S opravdovostí hledej Jehovovo požehnání
„[Bůh] se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají.“ (HEBR. 11:6)
1, 2. (a) Jak se mnozí lidé snaží získat Boží požehnání? (b) Proč Boží požehnání potřebujeme?
„BŮH ti žehnej!“ V některých zemích těmito slovy lidé dávají druhým najevo svou vděčnost. Představitelé různých náboženství udílejí požehnání lidem, zvířatům i věcem. Turisté jsou lákáni na poutní místa s tím, že tam dostanou požehnání. I ve výrocích některých politiků se běžně objevuje myšlenka, aby Bůh jejich národu žehnal. Myslíš, že takové prosby o požehnání jsou na místě a že na ně Bůh reaguje? Komu vlastně Bůh žehná a na základě čeho?
2 Jehova předpověděl, že v posledních dnech budou na zemi jeho čistí a pokojní služebníci ze všech národů, kteří budou po celém světě kázat dobrou zprávu o Království, přestože kvůli tomu budou nenáviděni a pronásledováni. (Iz. 2:2–4; Mat. 24:14; Zjev. 7:9, 14) My, kdo jsme přijali závazek žít v souladu s těmito inspirovanými slovy, po Božím požehnání nejen toužíme, ale dokonce ho potřebujeme, protože bez něj by se nám určitě nepodařilo takové dílo vykonat. (Žalm 127:1) Jak tedy můžeme Boží požehnání získat?
Jehova žehná těm, kdo jsou poslušní
3. Pokud by Izraelité byli poslušní, k čemu by to vedlo?
3 Přečti Přísloví 10:6, 7. Těsně předtím než Izraelité vstoupili do Zaslíbené země, Jehova řekl, že pokud ho budou poslouchat, bude je chránit a budou žít v pozoruhodném blahobytu. (5. Mojž. 28:1, 2) Jehovovo požehnání mělo poslušné Izraelity ‚dostihnout‘, to znamená, že bylo naprosto jisté, že ho dostanou.
4. Čím se vyznačuje skutečná poslušnost?
4 S jakým vnitřním postojem měla být poslušnost Izraelitů spojena? Mojžíšský Zákon uváděl, že pokud nebudou Boha poslouchat „s radováním a radostí srdce“, nezískají jeho schválení. (Přečti 5. Mojžíšovu 28:45–47.) Jehova si právem zaslouží víc než jen vynucené uposlechnutí konkrétních příkazů. Něco takového dělají i zvířata nebo démoni. (Mar. 1:27; Jak. 3:3) Skutečná poslušnost je projevem lásky. Vyznačuje se radostí, která vyplývá z přesvědčení, že Jehovova přikázání nejsou břemenem, a z víry, že Bůh „se stává dárcem odměny těm, kdo ho s opravdovostí hledají“. (Hebr. 11:6; 1. Jana 5:3)
5. Co mělo člověka podněcovat k tomu, aby dodržoval zákon zapsaný v 5. Mojžíšově 15:7, 8?
5 Přemýšlej o tom, jak bylo možné takovou poslušnost projevit při dodržování zákona uvedeného v 5. Mojžíšově 15:7, 8. (Přečti.) Neochotné uposlechnutí by snad mohlo přispět k tomu, že situace chudých se o něco zlepší, ale sotva by to vedlo k hezkým mezilidským vztahům a vřelé atmosféře v celém národě. A co je ještě podstatnější, neochotnou poslušností by člověk dával najevo, že si neváží možnosti napodobovat Jehovovu štědrost a že nemá víru v to, že Jehova je schopen se o své služebníky postarat. Jestliže ke štědrosti vedly člověka správné pohnutky, Bůh to nepřehlédl a dodržel svůj slib, že mu bude žehnat ‚v každém jeho skutku a v každém jeho podnikání‘. (5. Mojž. 15:10) V případě, že Izraelité tomuto slibu věřili, podněcovalo je to k jednání, což vedlo k Jehovovu bohatému požehnání. (Přísl. 28:20)
6. O čem nás ujišťují slova v Hebrejcům 11:6?
6 Ze slov v Hebrejcům 11:6 je však vidět, že máme-li získat požehnání, je zapotřebí víc než jen věřit, že Jehova je Dárcem odměny. Je tam uvedeno, že Jehova odměňuje ty, kdo „ho s opravdovostí hledají“. Původní řecký výraz vyjadřuje intenzitu a soustředěné úsilí. Pavlova slova nás tedy ujišťují o tom, že pokud Jehovu budeme ‚s opravdovostí hledat‘, své požehnání nám skutečně dá. Vždyť on je jediný pravý Bůh, ten, „který nemůže lhát“. (Tit. 1:2) V průběhu tisíciletí se jasně prokázalo, že jeho sliby jsou naprosto spolehlivé. Jeho slova nikdy neselžou, vždycky se splní. (Iz. 55:11) Můžeme si tedy být zcela jisti, že pokud projevujeme pravou víru, Jehova nás odmění.
7. Díky čemu získáváme požehnání a jak to souvisí s Abrahamovým „semenem“?
7 Ježíš Kristus je prvotní částí Abrahamova semene, skrze které mělo přijít požehnání. Pomazaní křesťané tvoří druhotnou část předpověděného semene. Dostali za úkol, aby „široko daleko oznamovali znamenitosti toho, který [je] povolal ze tmy do svého podivuhodného světla“. (1. Petra 2:9; Gal. 3:7–9, 14, 16, 26–29) Pokud bychom přehlíželi vedení poskytované těmi, které Ježíš pověřil péčí o svůj majetek, nemohli bychom očekávat, že budeme mít k Jehovovi dobrý vztah. Bez pomoci ‚věrného a rozvážného otroka‘ bychom nechápali plný význam toho, co čteme v Božím Slově, ani bychom nevěděli, jak to uplatnit. (Mat. 24:45–47) A Boží požehnání získáváme právě díky tomu, že uplatňujeme to, co se z Písma dozvídáme.
Zaměřujme se na konání Boží vůle
8, 9. Co byl Jákob ochoten udělat pro to, aby získal požehnání, které Jehova slíbil?
8 Když přemýšlíme o tom, co znamená vynakládat mimořádné úsilí, aby člověk získal Boží požehnání, je dobré připomenout si příklad patriarchy Jákoba. Nevěděl, jak přesně se splní slib, který Bůh dal Abrahamovi, ale věřil, že Jehova Abrahamovo potomstvo jistě rozmnoží a stane se z něj velký národ. Roku 1781 př. n. l. proto Jákob odešel do Charanu, aby si našel manželku. Nehledal pouze příjemnou partnerku pro život, ale duchovně zaměřenou ctitelku Jehovy, která bude dobrou matkou jeho dětí.
9 Jákob se setkal se svou příbuznou Ráchel, zamiloval se do ní a souhlasil s tím, že pro jejího otce Labana bude sedm let pracovat, aby ji získal za manželku. Nejedná se o pouhý romantický příběh. Jákob dobře věděl o slibu, který Všemohoucí Bůh dal jeho dědečku Abrahamovi a zopakoval jeho otci Izákovi. (1. Mojž. 18:18; 22:17, 18; 26:3–5, 24, 25) Izák Jákobovi řekl: „Všemohoucí Bůh ti požehná a učiní tě plodným a rozmnoží tě, a ty se jistě staneš sborem lidí. A dá ti Abrahamovo požehnání, tobě a tvému semeni s tebou, aby sis vzal do vlastnictví zemi, kde přebýváš jako cizí usedlík a kterou dal Bůh Abrahamovi.“ (1. Mojž. 28:3, 4) Úsilím, jež Jákob vynaložil, aby našel dobrou manželku a založil rodinu, dal najevo svou důvěru v to, co Jehova slíbil.
10. Na základě čeho Jehova vyslyšel Jákobovu prosbu o požehnání?
10 Jákobovi nešlo o to, aby svou rodinu zahrnul bohatstvím, ale soustředil se na Jehovovy sliby týkající se jeho potomků. Zaměřoval se na konání Boží vůle a byl rozhodnut udělat všechno, co bylo v jeho silách, aby navzdory překážkám získal od Boha požehnání. Tento postoj si udržel až do stáří a Jehova mu za to skutečně požehnal. (Přečti 1. Mojžíšovu 32:24–29.)
11. Co bychom měli dělat v souladu s tím, co říká Boží Slovo?
11 Podobně jako Jákob ani my neznáme všechny podrobnosti týkající se toho, jak Jehova splní svůj záměr. Díky studiu Božího Slova však máme rámcový přehled o tom, co přinese „Jehovův den“. (2. Petra 3:10, 17) Například víme, že ten den je blízko, ale nevíme, kdy přesně přijde. Věříme však Božímu Slovu, když říká, že pokud v krátkém čase, který ještě zbývá, budeme vydávat důkladné svědectví, zachráníme jak sebe, tak ty, kdo nám naslouchají. (1. Tim. 4:16)
12. Čím si můžeme být jisti?
12 Jsme si vědomi toho, že konec může přijít kdykoli. Jehova nemusí čekat, až svědectví bude vydáno osobně každému člověku na zemi. (Mat. 10:23) Poskytuje nám ale dobré vedení, abychom kazatelskou činnost vykonávali efektivně. Na službě se podílíme s pevnou vírou a využíváme při tom všechny své schopnosti a možnosti. To, jak lidé na dobrou zprávu zareagují, nikdy dopředu nevíme. (Přečti Kazatele 11:5, 6.) Naším úkolem však je kázat a důvěřovat tomu, že nám Jehova požehná. (1. Kor. 3:6, 7) Můžeme si být jisti, že vidí naši usilovnou snahu a že nám prostřednictvím svého svatého ducha poskytne potřebné vedení. (Žalm 32:8)
Prosme o svatého ducha
13, 14. Z čeho je vidět, že svatý duch Božím služebníkům umožňuje vykonávat svěřené úkoly?
13 Co když máš pocit, že nezvládneš nějaký úkol, který jsi dostal, nebo že nedokážeš kázat dobrou zprávu? V takovém případě pros Jehovu, aby ti dal svého svatého ducha a tak ti pomohl rozvinout potřebné schopnosti. (Přečti Lukáše 11:13.) Boží duch může způsobit, že člověk dokáže zvládnout svěřené úkoly bez ohledu na své dřívější okolnosti nebo na to, zda má či nemá potřebné zkušenosti. Je to vidět mimo jiné z toho, co zažili Izraelité po vyjití z Egypta. Boží duch těmto pastýřům a bývalým otrokům pomáhal, aby poráželi své nepřátele, přestože s válčením neměli žádné zkušenosti. (2. Mojž. 17:8–13) Krátce potom svatý duch také způsobil, že Becalel a Oholiab dokázali podle pokynů, které Bůh dal, vyrobit nádherný svatostánek s veškerým vybavením. (2. Mojž. 31:2–6; 35:30–35)
14 Tento mocný duch pomáhal Božím služebníkům i v nové době, například tehdy, když se ukázalo, že je potřeba, aby své publikace začali tisknout sami. V roce 1927 bratr Robert J. Martin, tehdejší dozorce tiskárny, v jednom dopise vysvětlil, čeho se do té doby podařilo dosáhnout: „Pán v pravý čas otevřel dveře a do rukou se nám dostala velká rotačka. O tom, jak funguje a jak ji obsluhovat, jsme ale nevěděli vůbec nic. Pán však dokáže zbystřit mysl těch, kdo se mu dali plně k dispozici. . . . Během několika málo týdnů se nám podařilo stroj spustit a on běží až dosud a dokáže to, co si neuměli představit ani jeho výrobci.“ Opravdovému úsilí Jehova žehná až dodnes.
15. Jak mohou slova v Římanům 8:11 posílit ty, kdo bojují s pokušením?
15 Jehovův duch nám pomáhá různými způsoby. Je k dispozici všem Božím služebníkům, a ti jsou díky němu schopni překonávat ohromné těžkosti. Co když někdo má například pocit, že už nedokáže odolávat pokušení? Sílu může získat ze slov apoštola Pavla zapsaných v Římanům 7:21, 25 a 8:11. „Duch toho, který vzbudil Ježíše z mrtvých“ skutečně může působit v náš prospěch a posilovat nás, abychom nad tělesnými touhami dokázali zvítězit. Svá slova Pavel adresoval duchem pomazaným křesťanům, ale v zásadě se vztahují na všechny Boží služebníky. Každý z nás může získat život, jestliže projevuje víru v Krista, jestliže se usilovně snaží umrtvovat nesprávné touhy a jestliže žije v souladu s vedením, které Jehova prostřednictvím svého ducha poskytuje.
16. Co musíme dělat, aby nám Jehova dával svatého ducha?
16 Můžeme ale očekávat, že nám Bůh dá svého ducha, aniž bychom vynaložili nějaké úsilí? Ne. Kromě toho, že se o svatého ducha modlíme, musíme také pilně studovat Boží inspirované Slovo. (Přísl. 2:1–6) Navíc, svatý duch působí v křesťanském sboru. Když tedy pravidelně chodíme na shromáždění, dáváme tím najevo, že chceme slyšet, „co duch říká sborům“. (Zjev. 3:6) Na to, co se dozvídáme, musíme také pokorně reagovat. V Příslovích 1:23 je rada: „Obraťte se při mém kárání zpět. Pak způsobím, aby k vám překypěl můj duch.“ Není pochyb o tom, že Bůh dává svatého ducha „těm, kdo ho poslouchají jako panovníka“. (Sk. 5:32)
17. Je Boží požehnání výsledkem pouze našeho úsilí? (Vysvětli to.)
17 K tomu, abychom Boží požehnání získali, je usilovná snaha sice nezbytná, ale pamatujme na to, že požehnání není výsledkem pouze našeho úsilí. Je to totiž Jehova, kdo nám pomáhá, abychom byli schopni žít podle měřítek, která dal proto, aby se nám dobře dařilo a abychom mohli získat věčný život. To hlavní tedy dělá on a zaslouží si naši chválu. Pokud nám tedy Jehova má žehnat, i my musíme vykonat svůj díl práce a velmi se snažit jednat v souladu s Boží vůlí. (Ag. 2:18, 19)
18. Co jsi rozhodnutý dělat a proč?
18 Ať už je ti v Boží organizaci svěřen jakýkoli úkol, pracuj na něm celou duší a vždy se s důvěrou obracej k Jehovovi o pomoc. (Mar. 11:23, 24) Můžeš si být jistý, že „každý, kdo hledá, nalézá“. (Mat. 7:8) Duchem pomazaní křesťané dostanou požehnání v podobě ‚koruny života‘ v nebi. (Jak. 1:12) Kristovy „jiné ovce“, které se usilovně snaží získat požehnání prostřednictvím Abrahamova semene, budou mít radost, až jim Ježíš řekne: „Pojďte vy, kterým požehnal můj Otec, dědičně se ujměte království připraveného pro vás od založení světa.“ (Jan 10:16; Mat. 25:34) Skutečně, „ti, kterým [Bůh] žehná, . . . budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy“. (Žalm 37:22, 29)
Jak bys to vysvětlil?
• Čím se vyznačuje skutečná poslušnost?
• Co je nezbytné k tomu, abychom měli Boží požehnání?
• Jak můžeme Božího svatého ducha získat a v čem nám může pomáhat?
[Obrázky na straně 9]
Jákob zápasil s andělem, aby od Jehovy dostal požehnání
Jsi i ty ochoten vynakládat velké úsilí?
[Obrázek na straně 10]
Becalel a Oholiab vykonali pod působením Božího svatého ducha vynikající práci