Prokažte se jako připravení!
„Prokažte [se] jako připravení, protože Syn člověka přijde v hodinu, o které si to nepomyslíte.“ (MAT. 24:44)
1, 2. (a) Kterou událost předpovězenou v Bibli, je možné přirovnat k útoku tygra? (b) Co musíme dělat, abychom v době, kdy Kristus přijde jako Vykonavatel rozsudku, byli zachráněni?
JEDEN slavný krotitel celá léta bavil diváky tím, že vystupoval se svými cvičenými bengálskými tygry. Řekl: „Když vás zvíře začne respektovat, máte pocit, že jste dostali ten nejkrásnější dar na světě.“ Avšak 3. října 2003 došlo k tomu, že jeden z jeho bílých tygrů, který vážil přes 170 kilogramů, na něj nečekaně a bez zjevného důvodu zaútočil. Krotitel na něco takového nebyl vůbec připraven.
2 O útoku ‚divokého zvířete‘ se píše i v Bibli a my na něj musíme být připraveni. (Přečti Zjevení 17:15–18.) Kdo bude terčem tohoto útoku? Poměry na světové scéně se náhle změní a Ďáblův svět se rozdělí sám proti sobě. Šarlatově zbarvené divoké zvíře představuje Spojené národy. „Deset rohů“ symbolizuje všechny politické mocnosti. Obrátí se proti nevěstce, Velkému Babylónu neboli celosvětové říši falešného náboženství, a zničí ji. Kdy se to stane? Den a hodinu neznáme. (Mat. 24:36) Víme však, že to bude v okamžiku, kdy to nebudeme čekat, a že čas, který do tohoto útoku zbývá, je zkrácen. (Mat. 24:44; 1. Kor. 7:29) Až k tomuto útoku dojde a Kristus přijde jako Vykonavatel rozsudku, musíme být připravení, protože jedině v tom případě se stane naším Vysvoboditelem. (Luk. 21:28) K duchovní bdělosti nám pomůže, když budeme uvažovat o věrných Božích služebnících, kteří připravení byli a díky tomu zažili splnění Božích slibů. Jejich příklad bychom si rozhodně měli vzít k srdci.
Příklad Noema
3. Proč pro Noema nebylo jednoduché věrně sloužit Bohu?
3 Noe žil v době, kdy na zemi byly děsivé poměry. Přesto se prokázal jako připravený, a tak zažil splnění Božího slibu. Zkus si představit, jaké těžkosti musel překonávat, když na zemi byli andělé, kteří se vzbouřili proti Bohu a žili s krásnými ženami. Z těchto nepřirozených svazků se rodilo nadlidské potomstvo, „ti silní“, kteří svou sílu používali k tomu, aby utlačovali druhé. (1. Mojž. 6:4) Kdekoli se tito obři objevili, zavládlo násilí a chaos, a v důsledku toho byl svět plný ničemnosti. Způsob, jak lidé uvažovali a jak jednali, byl naprosto zkažený. Svrchovaný Pán Jehova pak vydal výnos, který pro tehdejší bezbožný svět znamenal začátek konce. (Přečti 1. Mojžíšovu 6:3, 5, 11, 12.)a
4, 5. V čem se poměry v naší době podobají situaci za Noemova života?
4 Ježíš předpověděl, že poměry v naší době se budou situaci za dnů Noema podobat. (Mat. 24:37) I my vidíme například to, že do lidských záležitostí zasahují ničemní duchové. (Zjev. 12:7–9, 12) Za Noemových dnů se tito démonští andělé zhmotňovali. Dnes už to dělat nemohou, ale přesto se snaží lidi všech věkových skupin zmanipulovat tak, aby se stali loutkami v jejich rukou. Démoni jsou sexuálně zvrácení a mají radost z toho, když se jim daří svádět lidi k ničemnému a zvrhlému jednání. (Ef. 6:11, 12)
5 Boží Slovo říká, že Ďábel je „zabijákem“ a že má „prostředek k působení smrti“. (Jan 8:44; Hebr. 2:14) To neznamená, že má neomezenou moc zabíjet. Tento ničemný duch však využívá podvod a klam, aby do srdce a mysli lidí zaséval vražedné postoje. Například se odhaduje, že ze 142 lidí, kteří se narodí ve Spojených státech, bude jeden v průběhu svého života zavražděn. Myslíš, že k nesmyslnému násilí, které dnes panuje, je Jehova tolerantnější než v Noemově době? Myslíš si, že s takovými poměry nic neudělá?
6, 7. Jak Noe a jeho rodina dávali najevo víru a zbožnou bázeň?
6 V patřičném čase Bůh informoval Noema o svém rozhodnutí způsobit potopu a zničit všechno živé na zemi. (1. Mojž. 6:13, 17) Dal mu pokyn, aby postavil archu ve tvaru obrovské truhly. Noe se spolu s rodinou pustil do práce. Co jim pomohlo, aby byli poslušní a aby se v době vykonání Božího rozsudku prokázali jako připravení?
7 K tomu, aby Noe a jeho rodina jednali v souladu s tím, co jim Bůh přikázal, je podněcovala hluboká víra a zbožná bázeň. (1. Mojž. 6:22; Hebr. 11:7) Noe jako hlava rodiny zůstával duchovně bdělý a vyhýbal se zkaženosti tehdejšího světa. (1. Mojž. 6:9) Věděl, že členové jeho rodiny si musí dávat velký pozor na to, aby nepřejali násilné a vzpurné postoje lidí ve svém okolí. Bylo důležité, aby se nenechali zahltit každodenními starostmi. Bůh jim dal práci a oni se na ni měli plně zaměřit. (Přečti 1. Mojžíšovu 6:14, 18.)
Noe a jeho rodina se prokázali jako připravení
8. Z čeho je patrné, že členové Noemovy rodiny byli věrní Bohu?
8 Biblická zpráva sice mluví především o Noemovi, hlavě rodiny, ale Jehovu uctívali i jeho manželka, synové a snachy. To vyplývá ze slov proroka Ezekiela, který řekl, že kdyby Noe žil v jeho době, svou spravedlností by zachránil sebe, ale ne své děti. Jeho synové už byli dospělí, a tak se museli sami rozhodnout, že budou poslušní. Svým jednáním dávali jasně najevo, že Boha a jeho cesty milují. (Ezek. 14:19, 20) Noemova manželka, synové i snachy se řídili pokyny, které jim Noe dával, stejně jako on důvěřovali Jehovovi a nedovolili, aby jim druzí bránili v práci, kterou od něj dostali.
9. Například kdo dnes napodobuje Noemovu víru?
9 Je velmi povzbuzující, že dnes je v Božím lidu mnoho otců, kteří se ze všech sil snaží Noemův příklad napodobovat. Uvědomují si, že nestačí, aby manželce a dětem zajišťovali jídlo, oblečení, bydlení a vzdělání, ale že se musí starat i o jejich duchovní potřeby. Takovým jednáním dávají najevo, že jsou připraveni na to, co Jehova brzy vykoná.
10, 11. (a) Jaké pocity asi měl Noe a členové jeho rodiny, když byli v arše? (b) Jakou otázku by si měl položit každý z nás?
10 Noe se svou rodinou stavěl archu možná 50 let. Během té doby museli jít nesčetněkrát dovnitř a ven. Museli zajistit, aby archa byla vodotěsná, nanosit do ní zásoby potravin a přivést tam zvířata. Konečně přichází ta chvíle, na kterou čekali. Je sedmnáctý den druhého měsíce roku 2370 př. n. l. Zkus si představit, jak vcházejí do archy, Jehova zavírá dveře a začíná pršet. Není to jen místní průtrž mračen. K zemi padá celý vodní příkrov a na archu dopadají proudy vody. (1. Mojž. 7:11, 16) Lidé venku umírají, ale ti, kdo jsou v arše, jsou v bezpečí. Jaké pocity Noe a členové jeho rodiny asi měli? Jistě byli Bohu hluboce vděční, ale bezpochyby si také říkali, jak jsou rádi, že chodili s pravým Bohem a prokázali se jako připravení. (1. Mojž. 6:9) Vidíš sám sebe, jak si po Armagedonu říkáš něco podobného?
11 Všemohoucímu Bohu nemůže nic zabránit v tom, aby tento satanský systém věcí odstranil. Polož si otázku: Mám naprostou důvěru v to, že všechny Boží sliby se splní do nejmenších podrobností a že se splní v čase, který Bůh stanovil? Pokud tomu věříš, pevně chovej v mysli rychle se blížící ‚Jehovův den‘ a tak se prokaž jako připravený. (2. Petra 3:12)
Mojžíš zůstal bdělý
12. Co mohlo Mojžíše odvádět od duchovních věcí?
12 Uvažujme o jiném příkladu — o Mojžíšovi. Z lidského hlediska měl v Egyptě mimořádně dobré postavení. Jako adoptovaný syn faraonovy dcery se pravděpodobně těšil velké vážnosti a mohl jíst ty nejvybranější pokrmy, nosit to nejlepší oblečení a žít v přepychu. Také získal rozsáhlé vzdělání. (Přečti Skutky 7:20–22.) A možná měl vyhlídku, že jednou zdědí obrovský majetek.
13. Co Mojžíšovi pomáhalo, aby stále pamatoval na Boží sliby?
13 Díky výchově, kterou mu rodiče poskytli, když byl malý, si Mojžíš bezpochyby uvědomoval, jak pošetilé je, že Egypťané uctívají modly. (2. Mojž. 32:8) Vzdělání, které v Egyptě získal, ani hmotný blahobyt královského domu ho neodvedly od pravého uctívání. Určitě hluboce přemýšlel o slibech, které Bůh dal jeho předkům, a chtěl být připraven konat Boží vůli. Izraelitům totiž později řekl: „Jehova, . . . Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův, mě k vám poslal.“ (Přečti 2. Mojžíšovu 3:15–17.)
14. Jak byla vyzkoušena Mojžíšova víra a odvaha?
14 Mojžíš věděl, že na rozdíl od egyptských model, které představovaly neexistující bohy, Jehova je skutečný Bůh. Mojžíš žil tak, „jako by viděl Toho, kdo je neviditelný“. Měl pevnou víru v to, že Bůh svůj lid vysvobodí, ale nevěděl, kdy se to stane. (Hebr. 11:24, 25, 27) Svou silnou touhu po osvobození Hebrejců projevil tím, že bránil izraelského otroka, kterého jeden Egypťan bil. (2. Mojž. 2:11, 12) Jehovův čas k osvobození Izraelitů však tehdy ještě nepřišel, a tak Mojžíš musel uprchnout do daleké země. Přizpůsobit se životu v pustině potom, co žil v pohodlí na egyptském dvoře, pro něj určitě nebylo jednoduché. Přesto se prokázal jako připravený, což dával najevo svou ochotou řídit se každým pokynem, který mu Jehova dal. Díky tomu ho po 40 letech v Midianu mohl Bůh použít k vysvobození Izraelitů z Egypta. Na Boží pokyn se Mojžíš do Egypta poslušně vrátil. Nastal čas, aby Boží dílo vykonal Božím způsobem. (2. Mojž. 3:2, 7, 8, 10) Po návratu do Egypta Mojžíš, „nejmírnější ze všech lidí“, potřeboval víru a odvahu, aby se postavil před faraona. (4. Mojž. 12:3) Oznamoval mu jednu ránu za druhou, aniž věděl, kolikrát před něj bude muset ještě předstoupit.
15. Co Mojžíše podněcovalo k tomu, aby navzdory zklamáním oslavoval svého nebeského Otce?
15 V průběhu následujících 40 let od roku 1513 do roku 1473 př. n. l. zažil Mojžíš mnohá zklamání. Přesto stále hledal příležitosti, aby oslavil Jehovu, a celým srdcem k tomu povzbuzoval i ostatní Izraelity. (5. Mojž. 31:1–8) Proč to dělal? Protože na Jehovovu jménu a svrchovanosti mu záleželo víc než na čemkoli, co se týkalo jeho samotného. (2. Mojž. 32:10–13; 4. Mojž. 14:11–16) I my se navzdory zklamáním a problémům musíme stále zastávat Boží svrchovanosti a plně důvěřovat tomu, že dělat věci Božím způsobem je moudřejší, spravedlivější a lepší než dělat je jakkoli jinak. (Iz. 55:8–11; Jer. 10:23) Ztotožňuješ se s tím?
Zůstaňte bdělí!
16, 17. Jaký význam pro tebe mají slova zapsaná u Marka 13:35–37?
16 „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas.“ (Mar. 13:33) Tato Ježíšova varovná slova jsou součástí důležitého proroctví o znamení, kterým se bude vyznačovat závěr tohoto ničemného systému věcí. Zamysleme se nad slovy, kterými Ježíš toto proroctví ukončil. Marek zaznamenal: „Zůstaňte proto bdělí, neboť nevíte, kdy přijde pán domu, zda pozdě ve dne, nebo o půlnoci, nebo při kuropění, nebo časně ráno, aby vás, až náhle přijde, nenalezl, jak spíte. Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte bdělí.“ (Mar. 13:35–37)
17 Ježíšovu vybídku bychom neměli brát na lehkou váhu. Mluvil o čtyřech nočních hlídkách. Zvláště během poslední hlídky, která trvala asi od tří hodin do východu slunce, bylo velmi těžké neusnout. Váleční stratégové tuto dobu považují za nejlepší čas k útoku, protože pravděpodobnost, že nepřítel spí, je velká. Podobně dnes, kdy svět je v hlubokém duchovním spánku, může být i pro nás velmi těžké, abychom neusnuli. Nemáme však žádné pochybnosti o tom, že je nezbytně nutné ‚zůstat bdělí‘ a ‚vyhlížet‘ předpovězený konec i svou záchranu.
18. Jakou drahocennou výsadu máme?
18 Krotitel, o němž jsme mluvili na začátku, útok bengálského tygra přežil. Biblické proroctví však jednoznačně říká, že falešné náboženství ani zbytek ničemného systému věcí blížícímu se konci neuniknou. (Zjev. 18:4–8) Každý z nás by měl dělat vše, co je v jeho silách, aby byl na Jehovův den připravený, stejně jako Noe a jeho rodina. Žijeme ve světě, který zneuctívá Boha. Představitelé falešného náboženství a také agnostikové a ateisté svými výroky Boha urážejí. Nesmíme se jimi nechat ovlivnit. Berme si k srdci příklady, o kterých jsme v tomto článku uvažovali, a hledejme příležitosti, jak se zastávat Jehovy a oslavovat ho, protože je to „Bůh bohů“ a „Bůh veliký, silný a bázeň vzbuzující“. (5. Mojž. 10:17)
[Poznámka pod čarou]
a Vysvětlení, čeho se týká výrok o ‚sto dvaceti letech‘ v 1. Mojžíšově 6:3, je uvedeno ve Strážné věži z 15. prosince 2010, na straně 30.
Zapamatoval sis?
• Proč bylo tak důležité, aby Noe své rodině poskytoval duchovní vedení?
• V čem se poměry v naší době velmi podobají situaci za Noemových dnů?
• Co Mojžíšovi pomáhalo, aby se navzdory zklamáním spoléhal na Jehovovy sliby?
• Která biblická proroctví pomáhají tobě, abys zůstal duchovně bdělý?
[Obrázek na straně 25]
Noe a jeho rodina se plně zaměřovali na práci, kterou jim Jehova dal
[Obrázek na straně 26]
Mojžíš se spoléhal na Boží sliby, a to mu pomáhalo, aby zůstal bdělý