Kde jsou teď naši milovaní zemřelí?
„KDE jen teď je ten můj chlapeček?“ Utrápená matka, o které byla zmínka v předcházejícím článku, si stále kladla otázku, kam se podělo její mrtvé děcko. Je v nebi, nebo někde jinde?
Ondřejova maminka dostala brzo odpověď. Když se o tragédii dozvěděla její nejstarší dcerka, rovněž katolička, řekla: „Ondřej je v limbu.“ Je to pravda?
Kde a co je limbus?
Podle „Slovníku cizích slov“ (L. Klimeš) je limbus „. . . blíže neurčené místo, v němž a) duše spravedlivých čekaly na přijetí do nebe . . ., b) podle názoru někt. teologů jsou duše nepokřtěných dětí“. New Catholic Encyclopedia (Nová katolická encyklopedie) říká o limbu: „Dnes užívají teologové tohoto výrazu k označení stavu a místa buď duší, které si nezasloužily peklo a jeho věčné tresty, ale nemohly vstoupit do nebe před vykoupením (limbus otců), nebo duší, které jsou navěky vyloučeny z oblažujícího pohledu pouze následkem prvotního hříchu (limbus dětí).“
Táž encyklopedie však také říká: „Osud malých dětí, jež umírají bez křtu, je opravdu velice složitý problém . . . Otázka limbu stále ještě patří k nevyřešeným teologickým otázkám. Oficiální potvrzení církve o tom, že limbus existuje, nelze najít.“ The New Encyclopædia Britannica (Nová britská encyklopedie) v souladu s tím říká: „Římskokatolická církev nikdy oficiálně nepotvrdila nauku o limbu jako existujícím stavu nebo místu, a proto představa o limbu zůstává nevyřešenou otázkou.“
A přece mnozí zbožní katolíci přijímají představu o limbu. Důkladně však o tom přemýšlej: Proč by měly být malé děti odsouzeny k existenci na tajemném, nepochopitelném místě po celou věčnost jen proto, že nebyly pokřtěny?
Zmiňuje se Bible o limbu? Ne, Boží slovo se o něm nezmiňuje nikdy. Proto vzniká důležitá otázka: Kam tedy jdou lidé, a tedy i děti, když umírají?
Kam jdou lidé při smrti
Lidé, kteří chodí do kostelů křesťanstva, zastávají všeobecně názor, že při smrti jdou lidé buď do nebe, nebo do pekla. Co však o tom říká Bible? Říká: „Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic.“ (Kazatel 9:5, EP) Mrtví tedy nevědí nic. Nežijí nikde, ale jsou doslova a naprosto mrtví. Nejsou si ničeho vědomi.
Tuto skutečnost potvrzují výroky v biblické knize Žalmů: „Mrtví Jehovu nechválí ani ti, kteří sestupují do mlčení.“ (Žalm 115:17) „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana. Jeho duch vychází, on se vrací do své půdy; v ten den opravdu mizí jeho myšlenky.“ — Žalm 146:3, 4.
Co však lze říci o duši? Není snad nesmrtelná? Není. Přestože si většina lidí myslí něco jiného, duše není nesmrtelná. Je to jasně vysvětleno v Bibli, která říká: „Duše, která hřeší — ta zemře.“ (Ezekiel 18:4, 20) Další potvrzení toho najdeme ve Skutcích 3:23: „Opravdu, jakákoli duše, která nenaslouchá tomuto prorokovi [Ježíšovi], bude zcela vyhlazena z lidu.“
Končí smrtí všechno?
Smrtí nutně všechno nekončí. Písmo jasně mluví o vzkříšení z mrtvých. Ježíš řekl: „Nedivte se tomu, neboť přichází hodina, kdy všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří konali dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří konali podlé věci, ke vzkříšení soudu.“ (Jan 5:28, 29) A Ježíš opravdu během své kazatelské služby na zemi některé lidi vzkřísil. Nejúžasnější případ bylo vzkříšení Ježíšova přítele Lazara. Byl mrtev již čtyři dny. Když však Ježíš zvolal: „Lazare, pojď ven“, mrtvý člověk reagoval a vyšel z hrobky. Jaké vzrušení to jistě vyvolalo v zástupu, který to pozoroval! A jaká radost to byla pro Marii a Martu, Lazarovy sestry! — Jan 11:38–45.
Kde byl předtím Lazar během těch čtyř dnů? V nebi? V limbu? Ne. Bible to neříká ani nenaznačuje. Kdyby byl Lazar někde při vědomí, jistě by o tom druhým řekl. Bible však říká: „Mrtví nevědí nic.“ — Kazatel 9:5, Jeruzalémská bible.
Jiná dojemná událost nastala v městě Nain. Když se Ježíš přiblížil k městské bráně, potkal pohřební průvod. Zemřelý byl „jednozplozený syn své matky“, která byla vdova. Je přirozené, že hořce plakala. To zapůsobilo na Ježíšovo laskavé, milující srdce. Přistoupil blíže, zastavil průvod a řekl: „Mladíku, říkám ti: Vstaň!“ A ten mrtvý muž vstal. Umíš si představit, jak nesmírnou radost měla matka a jak užaslí byli kolemstojící? — Lukáš 7:11–17.
Mohl snad ten mladý muž říci něco o tom, že byl v nebi nebo v limbu? Neřekl nic. Jak by mohl? „Mrtví nevědí . . . nic.“ Bible také přirovnává smrt k hlubokému spánku. David řekl: „Odpověz mi, Jehovo, můj Bože! Dej, ať mé oči září, abych neusnul ve smrti.“ (Žalm 13:3; 13:4, KB) A těsně před tím, než Ježíš vzkřísil Lazara, přirovnal smrt ke spánku. — Jan 11:11–14.
Nyní vzniká další otázka.
Jdou někteří dobří lidé do nebe?
Ano, někteří dobří lidé opravdu jdou do nebe. Většina návštěvníků kostela neví o jedné velice zajímavé skutečnosti ohledně dobrých lidí neboli pravých křesťanů: že jsou totiž dvě skupiny. Malá menšina jde do nebe, aby panovala s Ježíšem Kristem, zatímco většina se bude těšit z věčného života na zemi. To tě možná překvapí. Proto uvažuj o tom, co o tomto zajímavém námětu říká Bible.
Jaké bylo původní Boží předsevzetí s lidstvem? Když Bůh stvořil Adama a Evu, přál si snad, aby se těšili ze života v zahradě Eden jen nějaký čas a potom aby zemřeli a šli do nebe? Ne. Bůh jim dal zvláštní úkol, který se týkal země. Řekl: „Buďte plodní a přibývejte a naplňte zemi a podmaňte si ji a mějte v podřízenosti mořské ryby a nebeské létající tvory a každého živého tvora, který se pohybuje na zemi.“ (1. Mojžíšova 1:28) A Jehova své předsevzetí nemění. V Žalmu 89:34 (89:35, KB) prohlašuje: „Nezměním vyjádření ze svých rtů.“ Edenský ráj tedy musí být obnoven a budou se z něj těšit Jehovovi věrní služebníci — ta větší skupina, o které se zde právě mluvilo.
Členové menší skupiny dostávají velice zvláštní výsadu, totiž spoluvládu s Kristem v nebi. Jinými slovy, budou se podílet s Ježíšem na vládě nad těmi, kteří budou žít na zemi. To je vláda království, o které se křesťané modlí v Pánově modlitbě. Je zajímavé, že v téže modlitbě říkáme: „Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.“ — Matouš 6:9, 10.
Zjevuje Bible, kolik osob se bude těšit z výsady, že budou smět vládnout s Kristem v nebi? Ano, říká to. Ve Zjevení 14:1 je řečeno: „A viděl jsem, a hle, Beránek stál na hoře Siónu a s ním sto čtyřicet čtyři tisíce těch, kteří mají na svých čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.“ Pamatuj na to, že Zjevení užívá mnoha symbolů neboli „znamení“, jak je to vyjádřeno v úvodním verši, ve Zjevení 1:1. „Beránek“ je Ježíš Kristus. (Srovnej Jana 1:29.) A hora Sión se nevztahuje na politické hlavní město Izraele, ale na „nebeský Jeruzalém“. — Hebrejcům 12:22.
Sedmá kapitola Zjevení nám poskytuje informaci jak o nebeské skupině, tak i o skupině pozemské, o nichž jsme mluvili. Verše 4 až 8 se zmiňují o 144 000 „zapečetěných z každého kmene synů Izraele“. To je jiný případ symboliky a znamená to duchovní izrael, neboli ‚Boží izrael‘. (Galaťanům 6:16) Římanům 2:29 říká: „Židem je ten, kdo je jím uvnitř, a jeho obřízka je obřízka srdce duchem.“ Zjevení 7:9 dále popisuje pozemskou skupinu: „Hle, velký zástup, který žádný člověk nemohl sečíst, ze všech národů a kmenů a lidí a jazyků.“
Dobří lidé budou žít na zemi
Miliardy dobrých lidí budou žít na rajské zemi. (Lukáš 23:43) Chtěl bys být mezi nimi? Jistě bys to chtěl. Bude to skutečně výsada žít na očištěné zemi bez znečišťování životního prostředí, bez nedostatku potravin, zločinnosti, nemocí, utrpení a bez hrůzného přízraku jaderného konfliktu. Předpovídá Bible opravdu něco takového? Ano. Říká: „Zločinci budou odříznuti, ale ti, kteří doufají v Jehovu, ti budou vlastnit zemi . . . Mírní, ti budou vlastnit zemi a vskutku naleznou své největší potěšení v hojnosti pokoje. Spravedliví budou vlastnit zemi a budou na ní přebývat navždy.“ — Žalm 37:9,11, 29; srovnej Matouše 5:5.
Co se tedy stane s malými dětmi, které zemřely? Budou také na rajské zemi? Nejdou do limbu, který neexistuje. Ale děti, které jsou v Boží paměti, se vrátí při vzkříšení z mrtvých — to je jeden z nádherných slibů Božího slova, jak jsme již uvedli. (Jan 5:28, 29; Skutky apoštolů 24:15) Pravděpodobně jsi již ztratil smrtí někoho ze svých milovaných, a často se ptáš, kde nyní tito lidé jsou. Z Písma je jasně vidět, že spí a čekají na vzkříšení. Chtěl by ses dozvědět více o této nádherné naději a o životě na rajské zemi? Pak bys o tom měl mluvit s někým ze svědků Jehovových, až se příště u tebe zastaví.
[Praporek na straně 6]
Někteří dobří lidé jdou do nebe. Kdo to je?
[Obrázek na straně 5]
Kde byl Lazar když byl mrtvý?
[Podpisek obrázku na straně 7]
Fotografované v Botanické zahrady v Brooklynn