Úspěch za každou cenu?

ROZHODNE-LI se někdo, že dosáhne úspěchu, naznačuje to, že má určitý cíl. Co je tvým životním cílem? Co jsi ochoten činit, abys ho dosáhl? A oč by ses měl především snažit, abys byl opravdu spokojený a šťastný?

V mnoha rozvojových zemích je všeobecná životní úroveň poměrně nízká. Uvědomíme-li si tamější problémy a uvažujeme-li o příslušných radách z Božího slova, budeme moci lépe zhodnotit své vlastní cíle a úspěch, bez ohledu na to, kde žijeme.

V místech, kde převládá chudoba, usilují mnozí lidé především o finanční úspěch. Někteří se proto uchylují dokonce i k nepoctivosti. Jestliže se však stali pravými křesťany, měli navždy opustit takový postoj, aby se přizpůsobili spravedlivým měřítkům Bible.

Ale i někteří křesťané začínají opět usilovat o světské cíle. Aby dosáhli úspěchu, dopustí se snad nekřesťanského chování. Rodiče zanedbávají své rodiny. Jednotlivci zanedbávají svou službu Bohu. Jak dalece to podle tvého názoru povede k uspokojení v životě a ke štěstí?

Bible nás varuje a upozorňuje nás, k čemu to povede: „Ti, kteří jsou rozhodnuti zbohatnout, upadají do pokušení a léčky a do mnoha nesmyslných a škodlivých žádostí . . . Láska k penězům je totiž kořenem škodlivých věcí všeho druhu a tím, že někteří o tuto lásku usilovali, byli odvedeni od víry a celí se probodali mnoha bolestmi.“ — 1. Timoteovi 6:9, 10.

„Škodlivé věci všeho druhu.“ ‚Probodali se mnoha bolestmi.‘ To jistě nezní jako popis spokojenosti a štěstí. A přece zkušenosti mnoha miliónů lidí během staletí až dodnes dokazují, jak pravdivý je tento biblický výrok. Jaké doporučení z toho tedy vyplývá pro křesťana, pokud jde o cíle a způsob života?

Jak odvedeni?

Jak mohou být křesťané odvedeni od víry? Někteří šli tak daleko, že úplně zavrhli zbožnou mravnost a názory související s vírou. Jiní jednotlivci se odklonili od cesty zbožné oddanosti a začali takové oddanosti dokonce využívat jako prostředku k získání vlivu nad jinými. Proto Bible mluví o lidech, „kteří mají zkaženou mysl a jsou oloupeni o pravdu a myslí si, že zbožná oddanost je prostředkem k zisku“. (1. Timoteovi 6:5) Zatímco křesťanství úplně neopouštějí, shledají snad, že přestupují biblické zásady, které jsou nezbytnou součástí křesťanské víry.

Ježíš řekl, že jeho následovníci nemají být jako lidé ze světa, kteří se vypínají nad druhými. Řekl: „Mezi vámi to tak není, ale kdokoli se chce stát velkým mezi vámi, musí být vaším služebníkem.“ Ježíš odsoudil židovské náboženské vůdce a šel přitom ještě dále. Ukázal, že velká láska k vynikajícímu postavení ve světě vede k zamítnutí od Boha. (Matouš 20:26; 23:6–9, 33) Křesťané by se tedy měli snažit navzájem si sloužit, a ne se nad druhými skvět nebo nad nimi panovat. Ti, kteří milují peníze a usilují o úspěch za každou cenu, mohou být od tohoto správného způsobu jednání snadno odvedeni.

Jak je to v tom směru s tebou? Posuzuješ úspěch podle toho, jak dalece můžeš uplatňovat autoritu nad druhými? Používáš vychytrale křesťanských zásad a nauk nebo si je přizpůsobuješ tak, abys mohl uplatňovat nebo získat autoritu? Domníváš se, že musíš dosáhnout za každou cenu více než ti, kteří jsou ti rovni? Mluvíš s potěšením o svém bohatství nebo o tom, čeho jsi dosáhl ve své kariéře? Jestliže ano, pak musíš prozkoumat, zda nejsi odváděn od víry.

Bolesti „úspěchu“

Ježíš také řekl: „Přestaňte si ukládat poklady na zemi . . . Kde je totiž tvůj poklad, tam bude i tvé srdce . . . Nemůžete být otroky Boha a bohatství.“ (Matouš 6:19–24) Řídí se touto radou rodiče, kteří zaměřují své děti především k hmotným cílům a ke světské kariéře? Vyplatí se zdůrazňování světského úspěchu, jestliže děti opustí pravdu a začnou žít nekřesťanským způsobem života? Vyplatí se obětovat nebo přinejmenším ohrozit jejich duchovní život kvůli „pokladům na zemi“? Rodiče, kteří tak jednají, často zjistí, že se ‚celí probodali bolestmi‘ starostí o své děti a zármutkem z toho, že je duchovně — a někdy i tělesně — ztratili.

Láska k bohatství je náročným pánem. Vyžaduje od lidí čas, sílu a schopnosti a potlačuje zbožnou oddanost. Obvykle zláká lidi, aby hledali ještě větší bohatství a proslulost ve světě, a tak je odvádí ještě dále od víry. Bible plným právem říká: „Pouhý milovník stříbra nebude nasycen stříbrem, ani žádný milovník jmění příjmem.“ — Kazatel 5:10.

Jeden africký obchodník se sice stal křesťanem, ale láska k finančnímu úspěchu zaujímala i potom stále první místo v jeho životě. Zanedbával křesťanskou činnost a dával přednost společenským návštěvám světských obchodních společníků. Nečinil žádné duchovní pokroky, ačkoli se starší jeho sboru snažili mu pomáhat. Tak se ocitl v duchovně pochybné situaci — jakoby v zemi nikoho, kde již téměř nebyl křesťanem, ačkoli chtěl být jako takový uznáván. Jistě všichni pochopíme, že jeho situace nevedla k hlubokému uspokojení v životě ani k trvalému štěstí.

Takové lidi rozhodně postihnou duchovní bolesti. Obchod a společenské styky s lidmi, kteří si nedělají starosti s poctivostí a sexuální mravností, vystavují člověka nezdravým vlivům. Křesťané, kteří se ocitnou v takové situaci, musí bojovat proti těmto vlivům a obvykle musí zápasit se svým svědomím. Někteří se nakonec přizpůsobí svým společníkům a jsou úplně odvedeni od víry. (1. Korinťanům 15:33) K čemu jim je finanční úspěch, který vede k takovému duchovnímu i mravnímu selhání? Ježíš řekl: „Co totiž prospěje člověku, jestliže získá celý svět, ale pozbude svou duši?“ — Matouš 16:26.

Úspěch lepšího druhu

Zkušenosti potvrzují, že je moudré řídit se biblickou radou: „Přestaňte se utvářet podle tohoto systému věcí . . . , abyste se sami přesvědčili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle.“ „Nemilujte svět ani věci ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm Otcova láska.“ Ano, jednáme moudře, jestliže nenapodobujeme svět a netoužíme po tom, co svět nabízí. V první řadě bychom se měli zajímat o Boží schválení, kterého nedosáhneme, jestliže usilujeme o věci světa. — Římanům 12:2; 1. Jana 2:15, 16.

Ježíš to vysvětlil podobenstvím o rolníkovi, který důvěřoval ve své bohatství, ale jemuž Bůh řekl: „Ty nerozumný, tuto noc tě požádají o tvou duši. Kdo má pak mít věci, které jsi nahromadil?“ Ježíš pak toto podobenství shrnul: „Tak se vede muži, který si střádá poklad pro sebe, ale není bohatý vůči Bohu.“ Ježíš ukázal, že „i když má někdo hojnost, jeho život nevyplývá z toho, co vlastní“. — Lukáš 12:15–21.

Ježíš ukázal totéž na živém příkladu mladého předáka. Tento muž byl ve světském smyslu úspěšný a zřejmě chtěl být i mravně bezúhonný. A přece na něj Ježíš nepoukázal jako na symbol úspěchu. Ježíš naopak řekl, že bude pro takové lidi obtížné, „aby vešli do Božího království“. Většina lidí v této situaci není připravena obětovat hmotařské zájmy a hledat Boží království jako prvořadý cíl svého života. — Lukáš 18:18–30.

Ježíš dále zdůraznil, že je nutné vyhradit duchovním zájmům první místo. Řekl: „Nikdy tedy nebuďte úzkostliví a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo ‚Co budeme pít?‘ nebo ‚Co si oblékneme?‘ O to všechno totiž dychtivě usilují národy. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Neustále tedy hledejte nejprve království a jeho spravedlnost a to všechno ostatní vám bude přidáno.“ I když jde o nutné věci, musíme vědět, co patří na první místo. Máme-li být skutečně úspěšní — dosáhnout štěstí a najít pravou spokojenost —, musíme dávat duchovním věcem přednost před věcmi hmotnými. — Matouš 6:31–33.

Stále usiluj o duchovní úspěch

Zřejmě je tedy moudré hledat úspěch tím, že usilujeme o Boží království a Boží spravedlnost. K tomu patří studium Bible, abychom „se sami přesvědčili, co je dobrá a přijatelná a dokonalá Boží vůle“. K jeho vůli patří, abys vyhradil jeho službě první místo v životě, plně se podílel na křesťanské kazatelské službě, abys nezanedbával křesťanská shromáždění a žil morálně bezúhonným životem v souladu s Boží spravedlností. Tyto věci nesmějí být odsunuty nebo zastíněny hmotařskými zájmy. Právě to bylo obsaženo v Ježíšově radě, kterou dal bohatému mladému předákovi: „Prodej všechno, co máš, a rozdej chudým a budeš mít poklad v nebesích; a staň se mým následovníkem.“ — Římanům 12:2; Lukáš 18:22.

Takovým jednáním budeš posilovat své vlastní duchovní smýšlení i duchovní smýšlení své rodiny. Nestaneš se domýšlivým a nebudeš vkládat naději do nejistého bohatství, ale budeš naopak mezi těmi, kteří jsou ‚bohatí ve znamenitých skutcích a . . . jako poklad si bezpečně shromažďují znamenitý základ pro budoucnost, aby se chopili skutečného života‘. Ano, tvým cílem může být věčný život na obnovené rajské zemi, protože „svět pomíjí a stejně i jeho žádost, ale ten, kdo činí Boží vůli, zůstává navždy“. Nikdy bys nemohl dosáhnout většího úspěchu. — 1. Timoteovi 6:17–19; 1. Jana 2:17.

[Obrázek na straně 5]

Jsou klíčem peníze?

[Obrázek na straně 7]

Budou rodiče posílat své děti z domova, aby se snažily o úspěch na základě vyššího vzdělání?