Blíží se vítězství pravého uctívání

„Jehova se stane králem nad celou zemí.“ (ZECHARJÁŠ 14:9)

1. Co prožívali pomazaní křesťané za první světové války a jak to bylo předpověděno?

ZA PRVNÍ světové války zažili pomazaní křesťané ze strany válčících národů velké těžkosti a mnozí z nich byli uvězněni. Byli velmi omezováni v přinášení obětí a ocitli se ve stavu duchovního zajetí. To všechno bylo předpověděno u Zecharjáše 14:2, kde je popsán mezinárodní útok na Jeruzalém. Město, o kterém se v tomto proroctví pojednává, je ‚nebeský Jeruzalém‘, Boží nebeské Království a místo, kde se nachází „trůn Boží a Beránkův“. (Hebrejcům 12:22, 28; 13:14; Zjevení 22:3) Pozemskými představiteli tohoto města jsou Boží pomazaní. Ti věrní mezi nimi přežili tento útok a odmítli se nechat odvést do vyhnanství „z města“.a

2., 3. a) Proč je možné říci, že pravé uctívání Jehovy od roku 1919 vítězí? b) K jakému vývoji událostí došlo po roce 1935?

² V roce 1919 byli věrní pomazaní propuštěni ze stavu zajetí a okamžitě začali využívat poválečné mírové období. Jakožto vyslanci nebeského Jeruzaléma se chopili znamenité příležitosti ke kázání dobré zprávy o Božím Království a k tomu, aby přispěli ke shromáždění posledních členů třídy 144 000. (Matouš 24:14; 2. Korinťanům 5:20) V roce 1931 přijali vhodné biblické jméno — svědkové Jehovovi. (Izajáš 43:10, 12)

³ Od té doby se Boží pomazaní svědkové nikdy neohlíželi nazpět. Nedokázal je umlčet ani Hitler se svou nacistickou válečnou mašinérií. Přestože byli po celém světě pronásledováni, přinášelo jejich dílo všude na zemi ovoce. Zvláště od roku 1935 se k nim připojují členové mezinárodního „velkého zástupu“, který byl předpověděn v knize Zjevení. I oni jsou zasvěcenými, pokřtěnými křesťany. „Vyprali svá roucha a vybílili je v Beránkově [tedy Ježíšově] krvi.“ (Zjevení 7:9, 14) Nejsou však pomazáni, nemají naději na nebeský život. Mají naději, že zdědí to, o co Adam s Evou přišli — totiž dokonalý lidský život v pozemském ráji. (Žalm 37:29; Matouš 25:34) Dnes patří k velkému zástupu již více než pět milionů lidí. Pravé uctívání — uctívání Jehovy — vítězí, ale jeho konečné vítězství ještě nepřišlo.

Cizinci v Božím nebeském chrámu

4., 5. a) Kde uctívá Jehovu velký zástup? b) Z jakých výsad se velký zástup těší a jaké proroctví se tím plní?

⁴ Jak bylo předpověděno, velký zástup „dnem i nocí uctívá [Boha] v jeho chrámu“. (Zjevení 7:15, Reference Bible, poznámka pod čarou) Jan je viděl stát pravděpodobně na vnějším chrámovém nádvoří pohanů, protože nejsou duchovními kněžskými Izraelity. (1. Petra 2:5) Jehovův duchovní chrám se stal opravdu velmi slavným; jeho prostory se plní tímto velkým množstvím lidí, kteří společně s ostatkem duchovního Izraele chválí Jehovu.

⁵ Členové velkého zástupu Bohu neslouží ve stavu, který byl znázorněn vnitřním, kněžským nádvořím. Byli sice prohlášeni za spravedlivé — ne však proto, aby se stali Božími adoptivními duchovními syny. (Římanům 8:1, 15) Také oni projevují víru v Ježíšovu výkupní oběť, a proto mají před Jehovou čisté postavení. Jsou prohlášeni za spravedlivé proto, aby byli Božími přáteli. (Srovnej Jakuba 2:21, 23.) I oni mají výsadu předkládat přijatelné oběti na Božím duchovním oltáři. A tak se na tomto velkém zástupu nádherně plní proroctví zaznamenané u Izajáše 56:6, 7: „Cizince, kteří se připojili k Jehovovi, aby mu sloužili a milovali Jehovovo jméno, . . . ty chci také přivést ke své svaté hoře a rozradostnit je uvnitř svého domu modlitby. Jejich celé zápalné obětní dary a jejich oběti budou k přijetí na mém oltáři. Můj vlastní dům bude totiž nazýván dokonce domem modlitby pro všechny národy.“

6. a) Jaký druh obětí přinášejí cizinci? b) Co jim připomíná nádoba s vodou, která stála na kněžském nádvoří?

⁶ K obětem, které tito cizinci přinášejí, patří i „ovoce rtů [podobné jemné obilné oběti], které se veřejně hlásí k [Božímu] jménu“. Také ‚konají dobro a dělí se o věci s jinými‘. (Hebrejcům 13:15, 16) Velká nádoba s vodou, u níž se kněží museli mýt, je i pro tyto cizince důležitou připomínkou. I oni musí podstoupit duchovní a mravní očistu, když jim je postupně objasňováno Boží slovo.

Svatá a její vnitřní zařízení

7. a) Jak se velký zástup dívá na výsady svatého kněžstva? b) Jaké další výsady mají někteří z cizinců?

⁷ Má Svatá a její vnitřní zařízení pro tento velký zástup cizinců nějaký význam? Ve stavu, který byl znázorněn Svatou, nikdy nebudou. Nenarodili se znovu jako duchovní Boží synové, kteří mají nebeské občanství. Vyvolává to v nich pocity závisti nebo žádostivosti? Ne. Naopak se radují z toho, že mají výsadu podporovat ostatek ze 144 000. Mají hluboké ocenění pro Boží záměr adoptovat tyto duchovní syny, kteří se budou s Kristem podílet na uvádění lidstva do stavu dokonalosti. Tento velký zástup cizinců si také nesmírně cení Boží velké nezasloužené laskavosti, která spočívá v tom, že dostali naději na věčný život v pozemském ráji. Někteří z těchto cizinců, podobně jako dávní Netinim, dostali výsadu, aby vykonáváním dozoru pomáhali svatému kněžstvu.b (Izajáš 61:5) Z nich Ježíš jmenuje „knížata po celé zemi“. (Žalm 45:16)

8., 9. Jaký užitek má velký zástup z toho, když uvažuje o vnitřním zařízení Svaté?

⁸ Velký zástup cizinců sice nikdy nevstoupí do protiobrazné Svaté, ale z jejího vnitřního vybavení získává cenné poučení. Například svícen potřeboval stálý přísun oleje — a cizinci potřebují svatého ducha, který jim pomáhá chápat postupně odhalované pravdy z Božího slova, které jsou předávány prostřednictvím „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 24:45–47) Boží duch jim kromě toho pomáhá kladně reagovat na pozvání: „Duch a nevěsta [pomazaný ostatek] stále říkají: ‚Pojď!‘ A každý, kdo slyší, ať řekne: ‚Pojď!‘ A každý, kdo žízní, ať přijde; každý, kdo si přeje, ať si vezme zdarma vodu života.“ (Zjevení 22:17) Svícen tedy členům velkého zástupu připomíná, že mají jako křesťané povinnost svítit a vyhýbat se veškerým postojům, myšlenkám, slovům i skutkům, které by Božího svatého ducha zarmucovaly. (Efezanům 4:30)

⁹ Stůl pro chléb vystavení připomíná členům velkého zástupu, že k tomu, aby zůstali duchovně zdraví, musí pravidelně přijímat duchovní pokrm z Bible a z publikací „věrného a rozvážného otroka“. (Matouš 4:4) Oltář pro kadidlo jim připomíná, jak důležité je vroucně se modlit k Jehovovi o pomoc, aby zůstali ryzí. (Lukáš 21:36) K jejich modlitbám by měla patřit upřímná vyjádření chvály a díkůvzdání. (Žalm 106:1) Oltář pro kadidlo jim také připomíná, že musí chválit Boha i jinými způsoby, například srdečným zpěvem písní Království na křesťanských shromážděních a dobrou přípravou na účinné „veřejné prohlášení k záchraně“. (Římanům 10:10)

Úplné vítězství pravého uctívání

10. a) Na jakou velkolepou budoucnost se můžeme těšit? b) Co se však musí stát nejdříve?

¹⁰ Dnes proudí k Jehovovu domu uctívání „mnoho lidí“ ze všech národů. (Izajáš 2:2, 3) Zjevení 15:4 to potvrzuje: „Kdo se tě, Jehovo, nebude skutečně bát a oslavovat tvé jméno, protože ty sám jsi věrně oddaný? Všechny národy totiž přijdou a budou před tebou uctívat, protože byly učiněny zjevnými tvé spravedlivé výnosy.“ Čtrnáctá kapitola Zecharjáše popisuje, co se stane dále. V blízké budoucnosti vyvrcholí špatnost v postojích lidí na zemi — tito lidé se totiž naposledy shromáždí, aby vedli válku proti Jeruzalému, proti pozemským představitelům nebeského Jeruzaléma. Pak se díla chopí Jehova. Jako Božský válečník „jistě vyjde a bude válčit proti těm národům“, které se k takovému útoku odvážily. (Zecharjáš 14:2, 3)

11., 12. a) Jak bude Jehova reagovat na přicházející globální útok na Boží ctitele v jeho chrámu? b) K jakému výsledku povede Boží válka?

¹¹ „To se prokáže jako metla, jíž bude Jehova mrskat všechny národy, které budou skutečně konat vojenskou službu proti Jeruzalému: Člověku shnije maso, zatímco bude stát na nohou; i oči mu shnijí v důlcích, a jazyk, ten mu shnije v ústech. A v ten den se stane, že se mezi nimi rozšíří zmatek od Jehovy; a skutečně každý popadne svého druha za ruku a jeho ruka se skutečně zvedne proti ruce jeho druha.“ (Zecharjáš 14:12, 13)

¹² Zda se jedná o doslovnou, nebo obraznou metlu, to teprve uvidíme. Jedno je však jisté. Zatímco Boží nepřátelé budou postupovat ke globálnímu útoku na Jehovovy služebníky, budou zastaveni projevy Boží nesmírné moci, které vzbuzují bázeň. Jejich ústa budou umlčena. Jako by jim shnily jejich vyzývavé jazyky. Jejich společný cíl se zatemní, jako by jim uhnily oči. Jejich fyzická síla, která jim dodala odvahu k útoku, se vytratí. Ve zmatku se obrátí jeden proti druhému a začne velké krveprolití. Tak budou vyhlazeni všichni pozemští Boží nepřátelé. Konečně budou všechny národy donuceny uznat Jehovovu neomezenou svrchovanost. Splní se slova proroctví, které říká: „Jehova se stane králem nad celou zemí.“ (Zecharjáš 14:9) Pak přijde Tisícileté Kristovo panství, lidstvo získá nádherné požehnání, které je pro ně přichystáno, a Satan a jeho démoni budou spoutáni. (Zjevení 20:1, 2; 21:3, 4)

Pozemské vzkříšení

13. Kdo jsou ti, kdo ‚zůstanou ze všech národů‘?

¹³ Proroctví 14. kapitoly Zecharjáše pokračuje 16. veršem: „Pokud jde o každého, kdo zůstane ze všech národů, jež přicházejí proti Jeruzalému, stane se, že budou také rok co rok chodit klanět se Králi, Jehovovi vojsk, a slavit svátek chýší.“ Bible ukazuje, že všichni, kteří se dožijí konce tohoto ničemného systému věcí a budou odsouzeni jako nepřátelé pravého uctívání, „podstoupí soudcovský trest věčného zničení“. (2. Tesaloničanům 1:7–9; viz také Matouše 25:31–33, 46.) Nebudou vzkříšeni. Je pravděpodobné, že ti, kdo ‚zůstanou‘, představují příslušníky národů, kteří zemřeli před Boží konečnou válkou a kteří mají biblickou naději na vzkříšení. Ježíš slíbil: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou, ti, kteří činili dobré věci, ke vzkříšení života, ti, kteří prováděli podlé věci, ke vzkříšení soudu.“ (Jan 5:28, 29)

14. a) Co budou muset vzkříšení dělat, aby získali věčný život? b) Co se stane každému, kdo se odmítne zasvětit Jehovovi a účastnit se pravého uctívání?

¹⁴ Všichni tito vzkříšení lidé budou muset něco podniknout, aby se jejich vzkříšení prokázalo jako vzkříšení k životu, a ne jako vzkříšení k nepříznivému soudu. Budou muset přijít k pozemským nádvořím Jehovova chrámu, poklonit se Bohu a zasvětit se mu prostřednictvím Ježíše Krista. Každého vzkříšeného, který to odmítne udělat, postihne tatáž metla, jež dopadne na současné národy. (Zecharjáš 14:18) Kdo ví, kolik vzkříšených se radostně připojí k velkému zástupu v oslavě protiobrazného Svátku chýší? Bude jich nepochybně mnoho. A Jehovův duchovní chrám bude díky tomu ještě nádhernější!

Protiobrazný Svátek chýší

15. a) Vyjmenuj některé významné rysy starověkého izraelského Svátku chýší. b) Proč bylo při tomto svátku obětováno sedmdesát býků?

¹⁵ Starověký Izrael musel každoročně slavit Svátek chýší. Tento svátek trval jeden týden a připadal na konec sklizně. Byla to radostná doba díkůvzdání. Po celý týden museli Izraelité žít v provizorních příbytcích zastřešených listím stromů, zvláště palmovými ratolestmi. Tento svátek Izraelitům připomínal, jak Bůh vysvobodil jejich předky z egyptského područí a jak se o ně staral v době, než dosáhli Zaslíbené země — během jejich čtyřicetiletého putování pustinou, kdy bydleli v chýších. (3. Mojžíšova 23:39–43) Při svátku bylo na chrámovém oltáři obětováno sedmdesát býků. Tento rys Svátku chýší byl očividně prorockým předobrazem dokonalého díla, které vykonal Ježíš Kristus a které lidem v úplné míře zachraňuje život. Časem získá užitek z jeho výkupní oběti bezpočet potomků sedmdesáti rodin lidstva, které vzešly z Noema. (1. Mojžíšova 10:1–29; 4. Mojžíšova 29:12–34; Matouš 20:28)

16., 17. a) Kdy začal protiobrazný Svátek chýší a jaký měl průběh? b) Jak se tohoto svátku účastní velký zástup?

¹⁶ A tak starověký Svátek chýší poukazoval na radostné shromažďování vykoupených hříšníků do Jehovova velkého duchovního chrámu. Protiobrazný Svátek chýší začal o Letnicích roku 33 n. l., kdy bylo zahájeno radostné shromažďování duchovních Izraelitů do křesťanského sboru. (Skutky 2:41, 46, 47) Tito pomazaní si jsou vědomi toho, že jsou ‚dočasnými usedlíky‘ v Satanově světě, neboť jejich skutečné „občanství existuje v nebesích“. (1. Petra 2:11; Filipanům 3:20) Radostný svátek byl na přechodnou dobu zatemněn odpadlictvím, které vedlo k založení křesťanstva. (2. Tesaloničanům 2:1–3) Tento svátek však byl v roce 1919 obnoven ve spojitosti s radostným shromažďováním posledních členů 144 000 duchovních Izraelitů, po němž následuje shromažďování mezinárodního velkého zástupu popsaného ve Zjevení 7:9.

¹⁷ Členové velkého zástupu jsou vylíčeni, jak drží v rukou palmové ratolesti — to naznačuje, že i oni jsou radostnými účastníky protiobrazného Svátku chýší. Jakožto zasvěcení křesťané se radostně podílejí na díle shromažďování dalších a dalších Božích ctitelů do Jehovova chrámu. A jako hříšní lidé si uvědomují, že nemají trvalé právo k životu na zemi. Dokud na konci Tisíciletého Kristova panování nedosáhnou lidské dokonalosti, budou muset společně se vzkříšenými stále projevovat víru v Kristovu výkupní oběť. (Zjevení 20:5)

18. a) Co se stane na konci Tisíciletého panování Ježíše Krista? b) Kdy přijde konečné vítězství pravého uctívání Jehovy?

¹⁸ Pak budou Boží ctitelé na zemi stát před Bohem v lidské dokonalosti a nebudou již potřebovat nebeské kněžstvo. Tehdy nadejde doba, kdy Ježíš Kristus „předá království svému Bohu a Otci“. (1. Korinťanům 15:24) Pak bude „na malou chvíli“ uvolněn Satan, aby lidstvo přivedené k dokonalosti vystavil zkoušce. Všichni nevěrní budou společně se Satanem a jeho démony navždy zničeni. Těm, kdo zůstanou věrní, bude dán věčný život. Budou trvale přebývat v pozemském ráji. Tak bude protiobrazný Svátek chýší slavně a úspěšně ukončen. Pravé uctívání zvítězí a to přinese nekonečnou slávu Jehovovi a věčné štěstí lidstvu. (Zjevení 20:3, 7–10, 14, 15)

[Poznámky pod čarou]

Otázky k opakování

◻ Jaký útok na „Jeruzalém“ byl podniknut za první světové války? (Zecharjáš 14:2)

◻ Co se s Božím lidem děje od roku 1919?

◻ Kdo se dnes účastní oslavy protiobrazného Svátku chýší?

◻ Kdy a jak přijde úplné vítězství pravého uctívání?

[Obrázek na straně 23]

Při oslavě Svátku chýší se používaly palmové ratolesti