Jestliže je totiž někdo posluchačem slova, a ne činitelem, takový je jako muž, který se dívá na svůj přirozený obličej v zrcadle.

(Jakub 1:22–24) Dívá-li se někdo tímto způsobem, je to víc než jen zběžný pohled. Řecké slovo „dívat se“, jehož je zde užito, v podstatě „označuje činnost mysli, při níž pochopíme určité skutečnosti ohledně nějaké věci“. — W. E. Vine: An Expository Dictionary of New Testament Words, (Výkladový slovník slov Nového zákona); srovnej Skutky 7:31, Kingdom Interlinear (Meziřádkový překlad Království).

3. Jak by se mohlo stát, že ten, kdo se dívá do zrcadla, rychle zapomene, „jakým je člověkem“?

³ Představ si tedy muže, který se prohlíží v zrcadle a snad zjišťuje, že to, co vidí, je poněkud nelichotivé. Vidí možná dvojitou bradu, která se vytvořila následkem přejídání a nemírného pití, váčky pod očima z nedostatku spánku a vrásky mezi obočím z neustálých úzkostlivých starostí. Když se tak na sebe dívá, rozhodne se, že změní své zvyky a svůj způsob života, což měl učinit již dávno.