Teď je čas, abychom byli bdělí

„Ve všech národech [se musí] nejprve kázat dobrá zpráva . . . Kdo však vytrvá až do konce, ten bude zachráněn.“ (MAREK 13:10, 13)

1. Proč bychom měli vytrvávat a nezoufat si?

MUSÍME vytrvat — a to přesto, že žijeme uprostřed nevěřící a pokřivené generace! Celá generace lidí se od roku 1914 zkazila, stejně jako to bylo v Ježíšově době. Dnes již jde o celosvětovou zkaženost. V těchto „posledních dnech“ postihují lidstvo ‚kritické časy, s nimiž je těžké se vyrovnat‘, jak to popsal apoštol Pavel. ‚Ničemové a podvodníci postupují od špatného k horšímu.‘ Je zjevné, že „celý svět leží v moci toho ničemného“, Satana Ďábla, který nyní vyvíjí poslední snahy o zničení země. Nezoufejme však! Blíží se „velké soužení“, které přinese trvalou úlevu všem lidem milujícím spravedlnost. (2. Timoteovi 3:1–5, 13; 1. Jana 5:19; Zjevení 7:14)

2. Jaké proroctví se splnilo v roce 1914?

² Jehova již v nebesích dosadil na trůn Pána Ježíše Krista. Tím připravil cestu k tomu, aby byli odstraněni tyranští nepřátelé lidstva. (Zjevení 11:15) V tomto století — podobně jako při prvním příchodu Mesiáše — se splnilo podivuhodné proroctví psané rukou proroka Daniela. U Daniela 4:16, 17 a 32 se dozvídáme, že právoplatné kralování nad zemí má být na „sedm časů“ přerušeno. V hlavním splnění tohoto proroctví odpovídá oněch sedm časů sedmi biblickým rokům o 360 ‚dnech‘ — celkem tedy odpovídá 2520 rokům.a Ty se počítají od roku 607 př. n. l., kdy začal Babylón pošlapávat izraelské království, a trvaly do roku 1914 n. l., kdy byl Ježíš dosazen na trůn v nebesích jako právoplatný Král lidstva. Tehdy skončily „ustanovené časy národů“. (Lukáš 21:24) Ale národy odmítly podřídit se přicházejícímu mesiášskému Království. (Žalm 2:1–6, 10–12; 110:1, 2)

3., 4. a) Jak je možné přirovnat události, k nimž došlo v prvním století, k tomu, co se děje dnes? b) Jaké otázky mohou v té souvislosti vzniknout?

³ Když se blížil 70. týden let (29–36 n. l.), a podobně i tehdy, když se blížil rok 1914, očekávali bohabojní lidé příchod Mesiáše. A Mesiáš opravdu přišel! V obou případech však přišel jinak, než se očekávalo. A v obou případech nakonec po srovnatelně krátké době následovalo vykonání Božího rozsudku nad zlou „generací“. (Matouš 24:34)

⁴ V předcházejícím článku jsme viděli, jaký konec potkal ničemnou židovskou generaci, která volala po Ježíšově krvi. Co se tedy stane se zkaženou generací lidí, která se ještě dnes staví Ježíšovi na odpor nebo jej nebere na vědomí? Kdy bude nad touto generací nevěřících lidí vykonán rozsudek?

‚Zůstaňte ostražití‘!

5. a) Z jakého dobrého důvodu není nutné, abychom znali „den a hodinu“ Jehovova rozsudku? b) Jakou moudrou radou, jak je to zapsáno v Markově evangeliu, uzavírá Ježíš své proroctví?

⁵ Ježíš prorokoval události, které vyústí ve „velké soužení“, a potom dodal: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:3–36; Marek 13:3–32) Nepotřebujeme znát přesné načasování jednotlivých událostí. Musíme se spíše zaměřovat na to, abychom byli ostražití, pěstovali si pevnou víru a zaměstnávali se Jehovovou službou — a ne vypočítáváním určitého data. Ježíš své velké proroctví uzavřel slovy: „Vyhlížejte, zůstaňte bdělí, neboť nevíte, kdy je ustanovený čas . . . Zůstaňte proto ostražití . . . Co však říkám vám, říkám všem: Zůstaňte ostražití.“ (Marek 13:33–37) V temných zákoutích dnešního světa na nás číhá nebezpečí. Musíme zůstat bdělí! (Římanům 13:11–13)

6. a) Na čem by měla být založena naše víra? b) Jak můžeme „počítat své dny“? c) Co měl Ježíš v podstatě na mysli, když mluvil o „generaci“?

⁶ Musíme nejen věnovat pozornost inspirovaným proroctvím o těchto závěrečných dnech ničemného systému věcí, ale musíme také pevně zakládat svou víru především na drahocenné oběti Krista Ježíše a na nádherných Božích slibech, které z této oběti vyplývají. (Hebrejcům 6:17–19; 9:14; 1. Petra 1:18, 19; 2. Petra 1:16–19) Jehovův lid si velmi přeje vidět konec tohoto zlého systému věcí, a proto někdy vyslovoval domněnky o tom, kdy má vypuknout „velké soužení“, a dokonce v té souvislosti vypočítával délku života generace roku 1914. ‚Moudré srdce‘ však nezískáme přemítáním o tom, kolik let nebo dnů trvá jedna generace, ale tím, že myslíme na to, jak „počítat své dny“ v radostné chvále Jehovy. (Žalm 90:12) Z pojmu „generace“, jak jej použil Ježíš, neplyne žádné pravidlo pro počítání času. Tento pojem se vztahuje především na lidi, kteří žijí ve stejné době, v určité historické etapě, a mají určité charakteristické rysy.b

7. Co píše jeden profesor historie o „generaci roku 1914“ a jak to odpovídá Ježíšovu proroctví?

⁷ V souladu s tím, co bylo uvedeno výše, napsal profesor historie Robert Wohl v knize The Generation of 1914 (Generace roku 1914): „Z historického hlediska není vymezena chronologickými hranicemi . . . Není to časová úsečka ohraničená dvěma daty.“ Poukázal však na to, že první světová válka vyvolala „nepřekonatelný pocit, že byla přervána všechna pouta s minulostí“, a dodal: „Ti, kdo prožili válku, se nikdy nemohli zbavit pocitu, že v srpnu 1914 skončil jeden svět a začal jiný.“ To jsou skutečně pravdivá slova! Upozorňují nás na samotné jádro problému. „Tato generace“ žijící od roku 1914 zažila děsivé změny. Viděla, jak je země prosáklá krví milionů lidí. Na celém světě se prudce šíří války, genocida, terorismus, zločinnost a neúcta k zákonům. Planetu sužuje hlad, nemoci a nemravnost. Ježíš svým učedníkům adresoval prorocká slova: „Také až uvidíte, že se to děje, vězte, že Boží království je blízko. Vpravdě vám říkám: Tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane.“ (Lukáš 21:31, 32)

8. Jak Jehovovi proroci zdůrazňují, že je potřebné, abychom zůstali bdělí?

⁸ Ano, bezprostředně před námi je úplné vítězství mesiášského Království! Můžeme tedy něco získat tím, že budeme vyhlížet data nebo vyslovovat domněnky o doslovné délce života jedné „generace“? Určitě ne! Habakuk 2:3 jasně říká: „Vidění je totiž ještě na ustanovený čas a stále supí ke konci a nepoví lež. I kdyby se zdrželo, stále je očekávej; zcela jistě se totiž splní. Neopozdí se.“ Jehovův den účtování se rychle blíží. (Jeremjáš 25:31–33; Malachiáš 4:1)

9. Které události, k nimž došlo po roce 1914, ukazují, že času je málo?

⁹ Když v roce 1914 začalo Kristovo kralování, byl k zemi svržen Satan. To znamenalo „běda zemi . . . , protože k vám sestoupil Ďábel a má velký hněv, neboť ví, že má krátké časové období“. (Zjevení 12:12) Ten čas je opravdu krátký, porovnáme-li jej s tisíciletími Satanova panování. Království je velmi blízko a s ním i den a hodina, kdy Jehova vykoná rozsudek nad touto ničemnou generací! (Přísloví 3:25; 10:24, 25)

„Generace“, která pomíjí

10. Jak se „tato generace“ podobá generaci Noemových dnů?

¹⁰ Prozkoumejme ještě podrobněji Ježíšův výrok z Matouše 24:34, 35: „Vpravdě vám říkám, že tato generace rozhodně nepomine, dokud se to všechno nestane. Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou.“ Následující Ježíšova slova ukazují, že „o tom dni a hodině neví nikdo“. Ještě daleko důležitější však je, že Ježíš ukazuje, že se musíme vyhýbat léčkám, které jsou v této generaci všude kolem nás. Proto dodává: „Právě jako byly Noemovy dny, taková bude přítomnost Syna člověka. Jako totiž byli v těch dnech před potopou, kdy jedli a pili, muži se ženili a ženy se vdávaly, až do dne, kdy Noe vstoupil do archy, a nepovšimli si, dokud nepřišla potopa a všechny je nesmetla, taková bude přítomnost Syna člověka.“ (Matouš 24:36–39) Ježíš zde přirovnal generaci svých současníků ke generaci Noemovy doby. (1. Mojžíšova 6:5, 9; Reference Bible, poznámka pod čarou)

11. Jak podle Matouše a Lukáše Ježíš porovnal jednotlivé ‚generace‘?

¹¹ Nebylo to poprvé, co apoštolové slyšeli Ježíše porovnávat jednotlivé ‚generace‘, protože několik dnů předtím Ježíš o sobě řekl: „Syn člověka . . . musí podstoupit mnoho utrpení a být zavržen touto generací. Ostatně, právě jak se to dělo v Noemových dnech, tak to také bude ve dnech Syna člověka.“ (Lukáš 17:24–26) Z toho je vidět, že 24. kapitola Matouše a 17. kapitola Lukáše obsahují stejné srovnání. V Noemových dnech bylo „touto generací“ „všechno tělo“, které „zkazilo svou cestu na zemi“ a které bylo zničeno v potopě. V Ježíšově době byl „touto generací“ odpadlý židovský lid, který odmítal Ježíše. (1. Mojžíšova 6:11, 12; 7:1)

12., 13. a) Co je dnes „touto generací“, která musí pominout? b) Jak se Jehovův lid nyní vyrovnává s touto „pokřivenou a převrácenou generací“?

¹² Proto dnes v konečném splnění Ježíšova proroctví jsou „touto generací“ zjevně míněny národy, které vidí znamení Kristovy přítomnosti, ale nenapravují svůj způsob života. Naproti tomu se my, Ježíšovi učedníci, odmítáme utvářet podle způsobu života „této generace“. Přestože žijeme ve světě, nesmíme být jeho částí, protože „ustanovený čas je blízko“. (Zjevení 1:3; Jan 17:16) Apoštol Pavel nám proto připomíná: „Dělejte všechno bez reptání a dohadování, abyste se stali bezúhonnými a nevinnými, Božími dětmi bez vady mezi pokřivenou a převrácenou generací, v níž záříte jako ti, kteří poskytují světlo ve světě.“ (Filipanům 2:14, 15; Kolosanům 3:5–10; 1. Jana 2:15–17)

¹³ To, že „záříme jako ti, kteří poskytují světlo“, neznamená jen, že máme čistou křesťanskou osobnost, ale znamená to především, že plníme Ježíšovo prorocké pověření: „Tato dobrá zpráva o království se bude kázat po celé obydlené zemi na svědectví všem národům; a potom přijde, konec.“ (Matouš 24:14) Žádný člověk nemůže říci, kdy přijde konec, ale víme, že konec „této generace“ ničemných lidí přijde, až bude k Boží spokojenosti vydáno svědectví „do nejvzdálenější končiny země“. (Skutky 1:8)

‚Ten den a hodina‘

14. Jakou připomínku v souvislosti s „časy a obdobími“ nám dali Ježíš a Pavel, a jak bychom na ni měli reagovat?

¹⁴ Až bude na celém světě vydáno svědectví v tom rozsahu, který odpovídá Božímu záměru, potom přijde Boží „den a hodina“, aby byl tento světový systém věcí odstraněn. Nepotřebujeme znát dopředu datum. Proto Pavel v souladu s Ježíšovým příkladem připomínal křesťanům: „Pokud jde o časy a období, bratři, není třeba vám nic psát. Vždyť sami zcela dobře víte, že Jehovův den přichází přesně jako zloděj v noci. Kdykoli řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘, pak má na ně vzápětí přijít náhlé zničení právě jako tísnivá bolest na těhotnou ženu; a rozhodně neuniknou.“ Všimněme si, co Pavel zdůraznil: ‚Až řeknou.‘ Ano, až se bude mluvit o ‚míru a bezpečnosti‘, tedy až se to bude nejméně čekat, pak bude náhle vykonán Boží rozsudek. Jak vhodná je Pavlova rada: „Proto tedy dále nespěme jako ostatní, ale zůstaňme bdělí a buďme střízliví“! (1. Tesaloničanům 5:1–3, 6; viz také verše 7–11; Skutky 1:7.)

15., 16. a) Proč bychom si neměli myslet, že Armagedon je dále, než jsme se dříve domnívali? b) Jak musí být v blízké budoucnosti vyvýšena Jehovova svrchovanost?

¹⁵ Znamená snad tento upřesněný náhled na „tuto generaci“, že Armagedon je dále, než jsme si snad mysleli? To rozhodně ne! Ačkoli jsme nikdy neznali „den a hodinu“, Jehova Bůh je znal vždy, a on se nemění. (Malachiáš 3:6) Je zjevné, že svět se stále více blíží ke svému definitivnímu zničení. Nikdy nebylo tak životně důležité, abychom byli bdělí. Jehova nám zjevil „věci, jež se záhy stanou“, a my bychom na ně měli reagovat se silným pocitem naléhavosti. (Zjevení 1:1; 11:18; 16:14, 16)

¹⁶ Ta doba se blíží, proto buďme bdělí. Jehova totiž přivede na celý Satanův systém věcí pohromu! (Jeremjáš 25:29–31) Jehova říká: „Jistě se vyvýším a posvětím se a učiním se známým před očima mnoha národů; a budou muset poznat, že já jsem Jehova.“ (Ezekiel 38:23) Ten rozhodující „Jehovův den“ se blíží! (Joel 1:15; 2:1, 2; Amos 5:18–20; Sefanjáš 2:2, 3)

Spravedlivá „nová nebesa a nová země“

17., 18. a) Jak podle Ježíšových a Petrových slov „tato generace“ pomíjí? b) Proč bychom měli být ostražití, pokud jde o chování a skutky zbožné oddanosti?

¹⁷ V souvislosti s těmito věcmi, které se musí stát, Ježíš řekl: „Nebe a země pominou, ale má slova rozhodně nepominou.“ (Matouš 24:34, 35) Ježíš měl pravděpodobně na mysli „nebe a zemi“ — panovníky a jejich poddané — v „této generaci“. Apoštol Petr použil podobná slova, když mluvil o ‚nynějších nebesích a zemi‘, které jsou ‚schraňovány k ohni a jsou zachovány ke dni soudu a zničení bezbožných lidí‘. Petr dále říká, že „Jehovův den přijde jako zloděj, v němž [vládní] nebesa se sykotem pominou“ společně se zkaženou lidskou společností neboli „zemí“ a jejími hříšnými skutky. Apoštol nás dále vybízí ke ‚svatým činům chování a skutkům zbožné oddanosti, zatímco očekáváme a pevně chováme v mysli přítomnost Jehovova dne, jímž se hořící nebesa rozplynou a silně rozpálené prvky se roztaví‘. Co bude následovat? Petr obrací naši pozornost k ‚novým nebesům a k nové zemi, v nichž bude přebývat spravedlnost‘. (2. Petra 3:7, 10–13)c

¹⁸ Tato „nová nebesa“ čili Království s panujícím Ježíšem Kristem a jeho spolukráli zprostředkují hojné požehnání spravedlivé „nové zemi“, lidské společnosti. Máš naději být členem té společnosti? Pokud ano, pak máš důvod radovat se z toho, že v budoucnosti zažiješ velkolepé věci! (Izajáš 65:17–19; Zjevení 21:1–5)

19. Z jaké velké výsady se nyní můžeme těšit?

¹⁹ Ano, již nyní je shromažďována spravedlivá „generace“ lidí. Pomazaný „věrný a rozvážný otrok“ dnes poskytuje lidem božské vyučování v souladu se slovy Žalmu 78:1, 4: „Dopřej přece sluchu, můj lide, mému zákonu; nakloňte ucho k řečem mých úst . . . , vyprávíme je i přicházející generaci, chvály Jehovy a jeho sílu a jeho podivuhodné věci, jež vykonal.“ (Matouš 24:45–47) Dne 14. dubna tohoto roku se více než 12 000 000 lidí po celém světě více než v 75 500 sborech a přibližně 230 zemích zúčastnilo slavnosti na památku Kristovy smrti. Byl jsi mezi nimi? Kéž založíš svou víru na Kristu Ježíši a ‚vzýváš Jehovovo jméno‘, abys byl zachráněn. (Římanům 10:10–13)

20. Jak musíme zůstávat bdělí vzhledem k tomu, že „zbývající čas je zkrácen“, a s jakou nadějí?

²⁰ „Zbývající čas je zkrácen,“ řekl apoštol Pavel. Teď je proto čas, abychom neustále zůstávali bdělí, zaměstnávali se službou pro Jehovu, vytrvávali i přes zkoušky a snášeli nenávist ničemné generace lidí. (1. Korinťanům 7:29; Matouš 10:22; 24:13, 14) Buďme ostražití a sledujme vše, o čem Bible říká, že to postihne tuto „generaci“. (Lukáš 21:31–33) Když těmto věcem unikneme a budeme s Božím schválením stát před Synem člověka, pak konečně získáme cenu věčného života.

[Poznámky pod čarou]

Otázky k opakování:

◻ Jak bychom měli ‚zůstat ostražití‘, když víme, jakým způsobem se splnila slova Daniela 4:32?

◻ Jak Matoušovo a Lukášovo evangelium popisuje „tuto generaci“?

◻ Co pozorujeme, když očekáváme ‚ten den a tu hodinu‘, a jak bychom na to měli reagovat?

◻ K čemu by nás měla podnítit naděje na spravedlivá „nová nebesa“ a spravedlivou „novou zemi“?

[Obrázky na straně 17]

Až tato násilnická, ničemná generace zanikne, najde trpící lidstvo úlevu

[Podpisek]

Alexandra Boulat/Sipa Press

[Podpisek]

Vlevo a dole: Luc Delahaye/Sipa Press

[Obrázek na straně 18]

Bezprostředně před lidmi všech lidských ras jsou slavná „nová nebesa a nová země“