, které je povzbuzuje, aby učinily pravdu svým vlastnictvím. „Rodinné studium vytváří správnou náladu, takže mysl dítěte je přístupná poučení,“ vysvětluje jeden otec, který úspěšně vychoval čtyři děti. Dodává: „Když začneš děti kárat, okamžitě máš ‚nepřátelské posluchačstvo‘. Můžeš-li však potřebnou látku prohovořit v době, kdy není žádné nepřátelství, například při rodinném studiu, je větší naděje, že myšlenky, které chceš sdělit, opravdu proniknou do mysli.“ Mají-li však mít děti skutečný užitek, musíš napodobovat apoštola Pavla, který napsal: „Toužím vás. . . vidět, abych vám předal nějaký duchovní dar, abyste byli upevněni.“ (Řím. 1:11) Daru si příjemce váží především tehdy, může-li jej užívat a má-li pro něho skutečnou cenu. Vyzdvihni proto z látky něco, co se dotýká života tvého dítěte.

17. a) Co může pomoci, aby bylo rodinné studium zajímavé a poučné? b) Máš nějaké další podněty?

¹⁷ Rodiče by se měli také ujistit, že všichni v rodině vědí, kdy se bude studovat a také co se bude probírat. Někteří užívají vizuální pomůcky, například mapu a tabulky, aby látku více vštípili. Jiní podávají před studiem nebo po studiu nějaké občerstvení. Po studiu je možné si pohovořit o problémech, které vznikly během dne nebo týdne. Především veďte toto biblické studium pravidelně. Mnozí rodiče museli vynaložit mnoho úsilí, aby se dětem postarali o potravu a o přístřeší; ale často je ještě důležitější opatřit jim ‚nefalšované mléko, které patří ke slovu, aby jím [naše děti] rostly k záchraně‘. — 1. Petra 2:2; Jan 17:3.

18. Co ti pomůže ‚budovat‘ tvou domácnost?

¹⁸ Budovat duchovně silnou rodinu vyžaduje obratnost a čas. Buď rozhodnut pěstovat schopnosti potřebné pro sdělování myšlenek, aby tě s dětmi spojovalo pevné citové pouto. Nepřipusť, aby vás cokoli připravilo o čas, který potřebujete, abyste svou rodinu budovali moudrostí, rozlišovací schopností a poznáním. Modli se za své děti a modli se s nimi, s vědomím, že Jehova může korunovat tvé ‚stavební‘ úsilí úspěchem. — Žalm 127:1.

[Poznámka pod čarou]

Vzpomínáš si?

◆ Jak je domácnost posilována moudrostí a co může pomoci dětem, aby ji rozvíjely?

◆ Proč pomáhá rozlišovací schopnost k dobrému sdělování myšlenek v rodině?

◆ Proč je poznání Boha tak důležité?

◆ Jak se může stát rodinné studium zajímavým a poučným?