Jako manželka projevuj lásku a úctu
„Manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ — Efezanům 5:33.
1. Jaké otázky vznikají ohledně dnešního stavu manželství?
V TÉTO moderní době nezávislosti a „liberace“ utrpěl tradiční názor na manželství několik vážných ran. Milióny rodin se musí obejít buď bez otce nebo matky. Pro mnohé se stalo zvykem žít bez uzákoněného manželství a výhod, které přináší. Vedlo to však k většímu bezpečí pro ženy a matky? Poskytlo to snad jistotu dětem? A vedlo snad toto zhroucení hodnot k větší úctě uvnitř rodinného uspořádání? Co naproti tomu doporučuje Boží slovo?
2. Proč nebylo dobré, aby Adam byl stále sám?
2 Když Bůh vyjádřil předsevzetí stvořit první ženu, prohlásil: „Pro člověka není dobré, aby byl stále sám.“ A když Adam pozoroval rodiny zvířat — samce a samičky a jejich mláďata —, to, co cítil, jistě odpovídalo tomuto výroku. Ačkoli byl Adam dokonalý a byl v ráji, který přinášel uspokojení, chyběla mu společnost někoho, kdo by byl jeho druhu. Byl obdařen inteligencí a řečí, ale nebyl zde žádný jiný tvor jeho druhu, s nímž by mohl tyto dary sdílet. Situace se však měla brzy změnit, protože Bůh řekl: „Udělám mu pomocnici jako jeho doplněk.“ — 1. Mojžíšova 2:18–20.
3. a) Jak to, že byla Eva téhož „druhu“ jako Adam? b) Co to znamená, že se muž „přidrží“ své manželky?
3 Jehova stvořil ženu Evu, a jako základu k tomu použil jednoho z Adamových žeber. Eva byla tedy téhož „druhu“ jako Adam. Nebylo to žádné nižší zvíře, ale byla to „kost z [jeho] kostí a tělo z [jeho] těla“. Inspirovaná zpráva tedy říká: „Proto muž opustí svého otce a svou matku a přidrží se své manželky a stanou se jedním tělem.“ (1. Mojžíšova 2:23, 24) Hebrejské slovo překládané výrazem „přidržet se“ znamená doslova „lpět, držet se, zvlášť pevně jakoby lepidlem“. (Geseniův „Hebrejský a chaldejský slovník k Písmům starého zákona“, angl.) To skutečně vyjadřuje myšlenku, že manžel a manželka jsou nerozlučnými druhy. Jiný znalec říká, že „to poukazuje na více než jen sexuální spojení mezi manželem a manželkou, a zahrnuje to celý vztah. Manželství tedy není jen nějaký pomíjivý rozmar.“ Je to trvalý vztah. A kde je vzájemná úcta a vážnost, tam by měla být tato jednota nezlomná, i když v ní snad někdy dojde k napětí. — Matouš 19:3–9.
4. V jakém smyslu byla žena mužovou pomocnicí a jeho doplňkem?
4 Bůh řekl, že bude žena pro muže pomocnicí a doplňkem. Oba byli vytvořeni k Božímu obrazu, a proto Bůh očekává, že budou ve svém vzájemném vztahu projevovat jeho vlastnosti — spravedlnost, lásku, moudrost a sílu. Eva proto měla být „doplňkem“, a ne soupeřem. Rodina neměla být jako loď se dvěma soupeřícími kapitány, ale vedoucí postavení měl uplatňovat Adam. — 1. Korinťanům 11:3; Efezanům 5:22–24; 1. Timoteovi 2:12, 13.
5. Jak zacházejí mnozí muži se ženami, a schvaluje to Bůh?
5 Vzpoura a hřích první lidské dvojice proti Božímu milujícímu vedení však měly rychle za následek odlišný způsob formování jejich rodiny a všech budoucích rodin. Jehova věděl předem, k čemu povede jejich hřích a jak to zapůsobí na lidstvo, a proto řekl Evě: „Budeš žádostivě toužit po svém manželovi, a on bude nad tebou panovat.“ (1. Mojžíšova 3:16) Je smutné, že během staletí mnoho mužů panovalo nad ženami jako tyrani. Ženy po celém světě byly a stále ještě jsou ponižovány a pokořovány. Ale jak jsme již viděli v předcházejícím článku, uplatňování biblických zásad není základem pro despotismus ze strany mužů. Zdůrazňuje naopak hodnotu hluboké úcty.
Hluboká úcta — náročný úkol
6, 7. a) Jak mohou být nevěřící manželé získáni pro pravdu? b) Jak by se mohlo stát, že by manželka neprojevovala „hlubokou úctu“ svému nevěřícímu manželovi?
6 Apoštol Petr mluvil podrobně o tom, jakým příkladem chování je Kristus, a vysvětlil, že nám Ježíš zanechal ‚vzor, abychom věrně následovali jeho šlépěje‘. Potom Petr prohlásil: „Podobně vy, manželky, buďte podřízeny svým manželům, aby někteří, jestliže nejsou poslušni slova, byli získáni beze slova chováním svých manželek, protože jsou očitými svědky vašeho cudného chování spolu s hlubokou úctou.“ (1. Petra 2:21–3:2) Jak mohou křesťanské manželky projevovat tuto „hlubokou úctu“?
7 Mnohé z našich křesťanských sester mají nevěřící a někdy i odporující manžely. Znamenají tyto okolnosti, že tato Petrova rada neplatí nebo že je zbytečná? Ne, podřízenost a úcta se vyžadují, i když ‚někteří nejsou poslušni slova‘. Bylo by tedy známkou hluboké úcty, jestliže by nějaká křesťanská manželka, která má manžela odpůrce, přišla do sálu království a tlachala o něm a vyprávěla mnoha sestrám ve sboru, jak s ní špatně zachází? Jak by se tomu říkalo, kdyby tak jednala vůči nějakému bratrovi nebo sestře ve sboru? Bylo by to tlachání, nebo snad dokonce pomlouvání. Není tedy důkazem hluboké úcty, když manželka mluví špatně o svém nevěřícím manželovi. (1. Timoteovi 3:11; 5:13) Je však nutné uznat, že některé sestry, které mají manžely odpůrce, mají vážný problém. Jaké je křesťanské řešení? Mohou jít ke starším a požádat je o pomoc a radu. — Hebrejcům 13:17.
8. Jaký myšlenkový pochod by mohl probíhat u manžela, který je odpůrcem?
8 Jak mohou starší jednat taktně s manželem, který projevuje odpor? Především se mohou pokusit vidět situaci z jeho stanoviska. Jeho slovní nebo tělesné násilí může být motivováno řetězovou reakcí, skládající se ze tří článků, kdy nevědomost vede ke strachu a pak k násilné reakci. A proč k tomu dochází? Někdy manžel ví o svědcích Jehovových jen málo nebo neví vůbec nic kromě toho, co slyší od svých spolupracovníků, kteří jsou zatíženi předsudky. Ví, že než jeho manželka začala studovat Bibli, věnovala se výlučně jemu a jejich dětem. Nyní je snad sice lepší maželkou a matkou, ale jeho postoj je: ‚Třikrát týdně mě opustí a jde na shromáždění. Nevím, co se na těch shromážděních děje. Ale v tom sále jsou někteří muži, jež dobře vypadají a . . .‘ Ano, jeho nevědomost by mohla vést k žárlivosti a strachu. Pak přichází obranná reakce. Jak by mohli starší pomoci v případech, kdy tyto postoje rozpoznají? — Přísloví 14:30; 27:4.
9. Jakého taktního přístupu může být použito u některých nevěřících manželů a k čemu to může vést?
9 Jeden ze starších, by se snad mohl s manželem osobně seznámit. (1. Korinťanům 9:19–23) Manžel je možná zkušený elektrikář, truhlář nebo malíř. Možná, že bude ochoten uplatnit svou zkušenost a pomoci při nějakém problému v sále království. Tak by se mohl podívat do sálu království, aniž by měl pocit, že je povinen účastnit se shromáždění. Když se seznámí s bratry, obměkčí se možná jeho postoj k manželce a k pravdě. Uvidí lásku a ducha spolupráce ve sboru a začne možná manželku na shromáždění i přivážet. Jedna věc může vést k druhé, a tak snad během shromáždění vstoupí do sálu království a bude chvíli naslouchat. Zanedlouho možná požádá o biblické studium. Toho všeho lze dosáhnout a někdy se toho opravdu dosahuje. Dnes jsou tisíce věřících manželů — díky takové lásce a taktnosti a díky tomu, že manželka projevovala „hlubokou úctu“. — Efezanům 5:33.
Dohlíží na svou domácnost
10, 11. Jaké různé vlastnosti schopné manželky popisuje král Lemuel? (Uvažuj o nich jednotlivě.)
10 Král Lemuel dostal od své matky dobré rady ohledně vlastností ideální manželky. (Přísloví 31:1) Stojí za to pozorně si přečíst její popis pilné manželky a matky, jak je uveden v Příslovích 31:10–31. Měla zřejmě zkušenosti v uplatňování Božích spravedlivých zásad a v prokazování hluboké úcty.
11 Lemuel píše, že „schopná manželka“ je hodná důvěry, je spolehlivá a věrně oddaná. (Verše 10–12) Pilně pracuje, aby nasytila manžela a děti a aby se o ně starala. (Verše 13–19, 21, 24) Je laskavá a činí dobře těm, kteří jsou opravdu v nouzi. (Verš 20) Svou úctou a znamenitým chováním přispívá k dobré pověsti svého manžela. (Verš 23) Není zahálčivá ani tlachavá a nedopouští se také destruktivního kritizování. Naopak, svým jazykem buduje a uzdravuje. (Verš 26) Není líná, a proto je dům čistý a uspořádaný. (Verš 27) (Ano, křesťanský domov by měl patřit k nejčistším v celém okolí.) Její manžel a děti projevují vděčnost a chválí ji. Její vlastnosti oceňují i lidé mimo rodinu. (Verše 28, 29, 31) Její krása není pouze na povrchu; je to krása bohabojné ženy se zbožnou osobností. — Verš 30.
Tichý a mírný duch
12. Co má „velkou hodnotu v Božích očích“ a jak zdůrazňuje tuto myšlenku jedno španělské přísloví?
12 K této poslední myšlence se vrací Petr, když radí křesťanské ženě, aby nevěnovala příliš velkou pozornost svému vnějšímu vzezření. Nabádá: „Ať je [vaší ozdobou] skrytý člověk srdce v neporušitelném rouchu tichého a mírného ducha, který má velkou hodnotu v Božích očích.“ (1. Petra 3:3, 4) Povšimni si myšlenky, že ‚tichý a mírný duch má velkou hodnotu v Božích očích‘. Křesťanská žena a matka, která má takového ducha se tedy líbí nejen svému manželovi, ale co je ještě důležitější, líbí se Bohu, jako kdysi věrné ženy ve starých dobách. Tato vnitřní krása se také obráží ve španělském přísloví: „Krásná žena se líbí očím; dobrá žena se líbí srdci. Jestliže je ta první klenotem, ta druhá je pokladem.“
13. Jak může manželka působit na své děti občerstvujícím způsobem?
13 Křesťanská žena může jednat občerstvujícím způsobem ve prospěch své domácnosti. (Srovnej Matouše 11:28–30.) Když děti pozorují, jak projevuje úctu svému manželovi, budou i ony projevovat takovou úctu v jednání s rodiči i s lidmi mimo rodinu. Křesťanské děti budou pak laskavé a ohleduplné. A jak občerstvující to je, když se děti dobrovolně hlásí k vykonávání různých prací, místo aby se k tomu musely nutit! Jejich nesobeckost přispívá ke štěstí domácnosti a matčin pochvalný úsměv je dostatečnou odměnou.
14. Proč může být náročným úkolem ukázňování, pokud je nutné?
14 Co však dělat ve chvílích, kdy je nutné ukázňovat? Děti se dopouštějí chyb, stejně jako jejich rodiče. Někdy jsou neposlušné. Jak bude reagovat křesťanská matka, když není otec doma? Bude stále respektovat důstojnost svých dětí? Nebo se bude hlasitým křikem domáhat jejich poslušnosti? Naučí se snad dítě něco, když se zvýší hlas? Nebo bude lépe působit hlas mírný a přiměřený? — Efezanům 4:31, 32.
15. Co zjistili badatelé ohledně poslušnosti dětí?
15 Časopis Psychology Today podává komentář o poslušnosti dětí: „Při nedávných studiích se ukázalo, že čím hlasitěji říkáme dětem, aby něco udělaly, tím spíše se obrátí a udělají přesně to, co nechceme.“ Naproti tomu badatelé zjistili, že když mluví dospělý jemně, děti zpravidla poslechnou bez váhání. Je to ovšem zvlášť důležité, abychom dítěti vysvětlili důvody, místo abychom je dráždili nekonečnými kategorickými příkazy. — Efezanům 6:4; 1. Petra 4:8.
Úcta v tělesném vztahu
16. Jak může manželka projevovat ohleduplnost, pokud jde o citové potřeby manžela, a jak je to prospěšné?
16 Stejně jako by měl manžel projevovat ohled vůči manželce, protože má jemnější tělesnou soustavu, měla by i manželka uznávat citové a sexuální potřeby manžela. Bible ukazuje, že by měli mít muž a žena navzájem ze sebe potěšení a vzájemně se uspokojovat. K tomu je nutné, aby byli navzájem vnímaví k potřebám a náladám druhého. Toto vzájemné uspokojování také pomůže zajistit, aby žádný z partnerů nebloudil okem někam jinam, což by mohlo vést k tomu, že by zabloudil jinam i tělem. — Přísloví 15:20.
17. Jak by se měli dívat manžel i manželka na poskytování manželské povinnosti?
17 Ano, kde je vzájemná úcta, tam nebude žádný z partnerů využívat sexuálních potřeb jako psychologické zbraně. Každý by měl plnit svou manželskou povinnost vůči druhému, a pokud dojde k nějaké dočasné abstinenci, mělo by to být na základě vzájemného souhlasu. (1. Korinťanům 7:1–5) Někdy je například manžel dočasně vzdálen, když se účastní nějaké stavební práce v místní odbočce Společnosti Strážná věž nebo při nějakém jiném teokratickém projektu. V tom případě by si měl být jistý, že s tím jeho manželka z celého srdce souhlasí. Takové dočasné odloučení může také přinést duchovní požehnání rodině, totiž v podobě povzbuzujících zkušeností, které pak manžel může po návratu domů vyprávět.
Důležitá úloha sester
18. Proč má manželka staršího větší odpovědnost?
18 Jestliže je manžel křesťanské ženy starším, má žena větší odpovědnost. V první řadě jsou na něj činěny větší nároky. Je odpovědný Jehovovi za duchovní stav sboru. (Hebrejcům 13:17) Je však také velmi důležité, aby žena sama dávala jako manželka staršího a snad i jako osobně starší věkem příklad v projevování úcty. (Srovnej 1. Timoteovi 5:9, 10; Titovi 2:3–5.) A většina manželek starších opravdu dává znamenitý příklad v podporování manželů. Manžel musí být často mimo domov, když se stará o sborové záležitosti, a to možná vyvolává její zvědavost. Zbožná manželka je však věrná a oddaná a neslídí všetečně po sborových záležitostech. — 1. Petra 4:15.
19. Co může patřit k tomu, že starší ‚vede svou domácnost‘?
19 Starší však bude snad muset dát své manželce radu, jestliže projevuje postoje, jež nejsou budující, nebo jestliže nedává jiným sestrám dobrý příklad. ‚Vést svou domácnost znamenitým způsobem‘ neznamená jen vést děti, ale také manželku. Uplatňování tohoto biblického měřítka může být pro některé manželky zkouškou pokory. — 1. Timoteovi 3:4, 5, 11; Hebrejcům 12:11.
20. Uveď některé znamenité příklady vdaných i neprovdaných sester ve staré i v dnešní době. (Viz „Životní příběhy svědků Jehovových“ v „Indexu publikací ‚Strážné věže‘ 1930–1985“, angl.)
20 Neprovdané sestry mohou také přemýšlet o důstojné úloze manželek ve sboru. Je tolik dobrých příkladů znamenitých, věrných sester, a to jak v Písmu, tak i v dnešních sborech. Dorkas, pravděpodobně svobodná sestra, byla velmi chválena za „dobré skutky“. (Skutky 9:36–42) Priska a Fébé byly také horlivé pro pravdu. (Římanům 16:1–4) Podobně jsou i dnes mnohé sestry, vdané i svobodné, vynikajícími misionářkami, průkopnicemi a zvěstovatelkami. Takové zbožné ženy zároveň zachovávají svůj domov čistý a v pořádku a nikdy nezanedbávají své rodiny. Často vykonávají větší část kazatelského díla, protože je jich mnoho a okolnosti to dovolují. — Žalmy 68:11; 68:12, KB.
21. Jak jsou věrné sestry povzbuzením pro své křesťanské bratry?
21 Věrné sestry mají ve sboru důležitou, budující úlohu. Jejich horlivost a příklad jsou povzbuzením pro bratry a pro křesťanský sbor všeobecně. Jsou skutečně doplňkem a pomocnicemi. (Srovnej 1. Mojžíšovu 2:18.) Opravdu si zasluhují pravou lásku a úctu! A pro křesťanské manželské druhy je jistě přiléhavá Pavlova rada: „Ať i každý z vás osobně miluje svou manželku tak, jako sám sebe; naproti tomu manželka by měla mít ke svému manželovi hlubokou úctu.“ — Efezanům 5:33.
Vzpomínáš si?
◼ Jakou původní úlohu dal Bůh dokonalému mužovi a ženě?
◼ Jak by mohli být nevěřící manželé získáni pro pravdu?
◼ Jaké vynikající vlastnosti má schopná manželka?
◼ Jak může křesťanská manželka projevovat „tichého a mírného ducha“?
◼ Jaké vyrovnanosti je zapotřebí v tělesném vztahu mezi manželskými druhy?
[Obrázek na straně 28]
Rodina neměla být jako loď se dvěma soupeřícími kapitány
[Obrázek na straně 30]
Navštěvování shromáždění a jiné křesťanské aktivity by mohly vést u nevěřícího manžela k žárlivosti, a dokonce i ke strachu. Jak se může působit proti tomu?