„Věci, které posilují naše očekávání“
BYLO teplé nedělní ráno 10. září, když se ve sjezdovém sále svědků Jehovových ve městě Jersey, New Jersey, sešlo 4 155 lidí ke slavnostnímu ukončení 87. třídy Biblické školy Strážné věže Gilead. Mezi přítomnými bylo 24 studujících, jejich pozvaní hosté a členové rodiny bétel z Brooklynu a z farem Společnosti.
Přesně v 10,00 utišil posluchače Albert Schroeder, který ten den předsedal. Po úvodní písni přednesl modlitbu John Barr. Oba bratři jsou členové vedoucího sboru. Bratr Schroeder krátce vykreslil tuto třídu a zmínil se o tom, že její absolventi jsou „připraveni podílet se na mezinárodní činnosti svědků Jehovových, nyní ve 210 zemích“. Potom postupně uvedl sedm řečníků.
Robert Wallen, který působí v ústředí v Brooklynu, přednesl proslov na námět „Mějte jeden ke druhému vřelou lásku“ podle 1. Petra 4:8. Řekl, že si misionáři musejí vzájemně pomáhat, a protože všichni studující z této třídy jsou v manželství, zaměřil své komentáře k manželským párům. Radil jim: „Manželka musí milovat svého manžela i tehdy, když se třeba učí cizí jazyk rychleji než on. Měla by ho chápat a soucítit s ním. Musí ho také chápat, když on má svůj den vaření!“ (Každý misionář má obvykle stanoven jeden den v týdnu, kdy pravidelně připravuje jídlo na celý ten den pro všechny obyvatele misionářského domu.) Potom řečník popsal nezdary a humorné zážitky některých manželů, když se učili vařit, například příhodu manžela, který místo prášku do pečiva použil jedlou sodu. Bratr Wallen také poukázal na to, že by manžel měl být „vnímavý k potřebám své manželky“, protože manžel stráví mnoho času plněním svých sborových odpovědností. Manželům i manželkám poradil: „Vždy mluvte povzbudivě; nepronášejte negativní poznámky ani k sobě navzájem. Nestahujte se. A když uděláte chyby, přiznejte je.“
Další řečník, člen vedoucího sboru Daniel Sydlik, si vybral námět „Udržujte oheň Božího ducha“, založený na 1. Tesaloničanům 5:19. Řekl: „Oheň může hřát i ničit. Misionáři mohou někdy povzbuzovat a někdy zastrašovat. Jeden starý Afričan kdysi poznamenal: ‚Foukej mírně,‘ když se snažíš roznítit jiskru! Když hovoříte o tom, s čím jste se možná setkali ve svém přidělení — venkovní záchody, mouchy, hlučný provoz, nová krajina, neznámé náboženství — projevujte ohledy. Více much chytnete na med než na ocet. Učte se ‚foukat mírně‘ a udržovat tak oheň Jehovova ducha.“
Potom Kenneth Flodin, dozorce domova bétel na Farmě Strážné věže rozvinul námět „Ujměte se svého přidělení s nadšením a obezřetností“. Škola Gilead je nyní na Farmě Strážné věže, a proto všichni absolventi bratra Flodina dobře znají. Ve svém proslovu se zaměřil na dvě oblasti, kde je potřebná obezřetnost: 1. hmotařství a 2. negativní řeč a negativní myšlení. Radil: „Vyvarujte se sobectví a nemyslete jen na sebe. Dívejte se dopředu na útěšné a pěkné věci v novém světě; neusilujte o ně nyní.“ Řečník citoval 4. Mojžíšovu 13:28, 32, aby pomohl studujícím varovat se před negativismem. „Lidé se někdy dívají na stejné věci,“ řekl, „ale někteří je vidí negativně a jiní pozitivně. Důvěřujte Jehovovi tak jako Kaleb ze staré doby. Mluvte s druhými o svých pozitivních názorech. A setkáte-li se s negativním hovorem, změňte námět, abyste se vyhnuli negativním názorům.“
Lloyd Barry, člen vedoucího sboru a sám někdejší misionář, nám dal praktické rady. „Základní vlastnosti nových misionářů jsou láska, radost a pokoj,“ řekl. „Mějte pochopení pro slabosti druhých v misionářském domě, ale zaměřujte se na své vlastní slabosti.“ Vzpomínal na své první dny v Japonsku, kdy misionáři každý den rádi jedli ryby. Pak ovšem přišli noví misionáři, a ti měli na ryby alergii, takže se z lásky k novým změnil jídelníček. Dal nám také rady: „Zachovejte si smysl pro humor; ať nikdy nezapadne slunce nad vašimi problémy. Zachovávejte v domově pokoj a ve svém misionářském životě budete šťastni.“ — Efezanům 4:26.
Jack Redford, jeden z instruktorů školy Gilead pak hovořil na námět „Jehova dokončí vaše školení“ založený na komentářích k 1. Petra 5:10. Řekl: „Jehova vás může školit tak, že připouští situace, s nimiž se budete obtížně vyrovnávat. Školil apoštoly, aby vyřešili rozpory ve svých osobnostech, a proto bude školit i vás. Nezoufejte, máte-li rozdílné názory. Ochotně upravujte svou osobnost. Pýcha tuto úpravu ztěžuje, ale pokora ji umožňuje. Učte se být pružní. Jehova vás bude školit i v tom, abyste vycházeli s druhými. Jenom ‚nepřikládejte srdce ke všem slovům, která snad o vás mluví lidé‘.“ (Kazatel 7:21, 22) I pronásledování poslouží ke školení. Misionáři, kteří vytrvali v pronásledování, jsou šťastní. Není jim líto, že byli pronásledováni, pouze mají radost, že jím byli proškoleni.
Další instruktor, Ulysses Glass, pak k absolventům pronesl závěrečná slova. Zaměřil se na Efezanům 4:1–3, chválil třídu za to, že projevovala vlastnosti působící jednotu, jež jsou tam popsány, a povzbuzoval absolventy, aby tak jednali nadále, slovy: „Pokoj je spojujícím činitelem a pro jednotu je nezbytný.“ Pokračoval pak verši Efezanům 4:4–6 a znovu poukázal na Božího ducha, který si zaslouží naši posvátnou bázeň: „Jehova je zdroj vší dynamické energie. Měli byste mít před ním posvátnou úctu; je strašné upadnout do jeho rukou.“ — Hebrejcům 10:31.
Velké očekávání
Pak si všichni s velkým zájmem vyslechli Theodora Jaracze, člena vedoucího sboru svědků Jehovových, který promluvil na nejzajímavější námět: „Věci, které posilují naše očekávání“. Při úvaze o 1. Korinťanům 2:9 řekl: „Tento verš nemluví o věcech hmotného druhu, protože další verš, 1. Korinťanům 2:10, říká ‚hluboké Boží věci‘. K nim patří ‚Boží moudrost‘ ve vztahu ke ‚svaté tajné věci‘, jeho ‚skrytá moudrost‘, jež přišla z míst daleko za hranicemi tohoto slunečního systému, protože je skutečně od Boha.“ (1. Korinťanům 2:7) Pak posluchačům poukázal na Izajáše 64:4, aby jim připomněl, že mají ‚čekat na Boha‘ a na věci, které jim On připravil.
Boží lid žije opravdu ve velkém očekávání. Bratr Jaracz zdůraznil následující: „V roce 1919 padl Velký Babylón; v roce 1922 přišlo vzrušující vybídnutí ‚oznamovat Krále a jeho Království‘, kázat po celém světě ustavené Království; v roce 1935 Boží lid pochopil význam ‚velkého zástupu‘ ze Zjevení 7:9; v roce 1943 začala škola Gilead vysílat misionáře až do končin země; a dnes, v roce 1989, máte vy absolventi přednost ve svém přidělení hovořit o dobrých věcech s lidmi, kteří dychtivě poslouchají.“
Po udělení diplomů jeden studující přečetl dopis, v němž tato třída velmi vroucně vyjádřila své ocenění.
Odpoledne koordinátor výboru farem Strážné věže, Lon Schilling, vedl zkrácené studium Strážné věže. Nato studující předvedli nádherný hudební program a uvedli i některé ze svých zkušeností z kazatelské služby. Potom místní zvěstovatelé sehráli drama ze současné doby nazvané: „Čelit satanovu lstivému jednání“. Když šťastný zástup vyslechl rozhovory se šesti novými absolventy, zazpívali si závěrečnou píseň a radostně se připojili k modlitbě, kterou pronesl šestadevadesátiletý prezident školy Gilead, Frederick Franz.
[Tabulka na straně 23]
ČÍSELNÉ ÚDAJE O TŘÍDĚ
Počet zastoupených zemí: 5
Počet zemí, kam byli přiděleni: 10
Počet manželských dvojic: 12
Celkový počet studujících: 24
Průměrný věk: 30,9
Průměrná léta v pravdě: 13,4
Průměrná léta v celodobé službě: 9,2
[Obrázek na straně 23]
87. absolvující třída Biblické školy Strážné věže Gilead
V níže uvedeném seznamu jsou jména v pořadí od spodní řady k horní řadě a v každé řadě zleva doprava.
1) Heindel E.; Andrews D.; Casavant D.; Montanez E.; Nale P.; Koukaras S. 2) Miell T.; Heithaus M.; Melton T.; Hagberg N.; Kettinen M. 3) Kettinen L.; Andrews W.; Koukaras E.; McCollough S.; Melton G.; McCollough J. 4) Heindel W.; Casavant G.; Miell G.; Montanez J.; Nale M.; Hagberg I.; Heithas K.