Školeni, aby vydávali důkladné svědectví

„Budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země.“ (SKUTKY 1:8)

1, 2. Jaké měl Petr pověření a kdo mu ho dal?

„NAŘÍDIL nám . . ., abychom kázali lidem a dávali důkladné svědectví, že to je On, koho Bůh pověřil, aby byl soudcem živých a mrtvých.“ Takto apoštol Petr vysvětlil Kornéliovi a jeho rodině kazatelské pověření, které dostal od ‚Ježíše, který byl z Nazaretu‘. (Skutky 10:38, 42)

² Kdy mu Ježíš toto pověření dal? Petr se pravděpodobně odvolával na výrok, který slyšel krátce před tím, než vzkříšený Ježíš vystoupil do nebe. Ježíš tehdy svým věrným učedníkům řekl: „Budete mi svědky jak v Jeruzalémě, tak v celé Judeji a Samaří a do nejvzdálenější části země.“ (Skutky 1:8) Petr však už nějakou dobu předtím věděl, že jako Ježíšův učedník bude muset o své víře v Ježíše mluvit s druhými.

Tříleté školení

 3. Jaký zázrak Ježíš vykonal a k čemu pozval Petra a Ondřeje?

³ Několik měsíců po svém křtu v roce 29 n. l. kázal Ježíš v blízkosti Galilejského moře, kde Petr se svým bratrem Ondřejem pracovali jako rybáři. Celou noc se snažili něco ulovit, ale bezvýsledně. Ježíš přesto Petrovi řekl: „Zajeď tam, kde je hloubka, a spusťte své sítě k lovu.“ Když rybáři uposlechli, „zahrnuli velké množství ryb. Vskutku, sítě se jim začaly trhat.“ Při pohledu na ten zázrak se Petra zmocnil strach, ale Ježíš jej uklidnil slovy: „Přestaň se bát. Od nynějška budeš chytat živé lidi.“ (Lukáš 5:4–10)

 4. (a) Jak Ježíš své učeníky připravoval na vydávání svědectví? (b) Jaký rozsah ve srovnání s Ježíšovou službou měla mít služba Ježíšových učedníků?

⁴ Petr a Ondřej okamžitě zanechali své čluny a Ježíše následovali. Totéž udělali Jakub a Jan, synové Zebedeovi. Bezmála tři roky pak Ježíše doprovázeli, když cestoval a kázal. Ježíš je přitom školil, aby i oni byli evangelisty. (Matouš 10:7; Marek 1:16, 18, 20, 38; Lukáš 4:43; 10:9) Na konci tohoto období, 14. nisanu roku 33 n. l., jim Ježíš řekl: „Kdo projevuje víru ve mne, ten bude také činit skutky, které já činím; a bude činit skutky větší než tyto.“ (Jan 14:12) Podobně jako Ježíš měli i jeho učedníci vydávat důkladné svědectví, jenomže v mnohem větším rozsahu. Zakrátko se dozvěděli, že oni a také všichni, kdo se ještě stanou učedníky, budou vydávat svědectví ‚všem národům‘, a to až do „závěru systému věcí“. (Matouš 28:19, 20)

 5. Jak můžeme mít užitek ze školení, které Ježíš dával svým následovníkům?

⁵ V „závěru systému věcí“ nyní žijeme. (Matouš 24:3) Na rozdíl od oněch prvních učedníků nemůžeme Ježíše doprovázet a sledovat, jak káže. Přesto z jeho školení můžeme mít užitek. V Bibli totiž čteme o tom, jak kázal a jaké pokyny dával svým následovníkům. (Lukáš 10:1–11) Kromě toho Ježíš svým následovníkům názorně předvedl správný postoj ke kazatelské činnosti. Touto velmi důležitou věcí se budeme nyní zabývat.

Zájem o lidi

6, 7. Díky čemu byla Ježíšova služba působivá a jak ho v tomto ohledu můžeme napodobit?

⁶ Díky čemu Ježíš vydával svědectví tak působivě? Jedním z důvodů bylo to, že mu na lidech velmi záleželo, měl o ně zájem. Žalmista předpověděl, že Ježíš bude „litovat poníženého a chudého“. (Žalm 72:13) Toto proroctví Ježíš opravdu naplnil. O jedné takové příležitosti čteme v Bibli toto: „Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli sedření a byli zmítáni sem a tam jako ovce bez pastýře.“ (Matouš 9:36) I lidé, kteří se dopouštěli těžkých hříchů, vycítili, že Ježíšovi na nich záleží, a to je k němu přitahovalo. (Matouš 9:9–13; Lukáš 7:36–38; 19:1–10)

⁷ Jestliže projevujeme stejný zájem o lidi, budeme i my vydávat svědectví působivě. Co kdybyste si před tím, než vyjdete do kazatelské služby, udělali chvilku času a přemýšleli o tom, že informace, které přinášíte, lidé naléhavě potřebují? Mějte na mysli, že mohou mít problémy, které vyřeší jedině Království. Buďte rozhodnuti smýšlet o každém člověku pozitivně. Vždyť nevíte, kdo na dobrou zprávu příznivě zareaguje. Další člověk, kterého oslovíte, se možná modlil o to, aby za ním přišel někdo jako vy a pomohl mu!

Pohnutkou je láska

 8. Jakou pohnutku ke kázání dobré zprávy mají podle Ježíšova vzoru jeho následovníci?

⁸ Dobrá zpráva, kterou Ježíš ohlašoval, souvisela se splněním Jehovovy vůle, s posvěcením jeho jména a s ospravedlněním jeho svrchovanosti — tedy s tím, co je pro lidstvo nejdůležitější. (Matouš 6:9, 10) Ježíš zachoval ryzost až do konce a vydával důkladné svědectví o Království, které tyto sporné otázky vyřeší. Pohnutkou k tomu byla láska, kterou měl ke svému Otci. (Jan 14:31) Tatáž pohnutka vede dnešní Ježíšovy následovníky k tomu, aby v kazatelské službě byli horliví. Apoštol Jan napsal: „Láska k Bohu . . . znamená, že zachováváme jeho přikázání.“ A jedním z jeho přikázání je, abychom kázali dobrou zprávu a činili učedníky. (1. Jana 5:3; Matouš 28:19, 20)

9, 10. Co kromě lásky k Bohu nás pohání, abychom vydávali důkladné svědectví?

⁹ Ježíš svým následovníkům řekl: „Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání. Kdo má moje přikázání a zachovává je, ten mě miluje.“ (Jan 14:15, 21) Láska k Ježíšovi by tedy měla být další pohnutkou k tomu, abychom vydávali svědectví o pravdě a zachovávali ostatní Ježíšova přikázání. Při jedné příležitosti, kdy se Ježíš zjevil po svém vzkříšení, naléhavě Petra vybízel: „Syť mé beránky. . . . Pas mé ovečky. . . . Syť mé ovečky.“ Jaká pohnutka k tomu měla Petra vést? Ježíš na to poukázal, když se Petra opakovaně ptal: „Miluješ mě? . . . Miluješ mě? . . . Máš ke mně náklonnost?“ Ano, Petr Ježíše miloval a měl k němu náklonnost, a proto měl vydávat důkladné svědectví, hledat Ježíšovy „ovečky“ a být pak jejich duchovním pastýřem. (Jan 21:15–17)

¹⁰ My dnes Ježíše neznáme osobně, jako ho znal Petr. Přesto si uvědomujeme důležitost toho, co pro nás Ježíš udělal. Dojímá nás, jak velkou lásku projevil tím, že „okusil smrt za každého člověka“. (Hebrejcům 2:9; Jan 15:13) Máme podobný pocit jako Pavel, který napsal: „Pohání nás totiž láska, kterou má Kristus . . . Zemřel za všechny, aby ti, kdo žijí, již nežili pro sebe, ale pro toho, kdo za ně zemřel.“ (2. Korinťanům 5:14, 15) Ježíšovy lásky si velmi vážíme a chceme mu také projevovat lásku, a proto bereme vážně pověření, abychom vydávali důkladné svědectví. (1. Jana 2:3–5) Kdybychom kazatelskou činnost považovali za něco obyčejného, ve skutečnosti bychom tím považovali za něco obyčejného Ježíšovu oběť. A to bychom nikdy nechtěli. (Hebrejcům 10:29)

Stále správně zaměřeni

11, 12. Proč Ježíš přišel do světa a jak ukázal, že zůstane zaměřen na svou činnost?

¹¹ Když Ježíš stál před Pontským Pilátem, řekl: „Proto jsem se narodil a proto jsem přišel do světa, abych vydal svědectví o pravdě.“ (Jan 18:37) Boží vůlí bylo, aby Ježíš vydával svědectví o pravdě. A Ježíš nepřipustil, aby cokoli odvedlo jeho pozornost od této činnosti.

¹² V tomto ohledu Satan Ježíše důkladně vyzkoušel. Krátce po Ježíšově křtu mu nabídl, že ho ve světě proslaví, že mu dá „všechna království světa a jejich slávu“. (Matouš 4:8, 9) Později chtěli Židé udělat Ježíše králem. (Jan 6:15) Někdo by mohl přemýšlet o tom, jaký užitek by to asi přineslo, kdyby Ježíš tyto nabídky přijal. Vždyť kolik dobrého by pro lidstvo mohl udělat, kdyby jako člověk měl postavení krále! Ježíš však takový způsob uvažování zamítl. Byl zaměřen na to, aby vydával svědectví o pravdě.

13, 14. (a) Co neodvádělo Ježíšovu pozornost? (b) Co Ježíš vykonal, přestože byl chudý?

¹³ Ježíšovu pozornost neodváděla ani snaha o získání bohatství. Proto také nežil jako boháč. Neměl dokonce ani vlastní domov, který by mu patřil. Při jedné příležitosti řekl: „Lišky mají doupata a nebeští ptáci mají hřadoviště, ale Syn člověka nemá kam složit hlavu.“ (Matouš 8:20) Jedinou hodnotnou věcí, kterou podle biblické zprávy vlastnil v době své smrti, byl oděv, o který metali los římští vojáci. (Jan 19:23, 24) Znamená to, že Ježíš za svého života nic nedokázal? Právě naopak!

¹⁴ Ježíš toho vykonal mnohem víc, než by mohl udělat i ten nejbohatší dobrodinec. Pavel řekl: „Znáte . . . nezaslouženou laskavost našeho Pána Ježíše Krista, že ačkoli byl bohatý, zchudl kvůli vám, abyste zbohatli jeho chudobou.“ (2. Korinťanům 8:9; Filipanům 2:5–8) Přestože byl Ježíš chudý, byl to on, kdo pokorným lidem umožnil, aby získali dokonalost a věčný život. Jsme mu za to hluboce vděční! A velmi se radujeme z odměny, kterou dostal za to, že se stále zaměřoval na činění Boží vůle. (Žalm 40:8; Skutky 2:32, 33, 36)

15. Co je hodnotnější než jmění?

¹⁵ Křesťané, kteří se dnes snaží Ježíše napodobovat, také nechtějí, aby jejich pozornost odváděla snaha o získání bohatství. (1. Timoteovi 6:9, 10) Vědí, že bohatství může sice člověku život zpříjemnit, ale k jeho věčné budoucnosti nijak nepřispěje. Když křesťan zemře, jeho jmění pro něj nemá větší význam, než jaký měl pro umírajícího Ježíše jeho oděv. (Kazatel 2:10, 11, 17–19; 7:12) Jedinou skutečnou hodnotou, kterou umírající křesťan vlastní, je jeho vztah k Jehovovi a k Ježíši Kristu. (Matouš 6:19–21; Lukáš 16:9)

Nebojácní tváří v tvář odporu

16. Jak Ježíš reagoval na odpor?

¹⁶ Ani odpor nepřiměl Ježíše k tomu, aby se přestal zaměřovat na vydávání svědectví o pravdě. Neodradilo ho dokonce ani vědomí, že jeho pozemská služba skončí obětní smrtí. Pavel o Ježíšovi napsal: „Pro radost, jež mu byla předložena, snesl mučednický kůl, pohrdl hanbou a posadil se po pravici Božího trůnu.“ (Hebrejcům 12:2) Povšimněme si, že Ježíš „pohrdl hanbou“. Netrápilo ho, co si o něm myslí jeho odpůrci. Byl zaměřen na činění Boží vůle.

17. Co se můžeme naučit z toho, jak Ježíš snášel odpor?

¹⁷ Z toho, jak Ježíš snášel odpor, vyvodil Pavel poučení pro křesťany. Povzbuzoval je: „Uvažujte . . . bedlivě o tom, kdo snášel takové odporující řeči od hříšníků proti jejich vlastním zájmům, abyste se neunavili a neochabli ve svých duších.“ (Hebrejcům 12:3) Když se denně setkáme s odporem a s výsměchem, může to být opravdu vyčerpávající. Únavné může být také to, že vytrvale bojujeme proti lákadlům světa. Naši příbuzní nás za to možná kritizují a naléhají na nás, abychom „v životě raději dělali něco pořádného“. My však stejně jako Ježíš hledáme podporu u Jehovy a na první místo ve svém životě odhodlaně dáváme Království. (Matouš 6:33; Římanům 15:13; 1. Korinťanům 2:4)

18. Jaké vynikající poučení si můžeme vzít ze slov, která Ježíš řekl Petrovi?

¹⁸ O tom, že Ježíš se nechtěl nechat odvést od činění Boží vůle, se jeho učedníci mohli přesvědčit, když s nimi začal mluvit o své blížící se smrti. Petr Ježíše povzbuzoval, aby ‚k sobě byl laskavý‘, a ujišťoval ho, že ‚tento osud ho vůbec nepotká‘. Ježíš odmítl naslouchat čemukoli, co by mohlo oslabit jeho odhodlání činit Jehovovu vůli. K Petrovi se obrátil zády a řekl: „Kliď se za mne, Satane! Jsi mi kamenem klopýtání, protože nemyslíš myšlením Božím, ale lidským.“ (Matouš 16:21–23) Kéž i my se stejnou rozhodností odmítáme lidské uvažování. Nechme se naproti tomu vést myšlením Božím.

Co přinese skutečný užitek

19. Přestože Ježíš konal zázraky, co bylo nejdůležitější součástí jeho služby?

¹⁹ Ježíš vykonal mnoho zázraků, aby ukázal, že je slíbeným Mesiášem. Dokonce několik lidí vzkřísil. Tyto skutky poutaly pozornost zástupů, ale Ježíš nepřišel na zemi pouze proto, aby působil jako sociální pracovník. Přišel proto, aby vydával svědectví o pravdě. Věděl, že cokoli může pro lidi udělat v hmotném ohledu, bude mít jen dočasné trvání. I ti, které vzkřísil, nakonec znovu zemřeli. Jedině tím, že vydával svědectví o pravdě, mohl některým lidem pomoci získat věčný život. (Lukáš 18:28–30)

20, 21. V čem křesťané projevují vyrovnanost, pokud jde o konání dobrých skutků?

²⁰ Někteří jednotlivci dnes chtějí Ježíšovy dobré skutky napodobit tím, že otevírají nemocnice nebo poskytují jiné sociální služby lidem, kteří jsou v nouzi. Někdy to dělají na vlastní vysoké náklady a s upřímností, která si zaslouží ocenění. Jejich pomoc však může přinést jen dočasnou úlevu. Trvalou úlevu přinese jedině Království. Svědkové Jehovovi se proto stejně jako Ježíš zaměřují na to, aby vydávali svědectví a oznamují pravdu o tomto Království.

²¹ To samozřejmě neznamená, že praví křesťané nekonají dobré skutky. Pavel napsal: „Pokud k tomu . . . máme příhodný čas, . . . konejme dobro všem, zejména však těm, kdo jsou nám příbuzní ve víře.“ (Galaťanům 6:10) Pokud nastane krizová situace nebo se někdo octne v nouzi, bez otálení ‚konáme dobro‘ ve prospěch svých bližních nebo svých křesťanských bratrů. Naším hlavním zaměřením ale musí být to, abychom vydávali svědectví o pravdě.

Učme se z Ježíšova příkladu

22. Proč křesťané káží svým bližním?

²² Pavel napsal: „Skutečně, běda mi, kdybych neoznamoval dobrou zprávu!“ (1. Korinťanům 9:16) Nepovažoval dobrou zprávu za něco obyčejného. Vždyť to, že ji kázal, znamenalo pro něj i pro jeho posluchače život. (1. Timoteovi 4:16) My pohlížíme na naši službu stejně jako Pavel. Chceme pomáhat svým bližním. Chceme projevovat svou lásku k Jehovovi. Chceme také dokazovat svou lásku k Ježíšovi a svou vděčnost za to, že on miluje nás. Proto kážeme dobrou zprávu, čímž dáváme najevo, že už ‚nežijeme pro lidské touhy, ale pro Boží vůli‘. (1. Petra 4:1, 2)

23, 24. (a) Jak se můžeme poučit ze zázraku s rybami? (b) Kdo dnes dává důkladné svědectví?

²³ Když se nám druzí vysmívají nebo naše poselství hněvivě odmítají, reagujeme jako Ježíš — nepřipustíme, aby to odvedlo naši pozornost od této činnosti. Poučit se můžeme ze zázraku, který Ježíš vykonal, když povolal Petra a Ondřeje, aby se stali jeho následovníky. Z tohoto zázraku je patrné, že uposlechneme-li Ježíše a takříkajíc spustíme sítě do zdánlivě nevýnosných vod, můžeme něco ulovit. Mnohým křesťanům se pěkný úlovek podařil až po mnoha letech práce ve vodách, v nichž zdánlivě žádné ryby nebyly. Někteří se zase odstěhovali na místo, kde je rybaření výnosnější, a tam mají dobré výsledky. V každém případě nikdy nepřestaneme spouštět sítě. Víme, že Ježíš zatím kazatelské dílo neprohlásil za ukončené ani na jednom místě na světě. (Matouš 24:14)

²⁴ Svědků Jehovových je nyní přes šest milionů a působí ve více než 230 zemích. Celosvětovou zprávu o jejich činnosti za služební rok 2004 najdete ve Strážné věži z 1. února 2005. Tato zpráva bude dokladem toho, že Jehova kazatelskému dílu bohatě žehná. Také v čase, který tomuto systému věcí ještě zbývá, mějme stále před sebou Pavlovu vybídku: „Kaž slovo, naléhavě se toho drž.“ (2. Timoteovi 4:2) Kéž nadále dáváme důkladné svědectví, dokud Jehova neřekne, že dílo je skončeno.

Počínaje tímto rokem nebude celosvětová zpráva svědků Jehovových za uplynulý služební rok uveřejňována ve Strážné věži z 1. ledna, ale ve vydání z 1. února.

Umíte odpovědět?

• Jak můžeme mít užitek ze školení, které Ježíš dával svým učedníkům?

• Jaký měl Ježíš postoj k lidem, kterým kázal?

• Jaká pohnutka nás vede k tomu, abychom vydávali důkladné svědectví?

• Jak můžeme stejně jako Ježíš zůstat zaměřeni na činění Boží vůle?

[Obrázek na straně 15]

Jestliže projevujeme stejný zájem o lidi jako Ježíš, bude naše služba působivá

[Obrázek na straně 16 a 17]

Ježíš přišel na zemi především proto, aby vydával svědectví o pravdě

[Obrázky na straně 17]

Svědkové Jehovovi se zaměřují na to, aby vydávali důkladné svědectví