Na stráži před „mírem a bezpečností“ podle představ národů
„Až řeknou: ‚Mír a bezpečnost!‘ “ — 1. TESALONICKÝM 5:3.
1, 2. a) Proč je mír jedině moudré řešení? b) Na čem se tedy dohodnou protichůdné politické systémy?
NIKDY nebyla v celém světě lidstva taková nejistota jako dnes. Vládne pocit děsu z třetí světové války, do níž by se zapojily vojensky vysoce vyspělé národy, jež vlastní zbraň, která se dnes jeví v žebříčku zbraní jako konečná: nukleární bombu. Schopnost zapřáhnout samotné atomové jádro do válečného úsilí dovedla národy asi nejdále, kam se dá dojít v hromadném vraždění lidí. Mír je tedy jedině moudrým řešením.
2 Skutečně, vždyť v naší době by třetí světová válka s použitím takových zbraní neznamenala nic menšího než světovou sebevraždu, která by lidi doslova rozmetala v nic nebo by je zahubila následky jaderné katastrofy. To bolestně cítí bystří politikové a vojenští velitelé. Nechtějí se stát odpovědnými za takovou celosvětovou pohromu. Proto připadne zcela protichůdným politickým systémům výhodné, aby se dohodly, ano, budou se řídit světsky moudrou filosofií „žít a nechat žít“.
3. Proč provolají národy „mír a bezpečnost“?
3 Přesto si národy navzájem zcela nedůvěřují. Pro jistotu si ponechávají svá vojenská zařízení v plné síle. Bude to tedy z upřímné, opravdové lásky k sobě jako k členům téže lidské rodiny, až se vládci sjednotí a provolají „mír a bezpečnost“ pro celý svět lidstva? Ne, bude to jen k utišení oprávněných obav lidu. — 1. Tes. 5:3.
REAKCE DUCHOVENSTVA A VEŘEJNOSTI NA PŘICHÁZEJÍCÍ PROVOLÁNÍ
4, 5. a) Jakou reakci veřejnosti na nadcházející provolání míru a bezpečnosti můžeme očekávat? b) Jaké otázky ohledně Boží podpory vznikají, přestože duchovenstvo podpoří nadcházející provolání?
4 Až se konečně ozve toto provolání, měla by veřejnost na celé zemi reagovat příznivě. Světoví náboženští vůdci včetně duchovenstva křesťanstva, katolického i protestantského, toto mezinárodní gesto bezpochyby uvítají. Ať vane vítr odkudkoli, duchovenstvo jde s ním, aby si zachovalo přízeň veřejnosti a udrželo si pomoc a ohledy politiků.
5 Ovšem to, že duchovenstvo podpoří hlučně provolané politické opatření, neznamená, že je bude podporovat Bůh vesmíru, do něhož patří naše Země. Kněží mohou ve svých církevních budovách pronášet dlouhé a hlasité modlitby před svými náboženskými patrony a prosit o božské požehnání pro plány politického prvku, který má zajistit mezinárodní mír a bezpečnost. Jsou však všechny takové slavnostní modlitby, k nimž naslouchající sbory připojují mocné „Amen“, přijatelné Bohu tohoto vesmíru? Může být Bůh v míru s nábožensky rozděleným světem, jehož modlitby o mír a bezpečnost jsou utvářeny podle vzájemně si odporujících náboženských sekt a denominací?
6, 7. a) Jakou cestou se dalo křesťanstvo podobně jako starověcí Židé? b) Co vzejde z toho, že duchovenstvo podpoří provolání „míru a bezpečnosti“?
6 Nikdo se nedovolává Boží podpory hlučněji než národy křesťanstva. Ale Bůh vesmíru nepanuje nad křesťanstvem. To se vydalo cestou podobnou cestě starověkých Izraelitů. Když začali být nespokojení s Jehovovým uspořádáním, podle něhož měli být spravováni, a dali přednost politickému systému okolních pohanských národů, šli k Jehovovu proroku Samuelovi a požádali ho, aby jim ustanovil krále. Samuela to velmi pohoršilo a zarmoutilo. Nejinak to zapůsobilo na Boha, jehož byl prorokem.
7 Jehova se právem cítil raněn touto žádostí o rozchod s jeho teokratickým systémem v Izraeli. Jak řekl proroku Samuelovi: „Nezavrhli tebe, ale zavrhli mne, abych nad nimi nebyl králem.“ (1. Sam. 8:4–9) To předstínilo dráhu, kterou se nyní ve 20. století ubírá křesťanstvo. To, že duchovenstvo v budoucnu uvítá provolání „míru a bezpečnosti“, tedy nebude mít žádné příznivé výsledky, žádné božské požehnání.
LIDSTVO ZBAVENÉ OSTRAŽITOSTI
8. Jakou roli asi sehrají v nadcházejícím provolání „míru a bezpečnosti“ Spojené národy? Proč tato organizace zbavuje lidstvo ostražitosti?
8 Spojené národy se dnes mohou chlubit 159 členy, což zahrnuje prakticky všechny národy. V pravý čas budou Spojené národy bezesporu v popředí při nadcházejícím provolání „míru a bezpečnosti“. Je smutné, že tato světová organizace zbavuje miliardy lidí ostražitosti. Proč? Protože takový mír, třebaže podporovaný všemi náboženskými organizacemi tohoto světa včetně křesťanstva, neznamená mír se stvořitelem vesmíru, který má moc život dát a vzít podle toho, jak rozhodne životně důležité záležitosti v nebesích a na zemi.
9, 10. Jaký je postoj svědků Jehovových k „míru a bezpečnosti“ podle představ národů a proč?
9 V Izajášově proroctví stvořitel výslovně říká: „Nebesa jsou můj trůn a Země je má podnož.“ (Iz. 66:1) Národy tady dole na jeho podnoži ji nezdobí svou Organizací spojených národů. Snaží se politicky udržet celosvětový mír a bezpečnost a tím zachovat existenci Spojených národů. Jehovovi oddaní svědkové na zemi se nemohou připojit ke světu ve spoléhání na lidská opatření pro mír a bezpečnost světských národů. Berou si k srdci slova Jakuba 4:4: „Cizoložnice, nevíte, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem? Kdokoli chce tedy být přítelem světa, stává se nepřítelem Boha.“
10 Ačkoli se svědkové Jehovovi aktivně nestaví proti míru a bezpečnosti podle představ národů, nemohou je doporučit těm miliónům lidí, kteří hledají bezpečné místo, až vypukne největší soužení na tomto světě a ukončí tento systém věcí. (Mat. 24:21) Světaširou bezpečnost totiž přivodí Boží nový systém věcí pod vládou „Knížete pokoje“, Ježíše Krista. — Iz. 9:6, 7.
11. Jak pohlíželo duchovenstvo po 1. světové válce na návrh ustanovit Společnost národů?
11 Dějiny dosvědčují selhání lidských mírových plánů. Vzpomínáme si na závěr 1. světové války v roce 1918, kdy byla pro zamezení další světové války navržena Společnost národů. Federální rada Kristových církví v Americe návrh uvítala a řekla: „Taková Společnost není pouhá politická pomůcka; je to spíše politický výraz Božího království na zemi.“ Přinesl však ten takzvaný politický výraz Božího pozemského království zemi trvalý mír a bezpečnost?
12. a) Jak se splnilo Zjevení 17:8? b) Kdo dál jede na hřbetě „šarlatově zbarveného divokého zvířete“ a jak dlouho?
12 Jako symbolické „šarlatově zbarvené divoké zvíře“ ze 17. kapitoly Zjevení, na němž se usadila stará nevěstka „Velký Babylón“, odešla Společnost národů do „propasti“ s vypuknutím 2. světové války v roce 1939. Nevěstka tedy musela seskočit. Po skončení 2. světové války v roce 1945 byly ustaveny za nástupce neblahé Společnosti národů Spojené národy. Mají mnohem více členů, než měla Společnost národů, takže by to měla být organizace silnější a zasloužila by si větší důvěru od světa lidstva. Tak v roce 1945 vystoupilo symbolické „šarlatově zbarvené divoké zvíře“ z „propasti“ a symbolická nevěstka „Velký Babylón“ mu opět vyskočila na hřbet, kde dodnes nestoudně sedí. (Zjev. 17:3, 5, 8) Ale podle toho, co předpovídá Zjevení 17:16 až 18:24, už to nebude nadlouho. Proč ne?
13. a) Co jsou Spojené národy? b) Jak byly kdysi předstíněny?
13 Spojené národy jsou ve skutečnosti světský spolek proti Jehovovi Bohu a jeho oddaným svědkům na zemi. Je to vlastně spiknutí, kde světské národy daly hlavy dohromady a vymýšlejí, co by udělaly proti viditelné organizaci Jehovy Boha na zemi. Během tohoto „závěru systému věcí“ to bylo předstíněno spiknutím, o němž je řeč u Izajáše 8:12. — Mat. 24:3.
HLEDEJ MÍR A BEZPEČNOST U JEHOVY
14. Proč uzavřelo desetikmenné izraelské království spolek se Sýrií a před jakou otázkou se ocitlo judské království?
14 Než se narodil Izajáš, dvanáctikmenný izraelský národ se rozštěpil v důsledku sporu o královskou moc. Bylo to po slavné vládě krále Šalomouna. Odtržených deset kmenů na severu si vytvořilo izraelské království s hlavním městem Samařím. Zbylé dva kmeny, Juda a Benjamin, zůstaly věrně oddané královské dynastii Davidově v hlavním městě Jeruzalémě. Desetikmenné izraelské království se obrátilo nepřátelsky proti dvoukmennému judskému království. Časem uzavřelo izraelské království spolek se Sýrií, jejímž hlavním městem byl Damašek. Zamýšleli rozvrátit judské království a podmanit si je. Mělo by tedy judské království uzavřít spolek s jiným silným národem, aby odolalo náporu izraelského národa spolčeného s pohanskými Syřany? — Iz. 7:3–6.
15. a) Čemu dávali přednost někteří lidé v judském království a co tento postoj prozrazoval? b) Jak promluvil prorok Izajáš proti takovému postoji?
15 V malém judském království byli takoví, kteří ztratili víru v národního Boha Jehovu. Ti byli nakloněni spolku neboli spiknutí s mocným pohanským královstvím bezbožného světa a říkali: „Spiknutí!“ nerozhodným osobám v judském království. Tak prozrazovali nedostatek víry a důvěry v Boha, jehož chrám byl v Jeruzalémě. Prorok Izajáš byl inspirován, aby mluvil proti takovému spiknutí. V 8. kapitole, 12. verši řekl: „Nebudete říkat: ‚Spiknutí!‘ o všem, o čem tento lid říká ‚Spiknutí!‘, a nebudete se bát předmětu jejich strachu ani se před ním nebudete chvět.“
16, 17. Co znamenaly pravý mír a bezpečnost pro Jehovův starověký národ a jak se to prokázalo, když asyrský král Senacherib ohrožoval Jeruzalém?
16 Smluvní vztah, který měl Jehova s lidem, pro ně znamenal mír a bezpečnost. Prokázalo se to, když asyrský monarcha Senacherib poslal výbor tří asyrských úředníků, aby vyzvali krále Ezechjáše a jeruzalémský lid ke kapitulaci před Senacheribem. Asyrský úředník a mluvčí, rabšake, stál před hradbami Jeruzaléma a nehorázně zlehčoval Jehovu Boha, aby oslabil nebo zničil důvěru Židů v něho. Král Ezechjáš byl hluboce zarmoucen tímto snižováním jediného živého a pravého Boha Jehovy a správně cítil, že je Jeruzalém ohrožen obrovským vojskem Asyřanů. Proto šel do chrámu a předložil věc Jehovovi Bohu. Jehovu potěšil tento projev ušlechtilé víry i prosba, aby projevil svou univerzální svrchovanost, a proto odpověděl příznivě. Jeho prorok Izajáš připojil další ujištění. Podle Ezechjášova nařízení nedostal zastrašující Asyřan rabšake žádnou odpověď. — 2. Král. 18:17–36; 19:14–34.
17 Rabšaka to bezpochyby velmi ohromilo a vrátil se do tábora Senacheriba, který právě válčil u Libny. (2. Král. 19:8) Po vyslechnutí rabšakovy zprávy poslal Senacherib Ezechjášovi výhrůžné dopisy a varoval ho: „Nenech se klamat svým Bohem, v něhož důvěřuješ, když říkáš: ‚Jeruzalém nebude vydán do ruky asyrského krále.‘ “ (2. Král. 19:9, 10) Když padla noc, odpověděl Jehova Bůh sám asyrskému mluvčímu rabšakovi a sám odvětil na Senacheribovy výhrůžné dopisy, aby prokázal, že předčí boha asyrské říše. Konec zprávy ve 2. Královské 19:35 říká: „A té noci se stalo, že vyšel Jehovův anděl a srazil v táboře Asyřanů sto osmdesát pět tisíc. Když lidé časně ráno vstali, hle, všichni byli mrtví, mrtvoly.“ Když na úsvitu vstali zbylí Asyřané včetně krále Senacheriba a snad i rabšaka, spatřili kolem sebe hrůznou podívanou — oběti války s Jehovou Bohem.
18. a) Jak to dopadlo s ctižádostivým Senacheribem? b) Jaký příklad by měla dát tato historická zpráva dnešním svědkům Jehovovým?
18 Poražen ve svých ctižádostivých úkladech proti Jehovově organizaci a strašně pokořen spěchal Senacherib zpátky „s hanbou obličeje“ do svého hlavního města Ninive, kde ho však zavraždili dva z jeho synů. (2. Par. 32:21; 2. Král. 19:36, 37) Už nikdy neohrozila asyrská říše Jehovovu viditelnou organizaci. Zde došlo opravdu k velkolepému ospravedlnění univerzální svrchovanosti nejvyššího Boha. Navíc je záchrana Jeruzaléma skvělým příkladem toho, kde by dnes měli svědkové Jehovovi hledat stálý, neporušitelný mír a bezpečnost — ne v politickém spiknutí, ale u Jehovy Boha.
BUĎ OSTRAŽITÝ
19. Co bude nadále dělat Společnost Strážná věž?
19 Společnost Strážná věž bude dál uveřejňovat ve svých publikacích výstrahy čtenářské veřejnosti, aby ti pomohla zůstat ostražitým a tys nebyl zastižen nepřipravený, až přijde okázalé provolání „míru a bezpečnosti“ podle představ národů tohoto starého systému věcí.
20. Proč nebudou svědkové Jehovovi v žádném případě podporovat spoléhání na nadcházející „mír a bezpečnost“? K čemu je tedy nyní čas?
20 Jehovovi oddaní svědkové rozhodně nemohou podporovat spoléhání na „mír a bezpečnost“, jež s důvěrou provolají světské národy; nemohou také blahopřát původcům takového mezinárodního „míru a bezpečnosti“ a přitom mít na své straně Jehovu Boha. Střeží se, aby se nespojili s národy tohoto starého systému věcí. Ustavičně si připomínají, že v poválečném roce 1919 se zrodil nový „národ“, oddělený a odlišný od Společnosti národů. Tento nový „národ“ stále roste a rozšiřuje se po celé zemi, jak je předpovězeno u Izajáše 60:22: „Z maličkého se stane tisíc a z malého mocný národ. Já, Jehova, to urychlím v patřičném čase.“ Ano, nyní je čas, aby se všichni střežili před nadcházejícím „mírem a bezpečností“ podle představ národů.
Jak bys odpověděl?
◆ Jaká asi bude reakce veřejnosti na provolání „míru a bezpečnosti“?
◆ Co předstínilo „spiknutí“ u Izajáše 8:12?
◆ Jak OSN zbavuje lidstvo ostražitosti?
◆ Proč nebudou svědkové Jehovovi zastiženi nepřipravení?
[Obrázek na straně 23]
OSN bude bezpochyby v popředí nadcházejícího provolání „Mír a bezpečnost!“
[Obrázek na straně 26]
Asyrský úředník rabšake zlehčoval Boha Izraele, ale výsledek ukázal, že pravý mír a bezpečnost pochází jedině od Jehovy Boha