„Pokoj vám“

„Ježíš přišel a postavil se do jejich středu a řekl jim: ‚Pokoj vám.‘ “ — JAN 20:19.

1. Proč jsou lidské snahy o světový mír odsouzeny k nezdaru?

„CELÝ svět leží v moci toho ničemného.“ (1. Jana 5:19) To platilo v době Janově a ještě daleko více je to patrné dnes, kdy odporným způsobem přibývá osobního násilí, terorismu, válek a korupce. Janova inspirovaná slova také vylučují jakoukoli naději na dosažení světového míru lidským úsilím, ačkoli se o to snaží papež, vedoucí osobnosti národů i Spojené národy. Proč? „ ‚Není žádný pokoj,‘ řekl můj Bůh, ‚pro ničemné.‘ “ — Iz. 57:21.

2. Co všechno znamená slovo „pokoj“, a to především v hebrejštině a v řečtině?

² Slovo „pokoj“ však může znamenat něco jiného než pouze nepřítomnost války. Pokoj také může být „myšlenkový nebo duchovní stav bez znepokojujících nebo tísnivých myšlenek a citů: klid mysli a srdce“. Ale hebrejský výraz pro „pokoj“ (šalom) a řecký výraz (eirené) mají ještě širší význam. Označují také stav, kdy se někomu dobře daří, například v pozdravu na rozloučenou „jdi v pokoji“. (1. Sam. 1:17; 29:7; Luk. 7:50; 8:48) To nám pomáhá pochopit Ježíšův láskyplný zájem, který projevil o své učedníky v těžké době před svou smrtí a potom.

3. Jak projevil Ježíš po svém vzkříšení hluboký zájem o své učedníky a k čemu to vedlo?

³ Ježíš zemřel v pátek 14. nisana roku 33 n. l. V neděli 16. nisana byl vzkříšen. Jako vždy mu velice záleželo na tom, aby se jeho učedníkům dařilo dobře, a proto je vyhledal. Kde je našel? „Ze strachu před Židy“ byli za zavřenými dveřmi. Je pochopitelné, že se velice báli. Ježíš však řekl: „Pokoj vám.“ (Jan 20:19–21, 26) Později byli posíleni svatým duchem a dobře se jim dařilo. Odvážně se ujali svého kazatelského úkolu a mnoha lidem pomohli získat Boží pokoj.

BOŽSKÝ POKOJ DNES

4. Jak si může Jehovův lid zachovávat v těchto kritických dobách pokojnou mysl a pokojné srdce?

⁴ Žijeme v čase konce, v „kritických časech, s nimiž je těžké se vyrovnat“. (2. Tim. 3:1) Jezdci, kteří byli předpověděni ve Zjevení, nyní projíždějí celou zemí. Je to patrné z válek, z nedostatku potravin a ze smrtelných nemocí. (Zjev. 6:3–8) Jehovův lid je také často postižen poměry, které jej obklopují. Jak si můžeme zachovat božský pokoj v mysli a v srdci? Tím, že se pevně držíme velkého zdroje útěchy a pokoje. Jak ukázal předcházející článek, je k tomu nutné často se modlit a vznášet úpěnlivé prosby. Pak bude „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení. . . střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly prostřednictvím Krista Ježíše“. — Fil. 4:6, 7.

5. Proč si byl Pavel jistý, že může „Boží pokoj“ střežit naše srdce?

⁵ Apoštol Pavel, který napsal tato slova, prožil sám mnoho nebezpečí a těžkostí. Byl ve vězení a bili jej Židé i Římané. Byl kamenován, a dokonce byl již považován za mrtvého. Cestování bylo v těch dobách nebezpečné. Pavel zažil třikrát ztroskotání lodi a často byl na silnicích v nebezpečí loupežného přepadení. Prožil mnoho bezesných nocí a často trpěl zimou, hladem a žízní. Kromě toho všeho na něj den co den doléhala „úzkostlivá starost o všechny sbory“. (2. Kor. 11:24–28) Pavel tedy věděl ze svých velkých osobních zkušeností, jak důležitý je „Boží pokoj“, který může chránit naše srdce.

6. Proč je životně důležité vytvořit si a udržovat vřelý, důvěrný vztah k našemu stvořiteli?

⁶ „Boží pokoj“ lze vysvětlit jako pocit klidu a pokoje vyplývající z dobrého vztahu k Bohu. To je pro křesťany velice důležité, především v dobách pronásledování nebo soužení. Proč? Všichni jsme totiž nedokonalí; proto bychom mohli snadno pociťovat strach, když na nás dolehnou problémy, tíseň, odpor nebo nezdary různého druhu. Mohlo by se stát, že bychom nezachovali svou ryzost. To by pak uvedlo potupu na Boží jméno, přišli bychom o Jehovovu přízeň a mohli bychom ztratit věčný život. Je tedy velice důležité, abychom usilovali o „Boží pokoj“, který nám bude pomáhat, abychom mohli úspěšně čelit takovým náročným situacím. Tento pokoj rozhodně patří k tomu ‚dobrému, co dostáváme, a k dokonalým darům‘, které nám dává náš nebeský Otec. — Jak. 1:17.

7, 8. a) Na čem je založen „Boží pokoj“ a jak „převyšuje všechno myšlení“? b) Jaký příklad takového pokoje jsme viděli u jednoho afrického bratra?

⁷ Povšiml sis možná, že někteří lidé procházejí životem klidně a s důvěrou. Často je to díky přirozené schopnosti, vlivu rodiny, díky určitému blahobytu, vzdělání nebo jiným podobným činitelům. „Boží pokoj“ je něco jiného. Není založen na příznivých okolnostech ani nevyplývá z lidských schopností nebo úvah. Vychází z Boha a „převyšuje všechno myšlení“. Filipanům 4:7 v překladu J. B. Phillipse (angl.) zní, že „Boží pokoj. . . převyšuje lidské pochopení“. Světští lidé jsou často překvapeni tím, jak křesťané čelí vážným problémům, jak snášejí špatné tělesné zacházení a jak dokonce čelí smrti.

⁸ K novodobým příkladům patří jeden svědek Jehovův, který vedl křesťanské shromáždění v jedné africké zemi, kde byli svědkové, hlavně na podnět místních katolíků, obviněni z terorismu. Náhle se objevila vojenská policie s nastavenými bajonety. Ženy a děti poslali domů, ale muže začali bít. Svědek si vzpomíná: „Nedostává se mi slov, abych popsal, jak s námi zacházeli. Desátník, který měl akci na starosti, otevřeně prohlásil, že nás ubijí k smrti. Dostal jsem dřevěným kyjem takové rány, že jsem později zvracel krev ještě devadesát dnů. Ale v té chvíli jsem měl největší starost o život svých bratrů. V modlitbě jsem prosil Jehovu, aby pečoval o život těchto svých ovcí“, a všichni přežili. To byl skutečně příklad toho, jak lze zachovat klid tváří v tvář hroznému odporu a jak lze projevovat láskyplnou starost o druhé. Ano, náš nebeský Otec opravdu vyslýchá prosby svých věrných služebníků a uděluje jim svůj pokoj. Jeden z udivených vojáků, kteří se podíleli na této události, prohlásil, že Bůh těchto svědků „je určitě ten pravý“.

9. Jak může působit čtení Bible a uvažování o ní?

⁹ Mnozí křesťané mají v těchto obtížných dobách problémy, které v nich vyvolávají pocit tísně a sklíčenosti. Jedním ze znamenitých způsobů, jak si zachovat pokoj mysli, je číst Bibli a uvažovat o ní. To může člověku vlít sílu a rozhodnutí vytrvat a stát pevně. „Slovo Boha je živé a vykonává moc.“ — Hebr. 4:12.

10. Jak by mohlo být požehnáním, jestliže si můžeme připomínat biblické texty?

¹⁰ Co když se však dostaneme do nepříznivé situace ve chvíli, kdy nemáme Bibli? Křesťan může být například nenadále zatčen a uvězněn a nemá při sobě Bibli. V takovém případě by bylo skutečným požehnáním připomínat si texty jako například Filipanům 4:6, 7; Přísloví 3:5, 6; 1. Petra 5:6, 7; a Žalm 23. Nebyl bys velice vděčný, kdyby sis mohl připomínat takové biblické úseky a uvažovat o nich? V ponurém prostředí vězení by to bylo, jako by s tebou mluvil sám Jehova. Boží slovo může uzdravovat zraněnou mysl, může posílit klesající srdce a duševní napětí může nahradit pokojem. (Viz Žalm 119:165.) Ano, je velice důležité vštěpovat si do mysli biblické texty dnes, dokud k tomu ještě máme příležitost.

11. Jak projevil jeden bratr v Holandsku, že potřebuje duchovní pokrm?

¹¹ Arthur Winkler z Holandska si velice vážil Bible, zejména v době nacistické okupace Holandska, kdy museli svědkové vykonávat svou křesťanskou činnost v podzemí. Gestapo bratra Winklera hledalo. Když se ho nakonec zmocnili, snažili se ho přemluvit ke spolupráci, ale to se jim nepodařilo. Pak ho zbili do bezvědomí. S vyraženými zuby, vykloubenou dolní čelistí a tělem zbitým do krve byl uvržen do temné cely. Ale strážný byl vlídný a měl s ním soucit. Bratr Winkler prosil v modlitbě Jehovu o vedení. Cítil, že potřebuje duchovní potravu, a požádal strážného o pomoc. Později se otevřely dveře cely a někdo hodil do cely Bibli. Bratr Winkler si vzpomíná: „Jaká radost to byla, když jsem se mohl denně radovat z příjemných slov pravdy. . . cítil jsem, jak se duchovně posiluji.“a

BOŽSKÝ POKOJ TĚ BUDE CHRÁNIT

12. Proč musíme zejména chránit své srdce a své myšlenkové síly?

¹² Jehova slibuje, že tento pokoj „bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové síly“. (Fil. 4:7) To je nesmírně důležité. Srdce je sídlo pohnutek a citů. V těchto posledních dnech může naše srdce snadno zeslábnout strachem nebo úzkostlivou starostí nebo nás může svádět k nesprávnému jednání. Všeobecný životní styl se rychle zhoršuje. Musíme být stále na stráži. Kromě toho, že potřebujeme silné srdce, musí se také posilovat naše „myšlenkové síly“ a je nutné, aby je Bůh řídil svým Slovem prostřednictvím svého sboru.

13. K čemu může být užitečné, jestliže střežíme své myšlenkové síly?

¹³ Podle profesora J. B. Součka má řecké slovo noema (překládané slovy „myšlenkové síly“) také význam „úmysl“ nebo „záměr“. („Řeckočeský slovník k Novému zákonu“ od J. B. Součka) Boží pokoj tedy může posílit naše křesťanské úmysly a může nás chránit před sklonem k ochabnutí nebo k tomu, abychom bezdůvodně měnili své rozhodnutí. Pak nepropadneme snadno sklíčenosti a nebudeme podléhat problémům. Jestliže jsme se například rozhodli, že budeme sloužit Jehovovi nějakým zvláštním způsobem, snad jako průkopníci plným časem nebo tak, že bychom se přestěhovali na místo, kde je velká potřeba Božích služebníků, pak nám „Boží pokoj“ bude velice pomáhat, abychom vytrvale sledovali tento cíl. (Srovnej Lukáše 1:3; Skutky 15:36; 19:21; Římanům 15:22–24, 28; 1. Tesaloničanům 2:1, 18.) Chceš-li dále posilovat své myšlenkové síly, musíš věnovat dost času studiu Božího slova a křesťanskému společenství. Tak budeš sytit svou mysl a své srdce čistými, budujícími myšlenkami. Můžeš věnovat dost času tomu, aby ses zabýval Božími inspirovanými „věcmi“? Měl bys jim věnovat větší pozornost?

14. Kterou inspirovanou radou bychom se měli bedlivě řídit a proč?

¹⁴ Jak vidíš, při získávání a využívání „Božího pokoje“ hraje svou úlohu i mysl neboli myšlenkové síly. Je to vyjádřeno v božské radě: „Můj synu, věnuj přece pozornost mým slovům, nakloň ucho k mým řečem: Ať ti nesejdou z očí. Uchovávej je uprostřed svého srdce. Jsou totiž životem pro ty, kteří je nalézají, a zdravím pro celé jejich tělo. Více než všechno ostatní, co má být střeženo, bedlivě střež své srdce, neboť z něho jsou zdroje života.“ — Přísl. 4:20–23.

15. Jakou úlohu hraje Ježíš, máme-li mít „Boží pokoj“?

¹⁵ „Boží pokoj“, který vyplývá z vřelého, důvěrného vztahu k Jehovovi, chrání naše srdce a naše myšlenkové síly „prostřednictvím Krista Ježíše“. (Fil. 4:7) Jakou úlohu při tom má Ježíš? Pavel to vysvětluje: „Mějte nezaslouženou laskavost a pokoj od Boha, našeho Otce, a Pána Ježíše Krista. Dal sám sebe za naše hříchy, aby nás osvobodil z nynějšího ničemného systému věcí podle vůle našeho Boha a Otce.“ (Gal. 1:3, 4) Ano, Ježíš dal milujícím způsobem svůj život, abychom mohli být vykoupeni. (Mat. 20:28) A tak můžeme být ‚prostřednictvím Ježíše Krista‘ přijatelní Jehovovi jako jeho oddaní služebníci a můžeme se těšit z Božího pokoje, který nás může chránit.

CO OHROŽUJE BOŽSKÝ POKOJ

16. Která Pavlova rada nám může pomoci zachovat si „Boží pokoj“?

¹⁶ Když jsme získali od Boha pokoj a těšíme se z něho, musíme dát pozor, abychom si ho zachovali. Mnoho činitelů může křesťana oloupit o pokoj. Mezi nejobvyklejší a jistě nejnebezpečnější patří žádosti související s mládím. Ve svém druhém dopise Timoteovi, jemuž bylo tehdy asi 30 let, vyjádřil Pavel radu: „Utíkej před žádostmi, které jsou vlastní mládí, ale usiluj o spravedlnost, víru, lásku, pokoj spolu s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce.“ — 2. Tim. 2:22.

17. Co se často stává s Jehovovým darem pohlaví?

¹⁷ K těmto žádostem patří pohlavní pud, jehož uspokojování má své čestné místo v manželství. V průběhu dějin je však tento pud stále zneužíván v předmanželských nebo mimomanželských sexuálních vztazích, a náš moudrý stvořitel takové jednání neschvaluje. (Hebr. 13:4; 1. Mojž. 34:1–3) Nebezpečí sexuální nemravnosti ohrožuje dnes křesťany bez ohledu na jejich věk. V těchto posledních dnech prostopášného světa znamená sex pro mnohé pouze tělesnou vášeň, často spojenou s praktikami, jaké jsou obvyklé mezi homosexuály mužského i ženského pohlaví. — Řím. 1:24–27.

18. Proč někteří lidé ještě nemají pevné srdce? K čemu to může vést?

¹⁸ Z toho, v jaké žijeme atmosféře, je jasně patrné, že je pro nás životně důležité mít pevné a stálé srdce oddané Jehovovi. Někteří lidé sice přijali poselství o království, věří základním biblickým pravdám a pravidelně pěstují společenství s Jehovovým lidem, ale nevybudovali si hluboké ocenění pro Jehovu, jeho Slovo a pro jeho celosvětový sbor. Jejich srdce ještě není pevné. Mohou být snadno odvedeni stranou „žádostmi, které jsou vlastní mládí“. Někteří z nich snad odolají pokušení a nedopustí se smilstva nebo cizoložství, ale stanou se z nich „milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha“, jak před tím varoval Pavel. (2. Tim. 3:4) Věnují více času sledování televizních programů, čtení románů nebo naslouchání nevázané hudbě, než osobnímu studiu, křesťanským shromážděním nebo službě království. To může snadno vést k duchovní ochablosti a nakonec k vážným hříchům.

19. Co musíme dělat, abychom nebyli zavlečeni pryč?

¹⁹ Takoví lidé jsou unášeni proudem směrem ke katastrofě, podobně jako nezakotvený člun. Co mají dělat? Pavel radí: „Proto je nutné, abychom věcem, které jsme slyšeli, věnovali více než obvyklou pozornost, abychom nikdy nebyli zavlečeni pryč.“ (Hebr. 2:1) A tak by měli ti, kteří jsou v nebezpečí, ‚věnovat více než obvyklou pozornost‘ studiu Božího slova, přípravě na křesťanská shromáždění a tomu, aby oznamovali pravdy království druhým. Co kdyby si však někdo řekl: „To je sice dobrá rada, ale já v takové situaci nejsem. Proto na mne neplatí.“ Oč moudřejší by bylo, kdybychom všichni vážně přemýšleli o tom, jak dále očistit své srdce, své nejvnitřnější myšlenky a touhy, abychom ‚usilovali o spravedlnost, víru, lásku, pokoj spolu s těmi, kteří vzývají Pána z čistého srdce‘. (2. Tim. 2:22) Především bychom měli prosit Boha o vedení a o posilující pomoc jeho ducha.

20. Co by měl učinit každý, kdo se dopustí vážného přestupku?

²⁰ Jestliže se někdo přece proviní vážným hříchem, ale zatají to, pak zcela jistě ztratí Boží schválení a „Boží pokoj“, které předtím měl. Takoví lidé také ztratí pokojnou mysl. (Srovnej 2. Samuelovu 24:10; Matouše 6:22, 23.) Jistě tedy chápeš, proč je tak nezbytně nutné, aby každý křesťan, který se dopustí vážného hříchu, vyznal tento hřích Jehovovi i milujícím starším, kteří mu mohou pomoci k duchovnímu uzdravení. (Iz. 1:18, 19; 32:1, 2; Jak. 5:14, 15) Jestliže ten, kdo ztratil duchovní rovnováhu na kluzké cestě hříchu, hledá pomoc u zralých bratrů, nebude mít stále obtížené svědomí a nebude muset natrvalo přijít o božský pokoj.

21. Co je dnes příčinou naší hluboké vděčnosti vůči Jehovovi? K čemu bychom měli být odhodláni?

²¹ Dnes je skutečně předností patřit k Jehovovým oddaným svědkům. Všechno, co je kolem nás v tomto satanském světě, se hroutí v trosky. Tento svět brzy pomine. Mnozí lidé ‚omdlévají strachem a očekáváním věcí, jež přijdou na obydlenou zem‘. My však můžeme pozvednout hlavu, protože víme, že ‚se přibližuje naše vysvobození‘. (Luk. 21:25–28) Abychom ukázali, jak jsme vděční Jehovovi za jeho „pokoj, který převyšuje všechno myšlení“, vynasnažme se ze všech sil věrně sloužit „Bohu, který dává pokoj“. — Řím. 15:33; 1. Kor. 15:58.

[Poznámka pod čarou]

Myšlenky k opakování

◆ Jak nám dnes pomáhá „Boží pokoj“ a jak „převyšuje všechno myšlení“?

◆ Které činitele nám umožňují zachovat si pokojnou mysl?

◆ Jaké lstivé nebezpečí dnes ohrožuje mnohé křesťany a k čemu to může vést?

◆ Co by měl dělat křesťan, který se dopustí vážného hříchu?

[Rámeček a obrázek na straně 28]

Poznala, že je to pravda

Během druhé světové války poslali nacisté do koncentračního tábora v Sachsenhausenu manžela Elsy Abtové, protože vykonával křesťanskou kazatelskou službu. Pak v květnu roku 1942 vniklo do jejího domova gestapo, její dcerka byla odvedena a Elsa byla poslána do různých táborů, kde pracovala a trpěla. Osobně o tom svědčí:

„Během let strávených v koncentračních táborech jsem získala mimořádné poučení. Poznala jsem, jak nás může Jehovův duch posílit, když jsme v mimořádně obtížné situaci. Než jsem byla zatčena, četla jsem dopis jedné sestry, která říkala, že Jehovův duch nám v mimořádně obtížných zkouškách působí neochvějný klid. Domnívala jsem se, že snad trochu přehání. Ale když jsem procházela takovými zkouškami sama, poznala jsem, že měla pravdu. Skutečně je to tak. Kdo to neprožil, těžko si to představí. Ale mně se to skutečně stalo. Jehova pomáhá.“

[Obrázek na straně 26]

Pavel věděl z vlastní zkušenosti, že může Boží pokoj střežit naše srdce

[Obrázek na straně 29]

Jsi v nebezpečí, že budeš duchovně odvlečen pryč?