Rozumnost — příznačný rys božské moudrosti

6. Jaký je doslovný překlad řeckého slova, jehož Jakub použil k popisu božské moudrosti, a co všechno toto slovo znamená?

⁶ Když učedník Jakub popisoval moudrost tohoto vrcholně přizpůsobivého Boha, použil přitom jednoho zajímavého slova. Napsal: „Moudrost shora je . . . rozumná.“ (Jakub 3:17) Řecké slovo, jehož zde použil (epieikés), se obtížně překládá. V překladech byla použita například slova „mírná“, „povolná“, „shovívavá“ a „ohleduplná“. Překlad nového světa je překládá slovem „rozumná“ s poznámkou pod čarou, jež ukazuje, že doslovný význam je „poddajná“ (Reference Bible).a Toto slovo také znamená netrvat na liteře zákona, nebýt nepatřičně přísný nebo strohý. V díle New Testament Words (Novozákonní slova) učenec William Barclay k tomu říká: „Základní a podstatnou věcí na epieikeia je to, že pochází od Boha. Kdyby Bůh trval na svých právech, kdyby na nás Bůh uplatňoval jedině strnulé normy zákona, kde bychom byli? Bůh je svrchovaným příkladem toho, kdo je epieikés a kdo jedná s druhými s epieikeia.“

7. Jak Jehova projevil rozumnost v zahradě Eden?

⁷ Zamysleme se nad tím, jaké to bylo, když se lidstvo dopustilo vzpoury proti Jehovově svrchovanosti. Jak snadno mohl Bůh vykonat rozsudek nad těmi třemi nevděčnými vzbouřenci — nad Adamem, Evou a Satanem! Kolik bolesti si tím mohl ušetřit! A kdo by mohl tvrdit, že Bůh nebyl oprávněn vyžadovat tak přísnou spravedlnost? Jehova však svou nebeskou organizaci podobající se vozu nikdy nesevřel do nějaké striktní, nepřizpůsobitelné právní normy. Nedošlo tedy k tomu, že by tento vůz neúprosně lidskou rodinu převálcoval, a že by tak zničil všechny vyhlídky lidstva na šťastnou budoucnost. Naopak, Jehova řídil svůj vůz rychlostí blesku. Okamžitě po vzpouře Jehova Bůh vytyčil dlouhodobé předsevzetí, jímž bylo všem Adamovým potomkům nabídnuto milosrdenství a naděje. — 1. Mojžíšova 3:15.

8. a) Jak se nesprávný názor na rozumnost, který má křesťanstvo, liší od Jehovovy pravé rozumnosti? b) Proč můžeme říci, že Jehovova rozumnost neznamená, že by snad Jehova činil kompromisy v božských zásadách?

⁸ Skutečnost, že se Jehova vyznačuje rozumností, však neznamená, že by snad činil kompromisy v božských zásadách. Dnešní církve křesťanstva si možná myslí, že jsou rozumné, když přehlížejí nemravnost jen proto, aby se vlichotily do přízně svých svévolných stád. (Srovnej 2. Timoteovi 4:3.) Jehova nikdy neporušuje své vlastní zákony a nikdy nečiní kompromisy ve svých zásadách. Projevuje však ochotu odstoupit od něčeho, přizpůsobit se okolnostem, aby tyto zásady mohly být uplatněny jak podle práva, tak i milosrdně. Vždy pamatuje na to, aby uplatňování práva a moci vyrovnával svou láskou a rozumnou moudrostí. Rozeberme si trojí způsob, jak Jehova projevuje rozumnost.

„Přichystaný odpouštět“

9, 10. a) Jak pojem „přichystaný odpouštět“ souvisí s rozumností? b) Jaký užitek měl David z toho, že Jehova je přichystaný odpouštět, a proč?

⁹ David napsal: „Ty, Jehovo, jsi totiž dobrý a přichystaný odpouštět; a milující laskavost ke všem, kteří tě vzývají, je hojná.“ (Žalm 86:5) Když byla Hebrejská písma překládána do řečtiny, bylo slovo pro „přichystaný odpouštět“ přeloženo slovem epieikés neboli „rozumný“. Ano, být ochoten odpouštět a projevovat milosrdenství je snad hlavní způsob, jak je možné dávat najevo rozumnost.

¹⁰ David sám si byl velmi dobře vědom toho, jak je Jehova v tomto směru rozumný. Když se David dopustil cizoložství s Bat-Šebou a postaral se o to, aby byl její manžel zabit, jak on, tak i Bat-Šeba podléhali trestu smrti. (5. Mojžíšova 22:22; 2. Samuelova 11:2–27) Kdyby tento případ projednávali přísní lidští soudci, mohli oba přijít o život. Jehova však projevil rozumnost (epieikés), která se — jak uvádí Vine’s Expository Dictionary of Biblical Words (Vineův výkladový slovník biblických slov) — „projevuje ohleduplností, jež se ‚na skutkovou podstatu případu‘ dívá ‚lidsky a rozumně‘ “. Ke skutečnostem, jež ovlivnily Jehovovo milosrdné rozhodnutí, pravděpodobně patřilo to, že provinilci projevili upřímné pokání a že David sám předtím projevoval milosrdenství ve prospěch druhých. (1. Samuelova 24:4–6; 25:32–35; 26:7–11; Matouš 5:7; Jakub 2:13)