Volný přednes

MOŽNÁ jsi na svém proslovu již hodně pracoval. Snad sis připravil poučnou látku, kterou sis logicky uspořádal, a dokážeš ji plynule přednést. Pokud je ale pozornost tvých posluchačů rozdělena — tedy pokud tvá slova vnímají jen částečně, protože se jejich mysl toulá někde jinde —, jak účinný je tvůj proslov? Jestliže se na něj posluchači obtížně soustředí, je pravděpodobné, že zapůsobí na jejich srdce?

Co by mohlo být kořenem tohoto problému? Přispívat k němu může řada nejrůznějších činitelů. Nejčastěji je to skutečnost, že řečník nepřednáší svůj proslov volně. Jinými slovy, příliš často se dívá do poznámek nebo má příliš formální přednes. Tyto problémy však přímo souvisejí s tím, jakým způsobem si proslov připravil.

Jestliže si proslov nejprve napíšeš slovo od slova a potom se snažíš vytvořit si z něj osnovu, pravděpodobně zjistíš, že je těžké přednést jej volně. Proč? Protože sis přesně zvolil slova, která se chystáš použít. I kdybys přednášel podle osnovy, budeš se snažit vzpomenout si na slova, která jsi použil v původní verzi. Když si něco píšeš slovo od slova, používáš formálnější způsob vyjadřování a složitější stavbu vět než v každodenní řeči. To se pak projeví v tvém přednesu.

Místo toho, aby sis proslov psal podrobně slovo od slova, snaž se uplatňovat následující podněty: (1) Zvol si nějaký námět a urči si, jaká hlavní hlediska při jeho rozvíjení rozebereš. Pro krátký proslov budou možná stačit dva hlavní body. V delším proslovu jich ale může být poněkud více — čtyři nebo pět. (2) Ke každému hlavnímu bodu si poznamenej jak biblické texty, které se při jeho rozvíjení chystáš použít, tak i znázornění a klíčové argumenty. (3) Promysli si, jak proslov uvedeš. Jednu nebo dvě věty, jež použiješ v úvodu, by sis dokonce mohl napsat slovo od slova. Uvažuj také o tom, co řekneš v závěru.

Příprava přednesu je velmi důležitá. Proslov si ale neopakuj slovo od slova, a to s úmyslem naučit se jej zpaměti. Při přípravě volného přednesu bys měl klást důraz ne na slova, ale na myšlenky, které chceš vyjádřit. Ty by sis měl procházet, dokud ti v mysli nebude navazovat jedna na druhou. Jestliže sis proslov logicky uspořádal a dobře si jej promyslel, nemělo by to být těžké a myšlenky by tě při přednesu měly napadat přirozeně a plynule.

Uvažuj, jaký užitek to přináší. Jednou z významných výhod volného přednesu je to, že budeš mluvit běžným způsobem, na který lidé nejlépe reagují. Tvůj přednes bude živější, a díky tomu i zajímavější pro posluchače.

Tento způsob vyjadřování ti umožňuje udržovat se svými posluchači co nejlepší zrakový kontakt, což zlepšuje tvoji komunikaci s nimi. Jelikož formulaci každé věty nehledáš ve svých poznámkách, je pravděpodobnější, že tvoji posluchači budou přesvědčeni, že námět svého proslovu dobře znáš a že tomu, co říkáš, upřímně věříš. Tento druh přednesu je tedy základem pro to, aby tvůj proslov byl vřelý a předložený hovorovým způsobem a aby zapůsobil na srdce tvých posluchačů.

Volný přednes umožňuje také pružnost. Látka není stanovena tak pevně, že bys v ní nemohl udělat žádné změny. Dejme tomu, že během dne, kdy máš přednést svůj proslov, uslyšíš nějakou mimořádnou zprávu, která přímo souvisí s námětem. Nebylo by snad vhodné se o ní zmínit? Nebo si možná při proslovu všimneš, že mezi posluchači je mnoho dětí školního věku. Bylo by velmi pěkné, kdybys s ohledem na ně upravil svá znázornění a uplatnění dané látky, a tak dětem pomohl, aby si uvědomily, jak se to dotýká jejich života.

Další výhodou je to, že volný přednes podněcuje tvou mysl. Když jsou posluchači pozorní a vnímaví, začneš mluvit s větším nadšením a některé myšlenky pak rozebereš podrobněji nebo pro zdůraznění určité body zopakuješ. A jestliže si všimneš, že zájem posluchačů o to, co říkáš, se vytrácí, můžeš proti tomu podniknout určité kroky, namísto toho, abys jen dál mluvil k lidem, jejichž mysl se toulá někde jinde.

Vyvaruj se úskalí. Měl bys mít na paměti, že volný přednes má také svá úskalí. Jedním z nich je tendence překračovat vymezený čas. Pokud do proslovu zahrneš příliš mnoho myšlenek navíc, možná se dostaneš do časové tísně. Tomu lze předejít, jestliže si do osnovy poznamenáš, kolik času můžeš každé části proslovu věnovat. Tohoto časového rozvrhu se pak pevně drž.

Dalším nebezpečím — zejména pro zkušené řečníky — je přílišná sebedůvěra. Pro některé řečníky, kteří si již zvykli mluvit na veřejnosti, možná není obtížné ‚spíchnout‘ pár myšlenek dohromady a vymezený čas nějak vyplnit. Ale pokora a vědomí, že se podílíme na vzdělávacím programu, v němž je Vznešeným Učitelem sám Jehova, by nás měly podněcovat k tomu, abychom ke každému úkolu přistupovali odpovědně a s modlitbou a dobře se na něj připravili. (Iz. 30:20; Řím. 12:6–8)

Mnoha řečníkům, kteří si volný přednes ještě neosvojili, dělá možná větší starosti to, že by mohli zapomenout, co chtěli říci. Nepřipusť, aby ti takové obavy zabránily udělat tento krok vedoucí k dobrému vyučování. Dobře se připravuj a pros Jehovu o pomoc jeho ducha. (Jan 14:26)

Jiní řečníci se zdráhají přednášet volně kvůli přehnaným obavám, zda použijí tu správnou formulaci. Je pravda, že volný přednes se možná nevyznačuje tak pečlivou formulací a mluvnickou přesností jako čtený proslov, ale působivý hovorový přednes to bohatě vynahradí. Na myšlenky, jež jsou předloženy snadno srozumitelnými slovy a jednoduchými větami, lidé reagují lépe. Jestliže se dobře připravíš, budou tě vhodné slovní obraty napadat zcela přirozeně, a to ne proto, že ses je naučil zpaměti, ale proto, že sis dostatečně vštípil dané myšlenky. A budeš-li mluvit správně v každodenních rozhovorech, potom to bude pro tebe přirozené i na pódiu.

Jaké poznámky bys měl používat. Po určité době a s přibývajícími zkušenostmi si snad dokážeš osnovu zjednodušit do té míry, že si ke každému bodu svého proslovu poznamenáš jen několik slov. Ta si spolu s odkazy na biblické texty, které chceš použít, možná napíšeš na kartičku nebo list papíru, takže se pak ve svých poznámkách snadno zorientuješ. Do kazatelské služby se ve většině případů naučíš nějakou jednoduchou osnovu zpaměti. Pokud jsi provedl výzkum určitého námětu, který chceš rozebrat na opětovné návštěvě, možná si na kousek papíru uděláš několik stručných poznámek, a ty si založíš do Bible. Nebo snad jako základ pro rozhovor použiješ některou osnovu z „Biblických námětů k rozmluvám“ či látku uvedenou v knize Rozmluvy z Písem.

Jestliže máš však za úkol přednést na shromážděních v průběhu několika týdnů více bodů programu a k tomu snad ještě několik veřejných přednášek, budeš možná potřebovat rozsáhlejší poznámky. Proč? Aby sis danou látku vždy před tím, než každý z těchto úkolů předložíš, osvěžil v paměti. Budeš-li ale i v tomto případě během přednesu příliš často hledat v poznámkách správnou formulaci — a dívat se do nich téměř při každé větě —, potom se výhody volného přednesu vytratí. Proto používáš-li rozsáhlé poznámky, zvýrazni si jen několik slov a odkazů na biblické texty, a to tak, abys je v osnově dokázal bez problémů najít.

Zkušený řečník by sice obvykle měl převážnou část svého proslovu přednést volně, ale může být také výhodné, když některé jeho části přednese jinak. Účinné může být to, jestliže se několik vět v úvodu i závěru — kdy je zapotřebí jak dobrý kontakt s posluchači, tak důrazná, pečlivá formulace — naučí zpaměti. Určitá fakta, číselné údaje, citáty nebo biblické texty je vhodné přečíst. To může být velmi působivé.

Když druzí vyžadují vysvětlení. Občas od nás někdo vyžaduje, abychom mu objasnili, čemu věříme, a to aniž bychom měli příležitost si určité vysvětlení připravit. K tomu může dojít tehdy, když ten, s kým se setkáme v kazatelské službě, vznese nějakou námitku. Podobná situace může vyvstat i na pracovišti, ve škole nebo při kontaktu s příbuznými. Také státní úředníci mohou od nás vyžadovat, abychom jim vysvětlili, čemu věříme a jak žijeme. Písmo nás vybízí: „Vždy [buďte] připraveni k obhajobě před každým, kdo od vás vyžaduje důvod pro naději, která je ve vás, ale čiňte to spolu s mírností a hlubokou úctou.“ (1. Petra 3:15)

Všimni si, jak podle zprávy zaznamenané ve Skutcích 4:19, 20 Petr a Jan odpověděli židovskému Sanhedrinu. Svůj postoj jasně vyjádřili v pouhých dvou větách. Vyjádřili jej způsobem, který byl pro jejich posluchače vhodný — ukázali, že před stejnou otázkou, před níž stáli tito apoštolové, stojí i soud. Později byl před tentýž soud předveden Štěpán, protože proti němu byla vznesena falešná obvinění. Přečti si ve Skutcích 7:2–53 jeho ráznou odpověď přednesenou spatra. Jak si látku uspořádal? Předložil události chronologicky. Ve vhodném okamžiku začal zdůrazňovat, jakého vzpurného ducha izraelský národ projevoval. V závěru pak ukázal, že stejného ducha dal najevo i Sanhedrin, protože nechal zabít Božího syna.

Co ti pomůže působivě se vyjadřovat, když od tebe někdo vyžaduje, abys mu spatra vysvětlil, čemu věříš? Postupuj podobně jako Nehemjáš, který se nejdříve tiše pomodlil, a teprve potom králi Artaxerxovi odpověděl na jeho otázku. (Neh. 2:4) Pak si rychle sestav v mysli určitou osnovu. Základní kroky by mohly být uvedeny následujícím způsobem: (1) Zvol si jeden nebo dva body, které by měly být ve vysvětlení obsaženy (možná si zvolíš ty, jež jsou v knize Rozmluvy z Písem). (2) Rozhodni se, kterými biblickými texty tyto body podpoříš. (3) Promysli si, jakým způsobem své vysvětlení taktně zahájíš, aby tazatel byl ochoten ti naslouchat. Potom začni mluvit.

Až budeš vystaven tlaku, vzpomeneš si, co máš dělat? Ježíš svým následovníkům řekl: „Nepociťujte úzkost, jak nebo co máte mluvit, neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit; vždyť to nejste jen vy, kdo mluví, ale je to duch vašeho Otce, který mluví vaším prostřednictvím.“ (Mat. 10:19, 20) To neznamená, že dostaneš zázračnou „řeč moudrosti“, jež byla dána křesťanům v prvním století. (1. Kor. 12:8) Ale jestliže pravidelně využíváš vzdělávání, které Jehova poskytuje v křesťanském sboru svým služebníkům, svatý duch ti potřebné informace včas připomene. (Iz. 50:4)

Volný přednes může být bezpochyby velmi působivý. Budeš-li si jej při úkolech ve sboru pravidelně procvičovat, potom pro tebe nebude obtížné v případě nutnosti odpovídat spatra, protože v takové situaci platí podobný postup sestavování osnovy. Nezdráhej se mluvit volně. Naučíš-li se volnému přednesu, přispěje to k tvé účinnější kazatelské službě. A pokud máš výsadu přednášet proslovy ke sboru, potom si lépe udržíš pozornost posluchačů a zapůsobíš na jejich srdce.